2007 arrows 03 arrows Kolektivní smlouvy

text: JUDr. Pavel Novák
číslo: 03/07
Kolektivní smlouvy
odeslat odeslat    tisk tisk

Nový Zákoník práce 262/2006 Sb. výrazně posílil postavení odborových organizací. Vzrostl význam kolektivních smluv, které mohou uzavřít zaměstnavatelé s odborovými organizacemi působícími v organizaci (tzv. podnikové kolektivní smlouvy), nebo kolektivních smluv vyššího stupně uzavíraných prostřednictvím profesních podnikatelských svazů s vyššími odborovými orgány.
Řadu úprav pracovněprávních vztahů, zejména v oblasti nárokové pro zaměstnance (mzdové otázky, přesčasové práce, pracovní pohotovost, druhy dovolené a jejich délka atd.), lze sjednat pouze formou kolektivní smlouvy. Ve firmách, kde odbory nepůsobí, mohou být některé pracovněprávní náležitosti upraveny vnitřním předpisem. Z úmyslu zákonodárce nelze přímo dovodit návodné ustanovení k zakládání odborových organizací u zaměstnavatelů v širším měřítku. Toto téma bylo diskutováno na úrovni tripartity, v Legislativní radě vlády a jiných odborných institucích právě z hlediska ústavnosti řešení.

Uzavírání a závaznost kolektivních smluv

Základní právní rámec uzavírání kolektivních smluv všech stupňů je dán zákonem č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších novelizací.
Zákon vychází z předpokladu, že kolektivní vyjednávání, směřující k uzavření kolektivní smlouvy, lze zahájit na návrh kterékoliv smluvní strany předložením písemného návrhu kolektivní smlouvy. Následné jednání sleduje dosažení dohody o určených vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Kolektivní smlouvy jsou závazné pro obě smluvní strany. Závazek odborové organizace ve vztahu k zaměstnavateli je spíše výjimkou, smlouvou se zavazuje zaměstnavatel poskytovat určité standardy zaměstnancům. Lze se setkat s názorem, že cestou kolektivního vyjednávání získávají zaměstnanci výhody, které by jinak získat nemohli. Řada stavebních firem, které dosahují dobrých hospodářských výsledků, však poskytují různé benefity v zájmu stabilizace svých zaměstnanců z vlastního rozhodnutí. Kolektivní smlouvy vyššího stupně i „podnikové“ musí být v souladu se Zákoníkem práce, případně dalšími souvisejícími právními předpisy. Pokud by se smlouvy od těchto norem odchylovaly v neprospěch zaměstnanců, byly by v těchto částech neplatné. Pro kolektivní smlouvy uzavírané na firemní úrovni platí i minimální standardy sjednané v kolektivní smlouvě vyššího stupně.
Kolektivní smlouvy vyššího stupně nejsou závazné pouze pro členské organizace zaměstnavatelského svazu a pro odborové organizace sdružené v příslušném oborovém svazu. Změnou zákona 2/1991 Sb. bylo umožněno dosáhnout toho, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná pro zaměstnavatele působící v oboru určených činností bez ohledu na skutečnost, zda ve firmě odborová organizace působí. Podstatné jsou v těchto případech minimální standardy sjednané kolektivní smlouvou vyššího stupně, nikoli však závazky, kde tato kolektivní smlouva odkazuje na „podnikové“ kolektivní smlouvy.

Aby bylo možné vymezit okruh firem, na které se kolektivní smlouva vyššího stupně vztahuje, jsou obory určeny podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností vydané Českým statistickým úřadem. Uvedené kódy podle číselníku předkládá každá organizace ve svých statistických výkazech.
Pro vyšší kolektivní smlouvu uzavřenou Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR se smlouva vztahuje na firmy s převažujícím charakterem činností podle OKEČ v oborech 14.1., 14.2., 20.3., 25.23., 26.26., 26.3., 26.4., 26.5., 26.6., 26.7., 26.82. a 45. Nejde jen o vlastní stavební výrobu (45), ale i o výrobu stavebních hmot. Podmínkou ale je, že v těchto odvětvích působí odborový svaz, v daném případě Odborový svaz Stavba ČR.
Obě smluvní strany předkládají Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR návrh na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně.
Ministerstvo ve správním řízení rozhodne o rozšíření a oznámí sdělením ve Sbírce zákonů závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně (s účinností od prvního dne následujícího po vyhlášení).
Kolektivní smlouva uzavřená mezi Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Odborovým svazem Stavba České republiky a Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy pro období 2005–2007 byla rozšířena Sdělením MSV 433/2005 Sb. s účinností od 1. 11. 2005 a její Dodatek č. 1 Sdělením 53/2006 Sb. s účinností k 1. 3. 2006. Kolektivní smlouvy vyššího stupně, o jejichž rozšíření bylo rozhodnuto, jsou uloženy na ministerstvu a je k nim umožněn dálkový přístup. Kolektivní smlouva vyššího stupně 2005–2007 včetně dodatků je dostupná i na stránkách SPS www.sps.cz.

Kolektivní vyjednávání pro rok 2007

Kolektivní vyjednávání bylo v úrovni firem uzavřeno na přelomu 2006 a 2007, kdy ještě nebyla uzavřena kolektivní smlouva vyššího stupně mezi SPS a Odborovými svazy. Důvodem bylo mimořádně složité jednání v částech, které se týkají nákladových složek hospodaření firem. Zákoník práce nastavil některé limity tak vysoko, že další „vylepšení“ minimálních standardů nebylo již průchodné. SPS při jednání nevycházel primárně ze situ-ace velkých stavebních firem, které bez ohledu na standardy sjednané v kolektivní smlouvě vyššího stupně poskytují svým zaměstnancům řadu dalších výhod. SPS musí mít na zřeteli zájmy drobných a středních firem, kde odbory nepůsobí a jejichž ekonomická situace je složitější.
Přes tuto skutečnost se podařilo Dodatek č. 2 kolektivní smlouvy 2005–2007 pro rok 2007 uzavřít. Za významný pokrok SPS považuje možnost vydávat na základě dohody s příslušnými odborovými organizacemi ve firmách vnitřní předpisy, kterými má zaměstnavatel možnost stanovit mzdová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích.
Spory vyplývající z porušování závazků z uzavřených kolektivních smluv (kolektivní spory, z nichž nevznikají práva a závazky jednotlivým zaměstnancům), případně spory o uzavření kolektivní smlouvy, se řeší v řízení před zprostředkovatelem nebo rozhodcem, na nichž se smluvní strany dohodnou. Pokud nedojde k dohodě v této části sporu, určí zprostředkovatele ministerstvo. Rozhodnutí jsou přezkoumatelná soudem. Rozhodnutí rozhodce, které nebylo zpochybněno, je soudně vykonatelné.
Není-li uzavřena kolektivní smlouva, lze vyhlásit stávku (ze strany odborů) nebo výluku (ze strany zaměstnavatelů). Podmínkou tohoto krajního řešení je, že jednání před zprostředkovatelem nebylo úspěšné. Stávka a výluka vyhlášená v souvislosti s kolektivní smlouvou je v podstatě jediným legitimním důvodem ke stávce (výluce). Určitou možnost dává zákon ještě pro tzv. solidární stávku, kterou lze vyhlásit na podporu požadavku stávkujících jiných zaměstnanců k uzavření kolektivní smlouvy.



Ročník: 2007











Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz, jejímž autorem je EXPO DATA spol. s r.o.,
podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

RSS | EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007