Zpět na osobnosti, rozhovory

Stanislav Bechyně

10. února 2012
Petr Zázvorka

Narodil se 20. července 1887 v Přibyslavi, kde také navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Maturitu složil s vyznamenáním na reálném gymnáziu v Novém Městě na Moravě. V letech 1905-1910 studoval na odboru stavebního inženýrství České vysoké škole technické. Studia ukončil v roce 1910 druhou státní zkouškou s vyznamenáním.

Autor:


Pracoval téměř třicet let jako redaktor a posléze vedoucí tiskového odboru firem Vodní stavby Praha a Zakládání staveb. Od vzniku časopisu Stavebnictví je členem jeho redakce, kde mimo jiné vede rubriku Osobnosti stavitelství. Svůj dlouhodobý zájem o historii stavebního odvětví promítl do stejnojmenné knihy vydané v roce 2016.

V roce 1911 nastoupil do právě zakládané stavební betonářské firmy dr. Ing. Karla Skorkovského. V roce 1915 se habilitoval na doktora technických věd. O tom, že prosadit betonové stavitelství na konci 19. a počátku 20. století nebylo v českých zemích jednoduché, svědčí citace z jeho publikace Stavitelství betonové (Díl I., Vlastnosti složek a zásady vyztužování, str. 8), která vyšla nákladem České matice technické v roce 1934. Ve zprávě o soutěži na most Ferdinanda I. (dnešní most Legií ) v Praze posuzuje komise (v roce 1891) návrh z betonu takto: Jest to nejslabší práce ze všech návrhů na kamenný most, takže o ní ani vážně mluviti nelze. Jakkoliv v programu výslovně jest předepsáno pro pilíře a klenby kvádrové zdivo žulové, navrhuje se obojí z betonu, a to ještě způsobem příliš odvážným. Klenby na rozpětí 30 m navrhuje v závěru toliko 74 cm (proti obvyklé tloušťce 100 až 120 cm) a pilíře v patce klenby toliko 2 m tlusté - rozměry to, které by ani při nejlepší žule nebyly připustitelné.
Ani ve střední Evropě se však vývoj stavitelství z betonu nezastavil a Stanislav Bechyně patřil k jeho průkopníkům jak v oblasti teorie, tak praxe. V roce 1920 byl jmenován řádným profesorem (tehdy nejmladším) pro statiku, dynamiku a betonové stavitelství na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT. Stejnou problematikou se zabýval při navrhování řady staveb, zejména u statických výpočtů nosných konstrukcí. Realizována byla řada jeho mostů a podílel se na konstrukci mnohých staveb.

Návrh na stavbu mostu přes nuselské údolí (1942)
¤ Návrh na stavbu mostu přes nuselské údolí (1942)

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 02/2012).