Globální krize v českém stavebnictví

I když česká vláda dost dlouho ujišťovala o prozatím nepříliš silném dopadu globální finanční krize, patrné snížení růstu tempa české ekonomiky je přesto jeho odrazem. Tvorba hrubého kapitálu zaostává za úrovní roku 2007, což má záporný vliv na růst HDP. Dochází ke zpřísnění přístupu k bankovním úvěrům, jejich dostupnost není tak snadná, ať jde o dlouhodobé financování, ale i o provozní úvěry. Nestabilní politická situace, zejména po nedávných volbách, kdy došlo k celé řadě změn, a to nejen v personální oblasti, má svůj dopad i na podnikatelskou sféru. Již nyní se to promítá do opatrnější politiky bank vůči regionům, do slábnoucího zájmu zahraničních investorů a především v nedostatečném vyřizování a čerpání evropských fondů. Situaci komplikuje posílení koruny, což je hlavním problémem exportérů. To, že není známý ani přibližný termín našeho vstupu do eurozóny, jim nepřidává na klidu. Rozkolísaný kurz koruny vůči euru přináší velké problémy v jejich obchodní bilanci. U slovenské měny je od vyhlášení vstupu kurz prakticky stabilní. Finanční krize se velmi rychle proměňuje na krizi hospodářskou a ta by mohla postupně přerůst na sociální. Dochází ke stagnaci reálných mezd, k postupnému, prozatím pomalému vzrůstu nezaměstnanosti a nespokojenosti odborů. Obyvatelstvo snižuje ochotu nakupovat, investoři, prozatím privátní, omezují záměry investovat a se snížením poptávky dochází ke snížení výroby.

Často jsme v poslední době dotazováni, kupodivu více novináři nežli podnikateli, jak se finanční krize dotýká našeho stavebnictví.

Strategie do roku 2015, kterou v roce 2007 vytvořil Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR spolu s dalšími spolupracujícími experty, vycházela z toho, že česká ekonomika se bude vyvíjet v rámci celku Evropské unie a že jako její integrální součást bude kopírovat možné cyklické poklesy v některém úseku daného období. Rozhodně nebylo ve Strategii možné predikovat tak silný finanční a ekonomický celosvětový otřes, který se rozvinul do netušených rozměrů.

Současná situace českého stavebnictví
Dlouhodobé tendence vývoje stavební výroby dokazují, že každá ekonomická krize se začíná projevovat především ve stavebnictví, samozřejmě to platí i teď, i když otázkou zůstává, jak intenzivně se bude krize vyvíjet. SPS v ČR je v poslední době často dotazován, kupodivu více novináři než podnikateli, jak se finanční krize dotýká českého stavebnictví. V současnosti není možné zůstat planými optimisty, ale ještě není ani příliš důvodů k pesimizmu.
Významnými indikátory trendů poptávky po stavební produkci jsou makroekonomický vývoj, investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem a vydaná stavební povolení. Vývoj těchto faktorů není prozatím kritický. Při udržení dosavadního tempa je v České republice zásoba práce zcela bezpečně na příštích deset let. Vyplývá to ze značné nedostatečnosti našeho stavebního fondu v infrastruktuře, v občanské vybavenosti, bytové výstavbě, ekologických stavbách i ve stavbách, které mají v budoucnosti zajistit zachování energetické soběstačnosti. Velmi nízké je tempo oprav a údržby stavebního fondu, a to nejen bytového nebo dopravní infrastruktury, stavební fond je značně zanedbaný v celé své struktuře. Cílem je vyrovnat vybavenost stavebními fondy v České republice na úroveň vyspělých evropských zemí.
Pro stavebnictví je důležité, jak se bude ekonomická situace vyvíjet. Pokud investoři nemají dostatek financí, pak kromě omezování výroby a propouštění zaměstnanců přestávají v první řadě investovat. Finanční nestabilita ovlivní všechny investice, nejen ty hmotné. Ve struktuře stavebních prací již několik let tvoří polovinu veřejné zakázky. Pokles příjmů státního rozpočtu při prakticky konstantních mandatorních výdajích znamená nastartování recese, která by měla za následek především snížení veřejných investic, jež by mohlo dramatické zhoršení ekonomiky postihnout nejvíce. Svaz soustavně prosazuje při jednáních na příslušných ministerstvech, v parlamentu i na Státním fondu dopravní infrastruktury a Státním fondu rozvoje bydlení trvalé zajištění finančních prostředků. Ve spolupráci s expertními skupinami a specialisty předkládá analýzy potřeb a lobbuje za jejich zohlednění.
Ekonomičtí experti zemí, které již krize silněji zasáhla, se zasazují za to, aby se její nejmenší dopad projevil právě v investicích. Jejich zbrzdění přináší okamžitý odraz do ekonomiky země, protože stavebnictví má vysoký multiplikační efekt, na něj je navázáno velké množství výrobců a dodavatelů z jiných odvětví a dobudované objekty přinášejí další zaměstnanost a slouží k uspokojování základních potřeb obyvatel. Ve stejném duchu vyzněla i výzva předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa k vládám členských zemí i prezidenta Evropské federace stavebního průmyslu FIEC v Bruselu.
Trh stavebních materiálů vždy kopíruje situaci vývoje stavebnictví. I výrobci jsou součástí globálního trhu, a proto pokles na tuzemském trhu stavebních prací a stagnace, která se již projevila v některých zemích, má a bude mít podstatný vliv na výrobní a exportní možnosti výrobců stavebnin. Díky zmenšenému podílu vývozu dochází na domácím trhu k poklesu cen stavebních materiálů, a to mnohdy podstatnému. Tuzemští výrobci v současnosti zažívají propad poptávky. Klesá zájem například o cihly, keramické obklady, nová okna, ve druhém pololetí zpomalil také růst poptávky po cementu.

