Trhliny ve stavebních konstrukcích
Nejzávažnějším projevem poruch ve stavbách je výskyt trhlin. Článek shrnuje příčiny těchto stavebních vad a třídí je podle nebezpečnosti.
Vystudoval Fakultu stavební ČVUT. Je soudním znalcem pro stavby obytné a různé – specializace poruchy a rekonstrukce. Pedagogické činnosti se věnuje 55 let. Jeho výuka je zaměřena na problematiku požární bezpečnosti, kterou uplatňuje i jako člen prezidia Profesní komory požární ochrany. Je autorem nebo spoluautorem více než 25 odborných publikací. Autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby a požární bezpečnost staveb.
Trhlina je nápadným, viditelným a neomylným znamením určité poruchy v konstrukci. Není možné se pouštět do dalších stavebních zásahů, dokud nezjistíme příčinu trhliny a neurčíme její nebezpečnost.
Podle závažnosti můžeme trhliny rozdělit na:
• Staticky zanedbatelné, které neohrožují stavbu, ale působí nepříznivě esteticky a psychicky. Jsou to především povrchové trhliny v omítce, v nátěrech, trhliny v podružných konstrukcích, v ložných spárách kleneb apod.
• Staticky závažné, u nichž lze vhodnou opravou zajistit bezpečnost stavby. Jsou to především trhliny v nosných konstrukcích, ve styčných spárách klenby, ale také trhliny v podružných konstrukcích, které avizují nevhodné přetvoření nosných konstrukcí. Tyto trhliny mění časem své rozměry – jsou v pohybu.
• Havarijní, které jsou staticky velmi závažné. Bezpečnost stavby lze zajistit jen celkovou rekonstrukcí nosné konstrukce nebo budovy. Trhliny procházejí celou tloušťkou nosných konstrukcí. Trhliny jsou v pohybu – jejich rozměry se časem podstatně zvětšují.
1 Staticky zanedbatelné trhliny
Trhliny v omítce
Trhliny v omítce, pokud nevznikly poruchou zdiva, jsou nejčastěji způsobeny smršťováním. Jejich příčinu lze nejčastěji hledat ve špatné technologii – v nadměrném množství vody při zpracování, v příliš vysokém procentu jemných částic, nebo v příliš rychlém vysušování sluncem či větrem. Smršťování nastává rychlým úbytkem vlhkosti v maltě, což způsobuje zmenšení jejího objemu a vytvoření shluku drobných trhlin, směřujících na všechny strany (obr. 1).
Jinou příčinou vzniku trhlin v omítce je nesourodost podkladních materiálů. Například omítka provedená na zdivu z betonu a cihelné vyzdívky zcela jistě ve stycích těchto materiálů změnou teploty praskne v důsledku nestejné roztaživosti betonu a cihel. Stejné příčiny takovýchto trhlin jsou i ve fabionech stropů, kde se projevuje například styk ŽB stropu s cihelným zdivem, či mezi sádrovou instalací a zdivem apod. Také na omítkách příček z heraklitových desek se v místech styčných i ložných spár objevují trhliny, pokud tyto spáry nebyly přebandážovány nebo nebyla celá stěna orabicována. Tyto trhliny v omítce vznikají především pružností vlastní konstrukce příčky. Stejně vznikají i trhliny kolem dveří v tenkých příčkách, kdy prudké zavření dveří způsobí pohyb celé příčky, zvláště v místě jejího styku se zárubní.
Trhliny v klenbách a ve zdivu
Za staticky zanedbatelné trhliny v klenbách a ve zdivu můžeme pokládat pouze takové, které jsou ustálené (nejsou v pohybu) a nejsou příliš rozevřené.
2 Staticky závažné a havarijní trhliny
Je možno uvést některé běžné příčiny poruch, které lze odhalit na základě charakteristických trhlin, jejich průběhu nebo směru.
Trhliny v cihelném zdivu
Trhliny v cihelném zdivu, které signalizují porušení stability zdí, jsou nejčastěji vyvolány nedostatečně dimenzovanými nebo špatně provedenými základy, případně později jejich poškozením vnějšími či vnitřními vlivy nebo dodatečným přitížením. Staré trhliny jsou zaprášené, nové mívají čistý lom. Kolmice vedená k průběhu trhliny ukazuje zpravidla na stranu, kde dochází k poklesu základů. Je-li poklesávání základů ponenáhlé, vznikají trhliny obvykle schodovitě, jen ve spárách (obr. 2). Při rychlejším poklesu vznikne trhlina i v cihle.
Celý článek naleznete v archivu čísel 01-02/2025.