arrows Vzdělávání, literatura arrows Reakce arrowsZa Ing. Josefem Zemanem
Ing. František Stejskal
číslo: 04/08
Za Ing. Josefem Zemanem
Autorský komentář k článku Žďákovský most přes Orlickou přehradu, podrobnosti z jeho výstavby (Stavebnictví 03/08).
odeslat odeslat    tisk tisk

V loňském roce česká stavební veřejnost, zvláště ta ocelářská, vzpomenula desáté výročí od úmrtí velké osobnosti Ing. Josefa Zemana.
Ing. Josef Zeman po odchodu z funkce asistenta na katedře ocelových konstrukcí ČVUT Praha do Hutního projektu Praha se až do důchodu a vlastně až do své smrti aktivně věnoval projektování staveb hutních závodů, velkorozponových hal, garáží, sportovních hal a zimních stadionů. Těchto staveb bylo celkem padesát. Zvláštní pozornost věnoval projektům železničních i silničních mostů.
V jeho návrzích byl hlavním nosným prvkem v mnoha formách a modifikacích tvar oblouku. Za jeho největší a nejzdařilejší dílo světové velikosti je samozřejmě považován obloukový most přes Orlické jezero u Žďákova, uvedený do provozu v roce 1967. Využívám této příležitosti, abych od roku 1960, jako přímý účastník zpracování prováděcího projektu vlastního mostu, projektu montáže a pak i vlastní stavby, uvedl některé skutečnosti, které měly být uvedeny v mém článku v čísle 03/2008 tohoto časopisu, ale z důvodu rozsahu uvedeny nebyly.
Když bylo v padesátých letech rozhodnuto o konečné výšce hladiny Orlického jezera, byla vypsána v roce 1954 soutěž na nové přemostění. Z této soutěže nebyl hodnoticí komisí žádný návrh vybrán. Krátce po soutěži přišel Ing. Josef Zeman se svým smělým návrhem, kde hlavní nosný prvek tvořil poměrně plochý dvoukloubový plnostěnný oblouk komůrkového průřezu. Tento návrh komise, v níž hlavní hodnotící důraz uplatnil prof. Dr. Ing. František Faltus, ihned přijala.
Bylo uloženo Hutnímu projektu Praha vypracovat úvodní projekt. Architektonické ztvárnění mostu Ing. Josefa Zemana provedl Ing. arch. Bedřich Kohout a výpočet oblouku metodou II. řádu (tehdy ještě na kalkulačkách) provedl doc. Ing. Jiří Schindler za pomoci Ing. Ivana Hobzy a p. Rostislava Komy. Tato fakta jsou uvedena v článcích Ing. Josefa Zemana v časopise Inženýrské stavby 6 a 10 z roku 1955.
K zahájení stavby došlo v roce 1956, kdy byly zbudovány železobetonové konzoly a pylony situované na obou březích ve svahu nad budoucí hladinou jezera. Poté byla ale výstavba přerušena, protože v dané době nebylo k dispozici dostatečné množství ocelové konstrukce pro uvažovaný most. Tím byly zastaveny i projekční práce v Hutním projektu Praha a v roce 1958 doc. Ing. Jiří Schindler odešel z HP Praha na pedagogickou dráhu do ČVUT Praha.
K obratu a k návratu k projekčním pracím na prováděcím (realizačním) projektu došlo až v roce 1962, kdy ?ústřední investor? Ministerstvo dopravy ČSSR oznámil, že k zahájení výroby ocelové konstrukce mostu a k montáži by mělo dojít ve druhé polovině roku 1963.
Ministerstvo dopravy ČSSR stanovilo dozorčí orgán nad projekční přípravou a nad vlastní stavbou ?stavební dozorstvo?. Jeho předsedou byl Dr. Ing. Ladislav Pacholík a jeho členové, včetně prof. Dr. Ing. Františka Faltuse, byli odpovědní vedoucí projekce i vlastní výstavby.
S časovým odstupem let 1956 až 1962 došlo k mnohým závažným změnám a úpravám mezi úvodním projektem a projektem prováděcím. Tyto jsou podrobněji popsány v mém výše uvedeném článku otištěném v březnovém čísle tohoto časopisu.
V rámci piety musím vzpomenout i životy dvou osob, které byly při budování Žďákovského mostu zmařeny. Tato smutná fakta byla svého času veřejností velmi diskutována, ale oficiálně byla tabuizována.
Při výrobě oblouku v závodě 6 VŽKG se stěny poloviny oblouku o výšce 2,5 m nejprve přivařovaly stehovými svary k pásnicím šířky 400 mm. Po svaření automatem pak teprve se takovéto dva ? profily přinýtovaly k pásnicím šířky 1,4 m a po příčném vyztužení vznikl montážní díl délky cca 12 m a výšky poloviny profilu obloukového žebra, tedy cca 2,5 m. Právě při stěhování stěny k pásnici povolil jeřáb, v jehož kleštích byla stěna držena ve svislé poloze, a tato stěna padla na dole pracujícího svářeče.
Druhou obětí se při dostavbě jedné z vojenských věží v části nad hladinou naplněného Orlického jezera stal jeden z vojáků Československé lidové armády. Věže z materiálu PIŽMO se montovaly jeřábkem, který se posunoval po dříku sloupku věže. Jeřábek měl rameno ze tří prutů a bylo předepsáno zdvihat břemeno pouze svislým tahem. V jistém okamžiku se však lano vychýlilo od svislice, rameno jeřábku se zlomilo a kladnice na konci tohoto ramena zasáhla hlavu vojáka stojícího pod ním. Tento voják, ačkoliv měl povinný pás, který ovšem neměl připevněný k již zmontované konstrukci věže, se propadl kolem zavětrovacích prvků pod vodní hladinu. Posléze byl vytažen přivolanými potápěči.
Čest jejich památce.
Závěrem bych chtěl konstatovat, že Ing. Josef Zeman za své zásluhy o výstavbu mostu u Žďákova v roce 1968 byl vyznamenán tehdejšími vládními orgány nositelem ?Řádu práce?.
Stavba Žďákovského mostu pak na přelomu roku 1999?2000 v soutěži o stavbu století byla vyhodnocena jako vítězná v kategorii mostů a navíc sympozium Mosty 2001 v Brně jí udělilo cenu Most století v kategorii ocelových silničních mostů.

replica panerai



Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007