Zpět na informační servis

Ekonomické dopady ruské agrese na Ukrajině a následných protiruských sankcí

14. dubna 2022
Text redakce

„Před invazí jsme žili v přesvědčení, že ekonomická, finanční a obchodní provázanost mezi zeměmi prodražuje válku, a tudíž vlastně zajišťuje mír. Svět se ale změnil, provázanost válku prodražuje, ale nevylučuje. A proto se nyní státy budou zaměřovat na odolnost, soběstačnost a autonomii. Znamená to konec takzvané mírové dividendy a zpomalení globalizace.“

Tato slova pronesl James Hamilton, profesor ekonomie na University of California v San Diegu, na přednášce na téma Sankce, ceny energií a globální ekonomika 17. března 2022 (která je dostupná rovněž on-line).

Evidentním rizikem ruské agrese na Ukrajině a protiruských sankcí je snížení růstu, případně až pokles naší ekonomiky. Hlavním zdrojem zpomalení ekonomiky je energetická krize, tj. růst cen plynu, elektřiny a ropy. Česká ekonomika je vysoce energeticky náročná z důvodu vysokého – více než 30% – podílu průmyslu na HDP. Důsledky energetické krize by proto byly pro nás asi dvojnásobně vyšší než v průměru u zemí Evropské unie.

V roce 2021 činil podíl ruského plynu cca 42 % z celkového objemu dovozu plynu v Evropské unii; v případě České republiky činil dovoz ruského plynu 100 % celkového objemu. U ropy a ropných produktů dovážela Česká republika z Ruska 29 % celkového objemu dovozu. Evropská unie je nejdůležitějším obchodním partnerem Ruska, odebírá cca polovinu ruských vývozů. Na druhém místě je Čína se 14% podílem. Vývozy z ­Evropské unie do Ruska tvoří naopak jen 5 % z celkových vývozů EU. Rusko produkuje 13 % světové těžby ropy a 17 % světové těžby zemního plynu.

Rusko i Ukrajina jsou také producenty některých surovin či součástek, jejichž dovoz je důležitý pro konkrétní evropské sektory, například automobilový či elektrotechnický průmysl. Ukrajina představuje zdrojovou zemi pro 7–11 % všech dovážených kabelových svazků do EU, důležitých pro výrobu automobilů. Ukrajina má významný podíl v produkci neonového plynu, důležitého pro evropskou výrobu polovodičů. V Rusku je významným dodavatelem paladia, potřebného např. pro katalyzátory benzinových motorů. Vynucená změna dodavatelských řetězců a přenastavení výrobních procesů v Evropě si vyžádá určitou dobu.

Ruská ekonomika je výrazně závislá na příjmech z těžby přírodních zdrojů. Ty tvoří celkem 13 % ruského HDP. Státní rozpočet Ruské federace je extrémně závislý na příjmech z fosilních paliv: plyn a ropa tvoří třetinu až polovinu jejích příjmů.

Spotřeba energie v Evropě
V Evropě žije 7 % světové populace a spotřebovává 17 % energie vyrobené ve světě. Celkem 65 % spotřebovávané energie se však do ­Evropy dováží. Podle prof. Hamiltona je skladba evropské energetické spotřeby následující:

  • plyn: 36 %
  • ropa: 32 %
  • uhlí: 13 %
  • jaderná energie: 7 %
  • větrná energie: 4 %
  • vodní energie: 3 %
  • sluneční energie: 1 %.

Potřeba energie je závislá na struktuře ekonomiky. Průmysl vytváří cca 20 % HDP v EU a 20 % vyplacených mezd, ale spotřebuje 40 % energie. Sektor služeb se podílí 56 % na tvorbě HDP, 66 % na objemu mezd v EU a spotřebovává 13 % energie. Plynové vytápění v budovách absorbuje 20 % energie. Ropa spotřebovaná v dopravě představuje 15 % energie.

