arrows Realizace staveb arrowsPraha hlavní nádraží: přestavba a projekt facility managementu
grafické podklady archiv Grandi Stazioni ČR
text Daniel Štys, Jana Holasová
číslo: 03/14
Praha hlavní nádraží: přestavba a projekt facility managementu
Základním cílem projektu revitalizace pražského hlavního nádraží, kterou zajišťuje společnost Grandi Stazioni Česká republika, s.r.o., je proměna nádraží do podoby moderního, funkčního, čistého a bezpečného dopravního uzlu evropské úrovně, kde kromě primárních služeb souvisejících s železniční dopravou budou cestujícím i necestující veřejnosti nabídnuty také komerční služby a komfortní prostředí. Související systém facility managementu je nastaven s ohledem na charakter spravovaného objektu na principu integrovaného facility managementu.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Jana Holasová / Ing. Daniel Štys

Ing. Jana Holasová
Project manager Grandi Stazioni Česká republika, s.r.o
E-mail: jholasova@grandistazioni.cz

 

Ing. Daniel Štys
V letech 2010–2012 působil jako facility manager Grandi Stazioni Česká republika, s.r.o. V současnostné době je operation manager CBRE.
E-mail: daniel.stys@cbre.com

Kompletní revitalizaci železniční stanice Praha hlavní nádraží a její následnou správu, provoz a komerční využití má na starosti společnost Grandi Stazioni Česká republika, s.r.o., na základě dlouhodobé nájemní smlouvy s majitelem nádraží, kterým jsou České dráhy, a.s. Jedná se o českou společnost, jejímž majoritním společníkem je italská mateřská společnost Grandi Stazioni S.p.A. (51 %), zabývající se rekonstrukcí a provozem čtrnácti velkých italských nádraží. Dalšími společníky jsou Evropská banka pro obnovu a rozvoj (39 %) a Simest S.p.A. (10 %).

Historie nádraží

Nádraží bylo postaveno v roce 1871 a jmenovalo se Nádraží Františka Josefa I., název Praha hlavní nádraží má budova až od roku 1953. V letech 1901–1909 se nádraží přestavovalo – byla stržena původní stará stavba a vybudována nová hlavní nádražní budova v secesním stylu podle návrhu architekta Josefa Fanty – tato stavba v současnosti nese název Fantova budova. Z důvodu potřebného navýšení kapacity nádraží byla později, v letech 1972–1979, k Fantově budově připojena stavba nové odbavovací haly podle návrhu architektů Josefa Dandy, Jana Bočana a Aleny a Jana Šrámkových.

 

Secesní Fantova budova pražského hlavního nádraží – dobová fotografie

Historie nádraží

Nádraží bylo postaveno v roce 1871 a jmenovalo se Nádraží Františka Josefa I., název Praha hlavní nádraží má budova až od roku 1953. V letech 1901–1909 se nádraží přestavovalo – byla stržena původní stará stavba a vybudována nová hlavní nádražní budova v secesním stylu podle návrhu architekta Josefa Fanty – tato stavba v současnosti nese název Fantova budova. Z důvodu potřebného navýšení kapacity nádraží byla později, v letech 1972–1979, k Fantově budově připojena stavba nové odbavovací haly podle návrhu architektů Josefa Dandy, Jana Bočana a Aleny a Jana Šrámkových.

Koncepce návrhu revitalizace nádraží

Železniční stanice Praha hlavní nádraží se skládá ze dvou částí: nové odbavovací haly a Fantovy budovy. Ke každé z těchto části bylo třeba při návrhu revitalizace nádraží přistupovat individuálně.

Nová odbavovací hala
Rekonstrukce nové odbavovací haly spočívala především ve změnách funkčního využití uzavíratelných ploch tak, aby se racionálně a atraktivním způsobem vyvážil podíl mezi plochami pro služby souvisejícími s železniční dopravou, plochami pro komerční služby a technickými prostory. Rekonstrukce této části nádraží se zaměřila zejména na následující kritéria.

