arrows Oprava a obnova staveb arrowsRevitalizace Moskevské ulice
grafické podklady Cigler Marani Architects a.s.
text Petr Kučera
číslo: 11-12/14
Revitalizace Moskevské ulice

· Nové veřejné prostranství na Vršovickém náměstí před finálními parkovými úpravami a výsadbou nových stromů (stav v říjnu 2014)
V říjnu tohoto roku byla téměř po dvou letech dokončena revitalizace Moskevské ulice v Praze 10. Jednalo se o velmi rozsáhlý a komplexní projekt, v rámci něhož bylo třeba zkoordinovat samotnou rekonstrukci velmi rušné ulice a přilehlých veřejných prostranství s rekonstrukcí tramvajové tratě a obnovou dožívajících inženýrských sítí, včetně veřejného osvětlení. Úprava všech povrchů, obměna městského mobiliáře a zeleně tak byla spíše pomyslnou třešničkou na dortu. Celkově nesnadného projektu, ve kterém figurovala řada samostatných subjektů, se však městská část Praha 10 zhostila dobře a výsledek může být pro jiná města inspirací, jak k revitalizaci veřejných prostranství přistupovat.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. arch. Petr Kučera
V roce 2011 ukončil studium na Stavební fakultě ČVUT v Praze – obor architektura a urbanizmus. V současné době pracuje v ateliéru Cigler Marani Architects a.s. Ve volném čase se zabývá stavebně-historickým vývojem Prahy a problematikou tvorby veřejného prostoru. E-mail: petr.kuc@centrum.cz

V posledních dvou letech dochází k výraznému posunu názorů na stavební rozvoj města, koncepci veřejných prostranství a městské zeleně. Reprezentantem těchto změn je Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který vznikl v roce 2013 transformací bývalého Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy jako odborné pracoviště se zaměřením na výzkumnou činnost v oblasti plánování a správy města. Právě z jeho dílny pochází Manuál tvorby a strategie rozvoje veřejných prostranství v hl. m. Praze, zveřejněný v červnu tohoto roku. Po několika desetiletích jejich zanedbávání tak existuje první metodický dokument, snažící se o nápravu současného stavu, kdy podobu veřejných prostranství určuje spíše normativní diktát dopravní a technické infrastruktury než potřeby obyvatel města. Vše je navíc umocněno nekoordinovaností záměrů jednotlivých správců infrastruktury a mnohdy i prostým nezájmem o koncepční řešení veřejného prostoru jako celku ze strany všech zúčastněných, včetně města. Revitalizace Moskevské ulice je jednou z prvních velkých realizací, která nový koncepční náhled na podobu a fungování veřejných prostranství reflektuje.

Křižovatka Moskevské, Krymské a Košické ulice (tzv. Heroldovo náměstí)

Historický exkurz
Moskevská ulice představuje historickou tepnu Vršovic, sledující průběh dávné obchodní stezky, vedoucí od novoměstských bran směrem do Záběhlic a Hostivaře. Ještě před sto padesáti lety vedla v polích Viničních hor k hraně Nuselského údolí a po jeho jižním svahu dolů k potoku Botiči. Cestou míjela kostel sv. Mikuláše a usedlost italského podnikatele Rangheriho, který v místě provozoval továrnu na hedvábí a v jejím okolí vysázel rozsáhlé morušové sady. V poslední třetině 19. století venkovskou krajinu pohltila rozvíjející se bloková zástavba. Z Moskevské ulice se stala rušná městská třída s živoucím obchodním parterem, obklopená veřejnými budovami v čele s vršovickou záložnou a reprezentativní radnicí, tzv. vršovickým zámečkem. Stavební vývoj prakticky ukončila v dobách první republiky stavba vršovické sokolovny, Husova sboru a funkcionalistického kostela sv. Václava na Čechově náměstí. Moskevská ulice tak získala reprezentativní podobu a význam, který si udržela v rámci širšího městského centra až do současnosti, a to i přesto, že hlavní ulicí Prahy 10 se podle původních plánů měla stát současná Vršovická.

