Veřejný sektor intenzivně investuje do stavebních zakázek
V prvních třech čtvrtletích vzrostl počet i objem vyhlášených výběrových řízení na stavební zakázky financovaných z veřejných zdrojů, a to až o jednu třetinu (33,6 procenta počtu, 34,1 procenta objemu). Mezi reálně zadanými zakázkami, došlo v prvních devíti měsících letošního roku rovněž k růstu objemu, a to téměř o čtvrtinu (22,7procenta). Vyplývá to z nejnovější analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research, Komorou administrátorů veřejných zakázek a společností NESS na základě dat uveřejněných na konci měsíce září 2014 ve Věstníku veřejných zakázek.
Výsledky prvních tří čtvrtletí roku 2014 ukazují na rostoucí jak počty, tak i objemy nových výběrových řízení na stavební zakázky od veřejných investorů. V porovnání s loňským rokem vzrostl počet vypsaných soutěží i jejich předpokládaná hodnota, a to v obou případech o třetinu (růst počtu o 33,6 procenta, růst objemu o 34,1 procenta). Téměř tři tisícovky zakázek (2789) za 105,9 miliardy korun mohou směle atakovat rekord roku 2012, který byl ve vypisování, díky změně Zákona o zadávání veřejných zakázek, dlouhodobě nejúspěšnější: (2011(1-9) - 85,1 miliardy, 2012(1-9) - 108,5 miliardy, 2013(1-9) - 79,0 miliardy). ?Veřejní investoři se snaží zlepšit předchozí neradostnou situaci v oblasti zadávání veřejných zakázek. Problémem ale zůstávají dlouhé lhůty pro realizaci výběrových řízení a zadání stavebních zakázek. Z výběrových řízení zahájených v letošním roce bylo zadáno k realizaci pouze 36 % objemu zakázek. Většina zadaných zakázek tak pochází z výběrových řízení, která byla zahájena v roce 2013 nebo i dříve. Situaci by ale měla částečně zlepšit novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která nabude účinnosti od ledna 2015,? vysvětluje situaci Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. ?Doufejme, že nedojde k efektu ?přehlcení? trhu, kdy po mnoha letech nekoncepčního přístupu ke kontinuálnímu postupu v zadávání veřejných zakázek se nyní se zakázkami roztrhl pytel. Mnoho podnikatelských subjektů na takovýto razantní nástup nemusí být personálně a technicky připraveno, což může vést k problémům jak při realizaci, tak i při přípravě. Nicméně, po letech letargie, vítejme konečně jakýsi rozjezd,? říká Zdeněk Jeřábek, statutární ředitel společnosti INFRAM a.s.
Konkrétně v září však státní instituce vypisovaly výběrová řízení spíše na menší zakázky. Počet zakázek totiž sice vzrostl o více než polovinu - o 62,6 procenta, jejich celková hodnota ale o desetinu poklesla (o 12,1 procenta). Podle nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek mohly firmy v září 2014 soutěžit ?jen? o zakázky v očekávané hodnotě 9,7 miliardy korun, nicméně v září 2013 to ale bylo znatelně víc, a to 11 miliard korun. Naopak v září 2012 a v září 2011 bylo zakázek méně (za 4,7 miliardy korun, respektive 4,2 miliardy korun). Pokles hodnoty oznámených stavebních zakázek je zčásti také důsledkem relativně vysoké základny z roku 2013, kdy byly vypsány miliardové zakázky SŽDC (Uzel Plzeň, 1. stavba - přestavba pražského zhlaví a revitalizace trati České Budějovice-Volary). ?Vypisování stavebních zakázek je velmi dobrým trendem pro české hospodářství. Špatným trendem však je častá neschopnost zadávací řízení v přiměřeném čase dokončit, výběr pouze podle nejnižší ceny a díky tomu také mimořádně nízké ceny, které nemohou zajistit kvalitu,? doplňuje Martin Janoušek, předseda KAVZ. A Pavel Schlitter, obchodní ředitel společnosti SITEL, spol. s r.o. dodává: ?Všichni v oboru doufají, že větší počet zakázek by mohl vést k návratu k přiměřeným cenám a ne nutnosti získávat zakázky za každou cenu. Velké stavební firmy by měly opustit segment malých stavebních zakázek, do kterého byly nuceny v posledních letech přejít. Celý proces by měl vést ke stabilizaci sektoru a ke skutečnému obnovení vnímání kvality, spolehlivosti a stability oproti vnímání pouze ceny, což je současný trend. Snad se očekávaní naplní a nebude to trvat příliš dlouho.?
Hodnotíme-li výběr konkrétního realizátora stavby, můžeme považovat první tři čtvrtiny letošního roku za nadměrně úspěšné pro stavební firmy. V porovnání se stejným obdobím minulého roku sice poklesl počet ukončených výběrových řízení o 6,5 procenta na 4242 zadaných zakázek, jejich finanční hodnota ale významně vzrostla (22,7 procenta) na téměř devadesát miliard korun (88 miliard korun). Mezi lety 2011-2013 byly od počátku roku do konce září vysoutěženy zakázky v průměru za 8 miliard korun měsíčně, v roce 2014 (leden až září) se jednalo v průměru o 9,9 miliardy korun měsíčně. To svědčí především o soutěžení a zadávání větších investičních záměrů. ?Doufejme, že stavební firmy budou podávat rozumné nabídky. Jde o značné zvýšení investic do našeho sektoru. Nesmyslné ceny, které často nepokrývají ani náklady, poškozují především dodavatele a malé podnikatele. Pro příklad, kdy malé realizační firmy ukončil činnost kvůli prodlevám v placení nebo dokonce neplacení, bych nemusel chodit daleko,? říká Robert Mikeš, marketingový ředitel společnosti SGCP Weber.
V průměru necelou čtvrtinu z celkového objemu zakázek zadala v průběhu tohoto období od začátku roku Správa železniční dopravní cesty společně s Ředitelstvím silnic a dálnic (obě organizace dohromady). U SŽDC šlo o zakázky za 13,2 miliardy korun a byl zde zaznamenán výrazný nárůst. V loňském roce byla tato částka u stejné organizace o 28 procent nižší. To ŘSD si oproti prvním devíti měsícům minulého roku pohoršilo o 6 procent, na 7,6 miliardy korun. ?Personální nestabilita v některých státních úřadech a organizacích je příčinou pomalého vypisování, ale i zadávání veřejných zakázek. A musíme se modlit, abychom nezůstali na ?konci potravinového řetězce? subdodavatelů a aby na nás ještě něco z koláče zbylo,? popisuje situaci ve stavebnictví Branislav Bačo, business manager společnosti Ruukki ČR, SR. Nárůst veřejných zakázek na výstavbu a rekonstrukce je pozitivním faktem. Tuto skutečnost ale bohužel negativně ovlivňuje několik faktorů. Jedním je enormně dlouhá prodleva mezi vypsáním zakázky a jejím zadáním, tím dalším je neustálé soutěžení na nejnižší cenu a v neposlední řadě pak letošní "nešvar", že v průměru každá pátá vysoutěžená veřejná zakázka je nakonec zrušena. Tyto aspekty se velice negativně odráží v ekonomice společností ve stavebnictví, potvrzuje Vladimír Steiner, provozní ředitel společnosti Schindler pro Českou republiku.