- Eliminace stánkového prodeje, který byl dříve značně rozšířen v hale i v prostoru před vstupní fasádou. Většina komerční činnosti je v současnosti směřována do uzavřených obchodních jednotek, v hale jsou pak určena tři místa pro stánkový prodej, který je zde regulován.

- Změna charakteru prostředí na exkluzivnější prostor s vyšším standardem služeb a s tím související regulace využívání prostoru bezdomovci.

- Větší vzájemné vizuální propojení dolní a horní části Nové odbavovací haly.

- Důsledné doplnění všech pěších vazeb pro bezbariérový provoz.

- Soustředění dopravních, informačních a ostatních služeb do dolní odbavovací haly.

- Propojení jednotlivých pater nové odbavovací haly a Fantovy budovy pomocí eskalátorů, pohyblivých chodníků a výtahů.

- Změna systému osvětlení haly.

- Zachování architektonicky hodnotných a charakteristických znaků původního řešení nové odbavovací haly – např. podhledu v horní hale, systému páskové žulové dlažby, designu dveřních křídel s nerezovými prvky apod.

- Modernizace veškerých technologií a technických zařízení.


Stavební úpravy nové odbavovací haly - uroveň 2. suterénu (dolní haly)

Interiér nové odbavovací haly po dokončení revitalizace – úroveň 2. suterénu (dolní haly)

Fantova budova

Zatímco v nové odbavovací hale se pohybuje naprostá většina cestující veřejnosti, Fantova budova je, vzhledem k vybudování severojižní magistrály v sedmdesátých letech minulého století od pěšího pohybu cestujících zcela odříznuta. Cílem probíhající revitalizace historické Fantovy budovy je tedy především navrátit této stavbě její funkční využití. Projekt revitalizace předpokládá následující opatření.

- Vizuální propojení střední části Fantovy budovy a haly, respektive podchodu k vlakům.

- Vybudování atraktivního cíle pro cestující i necestující veřejnost v prostorách Fantovy budovy.

- Zjednodušení přístupu pro veřejnost pohybující se v prostorách odbavovací haly v podobě eskalátorů.

- Doplnění orientačního systému.

Architektonické a stavební řešení

Nová odbavovací hala
Nová odbavovací hala má charakter podzemní stavby. Jedná se o velkorozponovou stavbu a její halový charakter byl při revitalizaci zachován. Odbavovací hala disponuje celkem třemi podlažími a v rámci každého z těchto podlaží je většinou navrženo několik výškových úrovní.


Stavební úpravy interiéru centrální části historické Fantovy budovy

V části prostoru 3. suterénu se nachází stanice metra C Hlavní nádraží, kterou stavební úpravy nijak nezasáhly. Zbývající plochu 3. suterénu tvoří technické prostory, kde jsou situována veškerá technická a technologická zařízení, centrální dispečink s nepřetržitým dozorem a úklidové centrum. Prostory 1. a 2. suterénu odbavovací haly, veřejnosti známé jako horní a dolní hala, jsou vzájemně vizuálně propojeny. V průběhu stavebních úprav byly demolovány původní boční dvoupodlažní vestavby a nahrazeny novými. Zároveň byly do těchto prostor nově vloženy celkem tři dvoupodlažní celoskleněné komerční bloky. V rámci 2. suterénu se rovněž vybudovalo nové centrum odbavení cestujících, kde je situován nejen prodej jízdenek, ale i veškeré služby související s železniční dopravou, dále pak kanceláře a zázemí zaměstnanců Českých drah a úschovna zavazadel.

V 1. suterénu, kde se výrazněji upravovaly vertikální i horizontální komunikace a zasahovalo se do nosných konstrukcí, byly kromě zmíněných nových dvoupodlažních celoprosklených komerčních ploch vybudovány další dva jednopodlažní prosklené komerční bloky, čtyři nové celky hygienických zařízení a technické prostory.