Prostor před kostelem sv. Mikuláše (stav 2011)

Stav před rekonstrukcí

Vlivem několika desetiletí nedostatečné údržby byla Moskevská ulice donedávna značně zanedbaná a chaoticky uspořádaná, s převahou parkujících vozidel a pouze s malým prostorem pro chodce, bez jakýchkoliv počinů pro cyklistickou dopravu. Vozovka s původním dlážděným krytem se na mnoha místech propadala a doplňovaly ji asfaltové záplaty. Pojíždění motorových vozidel a tramvají po dlažbě mělo zásadní negativní vliv na celkový provoz, vytvářelo totiž hluk. Povrchy chodníků tvořila částečně betonová zámková dlažba z devadesátých let minulého století, částečně řezaná mozaika a asfalt s četnými záplatami. Původní žulové obruby byly na mnoha místech propadlé pod úroveň vozovky a přechody pro chodce neodpovídaly současným požadavkům jak z hlediska délky, tak z hlediska vybavení hmatnými úpravami. Celkově se jednalo o prostředí nebezpečné, zvláště pro pohyb handicapované skupiny obyvatel a cyklisty, jedoucí se po dlážděné vozovce bez vymezeného pruhu. Bezbřehé plochy vozovek mátly řidiče a nebyly bezpečné pro přecházející chodce.

 Moskevská ulice před Vršovickým zámečkem (stav 2011)

Náměstí, prostory primárně určené pro obyvatele, se využívaly jako nahodilá parkoviště, mnohdy v nepovolených místech. Problémem se stala také chybějící místa pro zásobování přilehlých obchodů a restaurací, mající za následek vjíždění zásobovacích vozidel na chodníky a tím poškozování jejich povrchu. Žalostná se ukázala rovněž celková kvalita veřejných prostranství, charakterizovaná nevhodnými povrchy, nedostatkem a zastaralostí městského mobiliáře a zanedbanou údržbou stávajících stromořadí. Zelená plocha na Vršovickém náměstí nebyla pojata tak, aby lákala k pobytu, ale působila spíše jako bariéra a zbytková travnatá plocha kolem výdechu z podzemního kabelovodu. Z těchto důvodů bylo v roce 2011 rozhodnuto provést komplexní rekonstrukci Moskevské ulice s ohledem na zklidnění automobilové dopravy, snížení její hlučnosti a s důrazem na celkové zvýšení kvality veřejných prostranství, doplnění chybějící zeleně a vybavení prostoru jednotně řešeným městským mobiliářem.

Projektové práce
Projektu revitalizace Moskevské ulice předcházely v roce 2010 samostatné projekty generální rekonstrukce dožívajících inženýrských sítí a tramvajové trati v úseku od křižovatky s Ruskou ulicí po Čechovo náměstí. Městská část Praha 10 této situace využila a zadala zpracování architektonicko-urbanistické studie revitalizace Moskevské ulice ateliéru Cigler Marani Architects a.s., který je mimo jiné autorem vítězného soutěžního návrhu na revitalizaci Václavského náměstí z roku 2005. Cílem se stala snaha obnovit veřejná prostranství a zkoordinovat všechny zainteresované subjekty tak, aby se nemuselo do nové podoby ulice zasáhnout po několik dalších desetiletí. Výsledná studie byla dokončena v říjnu 2011 a v následujícím roce několikrát prezentována širší veřejnosti, která mohla uplatnit a také uplatnila své náměty a připomínky.

 Moskevská ulice (stav 2011)


Projektové a přípravné práce trvaly dva roky, během kterých bylo nutné celou rozsáhlou akci zkoordinovat tak, aby veškeré stavební práce probíhaly co nejvíce souběžně, v nejkratším možném čase, s minimem dopravních omezení a negativních dopadů na okolí. Výslednou projektovou dokumentaci zpracovala firma Dopravní a inženýrské projekty (DIPRO), která v letech 2009 až 2010 rekonstruovala Myslíkovu ulici na Novém Městě. Na celé akci se kromě městské části Praha 10 coby objednatele finančně podílel také Dopravní podnik hl. m. Prahy, Technická správa komunikací, firma Eltodo a Pražská vodohospodářská společnost. Rekonstrukce Moskevské ulice byla rozdělena do tří etap. První etapa zahrnovala Moskevskou ulici v úseku Francouzská – Sportovní. V druhé etapě se pracovalo v úseku Sportovní – Žitomírská a ve třetí etapě dále směrem k Čechovu náměstí.