Zbrzdění investic znamená okamžitý odraz do ekonomiky země, protože stavebnictví má vysoký multiplikační efekt.

Nepříznivý, nikoli však kritický vývoj ve stavebnictví dokazují údaje o stavební výrobě v tomto roce. Meziroční nárůst stavební produkce podle statistiky ČSÚ činí za deset měsíců roku 2008 1,8 % ve stálých cenách (tj. v cenové úrovni roku 2000). Stavební výroba vzrostla meziročně o 6,7 %. Pozemní stavitelství bylo do konce října meziročně nižší o 5,3 %. Relativně dobrou situaci vytváří nárůst stavební produkce v inženýrském stavitelství, která je oproti roku 2007 vyšší o 12,8 %. Nejrychleji rostl objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice, železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba je podporována z evropských fondů a zpravidla jde o veřejné zakázky, a u nebytových nevýrobních budov (občanská vybavenost, kancelářské, obchodní a skladové plochy). Pokles byl především u nebytových výrobních budov (průmyslových a zemědělských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což signalizuje zhoršení sociální situace obyvatelstva. Právě pozemní stavitelství pokračuje v dlouhodobém propadu, přitom v této oblasti působí až 90 % firem. Celkový výsledek roku 2008 nelze prozatím zodpovědně odhadnout. V počátku roku 2008 byl odhad meziročního nárůstu ve stálých cenách v rozmezí 3-5 %. Dosavadní známé výsledky předpoklad v této výši zdaleka nenaplňují, bezpochyby nepřekročí 1,5 %. Celkový vývoj naznačuje, že v nejbližším období bude tendence poklesu pokračovat. Nepříznivému vývoji napomáhá i fakt, že se v roce 2008 poptávka po nemovitostech oproti roku 2007 snížila, podle odborníků zhruba o třetinu až polovinu. V roce 2008 se podle údajů ČSÚ začalo stavět méně bytů než v roce 2007. To se naplno projeví v počtu dokončených bytů v roce 2009 a dalších letech. Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20 a více zaměstnanců, klesl podle ČSÚ do konce října 2008 meziročně o 0,5 %. Developeři a realitní makléři se setkávají s novým fenoménem, kterým je prodej developerských projektů. Převážně jsou to projekty bytových domů nebo celých komplexů, které byly vytvořeny v minulých letech, v období silné poptávky. Firmy postupně nakoupily pozemky a nechaly vypracovat projektové studie na nové městské části. Vlnu prodejů developerských projektů, vesměs před realizací, způsobila finanční krize. Banky při úvěrování vyžadují vyšší spoluúčast, u menších developerů až 40 %. Chtějí mít jistotu, že peníze dostanou zpátky, proto požadují předběžné smlouvy i na více než třetinu bytů. Pominuly doby, kdy se prodalo všechno, co se postavilo, mnohdy ještě před dostavěním. Pokud developer nemůže své byty prodat, chybí mu prostředky na další projekty. Developeři měli v průběhu roku 2008 ztížený přístup k bankovním úvěrům, což se projevilo ve zpoždění či dočasném odložení některých projektů. Řada jich do jara 2009 své projekty zmrazila a čekají na další vývoj na finančním trhu. Podobná situace jako s byty je i na trhu s nebytovými prostory. V roce 2008 přibylo velké množství kanceláří a průmyslových a logistických parků, současně ale vzrostla míra jejich neobsazenosti. Developeři neočekávali příchod globální finanční krize a postavili více, nežli požadují nájemci. Finanční krize se nejdříve projevila na trhu logistických nemovitostí. Míra neobsazenosti je vysoká, přesáhla 17 %. Během třetího čtvrtletí 2008 vzrostla i neobsazenost moderních kanceláří ze 7 % na 10 %. V nastávajícím období lze očekávat zvýšený zájem spíše o menší kanceláře.