Interiér centrální části Fantovy budovy po dokončení revitalizace

Vertikální propojení všech úrovní nové odbavovací haly i úrovně střechy haly, kde je situováno parkoviště, tvoří nově několik eskalátorů, pohyblivých chodníků, osobní i nákladní výtahy a schodiště.

Realizovaná úprava dispozice spočívající především ve vložení celoskleněných komerčních bloků a posunu centra pro odbavení cestujících zásadně změnila pohyb cestujících, který byl přesměrován z původně soustředěného centrálního pohybu do krajních pěších koridorů, čímž se začalo využívat celé plochy odbavovací haly. Pěší koridory lemují obchody a restaurace, které jsou rovněž uvažovány jako místa pro čekání na vlak. Počet laviček pro cestující byl minimalizován, v souvislosti s regulací využívání prostotru bezdomovci.

Fantova budova
Vzhledem k tomu, že Fantova budova je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, značnou část objemu navržených úprav tvoří restaurátorské práce. S ohledem na historický charakter budovy bylo nutné při vytváření návrhu rozvedení nových instalací postupovat obzvlášť šetrně a efektivně.

Fantova budova má jedno podzemní a sedm nadzemních podlaží. V 1. suterénu, který přímo navazuje na novou odbavovací halu a spojuje prostor haly s podchody k nástupištím, došlo k největším dispozičním úpravám a stavebním zásahům. Vybudovaly se zde především
technické prostory, komerční prostory a hygienická zařízení. V přízemí byl zrekonstruován centrální prostor Fantovy kavárny, který byl obnoven ve své historické podobě. Následující etapy stavebních úprav se zaměří na původní restauraci a kavárnu, nocležnu Českých drah v severním křídle a na realizaci VIP salonku Českých drah v jižním křídle budovy. V severní sedmipatrové věži bude zachováno sídlo Drážního úřadu. V jižní věži se zrekonstruují kanceláře Českých drah, lékařské centrum i sídlo Policie ČR.

Projekt dále počítá s kompletní rekonstrukcí venkovní fasády Fantovy budovy a restaurátorskými pracemi u všech historických prvků v interiéru. Jedná se zejména o štukové výzdoby interiérů i fasády, restaurování sochařské výzdoby, plátěných obrazů ve vládním salonku, vitrážových oken i původních zábradlí, dále restaurování keramických mozaikových obkladů, dveří i oken. Součástí stavebních úprav je rovněž rekonstrukce střechy, zateplení stropních a střešních konstrukcí a lokální opravy krovu.

Materiálové řešení povrchů veřejných prostor

Prosklené fasády komerčních bloků odbavovací haly jsou z bezpečnostních skel nesených skleněnými nosníky (žiletkami), které jsou kotveny do konstrukce podlahy. Skleněné tabule výkladců jsou pak kladeny na sraz a kotveny ke skleněným žiletkám pomocí nerezových kotevních prvků. Výjimku tvoří fasáda prvního realizovaného komerčního bloku G, který je navržen z bezpečnostních samonosných skel kotvených pomocí přítlačných terčíků do ocelové konstrukce. Dlažby ve veřejných prostorech haly tvoří původní žulové dlaždice, které byly repasovány. Chybějící dlaždice nahradily repliky.


Schéma revitalizace železniční stanice Praha hlavní nádraží. Nová odbavovací hala/Fantova budova, úroveň 1. suterénu.

Stávající podhledy veřejných prostor byly kompletně demontovány a v ocelové části haly je nahradil nový plechový perforovaný kazetový podhled, doplněný o tepelnou izolaci. V betonové části haly pak je nová nosná konstrukce sloužící pro zavěšení replik původních stropních kazet, nad kterou byla instalována roznášecí KARI síť pro uložení parozábrany a tepelné izolace. Výplně otvorů veřejné části haly jsou u bočních vestaveb replikami původních výplní, jejich nosnou konstrukci tvoří masivní ocelový rám opláštěný nerezovým plechem, výplň tvoří kalené sklo. Vstupy do obchodních prostor nově instalovaných komerčních bloků mají roletové mříže typu Microforata.

