Výstavba administrativní budovy jaderné elektrárny Dukovany

Administrativní budova je situována v blízkosti ochranné bariéry střeženého prostoru, a to na místě bývalé malé fotovoltaické elektrárny. Při návrhu umístění stavby bylo nutno respektovat, že objekt nesmí zasahovat do ochranného pásma šířky 10 m od zdi ochranné bariéry střeženého prostoru elektrárny a současně musí okenní otvory na této straně umožňovat pouze částečné otevření. Práce a pohyb osob v prostoru ochranného pásma, který je nepřetržitě monitorován, bylo nutno minimalizovat pouze na nezbytné úkony.

Nová budova bude sloužit jako Centrum přípravy údržby (CPÚ) a nové administrativní prostory jaderné elektrárny Dukovany (EDU). V objektu jsou dílny, učebny, stravovací zařízení a kancelářské i technické prostory. Jejich součástí je např. místnost pro výcvik virtuální reality nebo místnost se simulací zavážecího stroje, který manipuluje s jaderným palivem. V budově jsou také situovány balisticky odolné místnosti pro ochranu měkkých cílů před aktivním střelcem. Dalším ze specifik zadání byl požadavek na umístění nouzového vzduchotechnického zařízení, napájeného autonomním dieselagregátem. Tato jednotka má sloužit k filtraci vzduchu pro případ mimořádné události s výskytem radioaktivních částic v ovzduší.

Pro stejného investora zhotovitel v minulosti realizoval řadu projektů, a tak věděl, že jeho nároky na stavbu administrativní budovy budou téměř stejně vysoké jako na výstavbu fungující jaderné elektrárny.

Architektonické a dispoziční řešení

Nová stavba reaguje na členitost okolní zástavby rozdělením své hmoty na menší celky. Tím je poměrně velká hmota stavby citlivě zasazena do areálu a nepůsobí přehnanou majestátností. Vzniklý půdorys stavby ve tvaru písmene Z efektivně využívá plochu trojúhelníkového pozemku a nabízí možnost vytvořit hospodářský dvůr v blízkosti příjezdové komunikace, a tedy i možnost snadného zásobování provozu. Navazující okolí budovy je pojednáno pojízdnou dlažbou, obklopenou zelení, pěšími komunikacemi a odpočinkovou zónou.

Architektonické řešení zvýrazňuje jednoduchý tvar budovy. Prostory jsou uspořádány do sedmi nadzemních a jednoho podzemního podlaží. Fasádu tvoří jednoduché schéma horizontálních pruhů pásových oken prostřídaných plnou fasádou s plechovým obkladem. Toto schéma je použito na celé stavbě, s cílem vytvořit vizuální jednoduchost celkového výrazu budovy. V místě vstupní haly je využito zasklení bez pevného parapetu pro vnější zvýraznění tohoto prostoru.

Hlavní vstup do budovy, zvýrazněný konstrukcí vstupní pergoly, je umístěn na severní straně objektu tak, aby byl viditelný ze všech příchozích směrů. Přes zádveří s posuvnými dveřmi se vstupuje do prostoru s balisticky odolnou recepcí. Do navazující vstupní haly s výtahy a schodišti je umožněn vstup pouze turnikety-tripody.

Vertikální komunikace je zajištěna velkokapacitním schodištěm. Je situováno v centru dispozice u výtahů a propojuje první tři nadzemní poschodí s předpokládaným větším pohybem osob. V těžišti půdorysu je dále umístěno schodiště procházející celým objektem a sloužící jako chráněná úniková cesta. Na toto schodiště lze vstoupit na každém podlaží. Únikový východ na volné prostranství je z mezipodesty mezi 1. a 2.NP. Výtahy jsou v centrální části dispozice celkem tři a obsluhují všechna nadzemní podlaží. Jeden z výtahů sjíždí i do podzemního podlaží. Z výtahů se v každém nadzemním podlaží vystupuje do haly.

Interiér stavby

Interiér objektu je navržen v industriálním stylu s důrazem na kontext a funkcionalitu. Prostor se vyznačuje minimalismem, kdy jsou záměrně přiznány konstrukční a instalační prvky, jako jsou betonové konstrukce, nezabudovaná potrubí, kabely a rozvody, odkazující na průmyslový charakter sousedící elektrárny. Stropy jsou odhaleny tam, kde to umožňuje akustika, zatímco podlahy zůstávají robustní a betonové. Barevné schéma interiéru reflektuje tepelný gradient – od teplých barev v nižších patrech po chladné barvy výše položených pater, které odkazují na páru vycházející z chladicích věží. Reprezentativní prostor prvního patra odráží korporátní identitu a slouží pro komunikaci s médii a veřejností. Akustické obklady a designové prvky, jako jsou perforované trapézové hliníkové plechy a akustické látkové hexagony v různých barvách, jsou navrženy tak, aby splňovaly specifické požadavky na akustiku. Vizuálně připomínají palivové tyče, což opět posiluje unikátnost a tematickou spojitost s provozem elektrárny.