Pozornost si zaslouží výroba materiálů, která je velmi energeticky náročná. Je to zejména výroba vodíku (90 % nákladů při výrobě jsou energie), výroba čpavku a plastů (2/3 nákladů), výroba cementu (45 % nákladů), hliníku (40 % nákladů). V průměru se jedná o 50 % nákladů. To znamená, že při zdvojnásobení ceny energií výrobní náklady těchto komodit vzrostou v průměru o 50 % (= inflace).

Český zahraniční obchod s Ruskem a Ukrajinou
Podíl Ruska na českém zahraničním obchodu je nízký. Podíl vývozů do Ruska činní cca 2 % z celkových vývozů, tj. cca 94 mld. Kč; v případě dovozů se jedná o podíl 3 %, tj. 137 mld. Kč ročně. Jedná se sice o nízká čísla, ale dovoz i vývoz je vysoce koncentrován jak v komoditách, tak v počtu vyvážejících a dovážejících firem. Minerální paliva se podílejí na dovozech z Ruska částkou 100 mld. Kč ročně, tj. 38 %. Ve vývozech převažují stroje a dopravní prostředky v ročním objemu cca 61 mld. Kč, tj. cca 65 %.

Evropská komise oznámila 23. března, že průmyslové firmy z Evropské unie významně zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400 000 eur (9,8 mil. Kč). Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35 000 eur. Zahraniční obchod s Ukrajinou představuje podíl cca 0,9 % na našem celkovém dovozu a 0,7 % na našem celkovém vývozu. V dovozu se jedná na prvním místě o suroviny, ve vývozu o stroje a dopravní prostředky.

Dopady omezení dodávek ruského plynu do Evropy
Dodávky plynu z Ruska do Evropy byly na minimech (v porovnání s lety 2015–2020) celou druhou polovinu minulého roku a rovněž v letošním roce. Celkově do Evropy v roce 2021 přiteklo z Ruska cca 160–1710 mld. m3 plynu. Pokles dovozu plynu z Ruska nyní kompenzuje dovoz LNG (zkapalněného zemního plynu). Pokud by dodávky ruského plynu z Ruska byly krátkodobě zastaveny (omezeny), Evropská unie by až do léta přežila díky zvýšenému dovozu LNG a zásobám (ty jsou nyní na tři až čtyři týdny spotřeby), případně s řízeným snížením spotřeby plynu v průmyslu. Dopady na jednotlivé členské země EU by ovšem byly nerovnoměrné. Náhrada delšího výpadku ruského plynu zkapalněným zemním plynem naráží na limity na straně nabídky (globální kapacita na zkapalnění je prakticky vyčerpána), přepravy (chybí volná kapacita lodí), i skladování.

Jako relativně nejjednodušší se ukazuje zvýšená produkce elektřiny z uhlí namísto plynu. Využití uhelných elektráren v EU v posledních letech kleslo z dřívější úrovně mezi 50–60 % na 30–40 %. Návrat na původní úroveň byl mohl nahradit cca 10 % celkové spotřeby plynu. Existují další možnosti. Např. Německo může pozastavit jaderných elektráren.

Ukrajinská ekonomika
V letech 2000–2007 rostla ekonomika Ukrajiny v průměru o 7 % ročně. Roku 2009 však Ukrajinu, v souvislosti s celosvětovou finanční krizí, zasáhla poměrně silná recese a HDP Ukrajiny se propadl o více než 15 %. Další recese zemi postihla v letech 2014 a 2015 v důsledku ukrajinsko-ruské krize. Od roku 2016 je vykazován mírný ekonomický růst a od roku 2016 ukrajinský HDP rostl o 2–3 % ročně. V roce 2020 negativně zasáhla ukrajinskou ekonomiku pandemie koronaviru a HDP se snížil o 3,9 %. Ukrajina se již několik let potýká s velkou dluhovou zátěží, přičemž veřejný dluh mírně roste a dosahuje 67,7 % HDP. V zemi žije přes 42 mil. obyvatel a HDP na obyvatele dosahuje 2 639,8 USD.