Architektonicko-urbanistické řešení
Cílem návrhu byla snaha rehabilitovat fenomén Moskevské třídy coby společensky významné obchodní ulice, s jasným vymezením prostoru pro chodce i cyklisty, výrazným zklidněním dopravy, redukcí nadbytečného parkování a bezpečným využíváním tramvajového provozu. To vše v souladu s přijatou Strategií pro veřejné prostory Prahy 10 – Mezinárodní chartou chůze. Součástí této charty je především snaha zajistit všem bezpečnou a pohodlnou možnost nezávislého pohybu, umožnit pěší dostupnost co nejvíce míst, zejména pak veřejných budov a veřejné hromadné dopravy. Zároveň pak navrhnout veřejná prostranství se společenským významem, a to jak náměstí, tak zajímavá odpočinková zákoutí s možností posezení.

Architektonická studie (Cigler Marani Architects a.s., Ateliér DUA, 2013)

Z hlediska veřejných prostranství Moskevská ulice představuje klikatou spojnici mezi dvěma městskými radiálami, Francouzskou a Vršovickou. Dá se rozdělit zhruba na šest různých úseků, jejichž charakter i okolní městské prostředí se značně odlišují, a měla by tomu odpovídat i jejich životaschopná náplň. Jednotlivé role těchto úseků na sebe musí logicky navazovat a vzájemně se doplňovat, aby ožily přirozeným městským životem, který byl tak samozřejmý v rostlých historických městech a je tak vzácný a obtížně navoditelný v modernistických městech.

Pomyslný vstup do Moskevské ulice vytváří tzv. soutěska mezi ulicemi Francouzská a Košická, charakterizovaná malou šířkou, která neumožňuje vysazení stromořadí ani rozšíření chodníků. Soutěska ústí do rozšířeného trojúhelníkového prostoru křižovatky s Košickou a Krymskou. V místě vzniká prostor, donedávna nevhodně využitý jako parkoviště a plocha pro kontejnery. Potenciál tohoto místa je v návrhu využit pro vznik dlážděného náměstí s možností posezení pod nově vysazenými stromy. Navazující úsek Moskevské ulice probíhá pod nedávno rekonstruovaným Vršovickým zámečkem s vyhlídkovou terasou a svažitou částí nově upravených Heroldových sadů. Specifický je rovněž předprostor kostela sv. Mikuláše s fragmenty historické zástavby Vršovic, sloužící dříve jako parkoviště.

Typický uliční profil – prostorové uspořádání, materiálové řešení (Cigler Marani Architects a.s., Ateliér DUA, 2011) 


Výrazné veřejné prostranství s velkým potenciálem představuje Vršovické náměstí před budovou sokolovny. Velkou část tohoto prostoru zabíraly bezbřehé plochy vozovky, chodníkové ostrůvky a jednolitá trávníková plocha s nízkou možností využití. V návrhu je tento prostor značně rozšířen a přeměněn v parkové náměstí s křížem cest, zohledňujícím hlavní směry pěšího pohybu s návazností na přilehlé Heroldovy sady. Nově vysázené stromy a keře spolu s lavičkami dodávají tomuto prostoru potřebné pobytové kvality. Úsek Moskevské ulice mezi Holandskou a Slovinskou lze charakterizovat jako živou městskou třídu s obchodním parterem a četnými restauračními a kavárenskými předzahrádkami. Tomuto charakteru se přizpůsobilo příčné členění prostoru, kde se klade důraz na zklidnění automobilové dopravy a maximální rozšíření chodníků pro rozvoj obchodních aktivit. Posledním úsekem je jižní strana Čechova náměstí s kostelem sv. Václava, jehož celková rekonstrukce ještě není naplánována. V návrhu se tak řešil pouze prostor nově zřízené tramvajové zastávky.

Typický uliční profil – šířkové uspořádání, řešení veřejného osvětlení a trakčního vedení (Cigler Marani Architects a.s., Ateliér DUA, 2011)

Dopravní řešení
Dopravně-urbanistické řešení vychází z požadavku na rehabilitaci prostoru, spojeného s jeho postupným rozšiřováním pro potřeby chodců a cyklistů. Automobilové dopravě se ponechává pouze minimální prostor, zejména pro obsluhu řešeného území, ale přitom bez umožnění průjezdné automobilové dopravy. Průjezdnost území je tak prioritně vyhrazena pro prostředky městské hromadné dopravy – tramvajovou a autobusovou dopravu a dále pro cyklisty. Jeden z hlavních parametrů návrhu představovalo jasné vymezení jednotlivých prostorů pro různé druhy dopravy, při současném vymezení cyklistických pruhů, rozšíření chodníků pro chodce a doplnění stromořadí. Umístěním jízdy automobilové dopravy pouze do stopy tramvajového tělesa se docílilo snížení celkové rychlosti automobilového provozu a zvýšení bezpečnosti celého prostoru ulice pro její uživatele. Parkovací stání v Moskevské ulici jsou realizována pouze v podélném směru, čímž se zvyšuje jednak přehlednost uličního profilu a zároveň i bezpečnost provozu. Touto úpravou vzniklý úbytek parkovacích stání v počtu cca dvaceti kusů je daní za celkovou humanizaci prostředí.

