arrows Realizace staveb arrowsQuadrio aneb návrat k městu
grafické podklady Cigler Marani Architects, a.s.
text Ing. arch. Petr Kučera
číslo: 1-2/15
Quadrio aneb návrat k městu

· Pohled na novou polyfunkční budovu Quadrio z nového náměstí podél ulic Vladislavova a Charvátova (foto: Filip Šlapal)
Koncem října 2014 byla v centru Prahy, nad stanicí metra Národní, otevřena nová polyfunkční budova Quadrio firmy CPI Property Group. Zahrnuje nejen obchodní a kancelářské plochy, ale také bytový dům, veřejnou pasáž a výstup ze stanice metra. Zároveň zde vznikl nový veřejný městský prostor, kamenné náměstí, s živým obchodním parterem a uměleckým dílem.
odeslat odeslat    tisk tisk

Po téměř třiceti letech se tak zacelila další jizva, kterou na tváři historického jádra města způsobila výstavba metra.

Jizva na tváři města
Strukturu každého historického města charakterizuje klasická bloková zástavba, ať už rostlá, nebo plánovitě založená. Pravidelné či nepravidelné městské bloky jasně vymezují okolní veřejná prostranství a definují tak jejich základní typy: ulice, náměstí, plácky, zákoutí, průchody, zahrady a další. Součást živého města tvoří také obchody a služby v parteru přilehlých staveb, sloužící jako aktivní rozhraní mezi veřejným prostorem vně stavby a privátním uvnitř.

Původní povrchový vestibul metra (stav 2012)

Nejinak tomu bylo v případě bloku, nepravidelně vymezeného v rámci Nového Města ulicemi Spálená, Purkyňova, Vladislavova a Charvátova již v průběhu 14. století. Ten byl po celá staletí kompaktně zastavěn budovami různého stáří a účelu. Ničím zvláštním nevynikal z různorodé mozaiky pražských domovních bloků, tvořil součást tradiční městské zástavby. Situace se však změnila s výstavbou stanice metra Národní v letech 1977 až 1985. Celý blok historických domů byl stržen a nahrazen jednopodlažním pavilonem povrchového vestibulu, doplněným nepřehlédnutelným výdechem metra. Zbytkový prostor byl využit pro zřízení volného prostranství s několika stromy, betonovými květináči a vodní plochou s proskleným uměleckým prvkem. Tento nový veřejný prostor byl však charakteru okolního prostředí a jeho zástavby zcela cizí, protože zde vznikla nejasně definovaná plocha dlažby, obklopená odkrytými uličními fasádami okolních domů. Uprostřed tohoto „kráteru“ v zástavbě města se usadil téměř transparentní pavilon s velkou plochou střechou, svým pojetím a výškou vhodný spíš do rozvolněné modernistické zástavby sídliště než do historického jádra města.

Začlenění nové stavby do struktury města (vizualizace)

Stanice metra Národní však nebyla jediným místem, kde byl tento bezohledný přístup ke klasické struktuře města uplatněn. Podobné povrchové vestibuly obklopené neurčitým prostranstvím, jejichž výstavbě předcházela celoplošná demolice stávající zástavby, vyrostly v osmdesátých letech rovněž na Andělu, Florenci a Karlově náměstí. Netrvalo dlouho, než se ukázalo, jak jsou tato řešení v centru města nevhodná. Takto vzniklá veřejná prostranství totiž nemohla konkurovat tradičním městským prostorům, a tak se rychle stala spíše vnitřní periferií a magnetem negativních sociálních jevů, jako je bezdomovectví, vandalizmus a zvýšená kriminalita. Namísto klidové oázy v centru města se tak staly spíše jeho vředy, zanedbanými prostory, kterým se po setmění každý rád vyhnul.

Na cestě k nápravě
Vzniklou urbanistickou chybu si začalo vedení města uvědomovat již v devadesátých letech 20. století, kdy se objevily první návrhy na zástavbu ploch povrchových vestibulů na Andělu a Karlově náměstí, a tím i snahu lépe začlenit výstupy z metra do prostředí kompaktního městského centra. Záměr prodat pozemky Dopravního podniku hl. m. Prahy na Národní schválila městská rada v roce 1998. Zastavovací podmínky, prostorové regulativy a požadavky na funkční využití nové zástavby Národní byly sestaveny na základě výsledků soutěže, vypsané Útvarem hlavního města Prahy v říjnu roku 2000. Základní ideou se stala obnova tradičního městského bloku a tím i uliční fronty do ulice Spálená a Purkyňova.

