arrows Realizace staveb arrows Střešní konstrukce arrowsZelené střechy - naděje pro budoucnost
foto: autorka, Zahradní Architektura Kurz s.r.o., Optigreen
text: Jana Šimečková
číslo: 10/08
Zelené střechy - naděje pro budoucnost

· Střešní zahrada na budově Alpha komplexu BB Centrum v Praze-Michli. Realizace a foto: Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
Zeleň na střechách má, stejně jako jiné rostliny, pozitivní účinek na kvalitu ovzduší. Produkuje kyslík, filtruje částice prachu a nečistot, může absorbovat plynné škodliviny a aerosoly a váže těžké kovy. Zeleň také reguluje teplotu a vlhkost okolního vzduchu, rostlinné polštáře na střechách mají tepelně izolační a retenční účinek. Výzkumy prokázaly, že „síť“ vytvořená z ozeleněných střech by nepříznivé vlivy ovzduší ve městech značně redukovala.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Jana Šimečková (*1960)
Ing. Jana ŠimečkováAutorka absolvovala obor Zahradní a krajinářská tvorba Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici. V letech 1986–2003 pracovala ve firmě Zahradní architektura Želešice jako vedoucí střediska realizací. Od roku 2004 je ředitelkou profesního sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně a šéfredaktorkou odborného časopisu INSPIRACE.
E-mail: info@szuz.cz

V rámci tvorby zeleně na střešních konstrukcích dosud existuje nejednotnost v terminologii, která by byla všeobecně uznávána a používána. Nejčastěji se lze setkat se spojením: „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelené střechy“, „travnaté střechy“, „zeleň na konstrukcích“, „vegetační střecha“ a popřípadě s kombinací těchto slovních spojení.

Základní současné definice tvorby zeleně na střešních konstrukcích:

  • Výsadba na konstrukci
    – rostliny vysazené do vegetační vrstvy půdy, oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí, např. výsadby na střechách, terasách, v nádobách. 
    (ČSN 83 9001, červen 1999, s účinností od 1. července 1999).
  • Střešní zeleň
    – zeleň na střechách nadzemních budov; řadí se do zeleně na konstrukcích. 
    (ČSN 83 9001, červen 1999, s účinností od 1. července 1999). 
  • Střešní zahrada
    – představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických), založených na uměle vytvořeném stavebním základu. Stavební základ je součástí konstrukce, ukončující shora předmětnou stavbu, a odděluje pěstební profil od rostlého terénu [2].

Za doposud nejlépe zpracovanou diferenciaci střešních zahrad lze považovat členění, které uvádí [2].

Formy střešních zahrad

Stěžejním faktorem pro normalizaci a tvorbu jednotného názvosloví se stalo rozdělení střešních zahrad podle intenzity údržby.

• Náročné intenzivní střešní zahrady
Intenzivní střešní zahrady zahrnují plochy s trávníky, trvalkami a dřevinami. Použité rostliny mají vysoké nároky na konstrukci půdního profilu a na pravidelné zásobování vodou a živinami. Tato forma ozelenění je udržitelná pouze při zajištění pravidelné péče. Sortiment keřů a dřevin je sice omezen, především na volných a nechráněných střechách, přesto se může při vytvoření odpovídajících podmínek blížit sortimentu pro zahrady na rostlém terénu.

• Jednoduché intenzivní střešní zahrady
Jednoduché intenzivní střešní zahrady tvoří zpravidla trávníky, trvalky a dřeviny. Mnohotvárnost uspořádání a užitku je v porovnání s náročnými intenzivními zahradami omezena. Použité rostliny mají menší nároky na skladbu půdního profilu stejně jako na hospodaření s vodou. Také péče je méně náročná. Pořizovací náklady jsou nižší.

• Extenzivní střešní zahrady
Extenzivní střešní zahrady jsou místně přizpůsobené vegetační formy, které se plošně vyvíjejí na relativně tenkých pěstebních vrstvách. Zavádějí se cílenými vegetačně-technickými prostředky a opatřeními. Zásobení vodou a živinami je ponecháno přírodním koloběhům. Trvanlivé a konkurence schopné rostliny jsou pouze ty, které jsou morfologicky a fyziologicky přizpůsobené extrémním podmínkám, hlavně nedostatku vody. Vytváření forem vegetace je ponecháno sukcesivním procesům. Udržovací péče je minimální.

