Energetická náročnost české ekonomiky

Vysoká energetická náročnost automaticky neznamená, že máme problém. V USA je náročnost ekonomiky ještě o cca 10 % vyšší než v ČR. Rozdíl je v soběstačnosti. Zatímco naše energetická soběstačnost je na 63 %, USA jsou dokonce na 104 %. USA vyrobí více energie, než potřebují. My musíme 37 % spotřebované energie dovézt. Jinými slovy se strukturou naší ekonomiky musí být ekonomickým zájmem ČR energetická soběstačnost a energetická bezpečnost. Dovážíme především minerální paliva: ropu, plyn a uhlí. Za prvních sedm měsíců loňského roku jsme byli čistými dovozci uhlí (nakoupili jsme je v ­zahraničí) ve výši cca 2 mld. Kč. Letos ve stejné době (leden–červenec) jsme nakoupili uhlí cca za 11 mld. Kč, tj. 5× více. Za ropu jsme vloni zaplatili 52 mld. Kč, letos 95 mld. Kč, tj. 2× více. Plyn jsme nakoupili vloni za 28 mld. Kč, letos za 128 mld. Kč tj. 4,6× více. Čisté dovozy minerálních paliv částečně kompenzoval čistý vývoz elektřiny, který stoupl ze 7 mld. Kč, v uvedeném období roku 2021 na 38 mld. Kč ve stejném období roku 2022. Celková bilance znamená zvýšení z -75 mld. Kč na -196 mld. Kč. Bez elektřiny, kterou jsme schopni vyvážet (za nekřesťansky vysoké ceny z Lip­ska), by naše bilance nebyla -196 mld., ale 234 mld. Kč.

V roce 2019 jsme byli čistými dovozci minerálních paliv ve výši cca 3 % HDP. Za posledních 26 let jsme nikdy nezaplatili více než 5 % HDP. Červencové tržní ceny energií naznačovaly, že bychom letos mohli zaplatit cca 7–8 %; podle aktuálních cen to už bude 15 % HDP. Teoreticky bychom tak mohli ve srovnání s rokem 2019 zaplatit o 700 mld. Kč více. Jde však o nadhodnocený odhad, protože je založen na předpokladu, že:

• se nezmění struktura české ekonomiky;
• se nezmění energetický mix;
• nebudeme s energií šetřit.

Struktura průmyslu se (z)mění. Např. na výrobu kovů se vynaložilo v roce 2020 celkem 28 % energie spotřebované ve zpracovatelském průmyslu. Přitom její podíl na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu byl 4 %. Výrobu kovů poklesla meziročně v červenci o 16 %. Některé firmy mohou uvažovat nejen o omezení nebo zastavení výroby. Vzhledem k tomu, že ceny plynu jsou v USA, Kanadě, Kazachstánu a v dalších zemích na zlomku současných evropských cen, budou energeticky náročné firmy zvažovat přesun výroby. Mnoho firem může vyšší ceny energií kompenzovat zvýšením přidané hodnoty. Znamená to vymanit se z levné ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou investicemi do robotizace, digitalizace a automatizace výroby. Dále pak je třeba vsadit více na předvýrobní a povýrobní fázi v dodava­tel­ském řetězci, kde je vyšší přidaná hodnota. Především je třeba zaměřit se na vědu a výzkum, tedy na inovace a vzdělávání. Zároveň je nutné snižovat subdodavatelskou pozici české ekonomiky.

Domácnosti

Jak jsou na tom domácnosti? Na lidi se „valí“ doporučení stáhnout termostaty, nosit svetry, vytahovat spotřebiče ze zásuvky a prát na 30 stupňů. Data přitom hovoří jasně. Nejvíce energie spotřebujeme doma za vytápění a na ohřev vody: jen na tyto dvě položky připadá 85 % spotřebované energie. Pokud za teplo a ohřev vody ušetříme 20 %, snížíme celkovou spotřebu energií domácností o 17 %. Kdybychom snížili spotřebu energií na nulu ve všem ostatním (nevařili, nesvítili a nic zapojovali do zásuvky), byla by úspora stále jen 15 %. Pokud chceme ušetřit, musíme vědět, na co se soustředit a co upřednostnit. Odborníci doporučují zateplit, instalovat tepelné čerpadlo a solární panely, a to v tomto pořadí, protože zateplení je nejefektivnější. Návratnost zateplení domu se s ohledem na vysoké ceny energií snížila na 6,5 roku, s dotací pak na 4,5 roku. 

Zdroj:
Česká spořitelna, ekonomické a strategické analýzy

Tab. 1 Bilance energií v ČR v [mld. Kč] za období leden až červenec 2021 v porovnání s obdobím leden až červenec 2022