Zpět na stavby

Splavnost vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou

30. května 2008
Ing. Martin Vavřička

Plavba se na Vltavě provozovala od nepaměti a vltavská vodní cesta měla pro celou zemi velký význam. Přirozený říční tok se postupně upravoval a využíval, vznikaly první střety zájmů mezi uživateli. Již za vlády Karla IV. bylo vydáno nařízení, podle kterého se musely všechny vltavské jezy opatřit propustěmi pro volný průchod vorů a lodí.

Autor:


Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, katedru hydrotechniky. Od roku 2002 je zaměstnancem Ředitelství vodních cest ČR, kde se věnuje rozvoji vnitrozemské plavby, mezi lety 2011 až 2015 na pozici vedoucího oddělení přípravy, nyní pověřen dokončením procesu EIA záměru Plavební stupeň Děčín a zavedení informačního systému řízení projektů.

Historie budování vltavské vodní cesty

Přehledná situace¤ Přehledná situace
Význam plavby na Vltavě je možné sledovat od středověku až po současnost v řadě legislativních opatření sledujících její zabezpečení a rozvoj. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku. Na základě tohoto zákona bylo v letech 1910-1914 realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy vybudováním pěti nových jezů a sedmi plavebních komor. První světová válka však další stavební práce přerušila.
Dalším důležitým opatřením byl zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie. Podle tohoto zákona byla prováděna výstavba vltavské kaskády nad Prahou. Na stupních budovaných v letech 1928-1940 vznikla podle uvedeného zákona i plavební zařízení pro lodě o nosnosti 1000 t.
Naléhavá potřeba elektrické energie po roce 1945 si vynutila rychlou výstavbu dalších stupňů, vybavených špičkovými vodními elektrárnami s vysokým výkonem. Požadavky na rychlou výstavbu a maximální úsporu finančních prostředků ukázaly, že pokračovat v koncepci vodního díla Štěchovice, kde plavební komora reprezentovala prakticky stejný objem prací jako zbývající část hráze, je neudržitelné. Pro podporu tehdy takzvané ?velké plavby? nebyly tehdy také přepravní požadavky. Podařilo se však prosadit alespoň úspornější řešení splavnění Vltavy, a to pro lodě o nosnosti 300 t. Na přehradách Slapy a Orlík však nebylo plavební zařízení i přes vysokou rozpracovanost dosud dokončeno.
Vodní díla Kořensko a Hněvkovice, která byla určena především pro účely zásobování Jaderné elektrárny Temelín vodou, byla dostavěna v roce 1991. Na vodním díle Kořensko se již podařilo plavební komoru pro lodě o nosnosti 300 t uvést do provozu, zatímco na vodním díle Hněvkovice byla dokončena pouze hrubá stavba plavební komory bez potřebného technologického vybavení. Projektově byla technologie vyřešena pouze koncepčně pro potřeby stavby tak, aby byla zachována možnost později komoru dovybavit.
Na jezu Hluboká nad Vltavou, dokončeném v roce 1931, nebylo plavební zařízení vybudováno vůbec. Pro účely plavby, resp. zajištění dostatečných hloubek, se tu předpokládalo budoucí zvýšení hladiny, a proto byla v každém jezovém poli osazena dvě spustná stavidla, z nichž je dnes ovšem v jednotlivých polích využíváno pouze jedno. Druhá stavidla jsou zavěšena mimo funkci na jezových pilířích a jejich zprovoznění se již nepředpokládá.
Na jezu České Vrbné, který byl celý přestavěn v roce 1968, však již na plavbu pamatováno nebylo, neboť se počítalo s provozem nákladní plavby pouze pod tento jez. Koncový přístav měl být umístěn na pravém břehu u obce Hrdějovice a spojen železniční vlečkou s výhybnou u Nemanic.

Plánované investice

Hornovltavská vodní cesta je podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, zařazena mezi využívané dopravně významné vodní cesty s parametry I. třídy podle mezinárodní klasifikace vodních cest. Stavební objekty jsou v daném úseku budovány s výhledem na parametry dané zákonem. Užitné rozměry plavební komory jsou 45x6 m s hloubkou 3 m nad záporníkem pro lodě o nosnosti 300 t. V horním ohlaví budou osazena klapková vrata, v dolním ohlaví vrata desková. Plnění plavební komory je nepřímé pomocí krátkého jednostranného obtoku a prázdnění přímé otvorem ve vratech. Hloubka plavební dráhy je v daném úseku vodní cesty navržena na úroveň 1,6 m, která vyhovuje stávajícím požadavkům rekreační plavby. V případě budoucí potřeby je možné dosáhnout hloubky 2,7 m bez výrazných technických obtíží a bez zásahu do vybudovaných konstrukcí.
Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou bude realizováno ve třech úsecích, a to České Budějovice (Jiráskův jez)-Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou-vodní dílo Hněvkovice a VD Hněvkovice-Týn nad Vltavou.

