Dva roky oprav Karlova mostu

Cílem doposud probíhající první etapy stavby byla oprava kamenného zábradlí a oprava vozovkových vrstev, především obnova hydroizolačního souvrství ve vozovce, která má zamezit protékání vody do konstrukce mostu a zajistit co nejdelší životnost celé mostní konstrukce. Součástí této etapy je také výměna celého systému veřejného i slavnostního osvětlení a obnova odvodnění mostu včetně obou předmostí. V současnosti je stavebně dokončeno Malostranské předmostí, pole XV, XIV, XIII, XII a pole na povodní polovině mostu až ke Staroměstské mostecké věži. V těchto místech se stále odstraňují drobné nedodělky a pokračují dokončovací práce. Na protivodní polovině mostu probíhají práce na polích XI, X, IX, VIII, VII, VI a také na Staroměstském předmostí.

Technická řešení současných oprav

• Mostovka

Vozovkové souvrství, tedy všechny vrstvy, které se nacházejí nad konstrukční železobetonovou deskou (ta byla vložena pod vozovku při opravě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století), se vyměňuje za nové. Železobetonová deska se nachází v proměnné hloubce mezi 450-850 mm pod povrchem vozovky. Měla za úkol zvýšit podélnou tuhost mostu ve vodorovném směru a také zabránit vyklánění poprsních zdí.
Oprava mostovky spočívá v přerušení stávajících kotev a oddělení železobetonové desky podélnou spárou od parapetního zábradlí. Spára je vyplněná štěrkem a má šířku cca 150 mm.
Nové vozovkové souvrství se skládá z vyrovnávací vrstvy z KSC (kameniva stmeleného cementem) proměnné tloušťky cca 50 až 500 mm, jež je oddělena od původní železobetonové desky separační geotextílií. Druhou vrstvou je vrstva spádového betonu C 30/37 - XF1 (v tl. 150 mm). To je již podklad pro stříkanou izolaci Eliminátor. (Jde o membránovou izolaci z dvousložkového materiálu na bázi metakrylátových pryskyřic.) Stříkaná izolace je na okraji vanovitě vytažena (na výšku cca 170 mm) na svislý líc parapetního zábradlí a je ukončena do drážky. Pro odvod vody z povrchu izolace se na její povrch bodově přilepuje drenážní rohož. Drenážní rohož tvoří HDPE geosíť s vlákny pod úhlem 60° s jednostrannou laminací geotextilií.
Na drenážní vrstvu se pokládá krycí betonová vrstva z betonu C 30/37 - XF3 v tl. 80 mm. V této vrstvě jsou uloženy inženýrské sítě, tzn. potrubí plynového osvětlení, kabely ovládání plynového osvětlení, kabely slavnostního osvětlení, kabely osvětlení plavebních znaků a optické kabely kamerového systému. Jako poslední se pokládá vrstva žulové dlažby do pískové vrstvy stabilizované vápnem.

• Odvodnění mostu

Na celém mostě byl navržen střechovitý příčný sklon vozovky 2 % s tím, že v šířce 1500 mm od obou parapetů byl navržen protispád 3 %. Voda stékající do dvou úžlabí je v prostoru obou předmostí odváděna do uličních vpustí a odtud do stoky. Ve zbylém prostoru je voda svedena do chrličů.

• Kamenný parapet - zábradlí

Nejvíce viditelnou částí opravy je přezdění kamenného parapetu. Zejména tato část stále vyvolává u široké veřejnosti vlnu emocí. Autoři tohoto textu nebudou reagovat na nejrůznější projevy zájmových skupin, které byly publikovány v médiích. Faktem zůstává, že zábradlí Karlova mostu bylo v průběhu času opakovaně přezdíváno a opravováno. Zejména poslední oprava probíhající v letech 1965 až 1975 nebyla podle zjištěných skutečností právě šťastná, především proto, že byla prováděna pouze v místech, kde byla situace z hlediska stavu zábradlí nejhorší. Celé zábradlí tak dnes představuje širokou škálu technologicky různě pojatých podob, které však nejsou starší než cca 100 let.
Na jednotlivých polích se proto postupně nalézají i parapety, jež jsou přezděné celé, navíc z materiálu různého petrografického typu. Od počátku současné rekonstrukce mostu jsou také odkrývány dřívější opravy prováděné pouze z viditelného povrchu vysekáním porušené plochy (někdy i přes spáry a dokonce i ne přes celý viditelný povrch kvádru) do hloubky cca 150 mm a vložením ploché desky. Dochází tak k tomu, že spárořez na vnitřní straně v některých místech nekoresponduje se spárořezem na straně vnější.
Velká různorodost petrografických typů kamenů je důsledkem toho, že již při stavbě byl používán kámen z různých lokalit a pestrost druhů pak dále zvyšovala každá další oprava. Proto také kámen, různého stáří a různého původu, jeví v současnosti odlišný stupeň porušení. Postupně se objevují jak degradace pouze povrchů, u nichž jde především o estetický vjem, tak degradace celého kamene. To je u zábradlí, které musí odolávat hlavně vodorovným silám, vážným bezpečnostním problémem.
Další trvalou komplikací jsou také spáry, zejména pokud jsou vyplněné aktivovanou cementovou maltou, pevnosti cca 50 MPa. Na styku kamene u takovéto spáry dochází ke kondenzaci par a tím ke snížení pevnosti kamene. Dalším typem výplně spár je rozdrcená malta prorostlá drobnou vegetací. Je-li takováto spára v horní části zábradlí a navíc svislá, není to vážný problém. Jde-li ale o spáru vodorovnou a navíc v místě uložení zábradlí na lícové zdivo, začíná být situace vážnější.

• Postup opravy kamenného parapetu

Postup rozebírání parapetu určuje zejména druh použité malty. Kameny spojené maltou s hydraulickým vápnem o pevnosti 5-6 MPa se rozebírají pomocí širokých dlát a zvedacích kleští. U kamenů spojených tvrdou cementovou maltou se spáry prořezávají speciální mimoosovou pilou s prořezem až 260 mm.
Rozhodnutí o tom, jaké kameny budou vráceny zpět a jaké se musí vyrobit nové, provádí komise složená ze zástupců Přírodovědecké fakulty UK, Odboru kultury a památkové péče MHMP, Národního památkového ústavu, objednatele stavby, pracovníků zhotovitele a kameníků ze subdodavatelské společnosti, provádějící kamenické práce. Materiál pro nové kameny se těží v objednatelem určeném lomu Kocbeře u Dvora Králové. Těží se tam velice kvalitní křemenný pískovec, který byl vybrán zástupci Přírodovědecké fakulty UK na základě dlouhodobých laboratorních zkoušek trvanlivosti z několika v současné době těžených typů klasických sedimentárních hornin v České republice.

• Zajímavé nálezy

Průběh prací byl v poslední době ovlivněn několika zajímavými archeologickými objevy. Například v poli XI, na protivodní polovině mostu, je několik kamenů, u nichž nelze určit dobu jejich vložení. Jsou ale (z hlediska památkového) evidentně starší, než okolní kameny. Na základě této skutečnosti požádali pracovníci NPÚ, aby bylo zmíněné pole ošetřeno restaurátorským způsobem. Na tomto poli byly práce započaty v dubnu 2009 a nyní jsou ve stádiu rozebrané druhé řady kamenů zábradelní zídky. Pro srovnání - obvyklá doba trvání kompletní opravy podélné poloviny jednoho pole trvá většinou dva měsíce.
Také odstranění vozovkového souvrství v prostoru povodní poloviny polí I.B a 0.B a Staroměstské mostecké věže přineslo zajímavá zjištění. Odhalilo například barokní příkop, zbudovaný před věží za účelem obrany při obléhání Prahy švédskými vojsky (1648).
V prostoru Staroměstské mostecké věže a následně i v prostoru pole 0.B nebyla v období předchozí rekonstrukce zhotovena železobetonová deska. Původní materiál, kterým je opuková vyzdívka, se proto doplní do patřičné úrovně a bude použit jako podklad pro izolaci, s tím, že bude zajištěno, aby se moderní izolační materiál nedotýkal původního zdiva.
V poli 0 pak zábradelní zídka na povodní polovině mostu nestojí na mostě, ale má samostatný základ v zásypu klenby Křižovnického náměstí. Aby nebyla ohrožena připravovanou opravou izolace klenby pod Křižovnickým náměstím, uvažuje se o jejím podezdění až na tuto klenbu.
Současná etapa opravy Karlova mostu bude dokončena v červnu 2010. O pokračování opravy a konkrétních stavebních postupech bude časopis Stavebnictví dále informovat.

Autoři: Ing. Radim Cihlář, Ing. Zdeněk Batal, Milan Svoboda, Tomáš Hon

Foto: archiv SMP CZ, a.s.

¤ Vyzdívání kamenného parapetu