2007 arrows 01 arrows Realizace pasivních rodinných domů v ČR

foto: archiv autora
text: Josef Smola
číslo: 01/07
Realizace pasivních rodinných domů v ČR
Současná situace ve výstavbě nízkoenergetických domů (NED) a pasivních domů (PD) v České republice není ideální. Stejné konstatování platí i o informovanosti odborné i laické veřejnosti. Tento text má za úkol pomoci čtenáři se základní orientací ve zmíněné problematice a zároveň přinést porovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Ty za uplynulých 15 let překonaly obvyklé „porodní bolesti a dětské nemoci“ nové technologie a stavba NED se v nich stala standardem.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. arch. Josef Smola (*1958)
Ing. arch. Josef SmolaAutorizovaný architekt, absolvent FA ČVUT (1982). Dlouhodobě se věnuje problematice bydlení, individuálním návrhům domů včetně tvorby interiérů a designu. Je místopředsedou občanského sdružení Centrum pasivního domu, členem Asociace interiérových architektů a členem Stavovského soudu ČKA.

Realizace pasivních rodinných domů se mohou v ČR spočítat takřka na prstech jedné ruky. Bohužel se tyto počty vztahují rovněž na počet architektů, kteří se v Česku profesionálně a dlouhodobě této problematice věnují. O mnoho lépe na tom však v tuzemsku nejsou ani nízkoenergetické domy. Odhadovaný počet realizací nízkoenergetických domů je řádově kolem stovky (oficiální evidence s ověřenými parametry NED neexistuje). Významně tak zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi, kde se tento způsob výstavby stává již běžným standardem. Navíc je doložitelným faktem, že u našich progresivnějších sousedů (Rakousko, Německo) nemají ateliéry a firmy zaměřené na projektování a dodávku komponentů do nízkoenergetických a pasivních domů v dlouhodobém horizontu nouzi o práci.

Normu plní jeden dům ze sta

Mezinárodním standardem pro NED je mj. roční plošná měrná potřeba tepla na vytápění eA nepřesahující 50 kWh/(m2.a). Dalším, vyšším stupněm „náročnosti“ jsou potom PD, kde je měrná potřeba tepla na vytápění snížena pod hranici 15 kWh/(m2.a). Pro porovnání: Splnění současných závazných požadavků normy ČSN 73 05 40 „Tepelná ochrana budov“ vede k měrné potřebě tepla nepřesahující 100 kWh/(m2.a). Je však otázkou, kolik novostaveb požadavek normy skutečně v praxi naplňuje. K dispozici jsou publikované (a nutno přiznat, že nelichotivé) údaje nevládního konzultačního a poradenského střediska občanského sdružení „Energy Centre“ České Budějovice. To uvádí, že z několika tisíc jimi auditovaných návrhů rodinných domů jich závazné normové ukazatele splňovalo jen jedno procento! Starší výstavba potom běžně dosahuje hodnot v rozmezí 150–250 kWh/(m2.a).

Podmínky pro vznik NED

„Základem návrhu je vyváženost všech složek ovlivňujících energetickou bilanci budovy. Dosaženou nízkou potřebu tepla na vytápění je, díky vhodnému koncepčnímu i detailnímu stavebnímu řešení, zpravidla možné s výhodou kombinovat vhodným uplatněním soustav využívajících v různé míře obnovitelných zdrojů energie. Velmi nízká energetická náročnost by měla být zároveň zajištěna v celém životním cyklu budovy.“1
1 (Příloha „A“ informativní ČSN 73 05 40–2)