Využití BIM

Konstrukční systém

Nosnou konstrukcí je železobetonová monolitická prostorová konstrukce. Konstrukční systém je kombinovaný, stěnový a sloupový. Základní osový rastr je v obou směrech po 6,45 m. V jihozápadní části jsou stropní desky lokálně podepřeny v základním rastru. V severovýchodní části jsou stropní desky rovněž lokálně podepřeny, ale z dispozičních důvodů jsou některé sloupy posunuty mimo základní rastr. V místech zvětšeného rozpětí jsou navrženy zesilující železobetonové trámy. Stropní deska 1.NP je v místě většího užitného namáhání zesílena hlavicemi proti protlačení, zbylé stropní desky jsou bez hlavic. V prostřední části objektu jsou umístěna dvě monolitická stěnová jádra, procházející až do suterénu a zajišťující stabilitu objektu. Stropní desky jsou po obvodě zesíleny obvodovým nosníkem.

Založení

Základová spára je ve dvou výškových úrovních. Vzhledem k tomu a ke geologickým vlastnostem podloží je objekt založen na pilotách. Založení objektu je řešeno jako kombinace hlubinného (velkoprůměrové piloty) a plošného (spolupůsobící základová deska). Základová deska nepodsklepenné části navazuje na stropní desku 1.PP.

Svislé nosné konstrukce

Svislé nosné konstrukce tvoří železobetonové stěny a sloupy. Obvodové stěny suterénu a 1.NP jsou tl. 250–300 mm v závislosti na působícím zemním tlaku. Stěny jader jsou v suterénu tl. 250 mm, ve zbývajících patrech pak 200 mm. Sloupy jsou čtvercové 500 × 500 mm (eventuálně až 500 × 800 mm). V suterénu a částečně i v 1.NP jsou některé propojeny se stěnami a slouží zároveň jako ztužující žebra proti působení zemního tlaku. Obvodové sloupy jsou propojeny s obvodovým ztužujícím nosníkem.

Vodorovné nosné konstrukce

Stropní desky jsou tloušťky 265 mm po obvodě zesílené obvodovým nosníkem. Stropní deska nad 1.PP je propojena se sousedícími základovými deskami. Stropní deska 1.NP je v místě většího užitného namáhání zesílena hlavicemi tloušťky 350 mm proti protlačení, zbylé stropní desky jsou bez hlavic. V místě prostupu schodiště je deska zesílena trámy. Severovýchodní část objektu je zesílena trámy výšky 350 mm z důvodu zvětšeného rozponu.

Schodiště

Schodiště v jádru je vedeno od základové desky až na úroveň hlavní střechy. Schodišťová ramena jsou z prefabrikovaných dílců, mezipodesty byly betonovány na místě s uložením do stěn přes tlumicí prvky proti přenosu kročejového hluku. Také dílce ramen jsou akusticky odděleny od všech okolních konstrukcí.

Schodiště v hlavní hale, spojující 1., 2. a 3.NP, je navrženo na rozpětí cca 8,50 m jako prosté nosníky, kloubově uložené na stropní trámy. Schodišťová ramena jsou T průřezu o výšce 350 mm a jsou v uložení akusticky oddělena. S ohledem na velikost bylo toto schodiště vybetonováno na místě jako monolitické. Vrchní povrch obou schodišť je opatřen finální stěrkou.

Svislé dělicí konstrukce nenosné

Většina vnitřních příček je navržena jako montovaná z SDK s kovovou nosnou konstrukcí, dvojitým opláštěním a s vloženou minerální izolací. Příčkami jsou vedeny instalace. Pro zakrytí instalací vedených po stěnách se použily sádrokartonové předstěny. Na skla montovaných příček kanceláří a zasedacích místností byla aplikována fólie imitující mléčné sklo se vzorem grafiky neviditelných částic.

Vnitřní příčky podzemního podlaží 1.PP a v dílnách 2.NP jsou zděné – v případě 1.PP z plynosilikátových bloků, v případě 2.NP režné z betonových tvárnic – použitelné pro bez omítkové zdění a splňující požadavky na požární odolnost.

Hydroizolace spodní stavby, ochrana proti radonu

Vzhledem k výsledkům korozivního i radonového průzkumu byla navržena celoobvodová povlaková hydroizolace na bázi modifikovaných asfaltových pásů v kombinaci s bentonitovými rohožemi, kde hlavní hydroizolační pásy zároveň plní funkci protiradonové ochrany a sekundární ochrany proti bludným proudům (protikorozní ochrana). Hydroizolační vrstva vytváří souvislou plynonepropustnou bariéru, včetně plynotěsného utěsnění prostupů a spojů.

