arrows Rozhovory, diskuze arrowsVývoj stavebních strojů v Dobříši je založen na českých hlavách
foto Doosan Bobcat Engineering s.r.o.
text Jan Táborský
číslo: 10/14
Vývoj stavebních strojů v Dobříši je založen na českých hlavách

· Ing. Jaroslav Fišer, produktový ředitel firmy Doosan Bobcat Engineering s.r.o.
Na konci srpna bylo otevřeno v Dobříši jedno z nejmodernějších vývojových center stavebních strojů na světě. Je to logický krok, protože výroba strojů značky Bobcat (ta od roku 2008 patří jihokorejskému strojnímu gigantu Doosan) se v tomto místě rozběhla již před třinácti lety a postupem času byla českým inženýrům svěřena i velká část vývoje modelů této značky. Jedním z těch, kteří u toho byli „od začátku“, je produktový ředitel Ing. Jaroslav Fišer.
odeslat odeslat    tisk tisk
Připomeňte krátce historický vývoj dobříšské výroby a vývoje.
Prvním zlomovým bodem byl rok 2001, kdy soukromou firmu Superstav zakoupila firma Bobcat, a od té doby se odvíjí novodobá historie podniku. Před třinácti lety jsme začali jako montážní linka Bobcatu a podpůrný tým pro americké vývojáře, ale postupně jsme se přes jednodušší projekty propracovali až k zodpovědnosti za vývoj více než 40 % platforem exkavátorů, dvou platforem nakladačů a řady přídavných zařízení a také podporujeme kolegy ve Francii při vývoji teleskopických mechanizmů. V současnosti je dobříšské vývojové centrum největším a nejmodernějším místem vývoje stavebních strojů Bobcatu v Evropě a druhým největším na světě.

Jaké je vývojové a výrobní portfolio?
Jde hlavně o kompaktní stroje. Jsou to tradiční produkty Bobcatu, jako jsou smykem řízené a pásové nakladače, kde zodpovídáme za platformy po model S450/T450. Zodpovědnost za vývoj i samotná výroba se u nás soustředí na menší platformy už proto, že právě po nich je v Evropě, kde se často staví v místech s minimem manipulačního prostoru, velká poptávka. Dále jsou pro nás důležité miniexkavátory, u nichž se staráme o tři ze sedmi platforem.

Z okna vidíme poslední úpravy na nové budově vývojového centra, které již začalo fungovat.
Oficiálně byla jeho činnost zahájena koncem srpna, takže jsme se nastěhovali a vše se rozjíždí. Každopádně náš vývojový tým získal novou platformu pro rozvoj, protože stávající prostory byly, řekněme, lehce nemoderní a neumožňovaly další expanzi. Podařilo se zde vybudovat prostředí pro výzkum stavebních strojů, které je na světové poměry unikátní. V budově je například hluková komora a celá řada nejmodernějšího laboratorního vybavení pro simulaci funkce strojů i pro simulaci samotné výroby na pilotní lince, stejně jako perfektní vybavení pro vyhodnocování výsledků. Tohle všechno jsme dělali dodnes tak trochu na koleně. Třeba hlukové emise jsme jezdili měřit na letiště. Ve výrobní praxi mají pak výsledky vývojového centra nejen zlepšit samotné produkty, ale také logistiku jejich výroby. A v neposlední řadě chceme, aby na vývoji pracovali nejlepší konstruktéři – nejen z České republiky – a takovým expertům je třeba nabídnout odpovídající pracovní vybavení a prostředí.

Bude se vývojové centrum zabývat projekty i mimo stavební techniku?
Primárně je zaměřeno na kompaktní stroje zejména z portfolia Doosanu, ať to jsou nakladače, nebo exkavátory. Budeme ale dál hostit produkty našich kolegů z Portable Power, což jsou generátory, kompresory a světelné věže. Zbude nám i potenciál nabízet služby dalším firmám.
Vývojové centrum v Dobříši
Jaké byly vlastně doposud možnosti spolupráce na vývoji stavebních strojů v rámci státních institucí – výzkumných ústavů či vysokých škol?

Spolupracujeme s Výzkumným ústavem stavebních, zemědělských a potravinářských strojů v Praze, ale spíše marginálně. U vysokých škol je situace jiná. Spolupracujeme se strojními fakultami v Praze a Plzni. S pražskou fakultou jsme vytvořili zajímavý projekt, říkáme mu studentská kancelář. Vybavili jsme v Praze pracovní prostory a nabízíme je k využití studentům. Jsou tam samozřejmě k dispozici naši experti, kteří studenty zacvičí v našich systémech. Krok za krokem tak studentům umožňujeme se do projektů zapracovat a někteří z nich se poté stávají součástí vývojových týmů.

V managementu výroby v Dobříši jsou pracovníci různých národností. Dá se to říci i o vývoji, nebo tam jsou především české hlavy?

