arrows Analýzy, trendy arrows Zelená úsporám a projektanti arrowsZelená úsporám a zateplování bytových domů postavených v typizované konstrukční soustavě
text: Ing. Anna Cigošová
číslo: 02/10
Zelená úsporám a zateplování bytových domů postavených v typizované konstrukční soustavě
Autorka článku se zabývá přípravou projektů a tepelně technických výpočtů k žádostem o dotace na zateplení domů v rámci programu Zelená úsporám. Během její práce na projektech narazila na zateplování bytových domů, postavených v některé z typizovaných konstrukčních soustav.
odeslat odeslat    tisk tisk

Následující text popisuje komplikace, které vznikají při zpracovávání žádostí o poskytnutí dotace, a upozorňuje tak na problém, jenž pravděpodobně u tvůrců programu vyplynul z nedostatečné znalosti konstrukčních principů prvních československých typizovaných soustav pro bytovou výstavbu. Tomu nasvědčuje jejich zařazení do Seznamu typizovaných konstrukčních soustav realizovaných v hromadné výstavbě panelových domů (viz Příloha č.1 NV 299/2001 Sb.).
V rámci dotačního programu Zelená úsporám lze od doby platnosti Směrnice MŽP č. 9/2009 ze 13. 8. 2009 žádat o poskytování dotací i na podporu zateplení panelových domů. Pro poskytování dotací na podporu zateplení panelových domů platí mnohem přísnější pravidla než pro poskytování dotace na zateplení domů postavených nepanelovou tradiční technologií.
Zatímco pro domy postavené tradiční technologií je možné žádat o poskytnutí dotace na A.2 Dílčí zateplení, pro domy postavené v některé z typizovaných konstrukčních soustav lze žádat o dotaci pouze na zateplení A.1 Celkové zateplení. Dále je pro tyto domy podle Směrnice MŽP č. 9/2009 požadováno stanovisko poradenských a informačních středisek zřízených podle ust. § 3 odst. 4 nařízení vlády č. n. 299/2001Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stručná historie typizovaných konstrukčních soustav 
Vývoj typizovaných konstrukčních soustav začal v době po druhé světové válce. Snahou bylo nahradit klasické stavební systémy novými progresivními metodami, které měly být ekonomicky efektivní, měly umožnit vybudování co největšího množství bytů v co nejkratším čase a tím nahradit válkou poničený bytový fond. V neposlední řadě šlo o snahu zprůmyslnění stavebnictví. Typizované konstrukční soustavy prošly vývojem od soustav s typovým dispozičním řešením, ale klasickými konstrukcemi (jedná se o typové soustavy s označením T) až po soustavy panelové, první jsou panelové systémy řady G.

Problém definice panelového domu
V souvislosti s dotačním programem Zelená úsporám je velký problém v definici panelového domu a určování, zda předmětný dům je, či není postaven v některé z typizovaných konstrukčních soustav. Definice panelového domu ve Směrnici MŽP č. 9/2009 se zásadně odlišuje od definice panelového domu vypracované Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

ČKAIT definuje panelovou budovu takto: budova, jejíž rozhodující část nosné konstrukce tvoří svislé nosné stěny složené z prefabrikovaných dílců (panelů) výšky nejméně 1 podlaží a vodorovné desky složené rovněž z dílců. Prefabrikované dílce jsou nosné nebo nenosné dílce (zejména betonové nebo železobetonové) zhotovené průmyslovými způsoby, ze kterých se sestavují stavební díly (strop, stěna, obvodový plášť) a konstrukce budov beze změny jejich tvaru a rozměrů.

K dílcům panelové budovy patří zejména:

  • betonové stěnové dílce – plošné dílce, které vytvářejí stěnové konstrukce;
  • betonové nosné stěnové dílce – betonové stěnové dílce, které přebírají nosnou funkci budovy;
  • betonové výplňové stěnové dílce – betonové stěnové dílce, které nepřebírají nosnou funkci konstrukce budovy;
  • betonové stropní a střešní desky – plošné dílce, které vytvářejí stropní nebo střešní konstrukce;
  • doplňkové dílce.

(Podle: Směrnice pro provádění konstrukcí obytných panelových budov, Výzkumný ústav pozemních staveb, Praha 1972.)

Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, definovalo v původním znění panelový dům jako bytový dům postavený v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v příloze č. 1 tohoto nařízení. Aktuální znění nařízení vlády č. 299/2001 Sb. tuto definici již neobsahuje. V jeho textu je používána formulace „oprava nebo modernizace domu, který byl/nebyl postaven v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v příloze č. 1 tohoto nařízení“. Typizované konstrukční soustavy představovaly opakované použití dispozičních a konstrukčních řešení staveb schválených pro hromadnou bytovou výstavbu v rámci tzv. komplexní bytové výstavby (KBV).
Příloha č. 1 NV č. 299/2001 Sb. používá pro označení typizovaných konstrukčních soustav zavedené zkratky, jejichž používání však nebylo zcela ustálené (například BANKS – bratislavská nová konstrukční soustava, používaná především na Slovensku – je označována v dobových dokumentech také zkratkou BA NKS nebo BA-NKS). Ve výčtu je chybné označení HKS G – taková konstrukční soustava vůbec neexistuje, správné označení je NKS G, tj. nová konstrukční soustava Gottwaldov (ve Zlíně panelové domy postavené v této konstrukční soustavě stojí a majitelé měli problém dosáhnout na podporu v programu PANEL). Především však příloha č. 1 NV č. 299/2001 Sb. neobsahuje všechny konstrukční soustavy – viz následující, také neúplný přehled:

Označení soustavy

Použití v letech

Počet NP

Prům. cena bytu (Kč)

Místo výstavby

T 1 – T 5 (dvouletkové domy)

1948–1950

3

 

 

T 11, T 12

1950–1960

2, 3, 4

 

 

T 13, 14

1950–1960

3, 4

 

 

T 15

1952–1960

5, 6

 

 

T 16

1953–1960

4, 5

 

 

T 20

1952–1960

3, 4

 

 

T 21

1952–1960

5, 6

 

 

G 40 (GV 40)

1953

4, 5

 

 

G 55

1955

 

 

z G 40 – rohový dům

G 32 (GV 32)

 

4

 

Karlovy Vary

GV 56

1956

 

 

prototyp, realizace v Brně

G 57

1957–1967

3, 5, 7

 

 

G 57 OS

1957–1967

4, 6, 8, 10

 

SM kraj

G 57 N

do 1972

 

 

SM kraj

G 57 3.P

1964

 

 

SM kraj

G 57 OL

1957

5, 10

 

JM a SM kraj

G 57 středočes. varianta

1957

 

 

 

G 57 KV

 

5, 7

 

Karlovarsko

G 58, G 59

1958–1959

4, 6, 8, 10

 

E, cca 4 domy

B 60

1960

5, 9

 

Ostravsko, jižní Morava

SG 60

1960

5, 11

 

jižní Morava

G 0S 64

1964–1972

4, 8

 

Ostrava

G 0S 66

1966–1972

4, 8

 

Ostrava

OS 63

1964

4, 8

 

Ostrava, mont. věž. domu

G 12 NP

 

12

 

 

P 61

 

 

 

střední Čechy

T 01 B

1958–1970

2, 3

 

 

T 02 B

1958–1970

3, 4

 

 

T 02 3 B, T03 3 B 0S

 

4, 8

 

 

T0B VHK

 

9, 11

 

věž. domy, Hr. Králové

T 03 B

1960–1970

5, 6, 8

 

 

T 05 B

1964

do 5

 

pouze ZČ kraj

T 06 B

1962–1980

4, 6, 8, 14

 

 

T 06 B-U

 

4, 6, 8, 12

93 510

SČ a VČ kraj

T 06 B-KV

 

4, 8

98 760

ZČ Kraj

T 06 B-E

 

4, 6, 8

104 010

VČ kraj

T 06 B-KDU

 

4, 8

 

JM kraj

T 06 B-PSBU

 

4, 8

98 210

JM kraj

T 06 B-OL

 

4, 5, 8

98 820

SM kraj

T 06 B-PSB, T 06 B-KD, T 06 B-0S, T 06 B-BTS, T 06 B-OS R, TO6 B-0S 70

1972

 

 

Nové konstr. soustavy, JM a SM kraj

T 07 B

1962

do 8

 

Neuplatnil se v hromadné výstavbě

T 08 B

1962–1980

4, 8, 12

98 880

 

T 08 B-PV

1962

 

 

Praha, střední Čechy

KS 08 B

 

do 13

 

 

T 08 B středočes. v.

