Zpět na materiály, výrobky, technologie

Dokončení stavby větrného tunelu Stavební fakulty STU v Bratislavě

Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Loňského roku byla zprovozněna stavba univerzálního větrného tunelu na půdě Stavební fakulty Státní technické univerzity v Bratislavě. Hlavní intencí návrhu větrného tunelu zpracovaného Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem v Praze a realizovaného závodem Konstrukta, a.s., Trenčín byla co nejširší možnost jeho exploatace. Dispozice větrného tunelu s otevřeným oběhem vzduchu a celkovou délkou 26 m byla přizpůsobena hale ve fyzikálních laboratořích fakulty nedaleko Bratislavy.

st1:*{behavior:url(#ieooui) } /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:'Normální tabulka'; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:''; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:'Times New Roman'; mso-ansi-language:#0400; mso-fareast-language:#0400; mso-bidi-language:#0400;}


Průřez větrného tunelu o dominující šířce 2,6 m je vhodný i pro experimenty s rozměrnými topografickými modely v proudění se strukturou napodobující spodní část atmosférické mezní vrstvy. Může jít o pestrou paletu zadání z oblasti stavebnictví, ekologie a větrné energetiky (dynamické namáhání objektů větrem, šíření plynných emisí, situování větrných elektráren, ekonomika zalesňování aj.). Přední modelový prostor poskytuje alternativní rovnoměrné proudění vzduchu. Počítá se s testy modelů dopravních prostředků i speciálních úsekových modelů mostů, štíhlých konstrukcí či jejich prvků ve vodorovné montáži. Při testování menších objektů na odolnost vůči větru může být rychlost zvýšena až návrhovou hodnotu pro Slovensko (32 m/s).

Kromě vloženého stropu s nastavitelnou konturou nad celou délkou pracovního kanálu stojí za pozornost pohonná jednotka. Dva axiální ventilátory s celkovým příkonem 150 kW dodané ZVVZ a.s., Milevsko, poskytují až 104 m3/s vzduchu. Vibrace a teplotu jejich ložisek monitoruje diagnostický systém. Otáčky se ovládají frekvenčními měniči, které dovolují i nastavení velmi nízkých rychlostí ke splnění Froudeho podobnostního čísla při emisních studiích. Ventilátory jsou k potlačení vibrací napojeny na okolní části kompozitovými přechody, z nichž zadní přebírají funkci difuzorů. Kabina obsluhy s měřicími přístroji a několika PC má oddělený půdorys pro snížení vnitřního hluku.

Větrný tunel se základním měřicím vybavením a optimalizovaným systémem generování mezní vrstvy byl úspěšně odzkoušen a od konce roku 2013 je plně způsobilý k provozu.