Ukrajinská ekonomika je orientována více na dodávky surovin, polotovarů a zemědělské produkce s tím, že probíhá proces postupných reforem s orientací na růst podílu hotových výrobků a výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Velmi rychle se na Ukrajině rozvíjí zemědělský a potravinářský sektor a IT sektor včetně digitalizace. Na druhé straně pokračuje trend snižování průmyslové výroby, který je součástí dlouhodobého trendu postupné „deindustrializace“ ukrajinské ekonomiky. Došlo k podstatnému útlumu výroby místních strojírenských a metalurgických závodů, které byly tradičními obory ukrajinské postsovětské ekonomiky. Jejich místo postupně nahrazuje produkce agrárního průmyslu, který nyní tvoří přibližně 11 % HDP a cca 40 % celkového ukrajinského exportu, přičemž do EU loni směřovalo cca 34 % agrárního exportu z Ukrajiny. Ve vývozu převažuje surovinová rostlinná produkce, tj. pšenice, ječmen, slunečnicový olej.

Zejména v posledních několika letech se podařilo významně zredukovat administrativní zátěž podnikání, větší transparentnosti nabyl proces zadávání veřejných zakázek, velkého pokroku bylo dosaženo v zavádění elektronického podnikání, byly například zpřístupněny elektronické obchodní rejstříky, registr bankrotů, soudních rozhodnutí.

Ekonomická integrace mezi EU a Ukrajinou
Po schválení Evropským parlamentem a ukrajinskou Nejvyšší radou (2014) a po ratifikaci všemi členskými státy EU je od září 2017 plnohodnotně platná Asociační dohoda EU – Ukrajina. Dohoda má umožnit propojení vnitřního trhu EU s ukrajinským trhem, přiblížit ukrajinské standardy evropským a podpořit diverzifikaci a zvýšení konkurenceschopnosti ukrajinského exportu a ukrajinské ekonomiky jako celku. Na Ukrajině byl přijat zákon o uvádění stavebních výrobků na trh, který reflektuje nařízení EP a Rady č. 305/2011 o stavebních výrobcích. Podobně transponovala Ukrajina do svého národního práva evropské energetické směrnice a zahájila vydávání energetických certifikátů pro budovy. Do soustavy ukrajinských technických norem jsou přebírány evrop­ské a mezinárodní normy včetně Eurokódů.

Obnova Ukrajiny
Přestože na Ukrajině stále trvají boje s ruskými okupačními jednotkami, Ukrajina již přijala zákon upravující provádění stavebních prací k odstranění následků války. Britský a polský premiér se snaží prosadit pro Ukrajinu Marshallův plán č. 2. I podle dalších evropských politiků se Ukrajina může spolehnout na pomocnou ruku Bruselu. Evropská unie slíbila Ukrajině finanční pomoc, která má vést k její obnově. Evropská rada proto souhlasí se zřízením Svěřenského fondu solidarity pro Ukrajinu, vybízí mezinárodní partnery, aby se zapojili, a vyzývá k bezodkladnému zahájení příprav, píše se v dokumentu z 24. března 2022. Evropští lídři pak vyzvali k uspořádání mezinárodní dárcovské konference. Její uspořádání by mohla mít na starosti Česká republika, která bude v druhé polovině roku 2022 předsedat Radě EU.

Poválečná obnova rozbombardované Ukrajiny vyjde nejméně na 565 mld. amerických dolarů (12,7 bilionu Kč). Částku zveřejnil ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal. „Předběžné výpočty říkají, že přímé jednorázové ztráty Ukrajiny činí 565 mld. dolarů. Jinými slovy, takové prostředky budeme potřebovat, abychom obnovili náš stát. Jak z peněz zabavených Ruské federaci, tak z prostředků od našich partnerů,“ řekl Šmyhal.

Zpracováno s využitím analytických podkladů České spořitelny.

Marie Báčová
odborná poradkyně předsedy ČKAIT

Server Error

Server Error

We're sorry! The server encountered an internal error and was unable to complete your request. Please try again later.

error 500 | 24. 4. 2024 08:41
Tracy is unable to log error.