Jez Hluboká nad Vltavou
¤ Jez Hluboká nad Vltavou

V rámci této investiční akce vznikne řada nových staveb, a zároveň budou využity některé stavby vybudované již v minulosti, (vodní dílo Kořensko s plavební komorou, vodní dílo Hněvkovice, jezy Hluboká nad Vltavou a Hněvkovice a související úpravy koryta Vltavy).
V současnosti končí plnohodnotná splavná vltavská vodní cesta v Týně nad Vltavou, kde jí vytvořil překážku stávající ocelový most pro pěší a cyklisty z roku 1892, který má podjezdnou výšku pouhé 3 m, tedy nevyhovující současným nárokům na plavbu. Tento most je jediným mostem v řešeném úseku, který nemá dostatečnou podjezdnou výšku pod mostní konstrukcí. Způsob dosažení potřebné podjezdné výšky zatím není dořešen, je studován ve variantách a bude samozřejmě respektovat smysl investičního záměru.
Ve zdrži vodního díla Kořensko je nutné pro zajištění požadované hloubky provést prohrábku koryta v délce cca 2 km až k jezu Hněvkovice, který byl vybudován v roce 1919 a patří k posledním pevným jezům s lomenou přelivnou hranou na Vltavě. Pravá část jezu je dřevěná s kamennou výplní, levá část je betonová s kamenným obložením. Spád jezu je přibližně 2 m. Pro účely plavby bude nutné jez kompletně rekonstruovat a zřídit u něho plavební komoru. Úroveň vzdutí jezu se nebude měnit. Pro zvýšení průtočné kapacity jezu lze jeho část nahradit pohyblivým jezovým polem. Jez dnes nemá zařízení pro přechod ryb, při rekonstrukci se počítá s jeho dobudováním a jeho řešení je rovněž ve fázi studií. V konci vzdutí tohoto jezu je nutné provést prohrábku v délce cca 400 m k přehradní hrázi Hněvkovice.

Lávka pro pěší v Týně nad Vltavou
¤ Lávka pro pěší v Týně nad Vltavou

Jediným osazeným technologickým prvkem plavební komory vodního díla Hněvkovice je v současné době uzávěr horního krátkého obtoku. V rámci vystrojení budou osazena horní desková a dolní stavidlová vrata, vázací prvky včetně žebříků. Celé vodní dílo bude následně řízeno z velínu plavební komory, umístěného na střeše provozního objektu. Pro potřebu údržby správce vodní cesty bude vybudováno nutné zázemí.
Přehradní nádrž je již v současnosti splavná a pro zajištění plavebních hloubek na konci zdrže je navržena prohrábka dna v délce cca 2 km až ke stávajícímu jezu Hluboká nad Vltavou. Pro překonání spádu cca 3 m bude na pravém břehu v místě vorové propusti jezu vybudována plavební komora. Vzhledem k památkově cenné lokalitě pod zámkem bude nutné vnější vzhled plavební komory a provedení velínu citlivě zasadit do stávajícího prostředí.
V celé zdrži jezu Hluboká nad Vltavou bude pro potřeby zajištění dostatečné plavební hloubky provedena prohrábka dna. V konci vzdutí, kde stávající šířka koryta nedovoluje dvoulodní provoz, bude z důvodu minimalizace zásahu do břehů v úseku délky 0,5 km zřízen jednolodní provoz vyznačený plavebním značením jako úžina.
Smyslem modernizace jezu České Vrbné je využití spolehlivější hradicí konstrukce pro udržování plavební hladiny a zlepšení manévrovacího prostoru pro správu řeky při zimním režimu (ledochod) a při povodňových situacích. Stávající železobetonové sektory sklopné do tlačných komor spodní stavby budou nahrazeny podpíranými ocelovými dutými klapkami. Zároveň bude osazen nový řídicí systém jezu, který bude následně začleněn do řídicího systému celého zdymadla umístěného ve velínu plavební komory. Plavební komora bude vybudována na pravém břehu vedle pilíře jezu a bude překonávat spád cca 7 m. Vzhledem k tomuto spádu je návrh plavební komory ověřován modelovým výzkumem na ČVUT, Fakultě stavební.
V nadjezí bude na levém břehu v sousedství slalomového kanálu vybudován ochranný přístav, jehož hlavní funkce spočívá v zajištění prostoru pro bezpečné stání plavidel za vysokých vodních stavů a ve vytvoření zázemí potřebného v rámci běžného provozu plavidel. Vjezd do přístavního bazénu bude řešen hraditelným otvorem v ochranné hrázi s podjezdnou výškou obslužné komunikace 5,25 m. Kapacita postačuje jak pro běžná plavidla, tak i pro umístění dvou návrhových plavidel.

Plavební komora VD Hněvkovice
¤ Plavební komora VD Hněvkovice

Plavební hloubka ve zdrži jezu České Vrbné bude zajištěna pod Dlouhý most v Českých Budějovicích protipovodňovou prohrábkou v rámci investice Povodí Vltavy, s. p. Na ni naváže úprava podjezí Jiráskova jezu, kde bude vytvořeno obratiště lodí. Na konci vodní cesty bude na levém břehu zřízeno plovoucí přístaviště Lannova loděnice, které bude sloužit nejen jako koncové přístaviště vltavské vodní cesty, ale zároveň jako nástupní místo v rámci projektu ?Město a voda? města České Budějovice, kterým je řešeno splavnění Lannova kanálu do slepého ramena řeky Malše. Zahájení realizace investic Ředitelství vodních cest ČR je plánováno ve 2. pololetí roku 2008 jezem České Vrbné a prohrábkou pod jezem, na něž naváže výstavba plavební komory. První úsek z Českých Budějovic do Hluboké by měl být podle plánu zprovozněn během roku 2010, další úseky budou postupně následovat.