Materiálové řešení povrchů Fantovy budovy je, umožňuje-li to technický stav, navrženo jako repase stávajících prvků nebo jako jejich repliky.

Interiéry obchodních prostor byly navrženy pouze jako uzavřené holoprostory s realizovanými požárně-bezpečnostními systémy a připojením na veškeré technologie (voda, kanalizace, teplo, chlad, vzduchotechnika, silnoproud, datové rozvody), přičemž u vstupu do obchodních jednotek je měřena spotřeba těchto přiváděných médií.

Technická zařízení

Nezbytnou součástí revitalizace tvořila kompletní výměna technického vybavení budovy. Byly realizovány nové rozvody kanalizace, studené vody, TV i samostatného požárního vodovodu. Odbavovací hala se větrá pomocí vzduchotechnického zařízení – v rámci stavebních úprav odbavovací haly se nainstalovalo celkem třicet vzduchotechnických jednotek, zajišťujících v uzavřených prostorech teplotu 20 °C v zimě a 26 °C v létě. V čekacích prostorách veřejných ploch byla uvažována výpočtová teplota 15 °C, v létě se veřejné prostory nechladí. Do prostor Fantovy budovy bylo doposud umístěno celkem sedm vzduchotechnických jednotek, avšak uplatní se zde především přirozené větrání okny.


Prodej jízdenek v nově vybudovaném centru odbavení cestujících v rámci 2. suterénu haly

V rámci rekonstrukce bylo realizováno celkem pět regulačních stanic, do kterých je veden primární okruh topné vody z plynové kotelny provozované Českými drahami. Z regulačních stanic pak vycházejí samostatné okruhy rozvodů topné vody určené pro centrální vzduchotechnické jednotky, pro dotápění prostor obchodních jednotek pomocí fancoilů, pro vytápění prostor metra, vytápění prostor Českých drah, pro přívod do vzduchových dveřních clon umístěných u vstupů do budovy a pro ohřev TV. Navržený teplotní spád okruhů je 80/60 °C s výjimkou okruhů pro vytápění radiátory, kde je navržen spád 75/60 °C. Reálná teplota dodávané topné vody se však reguluje podle venkovní teploty. Chlad přivádějí dvě chladicí jednotky pro novou odbavovací halu a jedna chladicí jednotka pro Fantovu budovu. Jako teplonosná látka byla použita nemrznoucí kapalina Fridex Eko. Rozvody chladu o teplotním spádu 12/6 °C dodávají celoročně chlad do vzduchotechnických jednotek zajišťujících odvětrání komerčních prostor a prostor centra pro odbavení cestujících ve 2. suterénu, do některých technologických prostor a do prostor obchodních jednotek, kde dodatečné ochlazovaní zajišťují fancoily. Ostatní prostory chlazeny nejsou. Během stavebních úprav byly dále realizovány nové rozvody silnoproudu, instalovalo se osvětlení včetně nouzového osvětlovacího systému, byla položena telefonní a strukturovaná kabeláž. Byl také instalován kamerový systém, jednotný čas, zařízení pro kontrolu vstupu pro oddělení veřejných prostor od služebních, zařízení pro přivolání pomoci v hygienických zařízeních, systém majáčků pro nevidomé a nově byl instalován systém měření a regulace zajišťující především řízení vytápění, chlazení, větrání, monitorování funkcí napájení a měření spotřeby energií.


V rámci revitalizace Fantovy budovy tvoří značnou část objemu navržených úprav restaurátorské práce

V rámci požární bezpečnosti byly instalovány také nové rozvody stabilního hasicího zařízení, elektronické požární signalizace, odvodu tepla a kouře a evakuačního rozhlasu, který slouží zároveň jako rozhlasové zařízení poskytující veřejnosti informace o odjezdech a příjezdech vlaků. Vybraná zařízení zajišťující požární bezpečnost stavby jsou napojena na náhradní zdroj.

Řízení a monitoring veškerých systémů instalovaných při revitalizaci stavby jsou svedeny do prostor centrálního dispečinku, kde je zajištěn nepřetržitý dohled nad všemi technickými zařízeními nádraží.

Realizace přestavby

Práce na revitalizaci nádraží začaly 17. prosince 2006. Vzhledem k tomu, že stavební práce probíhají za plného provozu nádraží, byl proces stavebních úprav rozdělen do několika etap.

První tři etapy se týkaly stavebních úprav nové odbavovací haly, čtvrtá etapa se vztahovala k centrální části Fantovy budovy:

- 1. etapa (cca 3000 m2 ploch) byla zprovozněna v první polovině roku 2008?

- 2. etapa (cca 12 000 m2 ploch) týkající se severní části nové odbavovací haly byla zprovozněna v červnu 2009?

- 3. etapa (cca 15 000 m2 ploch), zaměřená na jižní část nové odbavovací haly, byla slavnostně inaugurována za přítomnosti prezidentů České republiky a Itálie v dubnu 2011?

- 4. etapa (cca 4500 m2 ploch), věnovaná centrální části Fantovy budovy, byla zkolaudována v prosinci 2013.

V současné době je tedy cestujícím i necestující veřejnosti k dispozici kompletně zrekonstruovaná nová odbavovací hala se 64 novými obchody a pokladnami, úschovnou zavazadel v evropském standardu, novými eskalátory, travelátory a prosklenými výtahy, které spojují jednotlivá patra haly. Dále je kompletně dokončen prostor kupole Fantovy kavárny. Zprovoznění kavárny veřejnosti se předpokládá v průběhu roku 2014.

Zároveň se připravuje zahájení následujících etap stavebních úprav Fantovy budovy: nejprve severní části, posléze jižního křídla. V současné chvíli celkové investiční náklady vynaložené společností Grandi Stazioni ČR na rekonstrukci pražského hlavního nádraží přesahují 1 mld. Kč.


Noční pohled na novou odbavovací halu z exteriéru – vstupy do úrovně 2. suterénu (dolní haly)

Facility management hlavního nádraží

Stanice Praha hlavní nádraží reprezentuje pomyslnou vstupní bránu do metropole – nachází se v samém centru Prahy a projde jí cca 80 000 lidí denně. Vzhledem k tomu, že je třeba zajistit nepřetržitý provoz nádraží pro cestující veřejnost a zároveň koordinaci se třetími stranami, jako jsou České dráhy, a.s., Dopravní podnik hl. m. Prahy, Správa železniční dopravní cesty, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Policie hl. m. Prahy, společnost Metrostav, a.s., atd., věnovalo se výběru finálního poskytovatele služeb facility managementu značné úsilí.

Od května 2008, kdy byly stavební úpravy odbavovací haly postupně dokončovány, spolupracovala společnost Grandi Stazioni v oblasti facility managementu dočasně se společností ISS Facility Services s.r.o. Jednalo se o jednoduchou smlouvu, přesně specifikující požadované činnosti v oblasti facility managementu.

Po dokončení revitalizace odbavovací haly bylo rozhodnuto o přechodu na integrovaný facility management ve smyslu norem ČSN EN 15221, zejména části 2: Průvodce přípravou smluv o facility managementu, a to především z následujících důvodů:

- zajištění plné koordinace mezi jednotlivými službami a tím zajištění vysokého standardu poskytovaných služeb;

- získání jednoho silného partnera a přenesení zodpovědnosti především vůči veřejnému sektoru na tohoto partnera;

- uzavření smlouvy definující standardy poskytovaných služeb s aplikací klíčových výkonnostních ukazatelů;

- získání jedné kontaktní osoby na straně poskytovatele služeb facility managementu;

- díky synergii služeb možného dosažení optimalizace využití pracovní síly a tím úspory nákladů.

Smlouva na služby facility managementu
Po detailní přípravě, na které se podíleli profesionální poradci – společnost Hein Consulting odpovídala za stránku odbornosti facility managementu a firma Weinhold Legal za právní stránku – bylo vytvořeno detailní zadání založené na formě smlouvy podle ČSN EN 15221-2. Následně vypsala firma Grandi Stazioni dvoukolové výběrové řízení, které vyhrála společnost ISS Facility Services s.r.o., jež od 3. června 2010 poskytuje na stanici Praha hlavní nádraží služby integrovaného facility managementu. Následná smlouva na služby facility managementu mezi oběma společnostmi na dodávku integrovaných služeb pro železniční stanici Praha hlavní nádraží je jednou z prvních zakázek v České republice, které jsou na daném modelu postaveny. Smlouva pokrývá celou šíři služeb facility managementu poskytovaných uživatelům budovy – od úklidu, přes řízení budovy pomocí počítačového systému, až po deratizaci.

Smlouva pokryla následující služby:

- provoz a údržbu;

- provoz dispečinku a helpdesku;

- správu energií a médií;

- úklid a provoz veřejných WC;

- odpadové hospodářství;

- deratizaci;

- ostrahu nádražního prostoru;

- prostorový management;

- požární ochranu;

- administrativu;

- zajištění provozuschopnosti při mimořádných událostech.

Zrod smlouvy si vyžádal nezanedbatelné úsilí jak při přípravě, která trvala několik měsíců – z níž vzešel detailní popis všech služeb, jež jsou v rámci smlouvy poskytovány, a popis jejich standardu (tzv. Service Level Agreement – SLA) – tak i při její implementaci, která nebyla bezbolestná. Jedná se zejména o to, že smlouva nepopisuje konkrétní objemy plnění dodávky, ale popisuje rozsah a kvalitu služby, která má být poskytována, a kritéria hodnocení kvality a pokuty, které jsou uplatňovány v případě chyb dodavatele (Key Performance Indicators – KPI).

Systém smluvního nastavení ve smyslu ČSN EN 15221-2 je tedy odlišný od standardního nastavení, kde smlouva dodavateli například přesně ukládá, kolik osob a v kterých časech bude danou službu zajišťovat (definice vstupů). Smluvní princip se zakládá na popisu rozsahu služby, způsobu sledování a hodnocení kvality (definice výstupu), současně s nastavením způsobu odměňování za dodávku.

Vzhledem k tomu, že je velmi obtížné přesně nastavit popis standardu a systém hodnocení kvality takzvaně od stolu, počítá se s přechodným obdobím – mobilizační fází, v rámci které se obě strany učí, jak se smlouvou zacházet. Nejinak tomu bylo i v případě zakázky Praha hlavní nádraží.

Několik měsíců se tedy nejen upřesňovalo nastavení kritérií kvality a jejich sledování, ale danému způsobu dodávky se přizpůsoboval i personál dodavatele, hledal se způsob dokumentace, zprovozňoval se systém CAFM a upřesňovaly úrovně pokut za chyby. Toto hledání je pro celkový pozitivní výsledek velmi důležité. Správné a vyrovnané nastavení kritérií umožní dlouhodobě udržet kvalitu dodávky za oboustranně výhodných podmínek. Pro zadavatele je tento systém výhodný, protože nemusí sledovat konkrétní odpracované hodiny zaměstnanců dodavatele, ale stačí mu sledovat kvalitu, a dodavateli smlouva umožňuje flexibilitu v nasazení zdrojů.

