arrows Realizace staveb arrows Vybavení sídelních celků arrowsOceněné dětské centrum v Táboře
foto: autoři
text: Jan Hubička, Eva Hubičková
číslo: 08/07
Oceněné dětské centrum v Táboře

· Interiér objektu - bazén a mozaika. Výtvarné a barevné řešení centra navrhla Marie Michaela Šechtlová ve spolupráci s Evou Hubičkovou, autorkou studie
V letech 2001 a 2002 se zrodil v Táboře první záměr vybudování „Centra pro výuku plavání kojenců a batolat“. Byla vypracována studie a projektová dokumentace pro územní řízení od Ateliéru F – Ing. arch. Jana Franty. Další stupně projektové dokumentace nebyly již vypracovány a záměr výstavby zařízení ustrnul.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. arch. Jan Hubička (*1944)

 V letech 1962–1968 na ČVUT Praha vystudoval Fakultu stavební – obor architektura. V letech 1968–1972 a 1982–1990 pracoval ve Stavoprojektu České Budějovice – ateliér v Sezimově Ústí, 1972–1982 KPÚ Praha, od roku 1990 – Architektonický ateliér ADIUS, Tábor (vlastní ateliér).
E-mail: hubickajan@volny.cz

Ing. arch. Eva Hubičková (*1981)
V letech 2000–2007 na ČVUT Praha vystudovala Fakultu architektury. Od roku 2007 pracuje v ateliéru ADIUS, Tábor. V současnosti postgraduální studium na ČVUT Praha.

Novým impulzem pro záměr vybudování bazénu pro kojence a batolata byla vyhláška č. 135/2004 Sb., podle které koupání ve stávajícím dětském bazénu pro děti v této kategorii již není nadále možné. Stávající plavecký stadion v Táboře z důvodů stísněných dispozičních podmínek nové zařízení již není schopen pojmout. Proto vznikl obnovený záměr vytvořit samostatné zařízení tohoto druhu v nejhustěji obydleném táborském obytném souboru – Sídlišti nad Lužnicí.

Dispoziční řešení

 Poloha sídliště vzhledem k táborské aglomeraci je středová a dopravně snadno dostupná i z okrajových částí aglomerace. Byly vytipovány dva vhodné objekty pro přestavbu na dětské centrum. Jako první bylo navrhováno jedno křídlo pavilonové mateřské školy v jižní části sídliště. Jako druhá byla zvažována možnost zařízení v bývalé výměníkové stanici. Po posouzení odhadovaných finančních nákladů na obě varianty a s ohledem na reálnou možnost získání finanční dotace byla vybrána pro další realizaci varianta menšího zařízení v prostoru bývalé výměníkové stanice. Obě studie byly vypracovány ve spolupráci s ČVUT Praha – Fakultou architektury. Vypracovala je tehdy posluchačka čtvrtého ročníku Eva Hubičková v ateliéru Ing. arch. Ivo Obersteina jako semestrální práci. Po stránce odborně technické a provozní byla stavba konzultována s Eduardem Chalupou, tehdejším jednatelem původního zadavatele projektu, kterým bylo Tělovýchovné zařízení města Tábor (TZMT).

Architektonické řešení a příprava stavby

Uvedená studie byla použita jako podklad pro vypracování projektu pro stavební povolení i následně realizačního projektu. Oba tyto projekční stupně vypracoval architektonický ateliér ADIUS ve spolupráci VSP projekt, v.o.s. Ke spolupráci byli následně přizváni H-projekt Praha jako zpracovatel stavebního projektu bazénové části a Ing. Bohumil Šťastný z ČVUT Praha jako zpracovatel bazénové technologie.
Bývalá výměníková stanice byla postavena v konstrukčním systému bezprůvlakového skeletu MS 71 s prefabrikovaným železobetonovým stropem, s vyzdívaným obvodovým pláštěm a se zavěšenými keramickými parapetními panely. Střecha budovy je dvouplášťová. Konstrukce po prověření statikem byla vyhodnocena jako staticky vyhovující pro uvažovanou přestavbu. Objekt byl přízemní, nepodsklepený s částečně prohloubeným přízemím, založený částečně na základových pasech, základových patkách a na základových prazích. Původní projektová dokumentace se většinou dochovala.
Větší část plochy je nyní vymezena pro centrum výuky plavání kojenců a batolat, v malé zbývající části je nadále provozována původní trafostanice. Prostorové možnosti jsou tedy dány a limitovány daným objemem stavby. Její půdorys se zvětšil o přístavbu vstupu s kočárkárnou. Navíc byla budova v prohloubené části rozšířena a vložením stropu řešena jako dvoupodlažní. V podzemním podlaží je situována veškerá technologická část úpravy a ohřevu vody a klimatizační jednotka.
Při odtěžení zeminy byly zjištěny změny v zakládání objektu a projektová dokumentace musela být již v průběhu realizace doplněna o projekt statického zajištění spodní části stavby. Dominantními prostory centra je vlastní bazén, klubovna opticky propojená s prostorem bazénu a tělocvična.