 Vizualizace – Heroldovo náměstí

Práce započaly obnovou kanalizace a vodovodního řádu, na kterou navázala rekonstrukce tramvajové tratě se třemi zastávkami – Čechovo náměstí, Moskevská a Ruská. Nové koleje byly položeny na betonovou desku, opatřenou antivibračními rohožemi a odvodněnou do zrekonstruované stoky pod tramvajovou tratí. V rámci úprav komunikace se osy kolejí dílčím způsobem posunuly a mírně se zvětšil poloměr jejich oblouků s cílem plynulejšího a tiššího průjezdu tramvají. Nově byla zřízena dosud chybějící zastávka Čechovo náměstí ve směru do centra. V rámci úprav tramvajového trakčního vedení se kladl důraz na minimalizaci počtu nových stožárů a jejich slučování se stožáry veřejného osvětlení.

Rekonstrukce tramvajové trati a zastávek probíhala zároveň v navazujícím úseku Francouzské ulice od křižovatky s Blanickou k Ruské. Investorem této akce se stal Dopravní podnik hl. m. Prahy a hlavním projektantem Pragoprojekt. Zklidnění automobilové dopravy se docílilo vyloučením provozu, s výjimkou vozidel zásobování a rezidentů, v úseku Na Kovárně – Žitomírská, kde se nachází tramvajová zastávka Moskevská a toto místo má nejživější obchodní parter. Průjezdná doprava byla z Moskevské ulice přesměrována do ulic Sportovní a Vršovické. V rámci nového prostorového upořádání se výrazně zredukovaly plochy vozovky a rozlehlých křižovatek ve prospěch ploch pro pěší a cyklisty. S tím souvisela úprava parametrů komunikací, rozšíření a vysazení chodníkových ploch na nárožích a podstatné zkrácení délky přechodů. V místě napojení vedlejších komunikací se vozovka zvyšuje do úrovně chodníku, čímž se zachovává kontinuita a nadřazenost pěšího pohybu přes přechod. V rámci vozovky vznikl v každém směru vyhrazený pruh pro cyklisty a parkovací záliv, umožňující podélné stání. Zvláštní postavení mají místa pro zásobování.

 Vizualizuace – prostor před kostelem sv. Mikuláše

Povrchy
U pojížděných částí vozovek a tramvajové tratě se použil asfaltový kryt, mající oproti původní dlažbě zásadní pozitivní význam z hlediska redukce hluku a zvýšení bezpečnosti automobilové a cyklistické dopravy. Původní velká dlažba zůstala v úseku Na Kovárně – Žitomírská, dále v prostoru Heroldova a Vršovického náměstí a v okolí kostela sv. Mikuláše. Vydlážděny jsou rovněž všechny parkovací zálivy a zvýšené části vozovky v místech přechodů. V maximální možné míře tak byl respektován požadavek památkové péče na zachování autentické dlažby v místech, kde se nepředpokládá výrazný provoz a tím i negativní vliv na hlukovu situaci. Povrchy chodníků jsou s ohledem na charakter místa dlážděny chodníkovou mozaikou v šedé a bílé. Na základě architektonického návrhu a konzultace s památkáři se pro každý domovní blok zvolil jednotný soudobý vzor, členěný příčnými pruhy podle rozhraní přiléhajících staveb. U domovních bloků přes ulici se přitom opakuje ten samý vzor, ale v obráceném poměru tmavých a světlých kostek. Plochy vjezdů jsou v chodníku odlišeny drobnou dlažbou s kroužkovou vazbou.