1967

do 8

 

 

T 08 B-78, T 08 B-U

 

 

 

SČ kraj

T 09 B

1962

2, 3

 

svépomoc, střední Čechy

B 2 a B 4

 

 

 

JČ kraj

VM OS, VPOS

 

12, 14, 16

 

věž. domy

VOS 63

 

 

 

věž. d., mont. skelet, Ostrava

B 70

1970–1985

4, 6, 8

 

 

B 70/R

 

4, 6, 8

106 630

JM kraj

B 70/Sč

 

4, 8

107 790

SČ kraj

B 70-360

 

 

 

Brno, JM kraj

MS Průmstav

1960–1970

 

 

SČ a JČ kraj

PS 61

 

 

 

SČ, ZČ a VČ kraj

PS 69

1972–1989

4, 6, 8, 12

101 140

ZČ, JČ a SČ kraj

PS 69/2, PS 69/2 Zč, PS 69/2 Jč

 

 

 

o. v. soustavy PS 69

HK 60

1959–1967

5, 8 až 11

 

VČ Kraj

HK 65

1969–1975

5 až 13

 

VČ Kraj

HKS 70

1971–1989

4, 8

98 150

VČ Kraj

HK 69, HKS 70-E

 

 

 

o. v. soustavy HKS 70

BP 70-OS, BP 70-OSR, BP 70-RAC

 

 

 

Morava, Praha

NKS G

1972–1977

4, 6, 8

 

Zlín, JM kraj

VVÚ ETA

1973–1992

4, 8, 12

111 750

Praha a SČ kraj

Larsen-Nielsen

1971–1989

4, 8, 12

112 730

hl. m. Praha

¤ Přehled vývoje typizovaných soustav bytových domů v ČR (včetně oblastních variant a experimentálních budov)

Směrnice MŽP č. 9/2009 definuje v Příloze č. I/1 panelový dům takto: panelovým bytovým domem se rozumí dům postavený v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Jinými slovy se panelovými domy podle Směrnice MŽP č. 9/2009 rozumí i domy postavené v typizovaných soustavách označených písmenem T v letech 1948–1960. Domy postavené v typizovaných soustavách označených písmenem T mají podélný nosný systém a jsou řešeny jako dvoutrakt. Mají typové dispoziční a konstrukční řešení umožňující opakování, použité stavební konstrukce jsou však klasické, nikoli panelové.
Pod obvodovými a vnitřními nosnými stěnami jsou betonové monolitické základové pasy.
Svislé nosné konstrukce podzemního i nadzemního podlaží jsou zděné z plných cihel v tloušťce 450 mm. Vodorovné nosné konstrukce jsou montované ze železobetonových nosníků a keramických stropních vložek, respektive nad podzemními podlažími jsou v některých případech stropy monolitické trámové. Střechy jsou valbové s nosnou kozovou stolici, a zkráceným vazným trámem, krov dřevený vaznicový, krytina tašková pálená.
Použitými stavebními konstrukcemi a materiály se tyto domy tedy prakticky neliší od domů postavených tradiční technologií, jsou však zcela odlišné od domů postavených panelovou technologií.
Zařazením domů postavených ve zděných konstrukčních soustavách do skupiny spolu s panelovými domy vzniká řada problémů, jejichž řešení nebude jednoduché. Níže jsou alespoň některé problémy, na něž autorka narazila při zpracovávání projektů k žádostem o poskytnutí dotace z programu Zelená úsporám.

  • Nevědomé porušování směrnice MŽP č. 9/2009

Laická veřejnost a pravděpodobně velká část projektantů logicky pod pojmem panelový dům vnímá dům podle definice ČKAIT. Tedy dům, který byl smontován z velkoplošných stěnových a stropních prvků průmyslově vyrobených v panelárně, dovezených a smontovaných na stavbě. Nevědomky tak porušují Směrnici MŽP č. 9/2009, neboť zateplení zděných domů zařazených do Přílohy č. 1 nařízení vlády 299/2001 Sb. navrhují, jako by se jednalo o domy postavené klasickou technologií (A.2 dílčí zateplení). Dotace by však měla být poskytnuta pouze v případě, že budou splněny podmínky A.1 Celkové zateplení a doloženo vyjádření poradenského a informačního střediska.

  • Určení zařazení domu do některé z typizovaných konstrukčních soustav

Vzhledem k tomu, že se jedná o domy z let 1948–1960, neexistuje v mnoha případech, a to ani na stavebních úřadech, původní projektová dokumentace, jež by jednoznačně definovala, že dům je, či není postaven v některé z typizovaných konstrukčních soustav. Podle Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., ust. 3, odst. 4, byla zřízena poradenská a informační střediska, která měla v případech domů postavených v typizovaných konstrukčních soustavách ověřovat, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí dotace. Na dotaz autorky, zda středisko na základě předložené dokumentace skutečného stavu, pořízené pasportem domu, vydá vyjádření, že dům je nebo, není postaven v typizované konstrukční soustavě, jsem obdržela zápornou odpověď. Typ domu má určit projektant.
Projektant má tedy nést odpovědnost za rozhodnutí, které je určující pro nárok na poskytnutí dotace. Jeho rozhodnutí pak může být důvodem k udělení sankce v případě, kdy při kontrole realizace dospěje kontrolní orgán k jinému posouzení konkrétního případu. Za těchto okolností je asi jedinou možností pro vyloučení nejistoty posudek soudního znalce. Jeho pořízení s sebou však přináší prodloužení času nutného na přípravné práce a další náklady.

  • Zařazení domu, který byl přestavěn

Jedná se o domy, které jsou starší než padesát let a na řadě z nich došlo ke stavebním zásahům. Často jsou na nich nástavby dalšího podlaží z různých období. Nástavby mají individuální dispoziční i konstrukční řešení. Je takto přestavěný dům ještě domem typovým?

  • Vyloučení značného počtu domů, jež by mohly využít dotační program, z důvodu příliš přísných kritérií

V některé z uvedených zděných konstrukčních soustav bylo v českých městech postaveno značné množství bytových domů, někde dokonce celé obytné soubory. Jedná se o domy s nízkou podlažností a malým počtem bytů. Zateplení A.1 Celkové bude u tohoto typu domů navrhováno pravděpodobně velmi zřídka, vzhledem k jeho technické i finanční náročnosti. Mnoho majitelů by však jistě využilo podpory v oblasti A.2 Dílčí zateplení, a dosáhlo by obdobné úspory tepla na vytápění, jako je dosaženo u bytových domů postavených klasickou technologií. Jedná se vesměs o výměnu oken a zateplení fasády, popř. stropu pod nevytápěnou půdou. Kombinací dvou opatření lze v některých případech dosáhnout úsporu tepla 30 %.

Návrh řešení 
Nápravu a vyrovnání podmínek vidí autorka v úpravě právního rámce, tedy ve vydání dodatku ke Směrnici MŽP č. 9/2009, podle nějž by se panelovými domy rozuměly pouze domy skutečně panelové, tj. domy složené z prefabrikovaných dílců (panelů) výšky nejméně 1 podlaží a vodorovných desek složených rovněž z dílců, jak je definuje ČKAIT.
Dopis s popisem problematiky a návrhem na vydání dodatku byl zaslán v lednu tohoto roku na Státní fond životního prostředí ČR a náměstkyni ministra životního prostředí Ing. Rut Bízkové. Na odpovědi se prozatím čeká.
Ovšem do roku 2012, kdy by měl být dotační program Zelená úsporám uzavřen, není mnoho času a pokud jde o získání peněz, které jsou k dispozici, bylo by vhodné navrhovanou úpravu Směrnice MŽP č. 9/2009 v možném nejkratším čase vydat a tím výše popsané problémy odstranit.
Vzhledem k nedostatku prostoru autorka neuvádí další podrobné informace, které by jistě nebyly bez zajímavosti. Například množství domů realizovaných v uvedených konstrukčních soustavách nebo modelové výpočty měrné spotřeby tepla na vytápění a úsporu v % pro domy postavené v konstrukčních soustavách označených písmenem T při kombinaci dílčích způsobů zateplení.

Velmi uvítám připomínky a názor kolegů k uvedené problematice.

Autorka: Ing. Anna Cigošová, cigosova@interplan.cz

Použitá literatura:
[1] Hampl, L.: KME obor stavitelství – SA2
[2] Krasický, A.: Přehled typologie obytných a občanských staveb, učební texty VUT FAST Brno, 1975





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007