arrows Informační servis arrowsZaručí kvalitu bílé vany konstrukční návrh nebo i profesionální provedení?
text redakce
číslo:
Zaručí kvalitu bílé vany konstrukční návrh nebo i profesionální provedení?
Bílá vana označuje vysokou úroveň vodonepropustné betonové konstrukce. Její správný návrh a realizace jsou velice komplexním procesem. Po 10 letech v terénu už víme, kde jsou rizika a jak s nimi pracovat.
odeslat odeslat    tisk tisk
Vodonepropustnou funkci zajišťuje sama betonová konstrukce bílé vany. Zvýšenou pozornost je tedy nutno věnovat nejen návrhu této konstrukce a technologii betonu, ale hlavně vlastnímu provádění stavby a ošetřování betonu. V rámci konstrukce vznikají pracovní spáry, dilatační spáry, řízené spáry a prostupy, které je potřeba řešit těsnícími prvky (těsnící plechy, PVC pásy, bentonitové pásky). Základní příčiny možných poruch vodonepropustných konstrukcí uvádíme ve strukturovaném přehledu, který zahrnuje návrh i provádění.

1) NÁVRH
A) STATIKA A HYDROGEOLOGIE
  1. Vhodnost pro danou agresivitu vody
    Pokud se konstrukce nachází v podmínkách, kde voda obsahuje více než 40 mg/l CO2 a zároveň je pH menší než 5,5, nesmí se konstrukce bílé vany vůbec navrhovat.
  2. Pokles podpor
    Dojde-li v průběhu výstavby a užívání k poklesu jednotlivých částí konstrukce, které by způsobovaly trhliny v konstrukcích spodní stavby, pak počítejme s dodatečným zatěsněním spár injektáží.
  3. Velikost a tvar betonářského záběru ZD, rohy ZD a kvalita podloží
    V místě půdorysných rohů ZD je potřeba navrhovat výztuž kolmou na radiální trhlinky (obr. 1). Velikosti jednotlivých betonářských záběrů ZD je potřeba navrhnout tak, aby nevznikaly zbytečně velké vodorovné tahové síly v konstrukci od hydratace. Nedoporučuje se betonovat v jednom záběru ZD s různými půdorysnými výstupky ani vytvářet v ZD prohlubně např. na zesílení pod sloupy. Zvyšuje se tím součinitel tření a vznikají tak více průběžné trhlinky.
  4. Velikost betonářského záběru stěn
    Stěny na rozdíl od ZD jsou konstrukce, které jsou dominantně namáhány tlakem, což eliminuje vodorovné průběžné trhlinky. Naopak je potřeba větší pozornost věnovat návrhu průběžných trhlinek ve svislém směru. K tomu se používají řízené spáry, do kterých se osazují těsnící prvky PENTAFLEX® OBS. Běžně se pro stěnu výšky 3 m a tloušťky 300 mm betonuje v jednom záběru 15 m a řízené spáry se navrhují po 5 m.
 
 
B) TECHNOLOGIE
  1. Postup betonáže
    Správná volba postupu betonáže (např. šachovnice nebo linie) ZD může urychlit výstavbu nebo redukovat vyztužení ZD zohledňující volné a vázané smrštění. U ZD je možné první záběry betonovat větší. U stěn není limit ve velikosti záběru, pokud se používají řízené spáry.
  2. Termín betonáže a teplota bet. směsi a okolí
    Nedoporučuje se betonovat pod 5 °C a nad 28 °C vnějšího okolí. Teplota betonové směsi by se měla pohybovat mezi 7–25 °C. Náklady na speciální opatření mimo tyto limity (v zimě topení a zakrývání, v létě chlazení a kropení) prodražují konstrukci.
  3. Návrh bet. směsi
    Zde je uveden pouze výčet nejvhodnějších technických parametrů:
  • Konzistence S4 = (F3-F4).
  • V/C menší než 0,55 – čím menší, tím lepší.
  • Maximální množství volné vody 165 l/m3.
  • Druh cementu CEM III/B 32,5 N-LH.
  • Množství cementu do 320 kg/m3.
  • Pomalý nárůst pevnosti – deklarace 90denní beton.


