Rybníky v pražské Stromovce

Na Rudolfův rozkaz proto začali na jaře v roce 1582 kopáči s hloubením nového velkého rybníka o rozloze 70 strychů neboli 20 hektarů. Rybník byl dokončen až v roce 1591. Jeho hráz je v současnosti stále patrná v podobě valu táhnoucího se od výstaviště až k Šlechtově restauraci. Pro takové velkolepé dílo bylo nutné zajistit dostatečné množství vody. Rudolf II. se proto uchýlil k náročnému technickému řešení - vést vodu do Stromovky z Vltavy od Novomlýnského jezu tunelem pod Letnou tzv. Rudolfovou štolou. Stavba štoly trvala jedenáct let a napájí rybníky dodnes.

V roce 1689 byl ještě uprostřed rybníka navezen malý ostrůvek, na kterém vznikla o dva roky později besídka s mostkem. Ostrůvek kruhového tvaru je i v současnosti stále znatelný v podobě nízkého pahrbku osázeného duby.

Během pruské okupace Prahy (1744) byly ve Stromovce vykáceny skoro všechny stromy, pobořena oborní zeď a došlo k téměř naprostému vylovení rybníka. Po válce se pozemky v Královské oboře (původní název Stromovky) začaly pronajímat k zemědělskému využívání. Poslední zmínka o funkčním rybníku pochází z roku 1749, kdy byl rybník pronajat staroměstskému měšťanovi a rybímu handlíři Ignáci Sixtovi na tři roky. Další historická zmínka pochází až z roku 1783, kdy byl rybník už vypuštěn a na jeho dně zůstaly pole a louky.

V roce 1804 byla obora na popud purkrabího hraběte Chotka předána pražským stavům a stal se z ní veřejný park. Na obnovu velkého rybníka však pražští stavové vůbec nepomýšleli. Královská obora byla zvelebena ve stylu anglického parku, na dně rybníka bylo založeno rozárium a na louce pod letohrádkem byla vystavěna kamenná fontána. Koncem 19. století se již celé dno původního rybníka proměnilo v park. Anglický park bez vodní hladiny však není myslitelný, proto nechali pražští stavové v roce 1882 zbudovat nové rybníky, které přetrvaly dodnes.

Z historických pramenů víme, že stavbu rybníků měli na starosti stavební podnikatelé Jan Kruliš a František Zelenka za cenu 20 926 zlatých. Stavba započala 21. října 1881, hloubení trvalo necelý rok. Poté byly rybníky obezděny lomovým kamenem z Podbaby, jejich hloubka dosahovala 7 m. V září roku 1882 byly rybníky napuštěny. Rybníky se dále upravovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století. Horní rybník byl v té době obezděn dlažebními kostkami a dno bylo vybetonováno.

Současnost
Během povodní v roce 2002 byla celá Stromovka zatopena do výšky několika metrů. Jakmile však voda opadla, byla zahájena postupná oprava celého zchátralého vodohospodářského systému. Rudolfova štola a odpad z Malé Říčky byly vyčištěny, upravil se nátok do rybníka a také byla zprovozněna fontána pod Místodržitelským letohrádkem, která po několika desetiletích opět tryská. Celkové rekonstrukce se dočkala i samotná Malá Říčka, poslední pozůstatek původního ramene Vltavy. Ze dna se vytěžilo 20 000 m3 sedimentu, následně využitého na terénní úpravy v parku, také byla postavena nová kamenná hráz a kaskáda nátoku. Zajímavostí je, že hráz Malé Říčky je vyzděna z kamene ze zbytků původní kamenné podezdívky oplocení Stromovky, které zničila povodeň.

Rybníky v centrální části byly odbahněny jen částečně. V roce 2005 byl zadán návrh na celkovou rekonstrukci stávajících rybníků, včetně všech souvisejících vodohospodářských objektů.

Současný stav rybníků ve Stromovce byl žalostný. Horní rybník měl břehy opevněné zídkou z dlažebních kostek. Tento typ řádkového zdiva má většinou u vodohospodářských staveb krátkou životnost a i v tomto případě byla zídka z větší části rozpadlá. Při odbourávání této konstrukce bylo cca 1 m za tímto opevněním nalezeno původní cihlové zdivo, místy v lepším stavu než novodobá úprava. Spodní rybník byl opevněn dřevěným oplůtkem a zkoušely se i kokosové válce osázené mokřadní vegetací. Vzhledem k velkému množství koupajících se psů a kachen však bylo během několika let toto opevnění zcela zničeno a kvůli erozi ustoupily břehy na některých místech až o 2 m.

Revitalizace
Cílem revitalizace je celková obnova rybníků a jejich uvedení do řádného technického a estetického stavu. V první fázi se rybníky odbahní a poté budou nově opevněny břehy. Horní rybník se z větší části opevní železobetonovou zídkou s kamenným obkladem z čediče. Zídka bude zakončena dlažbou z plochých velkých kamenů zalitých ve spárách betonem. V severní části se zídka na cca 30 m přeruší a nahradí skládaným kamenným tarasem z kamenů o hmotnosti 200-500 kg, ukončeným 1,5 m pod hladinou. Břehy se k tarasu vysvahují a zpevní kamenným pohozem. Tato úprava byla navržena jednak z důvodu výskytu cenných dřevin, jejichž kořenový systém zasahoval přes původní opevnění až do rybníka, dále pak z důvodu propojení vodního a suchozemského prostředí, což je důležité zejména pro vodní ptáky a obojživelníky.

