Zpět na materiály, výrobky, technologie

Inženýrské stavby - řízení rizik

16. února 2010
prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., FEng.

Kniha doc. Ing. Alexandra Rozsypala: Inženýrské stavby - řízení rizik, volně navazuje na autorovu předchozí úspěšnou knižní publikaci, která vyšla v témže nakladatelství v roce 2001 pod názvem Kontrolní sledování a rizika v geotechnice. Nová kniha komplexně pojednává o hodnocení a řízení rizik v inženýrských stavbách, a to ve všech fázích projektu. Vzhledem k tomu, že geotechnická rizika jsou v inženýrských stavbách dominantní, je podstatná část obsažených příkladů zaměřena především na tuto oblast.


Kniha vychází z mnohaletých zkušeností autora z oblasti výzkumu, pedagogické činnosti, praktické posudkové činnosti a v neposlední řadě i z rozsáhlé manažerské praxe. Tento všestranný souhrn znalostí mu umožnil sepsat publikaci, na níž by se, za běžných okolností, asi podílelo několik autorů různého zaměření. V daném případě je na tuto skutečnost možné pohlížet spíše jako na výhodu, umožňující lepší provázanost celého textu.

Inženýrské stavby - řízení rizik

Kniha je rozdělena do pěti kapitol.
Kapitola 1
pojednává v nezbytné míře o teorii rizik, včetně definice základních pojmů, a tvoří úvod do značně složité problematiky. Ukazuje, že riziko není jen určitý technický a technicky řešitelný problém, ale že je vždy vyjádřitelné finančními důsledky a pravděpodobností vzniku takových důsledků. Nejprve jsou zde definovány základní pojmy a vhodně je dokumentováno, jak vnímání rizik veřejností je do značné míry závislé na jejím dostatečném a korektním informování. Jsou zde také uvedeny základy teorie rizik a stručně popsány typy rizik. Cenným příspěvkem této kapitoly je také rozbor nejistot matematického modelování - jak z hlediska vstupních dat, tak i interpretace jeho výsledků. Tato kapitola představuje průřez celou problematikou obsaženou v publikaci. Je dobře koncipována a pokud ji čtenář pozorně přečte, bude mít značně usnadněno pochopení velmi komplikované nosné tématiky obsažené v kapitolách 3 a 4.

Kapitola 2, soustřeďující se především na metody a nástroje hodnocení a řízení rizik, je opět přípravnou částí, usnadňující pochopení následujících nosných kapitol knihy. Zde se čtenář seznámí s vývojem metod hodnocení rizik, nástroji pro identifikaci rizik a nástroji pro jejich kvantifikaci včetně stručného seznámení s matematickým aparátem pravděpodobnostní analýzy. Na tuto kapitolu je třeba se dívat - zejména z hlediska popisu matematického aparátu - jako na úvod do velmi složité a rozsáhlé samostatné problematiky. Podstatná je část týkající se zásad řízení rizik, postupů od identifikace a kvantifikace rizika k metodám jeho řízení. Cenné je objasnění práce s logickými stromy a expertními metodami. Kapitola je zpracována přiměřeně k potřebám čtenáře publikace a tvoří (spolu s kap. 1) nezbytný základ pro pochopení problematiky popsané v kapitolách 3 a 4.

Kapitola 3 představuje hlavní část publikace, do níž se soustřeďuje většina cenných osobních zkušeností autora. Tato část, v níž najdou potřebné údaje všichni účastníci výstavby, je součastně velmi potřebná pro praxi. Specifikuje jednotlivá rizika, definuje, co musí určovat strategie řízení rizik a jejich optimální rozložení mezi účastníky výstavby. Velká pozornost je věnována metodám řízení rizik v jednotlivých fázích přípravy a realizace inženýrské stavby. Obzvláště důležitá je část týkající se rizik vznikajících v průběhu výběrových řízení na zhotovitele stavby. Ukazuje také na roli monitoringu při řízení rizik v průběhu výstavby. Důležitý je detailní podrobný popis řízení rizik prostřednictvím smluvních vztahů, kde jsou současně vysvětleny rozdíly v závislosti na formě financování. Detailněji se autor věnuje řízení rizik investora a zhotovitelů stavebních prací.
Velmi podstatnou částí jsou také informace o financování rizik. Přehledně je popsáno pojišťování i jeho rizika. Kapitolu završují údaje o riziku soudních sporů doplněné příkladem ze skutečné stavby.
Kapitola 3 je, již s ohledem na enormní složitost popisovaných vztahů, poměrně náročná na pozornost čtenáře. Orientaci však usnadňují výstižné obrázky znázorňující mapovanou problematiku přehlednou formou. Kapitolu lze považovat za stěžejní a pro praxi velmi přínosnou.

Následující kapitola 4 se soustřeďuje na oblast vnášející nejvýznamnější rizika do přípravy a realizace inženýrských staveb, a to na geotechnická rizika. Rozebírá úlohu geotechnického průzkumu a důležitost jeho členění na etapy. Významná pozornost je věnována smyslu, náplni a použití souhrnné a základní geotechnické zprávy při analýze a řízení rizik v inženýrských stavbách. Část související s geotechnickým monitoringem, který je předmětem předchozí publikace autora, se především soustřeďuje na koncept varovných stavů, přenosu zjištěných dat mezi účastníky výstavby a využití při řízení rizik. Tato kapitola, spolu s kapitolou 3, tvoří páteř celé publikace.

Závěrečná, pátá kapitola se soustřeďuje na podmínky a nejčastější překážky úspěšného uplatnění metodiky řízení rizik a význam chápání rizika jako ekonomické kategorie. Autor konstatuje: Metoda řízení rizik ve své podstatě není nic nově převratného. Nejde o nic víc, než o uplatňování dávno známých a jednoduchých pravidel, obyčejného selského rozumu i ekonomického přístupu. Kouzlo spočívá v tom, že se tato pravidla uplatňují důsledně, komplexně v ověřeném systému a s využitím observačního přístupu na stavbě.
S tím lze zcela bezvýhradně souhlasit, i když realizace této jednoduchosti není úplně snadná a samozřejmá.

Předkládaná publikace však může velmi výrazně usnadnit cestu k uplatnění metody řízení rizik v celém procesu výstavby. Žádoucí především je, aby byl o tuto metodu zájem na straně investorů, jejichž peněz - zprostředkovaně často peněz daňových poplatníků - se rizika spojená s výstavbou týkají především.
Publikace je vhodně strukturována - text graduje od vcelku snadno pochopitelného přehledu problematiky, přes nezbytný technický a matematický aparát, až po náročné kapitoly 3 a 4, obsahující informace, které by měly proniknout ke všem účastníkům procesu výstavby. Publikace má též reprezentativní soupis literatury a dobře zpracovaný rejstřík. Předností knihy je snaha o co největší srozumitelnost. Je určena širokému okruhu stavebních inženýrů a manažerů stavebních firem. Bude bezesporu dobře využitelná i při výuce studentů magisterských a doktorských studijních programů zaměřených na inženýrské konstrukce a geotechnické stavby. Publikaci tak lze považovat za velmi významný přínos v oblasti inženýrských staveb.

Doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc.: Inženýrské stavby - řízení rizik, 174 stran, 160 obrázků, grafů a schémat, ISBN 978-80-8076-066-3, vydalo bratislavské nakladatelství JAGA GROUP, s.r.o.