Víme, co nás čeká?
S jistotou lze říci - nevíme. Nejfrekventovanějším slovem na trhu je nyní nejistota. Daleko od pravdy nebude odhad stagnace, tedy nulový růst. Není to sice povzbudivá vyhlídka, v poslední době jsou stavbaři zvyklí na každoroční růst, který se mnohdy blížil dvoucifernému číslu, ale západní země EU se s touto situací vypořádávají řadu let. Nepříjemné je to, že české stavebnictví bylo od roku 2000 trvale v progresivním vzestupu a několik roků v intenzitě stavění (euro/obyvatele) druhé za Irskem. Pokud by došlo k masivnějším projevům omezování stavebních investic, pak by se tento propad projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké jsou dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek, střední a menší bývají jejich subdodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak pro veřejné, tak i pro privátní, vesměs lokální investory. Stejné je to i z pohledu specializací jednotlivých firem, a to až po živnostníky pracující v jednotlivých řemeslech. Při výraznějším zhoršení podmínek v české ekonomice je těžké určit, který sektor stavebnictví bude více preferován. Vláda bude pravděpodobně chtít udržet prioritu, kterou si vytyčila, a tou je urychlené dobudování dopravní infrastruktury. Pokud se podaří tento trend udržet a dostat do infrastruktury i ve slabých letech dostatečné množství peněz z domácích i evropských fondů, pak může stavebnictví přežít i nadcházející slabé období se solidními výsledky, i když pouze v jednom omezeném sektoru. Nejvíce dopady krize ohrožují společnosti zabývajících se pozemním stavitelstvím a výrobce stavebnin, kde lze očekávat problémy i v roce 2009. Zda dojde jen ke zpomalení, nebo recesi, to je závislé na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika v rámci globálního evropského a světového prostředí a také na síle vnitrostátního hospodářského a politického prostředí. Že Česká republika zůstane vysněným ostrůvkem relativního klidu v bouři světové finanční krize, jak byli delší dobu domácí stavbaři uklidňováni, je v globálním světě nemožná fikce a krize zasáhne v tomto roce bolestivěji i Česko, i když v současné době má spolu se Slovenskem nejmírnější průběh negativních změn.
Rozhodně lze v roce 2009 očekávat podstatné snížení tempa růstu HDP. Dnes je jasné, že to nebude 4,6 %, na kterých byl postaven státní rozpočet, ani 3,8 %, na které byl později korigován odhad, ale ani 2,9 %, které vyslovila Česká národní banka.

Někteří oficiální analytici i politici se snaží vývoj situace hodnotit mnohdy vytrženě, upnou se pouze na takový ukazatel, který nejlépe odpovídá jako důkaz úspěšnosti.