 Bazén na střeše slouží pro všechny nájemníky

Obytný blok Seitenbergasse ve Vídni

¤ Bazén na střeše slouží pro všechny nájemníky. Obytný blok Seitenbergasse ve Vídni - intenzivní zelené střechy. Foto Ing. Jana Šimečková

Typy střešních zahrad

Určujícím kritériem pro vymezení tří základních typů střešních zahrad je jejich prostorový vztah k parteru nebo rostlému terénu.

• Střešní zahrady v úrovni s parterem
Střešní zahrady v úrovni s parterem představují velmi cenné veřejné prostory. Bývají vnímány jako neodmyslitelná součást města a uživatel zpravidla netuší, že se pohybuje na stropní konstrukci podzemní stavby. Tyto úpravy jsou s ohledem na intenzitu provozu zakládány nejčastěji jako intenzivní střešní zahrady.

• Střešní zahrady v dotyku s parterem
Střešní zahrady v dotyku s parterem představují silný nástroj architektů při hledání nových forem utváření především městských prostor. Použití tohoto typu střešní zahrady ve volné krajině umožňuje začlenění budovy nebo její části do okolního prostředí. Především s ohledem na extrémní podmínky pro vegetaci jsou tyto úpravy nejčastěji zakládány jako extenzivní, popř. jednoduché intenzivní střešní zahrady.

• Střešní zahrady mimo dotyk s parterem
Střešní zahrady mimo dotyk s parterem jsou nejčastějším typem střešních zahrad. Tyto úpravy mohou plnit nejrůznější funkce při respektování provozních a kompozičních omezení, která vyplývají z funkce stavby a požadavku uživatele. Těmto omezením musí odpovídat i forma střešní zahrady – extenzivní, intenzivní, resp. jednoduchá intenzivní zahrada.

Střešní zahrada na budově Alpha komplexu BB centrum v Praze-Michli
¤ Střešní zahrada na budově Alpha komplexu BB centrum v Praze-Michli. Realizace a foto Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

Vrstvy vegetačních střech

Pro vytvoření optimálních podmínek pro růst rostlin jsou používány různé vrstvy a materiály, které mají vykazovat vlastnosti co nejvíce podobné přirozenému stanovišti, kde je rostlina schopna se vyvíjet a prosperovat. Základními předpoklady pro vhodný růst vegetace jsou dostatečný prokořenitelný prostor, dostatečné zásobování vodou a živinami, vhodné složení a vlastnosti substrátu a samozřejmě také vhodný výběr vegetace pro stanovištní podmínky.

• Hydroizolační vrstva střešního pláště
Hydroizolační vrstva střešního pláště může být vytvořena z nejrůznějších materiálů a její popis není předmětem tohoto článku. Tato vrstva zpravidla slouží i jako ochrana proti prorůstání kořenů. V opačném případě je nutné ji doplnit speciální ochrannou vrstvou.

• Ochranná vrstva proti prorůstání kořenů
Ochranná vrstva by měla chránit hydroizolaci a bránit prorůstání kořínků rostlin. Specializované firmy dodávají obvykle vlastní složení ochranných vrstev, které jsou označovány interními názvy. Bývají tvořeny například z těchto materiálů:
– rouna z recyklovaných hmot;
– pěnová rohož;
– rohože z pěnových vloček z recyklovaných materiálů;
– pletené rohože;
– textilní rohože;
– polyetylenová, polypropylenová a polyuretanová rouna. 

• Drenážní vrstva
Drenážní vrstva pojímá protékající vodu a odvádí ji ke střešním vtokům. Současně slouží k akumulaci vody, zvětšuje prostor pro růst kořenů a přejímá ochrannou funkci pro pod ní ležící vrstvy. Materiály vhodné pro drenážní vrstvy:

Sypké materiály:
– štěrkopísek, štěrk;
– láva, pemza;
– keramzit a expandit drcený nebo nedrcený;
– expandovaná břidlice.

Recyklované sypké materiály:
– cihlová drť;
– škvára, struska;
– pěnové sklo.

Drenážní rohože:
– rohož se strukturou rouna;
– rohože nopkové;
– rohož z pletiva;
– rohož z pěnových vloček.

Drenážní desky:
– desky z pěnové hmoty;
– nopkové desky s kaučukem;
– profilové desky (drenážní prvky) z tvrzené umělé hmoty;
– profilové desky (drenážní prvky) z pěnové hmoty.

Substrátové desky:
– desky z modifikované pěnové hmoty.

Volba materiálu a dimenzování závisí na možnosti sdružení více funkcí do jedné vrstvy. Je-li u drenážních vrstev ze sypkých materiálů požadována vyšší schopnost akumulace vod, je třeba použít nasákavé minerální materiály.