Pohled do stavební jámy

Požadavek na zachování veřejného prostranství byl zohledněn vymezením menšího náměstí na nároží ulic Vladislavova a Charvátova. Oproti původní, neuchopitelné volné ploše se však jedná o přiměřeně velký prostor, jasně ohraničený přilehlými fasádami s aktivním obchodním parterem, tedy skutečné náměstí. V zastavovacích podmínkách byly jasně stanoveny také požadavky z hlediska prostupnosti nově vzniklého bloku, a to především propojení okolních prostorů pasážemi, umístění vnitřního atria ve středu bloku a vymezení širokého podloubí směrem k tramvajové zastávce ve Spálené ulici. Z hlediska funkčního využití nové stavby se kladl důraz na polyfunkčnost budovy, tedy přiměřené zastoupení ploch obchodních, kancelářských a bytových.

Projektové práce a realizace
Soutěž na podobu nové zástavby Národní, výběr jejího investora a kupce potřebných pozemků se konala v roce 2002. Vítězem se stala investorská a developerská skupina COPA Leisure s návrhem ateliéru Cigler Marani Architects. Projektové práce probíhaly v letech 2004 až 2007 a povolovací řízení zabralo několik dalších let, kdy bylo nutné návrh koordinovat s požadavky Dopravního podniku hl. m. Prahy ohledně dispozičního řešení nového vestibulu stanice metra Národní, jeho provozního a technického zázemí, včetně nové pozice povrchových výdechů vzduchotechniky.

Pohled z náměstí s kinetickou sochou hlavy Franze Kafky od Davida Černého (foto: Filip Šlapal)

Zahájení výkopových a stavebních prací předcházel záchranný archeologický výzkum probíhající v letech 2009 až 2010. Kromě desetitisíců předmětů byly nalezeny zasypané gotické sklepy původní historické zástavby Spálené ulice, zbořené při výstavbě metra. Ohledně jejich dalšího osudu se široce diskutovalo mezi památkáři, odbornou veřejností a investorem, což vyústilo roku 2011 v rozhodnutí Ministerstva kultury prohlásit kulturní památkou severní část gotických sklepení, přiléhajících k obchodnímu domu MY. Tomu se musela následně přizpůsobit projektová dokumentace. V polovině roku 2011 do projektu vstoupila investorská a developerská firma CPI Property Group, která o dva roky později získala stoprocentní podíl a projekt Copa Centrum Národní přejmenovala na Quadrio.

Pohled ze Spálené ulice se stanicí tramvaje Národní (foto: Filip Šlapal)

Samotná výstavba probíhala v letech 2012 až 2014 a provázela ji téměř dvouletá výluka stanice metra Národní, která byla mezitím kompletně rekonstruována. Stavební práce přímo v historickém centru města představovaly náročný úkol z hlediska jejich organizace, a to vzhledem k poloze stavby v hustě zastavěné oblasti a tím značně omezenému staveništnímu záboru. Po odstranění povrchového vestibulu metra byla vyhloubena stavební jáma o objemu téměř 100 000 m3, jež dosáhla hloubky 24 m. Zastavila se tak 15 m nad stropem stanice metra. Vzhledem k významnému vlivu provozu metra na novou stavbu nosnou konstrukci stavby celoplošně oddělily antivibrační desky od podzemních stěn a od nosné konstrukce metra tak, aby se v co nejvyšší míře zamezilo přenosu vibrací z vnějšího prostředí do budovy.

Střešní terasa s prolamovanou fasádou střední části (foto: Filip Šlapal)

Hloubení stavební jámy a následující stavbu zároveň ztěžovala přítomnost památkově chráněného prostoru gotického sklepení u Spálené ulice, který se musel vyčištit a dostatečně zajistit proti poškození. Vstup do sklepních prostorů umožňuje poklop z podloubí nové stavby. Po šesti měsících od dokončení stavební jámy dosáhla stavba v březnu 2014 svého nejvyššího bodu ve výšce 35 m nad zemí. Obchodní část multifunkčního komplexu Quadrio byla slavnostně otevřena 31. října 2014. Dokončení kancelářských prostor a bytové části se plánuje na začátek roku 2015.

Urbanistické řešení
Základní ideou návrhu z hlediska objemu nové stavby a jejího kontextu k okolní, značně různorodé zástavbě bylo nevytvářet na uvolněné ploše jednolitý monoblok stejné výšky, který by byl danému prostředí zcela cizí. Z tohoto důvodu byl celkový objem novostavby, definovanými uličními čarami, rozčleněn na šest samostatných, avšak vzájemně propojených budov, lépe odpovídajících tradiční struktuře městské zástavby. Hlavní část komplexu je tvořena čtveřicí budov, které jsou umístěny v nárožních polohách bloku a vymezují tak jeho obrys. Do jednoho prostorově členěného celku jsou sjednoceny pátou budovou ve středu bloku, vytvářející v přízemí veřejnou městskou pasáž, spojující ulici Spálenou s Charvátovou.