Na otázku, kdy se nepříznivý trend se svými důsledky zastaví nebo dokonce otočí, dá odpověď asi málokdo. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR vyvíjí aktivity, které by měly zmírňovat dopad poklesu české ekonomiky na členské firmy. Je to především aktivita a lobbing k zachování příjmové stránky státního rozpočtu a udržení výdajů na investice.
Někteří oficiální analytici i politici se snaží vývoj situace hodnotit mnohdy vytrženě, upnou se pouze na takový ukazatel, který nejlépe odpovídá jako důkaz úspěšnosti. Je to zpravidla ten, co roste. Český statistický úřad publikoval informaci o vývoji stavebních zakázek ve 3. čtvrtletí roku 2008. Hodnota nově uzavřených zakázek za uvedené čtvrtletí činila 78,1 miliardy Kč a meziročně vzrostla dokonce o 15,8 %. Navenek jistě potěšitelné a snad i uklidňující zjištění. Naznačují výše uvedená čísla skutečně takový optimistický závěr? Reálnost zahájení prací je závislá na dostatečných finančních zdrojích, což bývalo i v minulosti mnohdy problematické. V současné finanční situaci je od získání zakázky k její realizaci cesta ještě podstatně složitější a mnohem nejistější. Na finanční situaci na bankovním trhu zareagovaly banky logicky zpřísněním podmínek při poskytování hypotečních úvěrů, což znamená zhoršení jejich dostupnosti a zcela jistě se to projeví na propadu v bytové výstavbě, i když ne dramaticky na přelomu roku, určitě pak v následujících letech. Snižování úrokových sazeb ČNB nebude mít vliv na pokles úrokových sazeb u hypoték, ty nejsou přímo ovlivněny sazbami ČNB. Současná situace nenahrává snižování úrokových sazeb. Ty budou pro klienty klesat pomaleji, než by odpovídalo normálnímu stavu. Proto se očekává snížení poptávky po úvěrech, a to jak u obyvatel, tak i u podnikatelských subjektů.
Investoři a developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. Developeři budou v roce 2009 stavět pouze pro konkrétní klienty, nikoli už spekulativně. To samozřejmě bude mít dopad na firmy, které působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se v roce 2009 kvůli dopadům finanční krize nevyhnou propouštění. Výpovědi se ale budou týkat především agenturních zaměstnanců a pracovníků s nízkou kvalifikací. Tlak podniků na urychlený dovoz zahraničních dělníků prakticky ustal. Všeobecně však ve stavebnictví stále přetrvává nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a řemeslníků.

SPS v ČR vyzývá k přijetí opatření
Představenstvo Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR na svém prosincovém zasedání projednalo současnou situaci ve stavebnictví a předpoklad jeho budoucího vývoje s ohledem na ekonomickou krizi, která zasáhla i Českou republiku. Konstatovalo, že je potřeba rychle a adekvátně reagovat ze strany vlády na zpomalování české ekonomiky. Po diskuzi přijalo stanovisko ke zmírnění dopadu ekonomické krize na stavebnictví, na udržení investiční výstavby a zaměstnanosti v tomto odvětví.
Ve státní rozpočtové politice je nezbytné zachovat proinvestiční přístup vlády. V případě snížení příjmů státního rozpočtu nehledat východisko ve snižování objemu veřejných zakázek, ale připustit možnost překročení hranice rozpočtového deficitu. Radikální omezení veřejných investic vede druhotně k oslabování ekonomiky. Neřešit schodek v některých položkách státního rozpočtu cestou krácení státních fondů (Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení). V oblasti budování infrastruktury neopustit proklamovanou prioritu vládní politiky, a to jak z důvodů dosažení evropského standardu ve vnitřní struktuře, tak i z hlediska mezinárodního propojení. Modernizovat dopravní infrastrukturu, posílit investice i do oprav silniční a železniční sítě. Zajistit aby finance vyčleněné pro dopravní infrastrukturu zůstaly k použití pro tento účel a nestaly se nástrojem k řešení jiných současných finančních potíží.
Finanční politiku směrem k podnikatelské sféře směrovat ke zlepšení ekonomické stability podniků, a to snížením daně z příjmu právnických osob a snížením dávky sociálního pojištění.
Obnovit snížení sazby DPH u stavebních prací a pro oživení klesající bytové výstavby zrušit DPH u výstavby sociálních bytů a u oprav bytového a domovního fondu. To by vedlo k zachování zaměstnanosti především v kategorii malých a středních firem. Vytvořit právní záruky, aby úhrady faktur ze strany veřejných investorů nebyly delší než jeden měsíc, a tím odstranit finanční potíže podniků v oblasti cash-flow. Posílilo by to finanční stabilitu všech podniků zapojených v návazném řetězci, a to zejména v situaci, kdy poskytování úvěrů je ztíženo. Zajistit, aby obchodní podmínky při zadávání veřejných zakázek vycházely přednostně ze všeobecných obchodních podmínek zpracovaných odbornými profesními organizacemi. Zlepšit úvěrové podmínky pro zdravé firmy, které jsou schopné a ochotné investovat a mohou předložit reálné investiční záměry. Zvýšit dotace na opravy bytového fondu (včetně panelových domů) a zajistit zrychlené čerpání zdrojů z fondů EU.
Pro zajištění podpory malým a středním firmám odstraňovat nadbytečné administrativní překážky, zjednodušit administrativu, redukovat čas nezbytný pro získání všech povolení a certifikátů podmiňujících zahájení činnosti. Zajistit snazší dostupnost financování pro malé a střední firmy při dostatečném průkazu bonity firmy. Umožnit malým a středním firmám lepší přístup k informacím a výsledkům v podmiňujících oblastech (technické, legislativní, sociální, administrativní, aj.).
V oblasti udržitelného stavění a energetiky reagovat na měnící se vnější faktory, ovlivňující vývoj stavebnictví, kde rozhodujícím se stávají potřeby vyplývající nejenom z ekonomických či technických vlivů, ale i ekologických. Investovat do čistých technologií, podporovat ekologicky šetrné technologie. Zaměřit se systematicky na úspory energií a zvýšit význam snižování energetické náročnosti budov, podpořit zateplování fasád domů. Motivovat finančně vlastníky budov vhodnými daňovými opatřeními k investování do opatření na úspory energií. Zaměřit se na trvalou flexibilitu a nezávislost státu v oblasti energetiky, při vypracování energetické politiky využít majoritu státu v ČEZ a rozhodnout co nejdříve o návratu k programu jaderné energetiky.
Vědě, inovacím a výzkumu věnovat trvalou podporu výkonnosti a konkurenceschopnosti zvýšením finančního přídělu ze státního rozpočtu. Zajistit větší investice do výzkumu a vzdělávání a podpořit činnost v aplikovaném výzkumu, který je typický pro stavební průmysl.