Vývoj je založen na českých hlavách; ve vedení je velmi zkušený Ing. Dobroslav Rak, a to nejen v oblasti stavebních strojů, má rovněž rozsáhlé zkušenosti z leteckého průmyslu. Ale jak říkáte, máme tu i mnoho kolegů, kteří k nám přišli z celého světa, a naším pracovním jazykem je tedy angličtina.

Můžete nastínit vývojový proces?
Od roku 2001 do roku 2006 jsme dělali částečné projekty, jen modifikace pro přizpůsobení se lokálnímu trhu a výrobě. Od roku 2006 jsme dostali divokou kartu na vývoj zcela nové rodiny strojů, která nenavazovala na žádnou modelovou řadu. To byl pro nás velmi důležitý bod, kdy jsme získali možnost ukázat, co umíme. První model nové řady E08/10 byl hotový v polovině roku 2008 a následně přibyla řada dalších samostatných projektů. V současnosti uvedené snahy gradují, jelikož uvádíme na trh zcela novou platformu strojů kategorie 1-2T, která představuje více než třetinu množství všech miniexkavátorů prodaných v Evropě. Od začátku zavedení vývoje těchto produktů v České republice pravidelně zlepšujeme náš podíl na důležitém evropském trhu.

Kryje se kompletně výroba s vývojem?
V tuto chvíli se kryje kompletně, ale příští rok to tak již nebude. Do výroby půjdou i stroje, jež byly konstrukčně navrženy v Americe. Stejně tak budou ovšem v Americe vyrábět platformy, které máme pod vývojovou kontrolou my, což firmě usnadní logistiku. To se týká exkavátorů. U nakladačů je situace trochu jiná. Vyrábíme zhruba 80 % toho, co se prodá v Evropě a v Africe, přičemž zodpovědnost za vývoj máme u 60 %
těchto strojů.

Máte ambici získat co nejvíce?

Není to soutěž, i když jsme si prošli divokým obdobím, kdy jsme se o projekty s americkými a jihokorejskými vývojovými centry trochu přetahovali. Na základě vzájemné dohody jsme si před několika lety rozdělili zodpovědnost za současných sedm platforem miniexkavátorů. To ale neznamená, že bychom neměli ambice v budoucnosti ještě více ovlivňovat vývoj ostatních platforem strojů.

Pokud pracujete na vývoji nového modelu, jste zodpovědní i za jeho marketing?
I to je čistě v naší režii. Máme za úkol sledovat trh, zjišťovat požadavky zákazníků, snažit se vytušit trendy do budoucna a přeložit to do jazyka, kterému bude rozumět vývoj. To vše směřujeme primárně na evropského zákazníka a čím dál tím více i na zákazníky v afrických zemích, zemích Středního východu a Ruska.
Letecký pohled na vývojové centrum
Jak byste charakterizoval trhy, které máte na starost?
Evropa představovala tradičně velký trh pro kompaktní stavební stroje, což je dáno strukturou měst, v nichž je malý manipulační prostor. Evropa má také velmi přísně regulované emise zplodin a hlukové limity. V Africe a dalších zemích je to jiné, protože v těchto oblastech se buduje hodně velkých staveb a požadavky na emise jsou tam diametrálně odlišné. Tyto trhy preferují jednoduché robustní stroje s nenáročnou údržbou. Proto je potřeba modely modifikovat podle toho, na jaký trh a pro jakého zákazníka jsou určeny.

Vnímáte nějaké změny na trhu se stavebními stroji, který byl v posledních letech v krizi?
Tento rok po dlouhé době vnímáme velmi pozitivní změny našich hlavních trhů! V Evropě je znatelné oživení. Na rozdíl od předchozích let téměř nestačíme pokrývat poptávku a i do budoucna jsme optimističtí.

Lze ještě na trhu stavebních strojů nalézt nějakou mezeru?
Pokud člověk řekne, že už vše bylo vymyšleno, měl by začít dělat něco jiného. Vytrvale pracujeme na hledání skulin na trhu, což znamená, že pozornost zaměřujeme na zákazníka a jeho potřeby. Jsou vytipovány určité oblasti, kam vývoj bude směřovat, i když je to trochu věštění z křišťálové koule. Určitě je potřeba sledovat automobilový průmysl a vývoj zemědělských strojů, odkud stavební stroje s jistým zpožděním přejímají používané technologie, procesy a přístupy.

Takže nás čekají hybridní pohony stavebních strojů?
Já bych šel dál – ne hybridní, ale bezemisní pohony. Naše stroje pracují ve městech, často v uzavřených prostorách. Požadavek na bezemisní stroje bude brzy nutností tím spíše, že kompaktní stavební stroje nepotřebují překonávat dlouhé vzdálenosti.




Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007