Půdorys objektu
¤ Půdorys objektu: 01 rampa, 02a závětří, 02b kočárkárna, 03 recepce, 04 zázemí recepce, 05 čajová kuchyně, 06 chodba, 07 šatna personálu, 08 úklidová komora, 09 dětské vaničky, 10 předsíň WC, 11 WC, 12 klubovna + herna, 13 šatna ženy, děti, 14 sušárna, 15 sprchy, 16 předsíň WC, 17 WC, 18 WC, 19 šatna muži, 20 bazén, 21 sklad pomůcek, 22 prostor schodiště, 23 tělocvična, 24 denní místnost, 25 umývárna, 26 WC.

Stavebně-technické řešení

Dětské centrum před dokončením¤ Dětské centrum před dokončením

Při návrhu stavebně-technického řešení bylo bráno v úvahu, že parametry vnitřního prostředí jsou výrazně odlišné od běžných staveb. Vyšší vnitřní teploty zde dosahují 28–32 °C, relativní vlhkost pohybující se běžně v rozmezí 50–65 %, v extrémních případech může dosáhnout 90–95 %. Rovněž řada konstrukcí je permanentně zatěžována provozní vodou (bazénová vana, ochozy, sprchy). Těmto podmínkám byl podřízen návrh všech stavebních konstrukcí a prvků.
Stávající cihelný obvodový plášť je ve vlhkých provozech doplněn novým zateplením z minerální vlny s ohledem na možnost difuze do obvodových stěn. Obvodové stěny, které nejsou v přímém kontaktu s vlhkými provozy, jsou zatepleny polystyrénovými deskami. Pro odstranění tepelných mostů stávající konstrukce byla nově provedena izolace prostoru dvouplášťové střechy a byly zvětšeny odvětrávací průduchy. Prostor mezi stropem a sníženým podhledem je využit pro rozvody vzduchotechniky. Tento systém je řešen tak, aby zde vznikal přetlak. Tak sem nemůže vnikat zvýšená vlhkost. Při řešení systému byla dodržena zásada rozdělení objektu na vlhké a suché prostory. Takto byly děleny vzduchotechnické rozvody, odděleny byly i prostory mezi podhledem a stropem. Vytápění objektu je kombinované z otopných těles kotvených tradičně na stěnách a podlahovým vytápěním, které vytváří přívětivé tepelné prostředí pro malé návštěvníky, pohybující se převážně v úrovni podlahy. Celý objekt je napojen pomocí malé výměníkové stanice na tepelné rozvody sídliště. Bazénová vana je navržena z vodostavebného železobetonu, hydroizolace jsou realizovány v technologiích firmy Mapei. V prostoru bazénu a sprchové místnosti jsou podlahy, dno a stěny bazénu řešeny v technologii Buchtal a podlahová dlažba má protiskluzovou úpravu typu B. Obklady stěn a dlažba v místnostech souvisejících s provozem bazénu jsou řešeny v technologii Marazi a rovněž podlahy mají protiskluzovou úpravu typu B. Keramické obklady stěn a pevně vestavěných prvků jsou doplněny skleněnou mozaikou, která se vyznačuje tím, že její jednotlivé prvky jsou z litého skla bez ostrých hran. V kombinaci těchto obkladových technologií je vytvořeno výtvarné řešení blízké dětskému vnímání. Z hlediska hygienického byl brán zřetel na snadnou údržbu a omyvatelnost keramických povrchů.

 

Ocenění PRESTA 2007

Přestavbou, kterou zhotovila společnost Památky Tábor, s.r.o., nákladem na stavbu v hodnotě přesahující 20 milionů Kč, město Tábor získalo zařízení, jehož koncepce je srovnatelná s obdobnými zařízeními v původních státech Evropské unie. V roce 2007 byl návrh oceněn v rámci soutěže PRESTA mimořádným ohodnocením hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka – cenou INSPIRA.





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007