Nepodlehnout panice
Bylo by příjemné, kdyby závěr pohledu na současný stav a odhad výhledu vyzněl optimisticky. Bylo by to však velmi falešné a klamné sdělení. Českou ekonomiku čeká nelehký rok, kde nelze dopředu odhadnout rozsah dopadu vlivů, které budou působit na jednotlivá odvětví, a tedy i na stavebnictví. Žádný důvod k optimizmu není ani v tomto odvětví českého národního hospodářství. Situace rozhodně nebude snadná pro řadu stavebních podniků, ani celkový vývoj objemu zakázek není pro budoucnost příznivý. Odhady ekonomů se rozcházejí jak v prognóze intenzity dopadu, tak i v délce trvání krizového vývoje. Lépe určitě nebude, jde o to, aby důsledky nebyly příliš kruté. Rozhodně čas k obratu není možno odhadovat v měsících. Optimistický předpoklad k oživení je jeden až dva roky. Firmy by si měly uvědomit, že právě krize je obdobím, kdy mají příležitost řešit záležitosti a problémy, ke kterým dříve nebyla odvaha. Je čas provést redukci zbytných nákladů, provést změnu strategie, přehodnotit priority. Nejdůležitější je likvidita a solventnost, zisk není prioritou tohoto období.
Bylo by prospěšné, kdyby vláda uměla o dopadech krize a obraně před nimi průběžně komunikovat se zaměstnavateli a odbory, činila moudrá a uvážená rozhodnutí a dovedla o nich včas informovat. Neudržitelná a nekompetentní opatření vlády mohou situaci zhoršit.

Že Česko zůstane vysněným ostrůvkem relativního klidu v bouři světové finanční krize, jak jsme byli delší dobu uklidňováni, je v globálním světě nemožná fikce.

Oživení stavební výroby bývá typickým znakem dokončení krizového cyklu a oživení růstu. Tyto tendence je však třeba sledovat dlouhodoběji a analyzovat konkrétní obsah jednotlivých statistických ukazatelů vývoje stavební výroby. Naopak nejhorší reakcí na nastalou situaci by bylo podlehnout panice. Je nutné citlivě vnímat ekonomický vývoj v české republice, který není nezávislý na světovém a evropském finančním trhu, a včas na něj umět zareagovat.

Ing. Václav Matyáš
prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR