Dřevařský průmysl v České republice

Dřevařský průmysl si díky jeho významu v oblasti produkce, zaměstnanosti a dalším souvisejícím efektům jistě zaslouží v rámci zpracovatelského odvětví pozornost. Firmy podnikající v dřevařském oboru nepůsobí izolovaně, ale operují v prostředí, které je externě ovlivňuje. Kromě účinků působících na většinu podnikatelských subjektů obdobně existuje řada dalších vazeb, možností a omezení, které jsou pro dřevařský obor od oborů ostatních odlišné. Jedním ze zásadních je fakt, že základní surovinou, se kterou je ve výrobním cyklu pracováno, je dřevo. Jeho unikátnost spočívá především v tom, že je proces jeho získávání (těžby) ve většině civilizovaného světa určitým způsobem regulován.

¤ Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 (%)

¤ Struktura výroby dřevařského průmyslu za rok 2007

¤ Pyramida tvorby přidané hodnoty výroby

Těžební možnosti ČR se odvíjejí od disponibilní zásoby dřevní hmoty v lesích. Nárůst celkových zásob je od roku 2005 doprovázen stabilním růstem realizovaných těžeb. Mezi roky 2006 a 2007 došlo k nárůstu těžby tuzemské dřevní suroviny o 4,7 %. Tento růst byl způsoben také těžbou dřeva v důsledku likvidace větrné kalamity. Konkrétní vývoj těžby a zásob dřeva je uveden v tabulkách 1 a 2.

¤ Tab. 2. Vývoj zásob dřeva v ČR (mil. m3). Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, 2007.

Zpracovatelské procesy a struktura výroby průmyslu v ČR
Zpracovatelské procesy používané v dřevařském průmyslu zahrnují široké spektrum rozličných aktivit. Základní struktura používaná v dřevařském průmyslu vychází z Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) platné do 31. 12. 2007. Ta byla shodná s doposud platnou mezinárodní klasifikací NACE Rev. 1 a zpracovatelský průmysl dělila na 14 subsekcí, 23 oddílů a dále podrobněji na 103 skupin. Základní přehled rozdělení zpracovatelského průmyslu podle OKEČ je uveden v tab. 3. S účinností od 1. 1. 2008 byla zavedena nová Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), Rev. 2.
Stávající struktura výroby zahrnuje z téměř jedné třetiny pilařské zpracování a necelá polovina je zastoupena stavebně truhlářskou výrobou. Podle předběžných výsledků bylo mezi roky 2006 a 2007 dosaženo nárůstu pouze u pilařské produkce (o 2,1 %) a u výroby dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků (o 0,7 %). Ostatní výroby zaznamenaly pokles.
Dosažená struktura výroby je z hlediska orientace na konkurenceschopné výrobky a výrobky s vyšší přidanou hodnotou dlouhodobě nevhodná. Vysoká míra exportu minimálně finalizované výroby pocházející z pilařského zpracování odvádí pozitivní synergetické efekty mimo ČR a regiony. Meziprodukty, které jsou dále zpracovávány v zahraničí, nás zbavují možnosti zhodnotit tuzemskou surovinu v jednotlivých regionech se setrváváním souvisejících ekonomických, sociálních i ekologických pozitivních efektů. Vyšší úroveň zpracování s sebou přináší potřebu vyšší profesní náročnosti, odrážející se v poptávce po kvalifikované pracovní síle. Nevhodnou strukturu vývozů, ve kterých převažuje minimálně upravená kulatina, lze vysledovat v tab. 4.

¤ Tab. 4. Hodnoty dovozu a vývozu u vybraných komodit (tis. m3). Zdroj: vlastní zpracování podle údajů Ministerstva zemědělství ČR, ČSÚ, Eurostat. *Včetně tyčoviny a doloviny.

Ze strategických důvodů by cílem pro toto odvětví mělo být nalezení kvalitativně i kvantitativně nejlepšího využití veškerého vytěženého a zpracovávaného dříví ve prospěch krajiny původu přírodního zdroje. To zahrnuje také snahu o co nejvyšší úroveň zpracování (přidání hodnoty) dřevní komodity v tuzemských zpracovatelských kapacitách. Každá další aktivita přidávající hodnotu zpracovávanému meziproduktu, resp. konečnému výrobku, umožňuje získat vyšší užitek ze stejného vstupního zdroje (dřevní suroviny).

Doc. Dr. Ing. Petr Horáček, Ing. Jaroslav Pejzl
Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně