arrows Právo, ekonomika arrows Požární bezpečnost staveb arrowsPožární ochrana staveb z hlediska požární prevence
text: Zdeněk Hošek
číslo: 05/09
Požární ochrana staveb z hlediska požární prevence
Příspěvek je zaměřen na úlohu požární prevence v oblasti požární ochrany staveb podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zabývá se technickými podmínkami požární ochrany staveb a požární bezpečnosti staveb, vymezenými zejména vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
odeslat odeslat    tisk tisk
Plk. Ing. Zdeněk Hošek (*1957)
Plk. Ing. Zdeněk HošekPůsobí na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Ministerstva vnitra ČR – jako vedoucí oddělení technické prevence. Je členem technické normalizační komise TNK – 124 Elektrická požární signalizace, členem meziresortní skupiny pro volný pohyb zboží v oblasti stavebních výrobků zřízené MPO ČR a předsedou zkušební komise MV ČR k ověřování odborné způsobilosti fyzických osob. Člen komise autorizační rady ČKAIT pro zkušební otázky. E-mail: zdenek.hosek@grh.izscr.cz

Požadavky na zajištění požární ochrany se diagonálně prolínají celým spektrem právních předpisů, technických specifikací a dalších regulativ. Současná doba se vyznačuje velmi intenzivním rozvojem veškerých průmyslových odvětví. Ve stavebnictví jsou v důsledku progresivního vývoje inovačních technologií do praxe zaváděny nové druhy stavebních materiálů, diverzifikovaných konstrukčních prvků a technologií. Zároveň však vzrůstá i riziko vzniku stále závažnějších mimořádných událostí v podobě požárů. Již vlastní návrhy staveb a budov, na jejichž dispoziční řešení a víceúčelové využití jsou investory kladeny v současnosti stále vyšší nároky, představují z hlediska požární ochrany značnou zátěž. Z těchto důvodů vystupuje v současnosti požární bezpečnost staveb a požární inženýrství do popředí celosvětového zájmu.
Provoz víceúčelových staveb, jejichž počet neustále vzrůstá, je většinou současně spojen s kumulací velkého počtu osob a značných materiálních hodnot. Synergie požárů, objektů a osob pak vytváří široké spektrum možných variant požárních scénářů. Proto je třeba vytvářet podmínky pro zajištění požární ochrany a požární bezpečnosti již ve fázi územní, předprojektové a projektové přípravy staveb. V rámci těchto návrhů je nutné věnovat pozornost zejména správnému umístění staveb v území, jejich dispozičnímu a konstrukčnímu řešení a současně zvolit vhodné prvky pasivní i aktivní požární ochrany pro zajištění bezpečné a rychlé evakuace osob, k likvidaci nebo ke snížení intenzity případného požáru a pro zajištění bezpečnosti zasahujících jednotek požární ochrany a ostatních složek integrovaného záchranného systému. Nezastupitelnou roli má v této oblasti požární bezpečnost, která je logicky nedílnou součástí právních předpisů a technických specifikací pro stavební objekty v členských státech Evropského společenství, a tedy i v České republice.

Požární prevence a požární bezpečnost staveb
Hlavní úlohou požární prevence je předcházení vzniku požárů a snižování míry požárního rizika. Tímto zaměřením se kategoricky liší od úlohy požární represe, jejímž posláním je likvidace a snižování rozsahu již vzniklých rizikových stavů a dále poskytování pomoci při mimořádných událostech a živelních pohromách. Dalším, neméně důležitým úkolem požární prevence však zůstává zajištění požární bezpečnosti při užívání objektů a jejich provozu po celou dobu obvyklé nebo stanovené životnosti, jakož i zajištění požární bezpečnosti při provozování činností. Jedná se především o zajištění důsledného dodržování veškerých zákonných povinností na úseku požární ochrany při předcházení požárům všemi dotčenými subjekty a o provádění účinné kontroly dodržování těchto povinností.
Z hlediska platné právní úpravy na úseku požární ochrany je potřeba požární bezpečnost obecně vnímat jako komplexní souhrn organizačních, stavebně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření.
Jedním ze základních pilířů požární prevence je požární bezpečnost staveb, kterou se rozumí schopnost stavby maximálně omezit riziko vzniku a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví osob, včetně osob provádějících požární zásah, popřípadě zvířat a ztrátám na majetku v případě požáru. Dosahuje se jí vhodným urbanistickým začleněním stavby, jejím dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením, popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními a opatřeními. Každá stavba tedy musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy.
Strategie preventivní požární ochrany obecně vychází z teorie požárního a ekonomického rizika a je zakotvena v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v předpisech vydaných na jeho základě, ale také v jiných předpisech upravujících podmínky požární ochrany, zejména pak z oblasti stavebního práva a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Obecné požadavky na výstavbu
Obecné požadavky na výstavbu v České republice upravuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a předpisy vydané k jeho provedení. Ve smyslu této právní úpravy mohou určité vybrané činnosti ve výstavbě (například projektovou činnost, odborné vedení provádění stavby atd.) vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 357/2008 Sb.), a nebo přímo podle samotného stavebního zákona. Jedná se o následující okruh oprávněných osob a účastníků výstavby, na které jsou kladeny stavebním zákonem určité zvláštní, odborné a kvalifikační požadavky:

  • autorizovaný inspektor (§ 143 až § 151 stavebního zákona);
  • projektant, hlavní projektant a jiná oprávněná osoba (§ 113 odst. 2, § 133 odst. 4, § 152 odst. 4 a § 159 stavebního zákona);
  • stavbyvedoucí a stavební dozor (§ 133 odst. 4, § 134 odst. 2, § 153 odst. 1 a 2 a § 160 odst. 4 stavebního zákona);
  • zhotovitel (§ 160 odst. 1 a 2 stavebního zákona).

Stavby lze provádět pouze podle stavebního zákona a v souladu s jeho prováděcími předpisy. Ve vztahu k požární bezpečnosti staveb upravuje podrobnosti o obecných požadavcích na výstavbu vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů a obecně závazná vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
V praxi to znamená, že právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu stanovené v podrobnostech shora uvedenými právními předpisy. Současně však platí, že ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.

Zvláštní požadavky na požární bezpečnost staveb
Ve vztahu ke stavebnímu zákonu je zvláštním právním předpisem pro oblast požární ochrany zákon o požární ochraně a předpisy vydané k jeho provedení, zejména pak:

  • vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci);
  • vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb;
  • vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří,

kterými je projektant vázán při zpracování projektové dokumentace stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení.

Tyto předpisy stanoví podrobnosti o zvláštních požadavcích na požární ochranu a požární bezpečnost staveb. Projektant, případně jiná oprávněná osoba jsou jimi vázáni při zpracování projektové či jiné dokumentace stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení.

Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně lze pro podrobnější vymezení technických podmínek požární ochrany staveb využít standardně hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb. Jedná se například o detailní technické podmínky zakotvené v českých technických normách z oblasti požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx, které tvoří celek sestávající z následujících skupin norem:

  • normy projektové: stanovují technické požadavky pro navrhování požární bezpečnosti staveb v rámci projektového řešení stavby;
  • normy zkušební: stanovují konkrétní postupy zkoušek, vymezují technické detaily zkušebních zařízení a způsoby průkazu požadovaných vlastností stavebních konstrukcí a stavebních hmot;
  • normy hodnotové: uvádějí tabulkové hodnoty požárně technických vlastností těch konstrukcí a hmot, u nichž tyto hodnoty byly průkazným způsobem ověřeny a stanoveny. Jedná se o běžně používané nebo také o dříve používané stavební hmoty a konstrukce, u kterých by bylo neopodstatněné provádět opětovné ověření vlastností;
  • normy předmětové: stanovují technické podmínky požárně bezpečnostních zařízení. Doplňují základní projektové normy o další specifické požadavky. Tyto normy stanovují také technické podmínky dalších konkrétních technických zařízení;
  • normy klasifikační: definují a sjednocují postupy klasifikace stavebních výrobků podle výsledků zkoušek provedených podle požadavků harmonizovaných evropských výrobkových norem.

Tyto české technické normy stanovují jednak konkrétní technické podmínky požární bezpečnosti pro jednotlivé druhy staveb a také definují průkaz splnění těchto technických podmínek.
Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb, je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by bylo dosaženo při postupu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně, kterým je vyhláška č. 23/2008 Sb.

Technické podmínky požární ochrany ve výstavbě
I když jsou úkoly, činnosti a odpovědnosti osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě, jakož i dalších účastníků výstavby ve smyslu platné právní úpravy různorodé, lze je ve vztahu k zajištění technických podmínek požární ochrany ve výstavbě rozdělit do dvou oblastí:

  • zajištění dodržení obecných podmínek požární ochrany na výstavbu podle platné právní úpravy v oblasti stavebního práva;
  • zajištění dodržení zvláštních technických podmínek požární ochrany podle platné právní úpravy v oblasti požární ochrany.

Zajištění dodržení zvláštních technických podmínek požární ochrany lze dále rozdělit do tří fází:

  • fáze projektové přípravy – navrhování a umístění stavby;
  • fáze provádění stavby – realizace stavby;
  • fáze užívání stavby – předání stavby do užívání.

Technické podmínky požární ochrany při navrhování a umístění stavby
Při navrhování a umístění stavby je v závislosti na druhu stavby projektant nebo jiná oprávněná osoba obecně vázána požadavky právních předpisů z oblasti požární ochrany (§ 2 odst. 1 zákona o požární ochraně) a českých technických norem (pouze v rozsahu, v jakém se na ně tyto právní předpisy odvolávají). Podle těchto předpisů musí být stavba umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na:

  • odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečného prostoru;
  • zdroje požární vody a jiného hasiva;
  • vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením;
  • přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku;
  • zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany.

Při navrhování staveb musí být dále v závislosti na druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany na stavební konstrukce a technologická zařízení a na evakuaci osob a zvířat, stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 část 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, pokud zvláštní právní předpisy (vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru – vyhláška o požární prevenci) nestanoví jinak.
Při navrhování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje ve smyslu podrobností uvedených v ustanovení § 5 vyhlášky o požární prevenci podle normativních požadavků. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž navrhování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projektových předpisů výrobců nebo dovozců těchto zařízení. Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou pak nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby.

Požárně bezpečnostní řešení stavby
Při zpracování požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby, se vychází z požadavků zvláštních předpisů1), normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují v souladu s podrobnostmi uvedenými v ustanovení § 41 vyhlášky o požární prevenci zejména:

a) seznam použitých podkladů pro zpracování;
b) stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě;
c) rozdělení stavby do požárních úseků;
d) stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků;
e) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti;
f) zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.);
g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení;
h) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům;
i) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku;
j) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku;
k) stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky;
l) zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění, apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti;
m) stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot;
n) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen „návrh“).
Návrh vždy obsahuje:
1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb;
2. vymezení chráněných prostor;
3. určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti;
4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.;
5. výpočtovou část;
6. stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace;
o) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek2) včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nacházejí věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.

Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru, tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků.2)
Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují:
a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti;
b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů;
c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry;
d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními;
e) zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrná místa);
f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie;
g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek2);
h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních staveb, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní posudek.

1) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
2) ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví – Výkresy požární bezpečnosti staveb

Technické podmínky požární ochrany při provádění stavby
Zhotovitel je při provádění stavby vázán schválenou projektovou dokumentací (požárně bezpečnostním řešením) ověřenou stavebním úřadem a podmínkami v ní uvedenými. Totéž se týká povinností stavbyvedoucího a stavebního dozoru. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a za proveditelnost stavby podle této dokumentace.
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
Kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších zákonem stanovených případech, koná stavební úřad, na jehož výzvu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi. Z hlediska požární ochrany musí být při provádění stavby v závislosti na stupni jejího provedení splněny požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., a to v rozsahu nezbytném pro zajištění její požární bezpečnosti (například při skladování materiálů, zajištění volných příjezdových komunikací, zajištění volného přístupu k vnějším odběrním místům, vybavení hasicími přístroji, umístění zákazů a příkazů k zajištění požární ochrany atd.) a požadavky vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.

Technické podmínky požární ochrany při užívání stavby
Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) stavebního zákona, anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116 stavebního zákona) nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§ 117 stavebního zákona) a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120 stavebního zákona) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy.
Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v § 122 stavebního zákona. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu a změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu. Ten vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad.
Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle předešlého odstavce též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.
Státní požární dozor se při závěrečné kontrolní prohlídce vykonává ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace, včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek. Při řízení o užívání stavby je nutné prokázat vlastnosti výrobků požadované ve schváleném požárně bezpečnostním řešení. Dále je třeba předložit doklady požadované:

  • zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláškou č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci);
  • vyhláškou č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří;
  • vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Z výše uvedených předpisů například vyplývá, že:

  • při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání;
  • technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by vyvolalo havárii, musí být zřetelně označeno štítkem obsahujícím informaci o určení zařízení a charakteristice nebezpečí;
  • v podzemní hromadné garáži určené pro veřejné užívání nelze parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva;
  • v ubytovací části stavby zařízení staveniště nesmí být umístěno tepelné zařízení a tepelná soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny včetně zásobních nádob atd.