Nátok do rybníka dozná rovněž změny. Původní malou kaskádu návštěvníci parku velmi často využívali jako brouzdaliště a místo pro relaxaci, ale lidé si často k nátoku přinášeli lavičky a trávníky v okolí byly zcela sešlapány. Z tohoto důvodu se nátok rozšíří a jeho okolí se zpevní kamennou dlažbou a mlatem. Opravena bude i vyhlídka na rybník a dřevěné molo u dětského hřiště.

Na Dolním rybníce se jako opevnění použije kombinace kamenné dlažby nebo tarasu a přírodního vegetačního opevnění, což jsou kokosové rohože osázené kvetoucí mokřadní vegetací. To bude použito pouze v nejméně namáhaných částech břehů.

Rybníky dostanou zcela nová stavidla a mostky přes rybníky i strouhy se opraví a obloží kamenem. Původní různorodá zábradlí na mostech a vyhlídkách se odstraní a nahradí je subtilní kované zábradlí. Po dokončení prací budou rybníky osázeny lekníny a dalšími vodními rostlinami.

Revitalizace rybníků započala již na podzim 2014 a v současné době se dokončují práce na novém opevnění Horního rybníka. Celá revitalizace původních rybníků bude dokončena do konce roku 2015. V následujícím roce bude zahájena výstavba nových vodních ploch.

Nové rybníky
V další etapě se stávající rybníky rozšíří o nové vodní plochy, vybudované na nejvíce podmáčených částech dna bývalého Rudolfova (velkého) rybníka. Námět na vybudování nových rybníků vychází jednak z veřejného průzkumu na možné vylepšení Stromovky provedeného po ničivých povodních z roku 2002, dále z provozních zkušeností správce parku. Podmáčené části a zejména trávníky na nich se totiž doposud velmi těžko udržují a po povodních v roce 2013 se navíc podmáčení ploch ještě zhoršilo. Na zpracování projektové dokumentace spolupracoval tým složený ze zástupců hlavního města Prahy, vodohospodářů a architektů. Důležité limity návrhu představovaly využití podmáčených ploch, respektování a zachování vzrostlých stromů a umístění rybníků tak, aby dubový pahorek, který dříve býval ostrovem Rudolfova rybníka, opět působil jako ostrov. Výsledkem této práce je projekt čtyř na sebe navazujících a kompozičně sladěných vodních ploch respektujících hlavní pohledové osy parku.

Nové rybníky budou hluboké maximálně 1 m a jejich celková plocha činí 14 000 m2. Jejich břehy se opevní kombinací kamenné dlažby a vegetačního opevnění. Kamenná dlažba uložená do štěrkopísku se použije pouze na místech s větší koncentrací návštěvníků a podél cest. Vzhledem k tomu, že Stromovka je i přírodní památkou, je na rybnících navrženo i rozsáhlé litorální pásmo, které bude sloužit jako životní prostor a úkryt pro tamní bohatou faunu. Pro zatraktivnění rybníků se těsně nad hladinou vybuduje dřevěné molo, na severním rybníce bude i malá odpočinková zóna. Podél břehu je navržena mělčina se šlapáky, na ostrov se návštěvníci a hlavně jejich děti budou moci dopravit na prámu.

Obnova a revitalizace nádrží
Revitalizace rybníků ve Stromovce tvoří součást celopražského projektu Obnova a revitalizace nádrží, který byl zahájen v roce 2003 právě ve Stromovce revitalizací Malé Říčky. Za dobu trvání projektu se v Praze zrevitalizovalo 51 rybníků a nádrží o celkové ploše 169 ha, z čehož tři byly obnoveny na místě již zaniklých vodních ploch. Celkem se vytěžilo 545 000 m3 sedimentu.

Základní myšlenkou řešení bylo zajistit bezpečnost vodních děl zejména při povodňových stavech. To obnáší řešení celkových rekonstrukcí a oprav hrází, bezpečnostních přelivů, nábřežních zdí, opevnění a vypouštěcích zařízení. Velmi často bývá součástí i celkové odbahnění nádrží. Realizační tým chce vytvořit bezpečné vodní plochy s vysokou estetickou, ekologickou a pobytovou hodnotou v návaznosti na vodní toky, jako zelené koridory města. Dále pak se mají vodní plochy využívat pro nerušící zájmové činnosti, jako je například sportovní rybolov. Velký důraz se klade na doplnění břehových porostů, vytvoření litorálních a břehových pásů kvetoucí vegetace včetně výstavby ostrůvků pro vodní živočichy a ptáky.

Základní údaje o stavbě
Investor:
hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí MHMP
Projektant:
Ekotechnik-Inženýring, s.r.o., Ing. Jiří Jílek (vodohospodářské části), Florart, doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D. (parkové části)
Dodavatel:
Lesy hl. m. Prahy, středisko Vodní toky
Stavbyvedoucí:
Ing. Ondřej Palička, Lesy hl. m. Prahy
Doba realizace:
10/2014-12/2016

Použitá literatura:
[1] Stromovka - revitalizace parkových rybníčků, Ekotechnik-Inženýring s.r.o., 2013
[2] Návrh řešení centrálního prostoru Královské obory, Florart, doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., 2014
[3] Novotný, A.: Královská obora. Bystrov a synové, 2000.