Výstavba specializovaných pracovišť Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem

Nový komplex tvoří tři moderní budovy s operačními sály, odděleními JIP a standardními lůžkovými odděleními včetně kardiochirurgie. Jedná se o dvoupodlažní budovu centrálních operačních sálů, sedmipodlažní budovu kardiocentra a třípodlažní kliniku anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny. Pro orientaci jsou označovány podle jejich převažujícího ­účelu jako COS, KARDIO a KAPIM. Všechny tři stavby jsou v jednotlivých podlažích propojeny. Vertikální propojení je realizováno v nejvyšší, střední budově ­KARDIO, kde je umístěno schodiště a výtahy.

Konstrukční řešení

Základové desky budov tvoří spolu s obvodovými stěnami 1. PP železobetonovou vanu. U střední, nejvyšší stavby KARDIO je základová deska v nejnamáhavějších oblastech pod sloupy a obvodovými stěnami zesílena. Konzola této budovy je podepřena železobetonovou skořepinovou konstrukcí s výztužnými žebry, na která dosedají sloupy vyšších podlaží. Tvar skořepiny nad úrovní základové desky vychází z tvaru schodišťové vertikály a směrem ke stropu 1. NP se rozevírá až do tvaru velké elipsy. Základová deska je pod skořepinovou konstrukcí a schodišťovou vertikálou podepřena pilotami. 

Svislé nosné konstrukce jsou řešeny jako železobetonový monolitický kombinovaný nosný systém se sloupy a ztužujícími vnitřními a obvodovými stěnami. Vnitřní sloupy jsou převážně čtvercového průřezu.

Vodorovné konstrukce tvoří ve dvou směrech pnutá železobetonová deska. Stropní desky jsou nad sloupy zesíleny do hlavic. Kontaktní zateplovací plášť má tepelnou izolaci z minerálních vláken tl. 220 mm a povrch ze středně zrnité omítky. Z plochy fasády po obvodě budov vystupují krycí plechy schránek žaluzií.

Střechy jsou navrženy ploché, nepochozí, s povrchovou úpravou praným kamenivem (kačírek) a se spádem ke středním střešním úžlabím. Hydroizolace je tvořena střešní fólií na vrstvě tepelné izolace z ­polystyrenu.

Realizace stavby

Výstavba začala v době pandemie, která projekt ovlivnila již od samého počátku. Původní plán zahrnoval současné zahájení všech tří budov, včetně přeložek inženýrských sítí a výkopu základové spáry pro budovu KAPIM. Nakonec se demolice stávajícího objektu B2, a tím i výstavba nových budov COS a KARDIO zpozdila o šest měsíců, protože ve stávajícím objektu byli umístěni pacienti na jednotce intenzivní péče (JIP).

Koordinace stavebních prací tak musela být pečlivě plánována s ohledem na nepřetržitý provoz nemocnice. Komunikace s jednotkami intenzivní péče a operačními sály byla klíčová. Práce v blízkosti těchto provozů byly plánovány měsíce dopředu, ale často bylo třeba řešit harmonogramy s přesností na hodiny, aby nedošlo k ohrožení pacientů. Častým problémem byly urgentní případy, které vedly k nečekanému přerušení stavebních prací. Několik hodin předem se často stavební práce rušily kvůli mimořádným operacím, což pro ­zhotovitele znamenalo večerní a noční směny.

Současně bylo třeba pružně reagovat na revize projektové dokumentace ze strany stavebníka. Vzhledem k velikosti projektu a provázanosti jednotlivých ­profesí bylo náročné ohlídat zapracování všech změn. Nejnáročnější bylo řešení profesí TZB, lékařských technologií a související profese elektro.

Rozvody ústředního topení

Otopná soustava byla navržena jako teplovodní s nuceným oběhem topné vody o tepelném spádu 65/45 °C pro otopná tělesa a 70/50 °C pro připojení vzduchotechnických jednotek (VZT). Hlavní přívod z výměníkové stanice je ve spádu 80/50 °C. Nové rozvody potrubí byly navrženy z vícevrstvých plastových trubek (převážně potrubí vedené v podlahách a ­stěnách) a ­ocelových nerezových trubek tenkostěnných spojovaných lisováním (hlavní horizontální rozvody, centrální stoupačky). ­Rozdělovače a sběrače ústředního topení (ÚT) jsou vyrobeny z ocelového závitového potrubí spojovaného svařováním.

Hlavní rozvody jsou vedeny pod stropem 1. PP, centrální stoupačky pak v zákrytech podél hlavních nosných sloupů a ­konstrukcí. Na jednotlivých odbočkách z páteřních rozvodů a stoupaček byly osazeny ­podružné vyvažovací ventily pro správné zaregulování otopné soustavy ÚT. Byly rovněž navrženy velikosti vzduchotechnických jednotek a parametry pro připojení na soustavu ÚT.  

Větev pro vzduchotechniku byla navržena jako teplovodní s nuceným oběhem topné vody o tepelné spádu 70/50 °C. VZT jsou připojeny přes nesměšované větve o tepelném spádu 80/50 °C, které obsahují vyvažovací ventily ve zpětném potrubí. Dispoziční tlak pro větve VZT zajišťuje oběhové čerpadlo ve výměníkové stanici. Topné rozvody byly následně napojeny do jednotlivých vzduchotechnických systémů (hydroboxů) přes vyvažovací a regulační ventil se servopohonem, zkratem a oběhovým čerpadlem.

Dále byl ve zpětném potrubí osazen vyvažovací ventil pro nastavení požadovaného průtoku. U každého směšovacího uzlu byl proveden zkrat, ve kterém je osazen termostatický ventil s nastavením na 65 °C. Tím je vždy zabezpečena topná voda o minimální teplotě 65 °C při sepnutí VZT jednotky. Po skončení montážních prací bylo provedeno hydronické vyvážení otopné soustavy.