Fasáda

Plné horizontální pásy (parapety, atiky, obvodové stěny) tvoří zateplená provětrávaná fasáda s obkladem z trapézových plechů na systémovém podpůrném roštu (rošt je horizontální, vlny plechu jsou pojaty vertikálně). Na obvodových železobetonových prvcích (stěny, parapety, atiky) je vnější zateplení z minerálních desek v tl. 180 mm s ochrannou difuzní fólií a provětrávanou mezerou. Izolant je vkládán do systémového nosného roštu fasády. Kovový roznášecí rošt, kotvený do ŽB konstrukce přes tepelněizolační podložky, vymezuje odvětrávanou dutinu (š. 60 mm) a slouží k zavěšení předsazených kovových plechů. Provětrávání vzduchové mezery zajišťuje štěrbina v nadpraží okna a prostor pod parapetním plechem či oplechováním atiky. V nadpraží okna jsou vestavěny skryté boxy pro osazení venkovní předokenní žaluzie.

Prosklené části fasády jsou řešeny certifikovaným fasádním systémem z hliníkových profilů (vertikální sloupky a horizontální příčle) s přerušeným tepelným mostem v rovině zasklení.

Zasklení polí bez požadavku na požární odolnost je tepelněizolačními trojskly, zasklení s požadavkem na požární odolnost tepelněizolačními dvojskly. Většina prosklených částí fasády je vybavena vnějšími žaluziemi.

Střešní plášť

Střecha administrativní budovy je plochá jednoplášťová s klasickým pořadím vrstev, s živičnou parozábranou, tepelnou izolací z EPS, s mechanicky kotvenou hydroizolací z měkčeného PVC. Spády střechy k vnitřním střešním vpustím jsou tvořeny spádovými klíny z tepelné izolace. Minimální tloušťka tepelné izolace činí 200 mm, průměrná 260 mm.

Střecha je převážně navržena jako nepochozí. V trasách, kde se předpokládá pohyb osob, tj. v místě přístupové trasy k technickým zařízením a podél atik, hydroizolaci chrání další vrstva fólie s větší odolností proti mechanickému poškození, resp. betonová dlažba na terčích (v plochách s předpokládaným pohybem členů jednotek HZS při cvičení). Pochozí trasy jsou barevně odlišeny od nepochozích částí. Odvod dešťových vod zajišťují vnitřní střešní, elektricky vytápěné vpusti.

Realizace stavby v blízkosti jaderného reaktoru, zkušenosti

Ovlivnění funkčními jadernými bloky za „plotem“ bylo znatelné hlavně metodikami, pravidly a požadavky na všechny předávané práce, postupy a činnosti. Tyto požadavky byly téměř shodné, jako by se zakázka rea­lizovala přímo v reaktorovém sále – s tím rozdílem, že nebylo třeba, aby zhotovitel plnil přísné požadavky na vstupní školení a psychologické vyšetření všech zaměstnanců.

Průběh realizace ovlivnil covid asi podobně jako ostatní stavby v té době. Zakázku nejvíce negativně zasáhla válka na Ukrajině (od 24. února 2022). Výstavba, které předcházela tvorba projektové dokumentace, byla zahájena v únoru 2022. V tomto období raketově rostla cena oceli a jiných komodit. Nebylo jisté, zda oceli vůbec bude dostatek, a např. dovoz nových bednicích desek byl velmi nejistý a nepravidelný. O izolační materiály se vedl doslova boj a platilo pravidlo, že kdo dá víc, materiál si odváží bez ohledu na předchozí dohodu. To nám značně zkomplikovalo i tendr na monolitickou konstrukci budovy, který jsme právě uzavírali.

Stavba nové administrativní budovy tohoto rozsahu a velikosti byla v areálu JE Dukovany první po desetiletích, tudíž to byla nová zkušenost jak pro Metrostav DIZ s.r.o. (jako generálního zhotovitele), tak pro zadavatele, ČEZ a.s. Dá se s nadsázkou konstatovat, že výstavba administrativních budov v běžných podmínkách je v porovnání s výstavbou v blízkosti jaderné elektrárny procházkou růžovým sadem.

Jak již bylo zmíněno, při realizaci bylo zcela logicky nutné dodržovat striktní pravidla zadavatele, přesto bylo možné se díky výstavbě mimo střežené pásmo elektrárny domluvit ve prospěch zakázky na některých výjimkách. I přes počáteční zdržení způsobené delším schvalováním realizační dokumentace, vlivem zmíněných problémů spojených s covidem a válkou na Ukrajině se díky nastavení harmonogramu a postupu prací podařilo splnit termín předání díla. Z důvodu velkého tlaku na dokončení v plánovaném termínu se musely volit postupy a návaznosti prací, které bylo mnohdy velmi složité koordinovat s ohledem na eliminaci případných škod. Díky práci celého týmu ve složení Jiří Pištěk, Tomáš Procházka, Josef Klusáček, Miroslav Palát a Peter Hrušecký a díky kooperaci všech dodavatelů se podařilo dílo zadavateli letos v únoru předat a připravit objekt na kolaudaci. K březnu 2024 stále probíhá navazující projekt obsahující interiérové vybavení objektu a v květnu bude nový objekt připraven na přemístění pracovníků z několika přilehlých objektů.