• Filtrační vrstva
Filtrační vrstva zamezuje vyplavování jemných částic ze substrátu nebo hydroakumulační vrstvy do drenážní vrstvy. Musí být propustná pro vodu. V minulosti se proti vyplavování jemných částic používaly sypké materiály. Jejich nevýhodou byla vysoká zátěž střešní konstrukce, pracnost a finanční náročnost. Dnes tuto roli přebírají modernější materiály – geotextilie, vyrobené z polypropylenu, polyesteru, akrylu nebo polyamidu a jejich směsí. Filtrační vrstva se pokládá buď ve zvláštním pracovním kroku na drenážní vrstvu, nebo je součástí vyrobených drenážních vrstev.

• Substrát
Substrát tvoří nosnou vrstvu pro vegetaci, ve které rostliny zakořeňují. Slouží jako zásobárna živin a vody a fixuje rostliny. Vlastnosti a složení substrátu záleží na typu navrženého ozelenění střechy. Musí splňovat následující požadavky: nízká hmotnost ve stavu nasyceném vodou, možnost dopravy foukáním, vysoká nasákavost, nízký obsah solí a uhličitanů, trvalá kvalita (podle příslušných směrnic a norem), dostatečná drenážní schopnost, dostatečný objem vzduchových pórů, harmonická zrnitostní struktura. Obecně se rozlišují tyto typy substrátů:

Zeminy:
– upravená svrchní část půdy odebrané z rostlého terénu.

Sypké materiály:
– minerální sypké materiály s vysokým obsahem organické hmoty;
– minerální sypké materiály s nízkým podílem organické hmoty;
– minerální sypké materiály s otevřenými póry bez organické hmoty.

Substrátové desky:
– substrátové desky z modifikované pěnové hmoty;
– substrátové desky z minerálních vláken;
– substrátové desky z hlíny, žitné mouky a vlny.

Vegetační rohože:
– vegetační rohože s organo-minerální směsí.

Zahrada na střešní konstrukci - budova CETELEM ČR, a.s., Praha-Smíchov.
¤ Zahrada na střešní konstrukci - budova CETELEM ČR, a.s., Praha-Smíchov. Realizace a foto Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

Střešní zahrada na hotelu Andels Hotel Prague, Praha-Smíchov
¤ Střešní zahrada na hotelu Andels Hotel Prague, Praha-Smíchov. Realizace a foto Zahradní Architektura Kurz s.r.o.

Extenzivní zelená střecha.
¤ Extenzivní zelená střecha. Foto Ing. Jana Šimečková

Šikmá střecha - zajištění proti skluzu substrátu
¤ Šikmá střecha - zajištění proti skluzu substrátu (systém Optigreen). Foto archiv firmy Optigreen

Typy souvrství vegetačních střech

Základní rozdělení podle množství a konstrukce vrstev

• Jednovrstevná konstrukce
Substrát musí být vhodný pro růst vegetace a také splňovat drenážní funkci. Výhodnější je do jednovrstevné skladby zakomponovat drenážní profily, které podporují odvod přebytečné vody k vpustím či okapům.

Jednovrstvá konstrukce
¤ Jednovrstevná konstrukce (upraveno podle podkladů firmy Optigreen)

• Dvojvrstevná konstrukce
Dvojvrstevná konstrukce se skládá z vegetační vrstvy a vrstvy drenážní. K odvodu vody také často slouží tzv. drenážní (nopkové) panely.

Dvojvrstevná konstrukce
¤ Dvojvrstevná konstrukce (upraveno podle podkladů firmy Optigreen)

• Třívrstevná konstrukce
Třívrstevná konstrukce se skládá z vegetační vrstvy, filtrační vrstvy a drenážní vrstvy. Funkcí filtrační vrstvy je zabránění promísení substrátů, popřípadě oddělení vegetační vrstvy od drenážního substrátu či uměle vyrobených drenážních panelů.

Třívrstevná konstrukce
¤ Třívrstevná konstrukce (upraveno podle podkladů firmy Optigreen)

Obecná hlediska navrhování

Téměř všechny střešní konstrukce je do jisté míry možné ozelenit. Některé konstrukce jsou vhodnější, jiné méně vhodné. U každé střešní konstrukce, kde je záměr vybudování vegetace, je nutné dbát na její skladbu a konstrukční vlastnosti.