Heroldovo náměstí před výsadbou nových stromů

Městský mobiliář

V rámci rekonstrukce Moskevské ulice se kladl velký důraz na kvalitní městský mobiliář. Ten tvoří lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, pítka, stromové mříže a zábrany vjezdu na chodník v podobě žulových kostek nebo kovových sloupků. Dva druhy laviček odpovídají charakteru prostoru, ve kterém se nacházejí, a tím i způsobu jejich využití. V místech, kde se předpokládá dlouhodobější sezení, třeba v nově vzniklém parčíku před vršovickou sokolovnou, jsou umístěny lavičky s opěradly. V místech, kde bude sezení krátkodobé, například u tramvajových zastávek, se nacházejí lavičky bez opěradel, umožňující sezení z obou stran či využití jako odkládací plocha. V běžném profilu ulice se oba druhy kombinují. Lavičky jsou tvořeny masivním roštem z dřevěných desek, pevně staženým šrouby, spočívajícím na subtilních ocelových nožkách. Dřevo nemá nátěr, jen impregnaci proti škůdcům, a bude tak přirozeně stárnout.

Zatáčka Moskevské ulice u kostela sv. Mikuláše

Odpadkové koše mají jednoduché kubické tvary a jednotný design, ať už jde o koše na smíšený odpad, na tříděný odpad nebo psí exkrementy. V rámci rekonstrukce Heroldova náměstí byly navíc zřízeny nové podzemní kontejnery na tříděný odpad namísto původních povrchových, které prostor značně hyzdily a bránily jeho smysluplnějšímu využití. Na Moskevské byla umístěna také trojice pítek, a to vždy v blízkosti přiléhajících parkových ploch. Stojany na kola a sloupky vynikají minimalistickou podobou. Všechny kovové prvky mobiliáře mají jednotný nátěr tmavě šedé barvy RAL 7021. Jednotná barevnost všech prvků na veřejných prostranstvích napomáhá vizuálnímu sjednocení, zklidnění prostoru a celkovému uklidňujícímu působení prostoru.

Pohled k sokolovně z terasy Vršovického zámečku

Zvláštní kapitolu představuje veřejné osvětlení. V rámci rekonstrukce Moskevské ulice se přistoupilo k jeho celkové obměně. V nejvyšší možné míře byl dodržen požadavek na minimalizaci počtu nových stožárů, umisťovaných v rámci úprav tramvajového trakčního vedení a jeho snášení z fasád přiléhajících budov. Stožáry trakčního vedení se slučovaly se stožáry veřejného osvětlení a opatřily se jednotným tmavě šedým nátěrem RAL 7021, jako v případě městského mobiliáře. S novými halogenovými svítidly byla zároveň zpracována světelně technická studie, na jejímž základě se intenzita svítidel a jejich pozice v uličním profilu optimalizovaly. Přisvětleny rovněž byly z důvodu vyšší bezpečnosti všechny přechody.

 Křižovatka Moskevské a Žitomírské ulice

Městská zeleň
Návrh městské zeleně počítá se zachováním a doplněním stávajících nestejnověkých lipových stromořadí po obou stranách Moskevské ulice. Dvouřadá alej akátů na jižní straně Čechova náměstí je s ohledem na její špatný stav a stáří navržena k postupnému vykácení a následné obnově. Nové stromy by se měly ocitnout v dlážděné ploše Heroldova náměstí a dále ve čtyřech travnatých plochách, nově vymezených v prostoru Vršovického náměstí před sokolovnou. Kolem stávajících i nově vysazovaných stromů velká dlažba vymezuje prostorná rabátka, zajišťující stromům dostatečný prokořenitelný prostor. Rabátka jsou vysypána mlatem a pouze v prostoru tramvajové zastávky Moskevská jsou z důvodu vyšší frekvence pohybu pěších umístěny pozinkované stromové mříže.

Základní údaje o stavbě
Název: Revitalizace obchodní ulice Moskevská
Druh stavby: Komplexní rekonstrukce komunikace se zklidněním včetně koordinace s rekonstrukcí tramvajové trati a s opravami inženýrských sítí
Objednatel: Městská část Praha 10
Investor: Technická správa komunikací hl. m. Prahy, městská část Praha 10
Architektonická studie: Cigler Marani Architects a.s. (Jakub Cígler, Jan Hofman, Vladimír Vacek, Petr Kučera, Pavel Neuberg), Ateliér DUA (Václav Malina, Petr Zajíc)
Projektová dokumentace: Dopravní a inženýrské stavby, s.r.o. (Ondřej Trešl, Jan Nováček)
Doba realizace: 04/2013–10/2014





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007