Rozvody vzduchotechniky

Rekuperátor kapalinového okruhu je složen z lamelových výměníků výměníků pro přívodní a odvodní vzduch s funkcí rekuperace tepla/chladu a pro ohřívání/ochlazení přívodního vzduchu. Výměníky z měděných trubek s nalisovanými hliníkovými lamelami jsou vybaveny kondenzátní vanou, připojením pro odvzdušňovací a vypouštěcí ventily a servisními komorami pro čistění výměníků. Rozdělovač a sběrač je vyroben z mědi nebo z nerezové oceli. Maximální provozní tlak výměníku je 1,5 MPa, se zkušebním tlakem 2,0 MPa. Přívodní a odvodní výměníky jsou propojeny kapalinovým okruhem s čerpadlovou částí umístěnou ve strojovně vzduchotechniky.

U tepelných výměníků ve větrací a klimatizační jednotce jsou servisní (volné) komory kvůli jejich čištění. Pro zpětné získávání tepla je použit rekuperátor s kapalinovým okruhem ZZT s nemrznoucí směsí ­etylenglykol 30 %.

Zdrojem chladu je suchý chladič a vodou chlazený chiller pro vnitřní instalaci (dodávka chlazení). Vlhčení vzduchu je zajišťováno parním zvlhčovačem, který je umístěn ve strojovně vzduchotechniky poblíž větrací a klimatizační jednotky.

Rozvody zdravotnětechnických instalací

Budovy jsou napojeny novými kanalizačními přípojkami do venkovních kanalizačních stok v areálu nemocnice. Pro zásobování studenou pitnou vodou slouží dvě samostatné vodovodní přípojky z HDPE trubek z areálového vodovodu.  Ohřev teplé vody pro budovy COS a KARDIO s operačními sály, odděleními JIP a standardními lůžkovými odděleními je zajišťován ve dvou zásobnících o objemu 1 500 l ve strojovně 6. NP vytápěných ústředním topením (ÚT). KAPIM má samostatný zásobník teplé vody o objemu 750 l. Potrubní rozvody vnitřního vodovodu studené a teplé vody a cirkulace je z materiálu EVO PP-RCT. Přívod do pavilonu z areálového vodovodu je navržen z HDPE trubek.

Kompenzace potrubí byla nainstalována kombinovaným způsobem. Jednotlivé postupy kompenzování zohledňují geometrický tvar trasy potrubí, členitost trasy a možnosti dispozice. Rovné úseky jsou kompenzovány zalomením trasy nebo pomocí kompenzátorů. Všeobecně platí, že rozvody jsou vedeny v podhledech a pod stropem, částečně v příčkách.

Rozvody medicinálních plynů

Zdroj kyslíku byl napojen na stávající odpařovací stanice. Dále byla provedena dodávka a montáž redukčních stanic, které redukují tlak z 15 barů na 4 bary. Rozvody oxidu dusného a oxidu uhličitého jsou zajištěny přípojkou na stávající zdroje. Taktéž byly provedeny rozvody stlačeného vzduchu z napájecího systému nově vybudované kompresorové stanice, kde je umístěno technologické zařízení tak, aby byl zajištěn dobrý průchod a správná obsluha všech agregátů.

Zdroj stlačeného medicinálního vzduchu tvoří tři kompresorové jednotky, každá o jmenovitém výkonu 102 m³/h, za filtrací a absorpční sušičkou integrovanou na kompresoru.

Kompresorová stanice dodává tlak 15 barů. Kompresorové jednotky jsou tlakovými hadicemi se zpětnými ventily a kulovými uzávěry připojeny na sběrnici, z níž je potrubí napojeno na zásobníky stlačeného vzduchu, jejichž propojení je provedeno s potrubním obchvatem s možností odstavení zásobníku. Redukce stlačeného vzduchu jsou určeny pro snížení tlaku stlačeného vzduchu na požadovaný distribuční provozní tlak 4 bary pro dýchání pacientů a 8 barů pro pohon chirurgických nástrojů. Za každou redukcí je umístěna dvojitá finální filtrace stlačeného vzduchu. Filtrační sada obsahuje bakteriologický filtr a filtr aktivního uhlí. Na výstupu je instalován hlavní uzavírací ventil, nouzový vstup pro údržbu a čidla provozního nouzového alarmu s přiřazeným manometrem.

Jednou z klíčových technologických výzev byla instalace nových technologií Angio a pojízdné CT v hybridním operačním sále, které byly v Česku instalovány vůbec poprvé. S tím se pojily náročné stavební úpravy, včetně detailů uchycení pojezdových drah ve stropě a instalací olověného stínění. Vzhledem k tomu, že jsou vnitřní dispozice operačních sálů řešeny formou vestavby, kdy se jedná o ocelovou konstrukci s olověným stíněním, izolací a obkladovým panelem z lakovaného nerezu, byla dodatečná úprava či montáž detailů na místě velice náročná a nákladná. Proto byla nutná detailní příprava projektové dokumentace, která eliminovala následné vícenáklady spojené s montážními pracemi.

Závěr

Stavba byla dokončena v domluvené kvalitě a termínech, a to ve stabilním personálním složení. Ocenění zaslouží nasazení techniků a inženýrů, kteří byli kdykoli k dispozici. Zkušenosti z realizace, včetně seznámení se s provozem nemocnice a fungováním zdravotnických technologií, využívá realizační tým při výstavbě nového pavilonu Péče o matku a dítě a hemo­dialyzačního střediska v areálu nemocnice v Děčíně a také na stavbě „Modernizace a rozšíření urgentního příjmu – Nemocnice Teplice“.