Obr. 2 Složitý tvar pracovní spáry v ZD

C) TĚSNICÍ SYSTÉMY

  1. Vhodnost pro tlakovou vodu, zemní vlhkost, kolísání hladiny
    Každý výrobce ve svých podkladech musí redukovat hodnotu tlaku vody na konstrukci součinitelem bezpečnosti 2,5. To konkrétně znamená, že pokud např. systém PENTAFLEX® je zkoušen na 5 bar, při návrhu je možné použít jen na 2 bar = 20 m vodního sloupce. V současné době jsou velmi populární těsnící plechy s povrstvením, které garantují svou funkci již při zabetonování jen 30 mm.
  2. Ucelenost systému
    Z hlediska jednoduchosti a celkové garance za těsnění je nezbytné, aby systémy řešily jak pracovní, řízené a dilatační spáry, tak prostupy pro technologie a spínání bednění. Je nežádoucí kombinovat těsnící systémy, protože v místech napojení dochází k poruchám.
  3. ETA, pojistný systém, životnost
    Na těsnící plechy s povrstvením existuje ETA 15/0003 a EAD 320002-00-0605. Tyto evropské dokumenty a předpisy kromě vlastnosti vodonepropustnosti a hygienické nezávadnosti zkouší i životnost, a garantují tak funkčnost na 50 let. Velmi často se při návrhu těsnících systému používá i pojistný systém – injektážní hadičky nebo bentonitové pásky.

D) DETAILY
Včasná vzájemná spolupráce a křížová kontrola mezi montážníky těsnících prvků, tesaři, železáři a betonáři, pod vedením znalého technika stavby s ohledem na nutnost dodržení předepsané technologie, vede k těsné a funkční konstrukci. Nedostatečná technická erudice a neochota převzít zodpovědnost vede často ke zbytečným problémům v těchto detailech:
  1. Napojení desky a stěn v rohu
    V místě vnějšího rohu ZD, kde se setkávají dvě stěny, vždy dochází ke kolizi výztuže a těsnících prvků. V prvé řadě jsou zde rozdílné výšky krytí výztuže z důvodu dvou směrů vyztužení ZD. Hlavním problémem je lemovací výztuž stěn, která brání osazení těsnících prvků v patě stěn. Jedná se běžně o jeden výztužný prut. Jednoduchým řešením je v tomto místě výztuž rozhrnout.
  2. Napojení pracovních spár ZD
    Běžně se místo pracovní spáry v ZD navrhuje v okolí nulových momentů. To znamená cca ve čtvrtině až třetině rozpětí. Zásadně nevhodné je umisťovat je v místě zesílení ZD, kde se mění výšky těsněné spáry anebo v místě, kde není výztuž vedena jen při horním a spodním povrchu desky (oblast zesílení ZD).
  3. Základ pro jeřáb (nárůst pevnosti)
    Pokud je z dispozičních důvodů základ jeřábu umístěn do prostoru ZD, jsou dvě základní možnosti řešení. První, dražší varianta je umístění pod spodní úroveň ZD.Druhou variantou je, že základ pro jeřáb bude součástí vodonepropustné konstrukce a horní povrch základu pro jeřáb bude na stejné výškové úrovni jako horní povrch ZD. V tomto případě se doporučuje pečlivě navrhnout průběžné trhlinky a pod základ jeřábu osadit pojistný systém (bentonitová rohož, FBF folie).
  4. Dojezdy výtahů a čerpací jímky
    V případě, že je použito zesílení pod sloupy, se doporučuje nahradit je smykovými lištami. Prohlubně (např. dojezdy výtahů) je nutno z vnější strany zaizolovat polystyrenem o tloušťce 50 mm. Stejná izolace se použije i v zesílení desky na šikminách. Všechny hrany odskoků by měly být navrženy, pokud možno, se sklonem 45°.
  5. Tlakové a tahové piloty
    Pokud je ze statického hlediska zapotřebí tlakových pilot, nesmí hlava piloty vyčnívat nad podkladní beton a má mít stejnou povrchovou úpravu jako podkladní beton. Tahové piloty svojí provázaností výztuže mezi pilotou a ZD zajišťují, aby se ZD při vztlaku vody nenadzvedla. Tím se vytváří velmi tuhé spojení a je potřeba při návrhu počítat se speciálním těsněním, zvýšením vyztužení ZD a zmenšením pracovního záběru ZD.
  6. Krytí betonu
    V místě těsnících prvků je nezbytné, aby krytí bylo navrženo na 30 mm. S ohledem na nepřesnosti na stavbě je lepší krytí 40 mm.

Obr. 3 Tvar základové spáry


Pokračování článku, týkající se doporučení provádění bílých van, je na ¬LinkedIn profilu JORDAHL & -PFEIFER, Stavební technika, nebo se vše dozvíte na školení 10. 10. 2019.
Autor článku:
Ing. Michal Voplakal, Ph.D., MBA
JORDAHL & PFEIFER
Stavební technika
info@jpcz.cz





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007