Konkrétně v září však státní instituce vypisovaly výběrová řízení spíše na menší zakázky. Počet zakázek totiž sice vzrostl o více než polovinu - o 62,6 procenta, jejich celková hodnota ale o desetinu poklesla (o 12,1 procenta). Podle nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek mohly firmy v září 2014 soutěžit ?jen? o zakázky v očekávané hodnotě 9,7 miliardy korun, nicméně v září 2013 to ale bylo znatelně víc, a to 11 miliard korun. Naopak v září 2012 a v září 2011 bylo zakázek méně (za 4,7 miliardy korun, respektive 4,2 miliardy korun). Pokles hodnoty oznámených stavebních zakázek je zčásti také důsledkem relativně vysoké základny z roku 2013, kdy byly vypsány miliardové zakázky SŽDC (Uzel Plzeň, 1. stavba - přestavba pražského zhlaví a revitalizace trati České Budějovice-Volary). ?Vypisování stavebních zakázek je velmi dobrým trendem pro české hospodářství. Špatným trendem však je častá neschopnost zadávací řízení v přiměřeném čase dokončit, výběr pouze podle nejnižší ceny a díky tomu také mimořádně nízké ceny, které nemohou zajistit kvalitu,? doplňuje Martin Janoušek, předseda KAVZ. A Pavel Schlitter, obchodní ředitel společnosti SITEL, spol. s r.o. dodává: ?Všichni v oboru doufají, že větší počet zakázek by mohl vést k návratu k přiměřeným cenám a ne nutnosti získávat zakázky za každou cenu. Velké stavební firmy by měly opustit segment malých stavebních zakázek, do kterého byly nuceny v posledních letech přejít. Celý proces by měl vést ke stabilizaci sektoru a ke skutečnému obnovení vnímání kvality, spolehlivosti a stability oproti vnímání pouze ceny, což je současný trend. Snad se očekávaní naplní a nebude to trvat příliš dlouho.?
Hodnotíme-li výběr konkrétního realizátora stavby, můžeme považovat první tři čtvrtiny letošního roku za nadměrně úspěšné pro stavební firmy. V porovnání se stejným obdobím minulého roku sice poklesl počet ukončených výběrových řízení o 6,5 procenta na 4242 zadaných zakázek, jejich finanční hodnota ale významně vzrostla (22,7 procenta) na téměř devadesát miliard korun (88 miliard korun). Mezi lety 2011-2013 byly od počátku roku do konce září vysoutěženy zakázky v průměru za 8 miliard korun měsíčně, v roce 2014 (leden až září) se jednalo v průměru o 9,9 miliardy korun měsíčně. To svědčí především o soutěžení a zadávání větších investičních záměrů. ?Doufejme, že stavební firmy budou podávat rozumné nabídky. Jde o značné zvýšení investic do našeho sektoru. Nesmyslné ceny, které často nepokrývají ani náklady, poškozují především dodavatele a malé podnikatele. Pro příklad, kdy malé realizační firmy ukončil činnost kvůli prodlevám v placení nebo dokonce neplacení, bych nemusel chodit daleko,? říká Robert Mikeš, marketingový ředitel společnosti SGCP Weber.
V průměru necelou čtvrtinu z celkového objemu zakázek zadala v průběhu tohoto období od začátku roku Správa železniční dopravní cesty společně s Ředitelstvím silnic a dálnic (obě organizace dohromady). U SŽDC šlo o zakázky za 13,2 miliardy korun a byl zde zaznamenán výrazný nárůst. V loňském roce byla tato částka u stejné organizace o 28 procent nižší. To ŘSD si oproti prvním devíti měsícům minulého roku pohoršilo o 6 procent, na 7,6 miliardy korun. ?Personální nestabilita v některých státních úřadech a organizacích je příčinou pomalého vypisování, ale i zadávání veřejných zakázek. A musíme se modlit, abychom nezůstali na ?konci potravinového řetězce? subdodavatelů a aby na nás ještě něco z koláče zbylo,? popisuje situaci ve stavebnictví Branislav Bačo, business manager společnosti Ruukki ČR, SR. Nárůst veřejných zakázek na výstavbu a rekonstrukce je pozitivním faktem. Tuto skutečnost ale bohužel negativně ovlivňuje několik faktorů. Jedním je enormně dlouhá prodleva mezi vypsáním zakázky a jejím zadáním, tím dalším je neustálé soutěžení na nejnižší cenu a v neposlední řadě pak letošní "nešvar", že v průměru každá pátá vysoutěžená veřejná zakázka je nakonec zrušena. Tyto aspekty se velice negativně odráží v ekonomice společností ve stavebnictví, potvrzuje Vladimír Steiner, provozní ředitel společnosti Schindler pro Českou republiku.