Orgány státního požárního dozoru ověřují splnění podmínek požární bezpečnosti v rozsahu požárně bezpečnostního řešení včetně podmínek uplatněných k jeho obsahu ve vydaných stanoviscích.

Dotčené orgány na úseku požární ochrany
V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 stavebního zákona postupují orgány územního plánování a stavební úřady ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány, chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Podle ustanovení § 23 zákona o požární ochraně jsou správními úřady na úseku požární ochrany:

  • Ministerstvo vnitra ČR (jehož úkoly na úseku požární ochrany plní generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR);
  • Hasičský záchranný sbor kraje.

Jedná se o dotčené orgány chránící veřejné zájmy na úseku požární ochrany v rámci výkonu státního požárního dozoru.
Těžiště výkonu státního požárního dozoru spočívá podle ustanovení § 35 zákona o požární ochraně na místně a věcně příslušných hasičských záchranných sborech krajů. Ministerstvo vnitra ČR – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vykonává státní požární dozor v rozsahu ustanovení § 32 zákona o požární ochraně, a to u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů nebo u staveb, které si vyhradí.

Výkon státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence
Státní požární dozor v oblasti stavební prevence se podle ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně vykonává:

  • posuzování územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení zpracovaného v souladu s § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb. a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb);
  • ověřování, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle předchozího odstavce, včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek.

Státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně se nevykonává u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení (§ 103 stavebního zákona).
U ohlašovaných staveb (§ 104 stavebního zákona) se státní požární dozor vykonává:

  • u podzemních staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m;
  • u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 10 m a staveb hal o zastavěné ploše do 1000 m2 a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím; nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu nejdéle 3 let;
  • u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí;
  • u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost;
  • u změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního předpisu (stavební zákon) třeba souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu.

Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o požární ochraně je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů (stavebního zákona). Procesně se vydávání stanovisek řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Stanoviska uplatněná podle zákona o požární ochraně k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná jako podklad pro rozhodnutí nebo územní souhlas jsou závazným stanoviskem dotčeného orgánu na úseku požární ochrany podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

Posuzování dokumentace staveb
S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně dotčený orgán v rámci výkonu státního požárního dozoru ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci zjišťuje, zda předložená dokumentace řeší:

  • možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo požárem ohrožené stavby, případně její části, do volného prostoru nebo do jiné, požárem neohrožené části stavby;
  • zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu;
  • rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti, zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru na sousední objekty;
  • zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.);
  • určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, případně jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními;
  • vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku;
  • opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce;
  • navržení technických, případně technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti, případně stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot;
  • rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek.

V případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují z hlediska požární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán státního požárního dozoru podle závažnosti nedostatků uvede do souhlasného stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno. Jeden výtisk požárně bezpečnostního řešení, které bylo součástí posuzovaných podkladů nebo dokumentace si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci.

Ověřování dodržení požadavků požární bezpečnosti
Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární bezpečnosti staveb, prováděné zpravidla pro účely vydání kolaudačního souhlasu při závěrečné kontrolní prohlídce, se v souladu s ustanovením § 46 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci zjišťuje, zda skutečné provedení stavby odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení, případně podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a vydaných stanovisek z hlediska požární bezpečnosti.
Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany a při ověřování požadovaných vlastností výrobků se vychází v souladu s ustanovením § 46 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci z:

  • dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (například § 6 a § 7 vyhlášky o požární prevenci), včetně provozní dokumentace;
  • dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně bezpečnostních zařízení, jejich prohlášení o provedení montáže těchto zařízení podle projektových požadavků a dokladů o provedení funkčních zkoušek podle § 7 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci;
  • dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických, případně technologických zařízení (doklady o výchozích revizích, provozních zkouškách apod.);
  • dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí s požadovanými vlastnostmi z hlediska jejich požární bezpečnosti podle zvláštních předpisů.

Použitá literatura
[1] Hošek, Z.: Požární bezpečnost staveb, ABF Praha, 2006
[2] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
[4] Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů
[5] Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
[6] Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
[7] Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
[8] Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří
[9] Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
[10] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů


Lektor článku: pplk. Ing. Rudolf Kaiser ředitel odboru prevence MV – generálního ředitelství HZS ČR



Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007