Geologický průzkum: Jako párky bez masa?

Nejprve si zkusme objasnit „pozice“ jednotlivých zúčastněných. Statici jsou autorizovanými osobami, navrhujícími a posuzujícími nosné konstrukce staveb. Geotechnici jsou též autorizovanými osobami a jejich odborností je interakce stavby a prostředí základové půdy. Často bývají subdodavateli či partnery statiků a řeší hlavně zakládání staveb, pažení stavebních jam a stability svahů. Činnost obou se řídí autorizačním zákonem a stavebním zákonem; jako takoví jsou, spolu s ostatními autorizovanými osobami, součástí procesu návrhu a realizace jakékoli stavby. Pozice inženýrských geologů je, oproti výše uvedeným, zcela odlišná. Jejich zapojení do procesu výstavby je dáno § 18 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, který v prvém článku stanoví, že stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb.

Činnost inženýrských geologů (dále jen geologů) se řídí geologickým zákonem (zákon č. 62/1988 Sb.) a s ním souvisejícími vyhláškami. Z této skutečnosti plyne, že geologové nejsou účastníky procesu výstavby, ale jejich činnost je podkladem k jeho jednotlivým fázím. V praxi to znamená, že cokoliv geolog napíše do svého průzkumu nebo sdělí při jednáních či na stavbě, je informací, ale zodpovědnost za ni a její další použití nese autorizovaná osoba, která s ní dále nakládá. Z titulu své odbornosti a se znalostí všech dalších souvislostí – například konstrukčního systému stavby, silových účinků stavby na podloží či naopak zeminy na stavbu – musí zvážit a vyhodnotit poskytnutou informaci či jejich soubor a zvolit další použití. Rozdělení „kompetencí“ je tak poměrně jednoznačné. Geologický průzkum (ať už se nazývá inženýrskogeologický průzkum nebo třeba průzkum základové půdy; důležité je slovo průzkum) smí provádět pouze osoba, která k tomu má příslušné oprávnění od Ministerstva životního prostředí, neboť tak to určuje geologický zákon. K osvědčení své způsobilosti geologové mají kulaté razítko se státním znakem, obdobně jako autorizované osoby mají to své. Soudím, že takovýmto razítkem opatřené dokumenty mají povahu veřejné listiny.

Mohlo by se zdát, že postavení geologů mimo proces výstavby snižuje důležitost jejich práce, když jejich výstupem je „jen“ informace. Nesouhlasím! Většina geologů má přírodovědné vzdělání. Zatímco my, inženýři, máme ze své podstaty rádi jednoznačnost a jsme spokojeni, když jedna a jedna jsou dvě, přírodovědci vědí, že tomu tak vždy být nemusí. Geologové podrobně znají podloží včetně okolností jeho geneze a z toho plynoucích důsledků, zatímco inženýři vědí, jak takovéto konkrétní prostředí základové půdy modelovat a jak se projeví v chování stavby. Výsledná synergie, nastane-li, je vždy přínosem pro všechny zúčastněné od investora, projektanta až po posledního subdodavatele. Neplýtvá se penězi, ale dostatečná spolehlivost je zajištěna. Spolupráci s geology proto považuji při ctění rozhraní výše uvedených kompetencí za potřebnou, velmi přínosnou a obohacující.

Názor, že geolog za kvalitu své práce nenese žádnou zodpovědnost, když ji má autorizovaná osoba pracující s jeho informacemi, neobstojí. Jednak by tu měla být v sázce profesní hrdost, jednak je každý průzkum opatřen již zmíněným razítkem se státním znakem, dokládajícím dostatečnou odbornost. A kdyby bylo nejhůř, pamatuje na takovou situaci i občanský zákoník. V § 5 říká, že ten, kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. V § 2950 je napsáno, že kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.

Problém skutečně není v kvalitě informací, ale – a tím se dostávám k motivu napsání tohoto dopisu – v nedostatečném rozsahu geologických průzkumů pro stavby. Na vině je, jak jinak, neviditelná ruka trhu. O geologické zakázky je potřeba bojovat a ve většině případů je rozhodujícím kritériem cena. Stavem geologickým se proto rozšířil postup, spočívající v minimalizaci rozsahu průzkumu, často bez ohledu na skutečné potřeby projektu. Vzhledem k tomu, že objednatelem jsou většinou lidé, kteří vůbec nevědí – nebo nechtějí vědět – jaký rozsah průzkumu je pro daný projekt potřeba, daří se geologům přesvědčit objednatele k definování rozsahu průzkumu v objednávce. Takové průzkumy poznáte velmi snadno. Hned v úvodu se objevuje formulace, která většinou zní: rozsah průzkumu je dán objednávkou – nebo velmi podobně.

Celý článek naleznete v archivu čísel 05/2017.

Text: Ing. Vojtěch Ježek