Jednoplášťová střecha (tradiční skladba).
¤ Jednoplášťová střecha (tradiční skladba). Hydroizolační vrstva je umístěna na vrchním líci střešního pláště (upraveno podle podkladů firmy Optigreen)

Jednoplášťová střecha (obrácená skladba).
¤ Jednoplášťová střecha (obrácená skladba). Tepelně izolační vrstva je umístěna nad hydroizolační vrstvou (upraveno podle podkladů firmy Optigreen)

Dvouplášťová střecha
¤ Dvouplášťová střecha (upraveno podle podkladů firmy Optigreen)

• Sklon střešní konstrukce
Sklon střechy je jedním ze základních atributů navrhování střešní zeleně, na jehož základě se řeší základní odtok přebytečné vody a eroze substrátu.

Ploché střechy
Tyto střechy často podléhají problémům s prosakováním vody. Obvykle je zmiňováno, že opravy u plochých střech je nutné provádět do prvních pěti let po výstavbě z důvodu poškození. Vegetační pokryv je při průběžné péči ochranou prodlužující životnost střešní konstrukce. Důležité je správně řešit zejména drenážní vrstvu. Pro vyrovnání nerovností a odstranění nežádoucího podmáčení substrátu se často používá takzvaný drenážní panel, který oproti sypanému substrátu zvyšuje hmotnost konstrukce jen minimálně.

Střechy s mírným sklonem vnějšího povrchu
Tyto střechy jsou poměrně příhodné k ozelenění, i když rozdíly v rámci ozelenění u krajních hodnot tohoto spektra sklonu mohou být značné. Podle některých údajů je vhodné již u střech od 15° sklonu vytvářet zábranu proti sesuvu substrátu.

Střechy s velkým sklonem
Podle sklonu střechy se používá zajištění proti skluzu substrátu. Na takto šikmé střechy se používají zejména vegetační rohože a travní koberce. Výsev či výsadba je značně riziková a v principu neefektivní.

Strmé střechy
Technologie zabezpečovacích prvků je přizpůsobena strmosti střechy. Jestliže se jedná o větší sklony, je většinou nutné postupovat individuálně.

• Zatížení střešního pláště a záruka stability střešní zeleně
Hmotnost substrátu se uvažuje při plném nasycení vodou, stejně jako drenážní vrstvy zachycující srážkovou vodu.

Vegetační střecha na Kulturně obchodním centru Nový Smíchov v Praze
¤ Vegetační střecha na Kulturně obchodním centru Nový Smíchov v Praze je pravděpodobně jedna z nejznámějších v České republice. Komplexně pojatá realizace je udávána jako největší v ČR (rozloha 14 500 m2) a je rovněž jednou z nejstrmějších (část realizace) při skolonu 58°. Realizace a foto Zahradní Architektura Kurz s.r.o.
 

Použitá literatura
[1] Drastich, F., 2007: Funkční a technické řešení vegetačních střech, Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lednice: 2007
[2] Šimek, P., 2005: Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování. Sborník přednášek Čas v životě, zahradě, krajině. Luhačovice 2005, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, s. 81–85

Využití střechy

Plošné zatížení v kg.m-2

Intenzivní ozelenění (keře, stromy)

500–800

Vozovka – kameny v pískovcovo-cementovém lůžku

500

Chodník – dlažba v loži ze štěrkopísku

350

Střešní jezírko

300

Pískoviště

300

Trávníky nebo květinové záhony

270

Extenzivní ozelenění

50–140

¤ Tab. 1. Orientační hodnoty plošného zatížení různých střešních nástaveb (hodnoty jsou orientační a závisejí na použitém technickém a rostlinném materiálu)
 

Typ střešního ozelenění Forma vegetace Mocnost vegetační vrstvy
Extenzivní Ploché střechy  
  mech – rozchodník 30–50 mm
  rozchodník – mech – byliny 50–80 mm
  rozchodník – byliny – tráva 80–120 mm
  tráva – byliny 120–160 mm
  Šikmé střechy  
  mech – rozchodník 30–50 mm
  rozchodník – mech – byliny 50–100 mm
  tráva – byliny 140–180 mm
Jednoduché intenzivní tráva – byliny 80–100 mm
  divoké byliny – dřeviny 150–250 mm
Intenzivní trávník 100 mm a více
  nízké trvalky a dřeviny 120–150 mm
  vyšší trvalky a dřeviny 150–200 mm
  keřové výsadby 250–350 mm
 

stromy

450–600 mm

¤ Tab. 2. Mocnost vegetační vrstvy v závislosti na typu střešního ozelenění a formě vegetace
 





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007