  • Pro jednotlivé konstrukce NED platí, že musí splňovat alespoň doporučené normové hodnoty součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 05 40–2.
  • Další zásadou je správné umístění stavby na pozemku. Ideální situování je u severní a východní hranice parcely tak, aby jižní a případně i západní průčelí bylo plně přístupno solárním ziskům. Problémem je, že drtivá většina územních plánů nepředpokládá realizaci NED nebo PD a v řadě případů je toto situování již z principu vyloučeno, například stanovením formálních uličních či zastavovacích čar. Nutno podotknout, že tyto závazné regulativy jsou v rozporu se zákonem a nemají v územních plánech schválených po roce 1998 co dělat!
  • Cílem je co nejkompaktnější jednoduchý tvar domu bez zbytečných výstupků. Co nejmenší povrch pláště vůči obestavěnému objemu, A/V. Z tohoto pohledu ideální koule je nerealizovatelná, krychle dispozičně nepraktická. Ustálená podoba je ve formě ležatého kvádru, orientovaného delší stranou k jihu.
  • Dispozice je tepelně zónovaná ve vztahu ke světovým stranám. Obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany, vstupní partie, komunikace, šatny a úložné prostory na stranu odvrácenou. „Mokré“ provozy jsou soustředěny nad sebou, pokud možno na jedné stoupačce.
  • Ochlazovaná obálka domu musí být vybavena dostatečnou vrstvou tepelné izolace s eliminací obvyklých tepelných mostů. Ve stěnách v závislosti na technologii a skladbě je aplikováno cca 200–250 mm, ve střešní konstrukci 300–350 mm tepelné izolace.
  • Předpokladem správného řešení je zpracování „knihy konstrukčních detailů“ alespoň v měřítku 1:10 a zapojení specialisty na tepelnou techniku již v úrovni studie.
  • Důležitý je podíl plochy oken ku ochlazované obálce domu. Až 40 % tepelných ztrát je způsobeno výplněmi otvorů. Plochou oken neplýtváme, pro normové oslunění a osvětlení stačí obvykle u obytné místnosti poměr 1:6. Velikost oken optimalizujeme vůči světovým stranám. Redukujeme otevíravé části s přihlédnutím k čistitelnosti oken. Klíčové je správné zabudování do konstrukce obvodového pláště, poloha oken vůči tepelné obálce a technologická kázeň, včetně možnosti dilatace. Součinitel prostupu tepla Uokna = 1,1 W.m-2.K-1 nebo lepší.
  • Nízkoenergetický dům je pokud možno vzduchotěsný (i obvyklé větrací průduchy pro kuchyňskou digestoř, spíž, krb nebo garáž způsobují dramatické tepelné ztráty). Požadavek vzduchotěsnosti splňuje u zděných konstrukcí oboustranně omítané zdivo, u ostatních konstrukcí správně navržená a provedená parozábrana.
  • Požadovaná vzduchotěsnost je v rozporu s požadavkem hygienicky nezbytné výměny vzduchu. Obvyklým řešením je nucený systém větrání s rekuperací, doplněný zemním výměníkem. Tradiční vytápěcí soustava je stále častěji nahrazovaná teplovzdušným větráním a vytápěním s doplňkovým solárním ohřevem. Alternativní zdroj čerstvého vzduchu je zemní výměník, který v zimě zajišťuje předehřev a v létě chlazení interiéru.
  • Klíčovým nástrojem ke kontrole kvality stavby NED je důsledný dozor projektanta a technický dozor investora. Prověření vzduchotěsnosti je možné standardním „Blow – door“ testem. Prvotní indikací problematických míst z hlediska úniků tepla může být již po dokončení stavby snímání termovizní kamerou nebo bezdotykovým infračerveným teploměrem.


Pořizovací náklady NED se při současné úrovni cen v České republice výrazně neliší od běžné výstavby. Navýšení je do 10 %. Rovněž architektonický vzhled NED nijak nemusí vybočovat. U všech zúčastněných partnerů se jedná pouze o poučenější přístup k návrhu, realizaci a užívání domů. Návratnost vynaložených vícenákladů je při současných cenách energií, v závislosti na náročnosti a rozsahu řešení, v horizontu 9–12 let.

Čím se liší PD od NED?

  • Pasivní domy musí splňovat všechna kritéria platná pro NED. Mají však ještě více posílenou tepelnou obálku.
  • Hodnoty součinitelů prostupu tepla obvodových konstrukcí nemají překračovat hodnotu 0,15 W.m-2.K-1, okna mají mít výsledný součinitel prostupu tepla maximálně ve výši 0,8 W.m-2.K-1. Obvykle jsou zasklená trojsklem, nebo navržená jako špaletová.
  • Ve stěnách je v závislosti na technologii aplikováno cca 300–400 mm, ve střešní konstrukci 500–600 mm tepelné izolace.
  • U takto kvalitně zateplených domů začínají hrát mimořádně významnou roli vnitřní tepelné zisky (např. svíčka 30 W, žárovka 100 W, člověk 100 W, stolní PC 150 W).
  • Roční plošná měrná potřeba tepla na vytápění nepřesahuje 15 kWh/(m2.a).
  • Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé vytápěcí soustavy pouze systémem nuceného větrání s účinnou rekuperací tepla (vyšší než 75 %) z odváděného vzduchu a malým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.
  • Celková roční měrná potřeba tepla primární energie nemá být vyšší než 120 kWh/(m2.a). (Primární energie je taková energie, která je třeba uvolnit při energetické přeměně v místě zdroje.)
  • Pasivní dům musí být prakticky vzduchotěsný, a to po celou dobu životnosti stavby, celková neprůvzdušnost n50 < 0,6 h-1. Experimentální ověření vzduchotěsnosti podle ČSN EN 13829 se doporučuje provést vždy ještě před úplným dokončením budovy. (Osazené výplně otvorů, ale ještě obnažené parozábrany a možnost opravy.)
  • V pasivním domě je žádoucí používat pouze vysoce úsporné elektrospotřebiče. Tím lze snížit spotřebu elektrické energie až o 50 %.

Pořizovací náklady PD se při současné úrovni cen v České republice, na základě informací z prvních realizací, výrazně neliší od NED. Úspora dosažená na vytápěcí soustavě je obvykle vyčerpána navýšením vrstev tepelných izolací.
Podstatně náročnější je návrh PD zejména pro projektanta. Jedná se o nejobtížnější kategorii mezi rodinnými domy. Dosažení souladu daných technických imperativů s výtvarnými a dispozičními hledisky je náročnou disciplínou. Jedinou možností pro zvýšení kvalifikace je v současné době intenzivní samostudium. Předpokládá se dobrá orientace v problematice stavební fyziky, předchozí zkušenost s navrhováním a realizací NED a zejména jistá pokora před technikou. Nerespektování technických a konstrukčních aspektů profese má v případě PD tragický dopad na funkčnost a životnost stavby.

Stručná historie PD v Evropě

Prvním energeticky pasivním domem v Evropě byla stavba v Kodani podle návrhu architekta Vagna Korsgaardena, postavená v roce 1976. Byla radikálně realizována ihned jako „nulový dům“ s potřebou tepla na vytápění 0 kWh/(m2.a). Veškeré tepelné ztráty domu byly kryty vnitřními tepelnými zisky ve spolupráci se solárními kolektory. V roce 1991 byl uveden do užívání první PD v Darmstadtu-Kranichsteinu od Bo Adamsona a W. Feista, v roce 1997 první sídliště ve Wiesbadenu, v roce 1998 další v Lindlaru u Kolína. Následoval rychlý rozvoj této technologie v Rakousku, Německu a Švýcarsku, zejména koncem devadesátých let. V roce 2002 činil počet registrovaných pasivních domů v uvedených zemích již celkem 4000. Jen v Německu se počet PD každý rok zdvojnásobí. Prognóza do roku 2010 činí 60 000 PD. V současné době například překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech v Rakousku trojnásobně jejich nabídku.
Pavlačový pasivní bytový dům, Frankfurt

Proč je Česká republika tak pozadu?

Většímu rozšíření PD brání v ČR, na rozdíl od vyspělé Evropy, některé faktory:

  • Většina stavebníků považuje za prioritu pořizovací náklady, náklady na provoz je příliš nezajímají. Stavebníci by měli začít uvažovat více do budoucna – energie bude už jen dražší a stavět „normálně“ je jistou zárukou budoucích vysokých nákladů na provoz nemovitosti. Neměli by se tedy ptát na návratnost, která se kvůli neodhadnutelným cenám energie určuje obtížně. Jistě je násobně nižší než životnost stavby. Chybí architekti, kteří umí stavebníka přesvědčit, ať investuje zpočátku více z vlastní kapsy. Určitě nebude litovat – díky provozním úsporám a zejména kvalitě bydlení.
  • V ČR dosud chybí cílená a systematická ekonomická motivace stavebníků. Stát by měl deklarovat, že má v rámci přihlášení se k principům udržitelného rozvoje zájem na tomto způsobu výstavby – to nečiní. Srovnejme například situaci v sousedním Horním Rakousku. Je zde nárokovatelná půjčka využitelná pro stavbu PD ve výši 57 000 eur, na každé dítě +10 000 eur, za bezbariérové řešení +3000 eur a v případě řadové výstavby +18 000 eur, dohromady pro běžnou čtyřčlennou rodinu v přepočtu cca 3,0 mil. Kč se splatností až 37 let, z toho prvních pět let bezúročně.
  • Dosud relativně nízké „umělé“ ceny energií motivují k plýtvání, nikoliv k úsporám.
  • Malá informovanost mezi stavebníky o skutečných vlastnostech PD, naopak šíření neověřených zpráv, mýtů a pověstí typu „v PD je v létě zima…“, „PD jsou cenově nepřijatelné…“ nebo „když jsou PD vzduchotěsné, tak v nich nelze nebo se nesmí větrat okny…“.
  • Málo příkladů hotových staveb, které by bylo možno navštívit, mluvit s uživateli a přesvědčit se na vlastní oči, jak to funguje. V Evropě jsou běžně organizovány „Dny pasivních domů“. Nejlepší reklamou PD je zkušenost již bydlících uživatelů.
  • Chybějící instituce zajišťující výchovu i rekvalifikaci odborníků v oblasti návrhu i realizace PD. Tuto problematiku dosud uceleně nepřednáší žádná vysoká škola v ČR. Naopak na fakultách architektury technických univerzit jsou hodiny technických předmětů dále redukovány.
  • Nedůvěra architektů i stavebních firem vůči novým technologiím, chybějící poradenská střediska a registr ověřených projektantů, realizátorů i dodavatelů komponentů pro PD. Dále chybí katalogy doporučených konstrukčních detailů.
  • V neposlední řadě si stavební firmy k pokrytí „rizika z neznalosti“ účtují při cenových nabídkách přirážku, která činí stavbu pro klienta cenově neprůchodnou. Je však objektivním faktem, že PD jsou podstatně náročnější na organizaci práce na stavbě a rovněž koordinaci činností, zejména řemesel.
  • Pracovníci stavebních úřadů obvykle nemají potřebné znalosti o problematice nízkoenergetického stavění. Přijímají takové návrhy při stavebním řízení s nedůvěrou a řízení se zbytečně protahuje.

Použitá literatura:
Bárta, Jan – Primetzhofer, Günter. Nízkoenergetické a pasivní domy.
Sborník přednášek. Český Krumlov: Energy Centre, 2006.
Feist, Wolfgang – Pfluger, Reiner. Pasivní domy. Sborník přednášek ze semináře Pasivní domy. Darmstadt: Passive House Institut, 2006.
Tywoniak, Jan. Nízkoenergetické domy – principy a příklady.
Grada Publishing a. s., 2005.
CD s doporučenými konstrukčními detaily pro EPD. Isover 2006.


Lektor článku: Ing. Jiří Šála, CSc.

Ročník: 2007











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007