Vstupní recepce kancelářské části se sochou Maxima Velčovského, která je inspirována domovními znameními domů zbouraných s výstavbou metra – domu U Černého koně, domu U Bílého lva a domu U Bílé boty (foto: Filip Šlapal).

Tato pasáž přispívá nejen k lepší průchodnosti bloku, ale zároveň vytváří začátek pěší cesty od stanice metra Národní přes Jungmannovu ulici a Františkánskou zahradu na Václavské náměstí. Doplňuje tak jedinečný labyrint rozmanitých pasáží a průchodů skrze domovní bloky, specifický právě pro historické jádro Prahy. Do Spálené ulice je orientováno hluboké podloubí v celé šířce průčelí, do kterého na nároží Purkyňovy ulice ústí nový výstup ze stanice metra. Tento specifický prostor bez jediného sloupu rozšiřuje chodník v blízkosti vysoce frekventované tramvajové zastávky a zároveň kryje chodce v případě nepříznivého počasí. Šestou budovu představuje jednoduchá kubická hmota bytového domu, umístěná solitérně na nároží ulic Purkyňova a Vladislavova. S obchodně-administrativní částí komplexu je propojena pouze v rámci podzemních podlaží a krytým průchodem v přízemí. Budova svou severní fasádou uzavírá nové náměstí, vznikající v rámci zástavby celého bloku podél ulice Vladislavova a Charvátova.

Architektonické řešení

Architektonické řešení fasád, které jsou jednotícím prvkem jinak značně členité budovy, vychází z myšlenky přiznání soudobého výrazu objektu při současném respektování tradičních prvků okolních historických domů a jejich volné interpretace. Fasády čtveřice budov v nárožních polohách v každém patře lemují výrazně předsazené horizontální římsy ze světlého umělého kamene. První patro je zdůrazněno zhuštěným rytmem těchto lamel, čímž evokuje tzv. piano nobile (vznešené patro), typické pro architekturu palácových staveb. Obdobné řešení, zdůrazňující navenek význam prvního patra, najdeme na mnoha pražských stavbách od doby baroka až po funkcionalizmus. Vertikálně fasády člení kontrastní pásy černé žuly, oddělující jednotlivé celoprosklenné moduly se subtilními zasklívacími profily černé barvy. V posledním patře přechází po celém obvodě svislé zasklení fasády ve vodorovný prosklený pás, který nahrazuje tradiční atiku a hmotu budovy tak odlehčuje.

Obchodní pasáž s vnitřním atriem (foto: Filip Šlapal)

Odstupy mezi jednotlivými budovami vytvářejí vnitřní atria, zastřešená nad úrovní druhého nadzemního podlaží prosklenými světlíky, prosvětlujícími obchodní galerii s pasáží. Fasády do ulice Spálená mají poslední podlaží ustoupené a reagují tak na rytmus přilehlé uliční fronty, kde se tento motiv objevuje u secesní budovy České pojišťovny a paláce Olympic na nároží Spálené a Purkyňovy ulice. Skutečnou finesu pak představuje ustoupená fasáda středové budovy s dynamickým diagonálním rastrem zasklení. Lomené plochy, tvořené trojúhelníkovými a lichoběžníkovými skly, vytvářejí kaleidoskopickou fasádu, zrcadlící celé své okolí a měnící svůj výraz v závislosti na světelných podmínkách venkovního prostředí. Tato fasáda, volně navazující na tvarosloví pražské kubistické architektury, byla vyvinuta speciálně pro projekt Quadrio.

Obchodně-administrativní část
Obchodně-administrativní část má osm nadzemních a čtyři podzemní podlaží. Obchodní plochy jsou umístěny ve druhém podzemním až druhém nadzemním podlaží kolem vnitřního atria ve středu bloku, kterému dominuje dvojice eskalátorů a celoprosklená stěna, oddělující jej od recepce administrativní části. V přímé návaznosti na obchodní plochy je v druhém podzemním podlaží umístěn nový vestibul metra, kde je vyústěn zkrácený eskalátorový tunel z nástupiště. Z této úrovně pokračuje trojice eskalátorů přímo na uliční úroveň na nároží ulic Spálená a Purkyňova. Cestující tak mohou procházet do okolních ulic jednak přes obchodní pasáž, nebo tímto přímým vstupem, který je otevřen po celou provozní dobu metra. Kancelářské plochy vyplňují druhé až osmé nadzemní podlaží. Hlavní vstup do administrativní části je umožněn z ulice Purkyňova. Zde je mezi nárožní hmoty budovy vsazena dvoupodlažní recepce s vertikálním komunikačním jádrem, tvořeným čtveřicí celoprosklených panoramatických výtahů. Samotná kancelářská patra se vyznačují vysokou flexibilitou pracovních ploch jak pro buňkové kanceláře, tak kanceláře typu open space. Toho se dosáhlo vytvořením jednoho kompaktního středového jádra s výtahy, schodišti a společnými hygienickými zařízeními a otevřením všech ostatních ploch pro kanceláře.

Na střeše budovy se nachází rozlehlá pobytová terasa, nabízející jedinečné pohledy na město a sloužící jako odpočinková zóna pro nájemníky kanceláří. Technologická zařízení jsou umístěna na střeše středového bloku. Plochy ve druhém až čtvrtém podzemním podlaží slouží jako technické zázemí budovy a podzemní garáže s kapacitou 250 parkovacích stání. Přístup zajišťuje vnitřní obousměrná rampa, ústící v parteru bytového domu na nároží ulic Purkyňova a Vladislavova.

Bytový dům
Požadavek na solitérní stavbu bytového domu byl obsažen již v regulačních podmínkách nové zástavby, které sledují snahu zvýšit podíl bydlení v historickém jádru města. Ve větší míře se bytové domy v centru města stavěly naposledy ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Za minulého režimu se však rozvoj města soustředil na extenzivní růst soustavou panelových sídlišť a bytových domů ve stávající zástavbě vznikalo minimum. Nový rozvoj městských domů s živým obchodním parterem v historickém centru začal až v posledních letech. Samostatný bytový dům, který vznikl v rámci komplexu Quadrio, je situován na nároží ulic Purkyňova a Vladislavova a svou severní fasádou se obrací do nově vzniklého náměstí podél Vladislavovy ulice. Jedná se o jednoduchou kubickou hmotu o sedmi nadzemních podlažích, která obsahuje třináct bytových jednotek, z toho několik mezonetových. Budova je po svém obvodu obkroužena prstenci balkonů a teras, do nichž jsou vsazena celoprosklená „akvária“ obytných místností, zajišťující panoramatické výhledy do okolních ulic. Dispozičně jsou byty řešeny tak, že každá obytná místnost v každém bytě má vstup na terasu nebo balkon. Velkoryse řešené mezonetové byty nabízejí obývací pokoje otevřené přes dvě podlaží s výškou 5,8 m. V posledních patrech jsou byty doplněny zapuštěnými venkovními atrii, ze kterých lze vstoupit na střešní pobytové terasy. Hlavní vstup do budovy je zajištěn z Purkyňovy ulice a přes vstupní lobby s recepcí lze projít na nové náměstí, do kterého ústí druhý vstup.

Konstrukční zajímavosti
Budova je plošně založena na železobetonové desce, oddilatované od vestavěné konstrukce vestibulu metra. Celá spodní stavba je izolována povlakovou hydroizolací na bázi modifikovaných asfaltových pásů. Zároveň je plošně chráněna vibroizolací, která zabraňuje přenosu vibrací od povrchové i podpovrchové dopravy (tramavaje a metra). Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonový skelet s hlavicovými stropy a trámy, u nichž je v některých případech využito předpínání. Specifikum budovy představuje řešení konstrukce dvou věží, obracejících se do ulice Spálená. Vzhledem k požadavku vytvořit u stanice tramvaje široké volné podloubí bez jediné svislé podpory jsou vysunuty přibližně o 8,5 m před svislou podporu nad chodník. Vzhledem k jejich podlažnosti a celkovému značnému zatížení zde byla uplatněna část nosné konstrukce z oceli. Jedná se o prostorovou příhradovou konstrukci, tzv. balkonové nosníky, provedené přes celou výšku prvního podlaží (5 m). Tyto dvě superkonstrukce, z nichž každá vynáší šest podlaží a dohromady váží kolem 250 t. Na staveniště byly přepraveny po částech o hmotnostech přibližně 30 t. Rozměrná konstrukce byla vyrobena v Horních Počernicích a při jejím finálním vyvážení z výrobny musela být částečně demontována část opláštění výrobní haly.

Veřejná prostranství
Součást stavby komplexu Quadrio představovala rovněž revitalizace okolních veřejných prostranství, tramvajové zastávky ve Spálené ulici, Purkyňovy ulice a vznik nového živého náměstí podél ulic Vladislavova a Charvátova. Jedná se o klidové pobytové místo s městskou zelení a možností posezení v návaznosti na obchodní parter nové stavby. Vydlážděná plocha náměstí umožňuje rozvoj restauračních a kavárenských předzahrádek, které tomuto městskému prostoru dodají potřebnou aktivní náplň. Prostor náměstí je vymezen novým stromořadím podél Charvátovy a Vladislavovy ulice, tvořeným dřezovcem trojlistým, a dále trojicí vzduchotechnických výdechů z metra, které nahradily původní mohutný výdech, umístěný v rámci povrchového vestibulu. Záměrem bylo tyto výdechy v maximální možné míře citlivě zakomponovat do prostoru náměstí a jejich architektonickým ztvárněním vytvořit přidanou estetickou hodnotu, neomezující se pouze na technické a provozní požadavky. Toho se dosáhlo rozdělením požadovaného objemu hmoty výdechu na tři menší samostatné válce, svým měřítkem odpovídající charakteru okolního prostoru.

Nadzemní část výdechů tvoří železobetonová konstrukce válců s vnějším pláštěm z nerezového ocelového plechu tloušťky 5 mm. Povrchově jsou plechy upraveny do vysokého zrcadlového lesku – dokonale tak odrážejí své okolí a napomáhají maximálnímu odhmotnění výdechů. Novému náměstí však dominuje především nový umělecký prvek od sochaře Davida Černého. Jedná se o kinetickou sochu hlavy Franze Kafky z leštěné nerezové oceli o výšce 7 m, osazenou na trojnohém podstavci, umístěném v rámci prostoru v průhledu Charvátovou ulicí z Národní. Plochu náměstí dále člení šestice nových stromů, javorů stříbrných, vysazených v ose obchodní pasáže, vedoucí skrze blok k tramvajové zastávce ve Spálené ulici.

Velký důraz se kladl rovněž na kvalitu povrchových úprav a nového městského mobiliáře. Pochozí plochy chodníků a náměstí jsou s ohledem na charakter místa vydlážděny řezanou žulovou dlažbou, stejně jako pojížděné plochy v rámci Purkyňovy a Charvátovy ulice, jež jsou zvýšeny na úroveň chodníku. Prostor pro pěší se tak rozšiřuje i do prostoru vozovky při jasném vymezení pruhu pro automobily a zároveň zdůraznění nadřazenosti pěšího provozu. Chodníky v prostoru tramvajové zastávky ve Spálené ulici a v Purkyňově ulici mají povrch v podobě pražské mozaiky v barvě šedá a bílá. Pro svou neutralitu byl zvolen vzor pepř a sůl, spočívající v nahodilém rozmístění kostek v poměru 70 % šedých a 30 % bílých. Veškeré povrchové hmatné úpravy, signální a varovné pásy mají nekontrastní tmavou barvu, čímž opticky lépe zapadají do okolních povrchů. Nový městský mobiliář, stromové mříže, lavičky, sloupky a moderní designové lampy pouličního osvětelní, je opatřen stejným tmavě šedým nátěrem antracitové barvy. Jednotná barevnost všech těchto prvků napomáhá vizuálnímu sjednocení a zklidnění celkového působení veřejného prostoru.

Základní údaje o stavbě
Název: Polyfunkční budova Quadrio
Místo stavby:
Spálená ulice, Praha 1 – Nové Město
Investor: CPI Property Group
Autoři: doc. Ing. arch. Jakub Cigler, AIA, Vincent Marani, AIA, Cigler Marani Architects, a.s.
Technický ředitel: Ing. Petr Kužela
Architekt projektu: Mgr. A. Jan Hofman
Hlavní inženýři projektu: Ing. Marie Mrázová, Ing. Martin Junek
Projektový tým: Mgr. A. Ondřej Hrozinka, Ing. arch. Pavel Neuberg, Ing. Martin Vítek, Ing. Klára Poskočilová, Ing. Jan Zajíček, Ing. Lenka Špirudová, Ing. Pavel Hrubý, dipl. arch. Daniel Schrade, Ing. arch. Michal Nácovský, Ing. Josef Skála, Ing. arch. Valerie Roubalová
Generální dodavatel: Metrostav a.s.
Statika: Ing. Václav Toman, Building s.r.o.
Fasády: SIPRAL a.s.
Návrh: 2004–2007
Realizace: 08/2012–10/2014
Plocha pozemku: 6200 m2
Hrubá podlažní plocha: 50 400 m2
Náklady: 3,1 mld. Kč





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007