2007 arrows 01 arrows Úspěšnost architektury prověří až čas

foto: Tomáš Malý
text: Hana Dušková
číslo: 01/07
Úspěšnost architektury prověří až čas
Dojde ještě někdy v architektuře k vytvoření dominantního stylového proudu? Překonáme současný eklektismus? Doc. Ing. arch. Jan Štípek, předseda České komory architektů, přiznává, že neví.
odeslat odeslat    tisk tisk

Čím je pro vás architektura a jak o ní učíte své žáky přemýšlet?
Existuje spousta definic architektury. Pro mě je nejbližší ta římského architekta a inženýra Marcuse Vitruvia: „Architektura je stavba splňující tři základní kritéria – firmitas, utilitas a venustas, mezi kterými musí být rovnováha.“ Dobrá architektura by se měla vyznačovat statickou pevností a musí splňovat funkci, pro kterou byla zřízena. Venustas znamená estetický cíl, i když původní doslovný překlad je libost. První dvě kategorie jsou kvantifikovatelné, a tím pádem relativně jednoduše posouditelné. Venustas je postavena na subjektivním vnímání. Někdo mezi tato tři základní kritéria vnáší i ekonomiku, já ne. Dobrá architektura musí být především krásná, účelná a stabilní. Ekonomika při hodnocení výstupu není hlavním parametrem, při přípravě procesu je ale důležitá.
Budoucí architekti by se měli zaměřit především na naplnění všech těchto tří kategorií a já si myslím, že současná výuka na fakultě architektury a její struktura tomu odpovídá. Studentům nic neslibujeme, garantujeme jim jenom to, co víme. Když pak přijdou takto vybaveni do praxe, je rozhodující, jakým prostředím budou ovlivněni.

Jaké mají dnes architekti podmínky pro svou tvorbu?
Při současném stavebním boomu optimální. Problémem je ale snaha investorů ušetřit tam, kde je to kontraproduktivní – na projektech. Tlak na snižování honorářů je velmi nepříjemný a může vést až k méně kvalitním projektům. Máme zkušenosti, že mezi klienty, kteří mají zájem, řekl bych, o funkčnost architektury, patří většinou bohatí soukromníci. Já bych termín „podnikatelské baroko“ nespojoval tedy výlučně s podnikatelským úspěchem. Je to o vzdělání, osvícenosti. I úspěšní podnikatelé chtějí kvalitní domy. Nejobtížnější je navrhnout úplně nejjednodušší stavby.
Lidé si dnes, vlivem přirozeného sklonu šetřit, kupují katalogové projekty. Zajímavé je, že je v tom podporují i banky. Nedoprovázejí reklamní šoty na úvěry zobrazením projektů, které bychom mohli považovat za progresivní, ale těmi nejhoršími katalogovými návrhy. Chápu, všichni stavebníci nejsou ochotni s architektem absolvovat proces tvorby svého domu. Roli také hraje finanční stránka. Pokud však použiji paralelu, tak rodinný dům navržený architektem bych přirovnal k portrétu. Katalogový domek, kterých se dnes staví většina, je jako fotografie z automatu. Navíc zde, hlavně začátkem 90. let, docházelo k výstavbě archetypů z úplně odlišného kulturního prostředí.

Jak byste charakterizoval současnou českou architekturu?
Abychom si nedělali iluze, v nejúspěšnějším období české architektury, tzn. ve 20. a 30. letech minulého století, navrhovali architekti maximálně 4–6 % celkové stavební produkce. Dneska jsou inženýři nebo architekti podepsaní téměř pod vším, jestli však najdeme kvalitní architektury taky 6 %, je to moc. Co se ale výrazně změnilo, je otevření našeho území konkurenci v podobě zahraničních investorů a jejich architektů. Když nejsou kvalitní, je to malér – příkladem mohou být některé stavby pražských hotelů. Budovu hotelu Mövenpick navrhoval rakouský architekt, i když hotel Don Giovanni na Vinohradech je dílem místního architekta a je to taky hrůza. Na druhou stranu se u nás uplatnili i architekti světových jmen a jejich stavby dopadly velmi dobře, například komplex Zlatý Anděl francouzského architekta Jeana Nouvela, spousta staveb v Karlíně. Tandem Milunič – Gehry vyprojektoval dům, který je sice kontroverzní, ale aspoň je o čem diskutovat. Úspěšnost architektury prověří až čas. Obecná platnost staveb se prokáže někdy poměrně brzy, jindy za dlouhou dobu. Stávající gotické, renesanční nebo barokní památky považujeme dnes za špičky architektury. Gotika ale v Čechách trvala od konce 13. století až téměř do roku 1500. Renesance se sice v Čechách uplatňovala jenom sto let, ale baroko zase dvě stě padesát let. Názory konzumentů nebo pozorovatelů dané architektury se přenášely z generace na generaci a architektonické znaky, které jsou v těchto dílech obsaženy, byly pro všechny dokonale čitelné. Ve druhé polovině 19. století se začaly vyskytovat různé pseudoslohy a paralelně se stavěla neorenesance a pseudogotika. Naštěstí pak vykrystalizovaly ve svébytný styl secese a objevil se kubismus. Po první světové válce pak funkcionalismus, konstruktivismus nebo moderna. I tady byl určitý časový přesah a k něčemu to vedlo. Ale přesto lze pozorovat, že ke konci téměř každého století nastává období eklektismu, prolínání nejrůznějších stylových forem. Byl jsem historiky dokonce ujištěn o pravidelnosti takového jevu už od quadrocenta. A my jsme teď v tom eklektismu až po uši…

Na druhou stranu – co znamená v architektuře tisíc let?
No právě. Třeba nás zařadí „do jednoho pytle”, sesypou nás a nějak nazvou. To je možné, ale zatím si myslím, že dnešní stavby jsou ve vlastním vnímání a produkci od sebe hodně odtažité. Fakt, že vznikají paralelně vedle sebe, je jiná věc. K tomu docházelo například i v období mezi válkami – budova Státní plánovací komise byla postavena tři roky před Elektrickými podniky. To jsou dva na sobě naprosto nezávislé, diametrálně odlišné výrazy, které vznikly v jednu chvíli. Zajímavé je, že například stavby ministerstev byly zadávány v převážné většině architektům klasicizujícím. Budova Všeobecného penzijního ústavu Honzíka a Havlíčka je jenom o málo mladší než Engelovo ministerstvo dopravy. Více než deset let od sebe není ani Fantovo ministerstvo průmyslu a obchodu a vedle stojící Palác Vltava, kde byla kavárna. Takže je patrné, že se názory na architektonický výraz čím dál více zrychlují. Ale jestli se vyprofiluje určitý styl nebo sloh, to si nejsem jistý.

Co vám na práci současných domácích i světových architektů nejvíce vadí?
Vadí mi, že stavby jsou čím dál více sofistikované, technicky náročnější a dražší. Při splnění daných funkcí by mohly být často realizovány levněji. Například nová výstavba Berlína je jistě velmi zajímavá, ale náklady jsou tak enormní, až je to nepřirozené. Mě tak nákladné stavby iritují, když vím, kolik tisíc lidí umírá ve světě hlady. Teď jsem řekl asi něco, co vás možná zarazilo, ale já to do kontextu dávám.

Takže pokud se ptáte, kam se bude architektura dále ubírat, nevím. Ale ono se to nějak vybere…



Ročník: 2007











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007