Přechod pracovníků dodavatele na jiný způsob dodávky je obtížný: za chodu je třeba se přizpůsobit radikálním změnám kritérií ovlivňujících způsob jejich práce. Namísto sledování počtu hodin odpracovaných na konkrétní práci (daný rozsah dodaných hodin práce) je třeba průběžně sledovat kvalitu dodávky služby (výkon). To klade vyšší nároky zejména na střední a nižší management dodavatele, který musí řídit své pracovníky na základě jiných hodnot než doposud. Současně to dodavateli umožňuje vyšší flexibilitu – tam, kde je službu možné dodat s nižším počtem personálu, než je obvyklé, lze ihned, bez dalších náležitostí realizovat. Smlouva totiž u většiny služeb nijak nestanovuje počet lidí, kteří službu dodají, je-li zajištěna popsaná kvalita a rozsah služby podle smlouvy. Pracovníci dodavatele mají tedy větší volnost ve způsobu zajišťování služby, nicméně také větší osobní zodpovědnost za kvalitu plnění služby.

Finální nastavení systému hodnocení dodávky (KPI) bylo tedy dohodnuto až několik měsíců po zahájení dodávky. Důležitá byla úzká spolupráce manažera zakázky dodavatele s facility managerem zadavatele. Vysvětlování nároků zadavatele přímo na místě a to, že mu pracovníci dodavatele porozumí, je klíčem k dobrému fungování smluvního partnerství. V tomto směru je zejména důležité, aby s popisem požadavků na konkrétní službu byli seznámeni pracovníci, kteří mají dané práce přímo na starosti. Bez tohoto kroku nelze očekávat požadovaný výsledek.

Systém osobního ohodnocení pracovníků by pak měl být navázán na systém hodnocení dodávky, aby byla zajištěna konkrétní vazba na každého pracovníka.

Kvalitu dodávky sleduje pracovník zadavatele a prostřednictvím CAFM systému ISS Facility Services tyto informace zapisuje a vyhodnocuje. Stejný systém se používá pro všechny části dodávky. Jednou měsíčně jsou zápisy v CAFM systému vyhodnoceny a na jejich základě se vypočítává měsíční srážka nebo navýšení odměny dodavatele podle výpočtu, který je součástí smlouvy o facility managementu.

Dosavadní výsledky realizace systému FM
Po překonání dětských nemocí jsou služby facility managementu dodávány v kvalitě, která odpovídá očekávání zadavatele. Díky integraci služeb je navíc pro zadavatele jednodušší facility management řídit – celou dodávku zastupuje jeden pracovník, který je kontaktní osobou pro všechny služby, jež smlouva pokrývá. Celkově tento systém dodávky prokázal v dlouhodobém sledování své opodstatnění a funguje ke spokojenosti obou zúčastněných stran.

Grandi Stazioni ČR prostřednictvím společnosti ISS Facility Services v současné době na pražském hlavním nádraží provozuje prostory o celkové ploše cca 34 500 m2.

Složení prostor je následující:

- veřejné prostory (interiér) – 10 000 m2;

- veřejné prostory (exteriér) – 1700 m2;

- technické prostory – 8700 m2;

- komerční prostory – 10 700 m2;

- veřejné hygienické zařízení – 600 m2;

- provozní prostory ČD – 2700 m2.


Základní údaje o projektu

Název projektu: Revitalizace železniční stanice Praha hlavní nádraží

Majitel železniční stanice: České dráhy, a.s.

Investor: Grandi Stazioni Česká republika, s.r.o.

Hlavní architekt projektu: Ing. arch. Patrik Kotas – Atelier designu a architektury

Zpracovatel projektové dokumentace:

METROPROJEKT Praha a.s. (2004–2011), AED project, a.s. (2011–dosud)

Generální dodavatel stavebních prací:

Metrostav, a.s., Divize 9

Služby integrovaného facility managementu:

ISS Facility Services s.r.o.

Doba realizace: 2006-nadále

Dosavadní investiční náklady na stavební úpravy:

1 mld. Kč




Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
© 2007