Zpět na osobnosti, rozhovory

Ruské stavby v české režii

17. března 2011
Petr Zázvorka

Inženýr Josef Noha je výrobním ředitelem Divize export akciové společnosti PSJ pro Ruskou federaci. Jako zkušený projektový manažer prošel řadou významných staveb v ČR i v zahraničí, jakými byly například Rekonstrukce Obecního domu v Praze, Zlatý AndělSmíchov, BB Centrum Pankrác, Obchodní centrum Fénix a Kongres hotel Clarion v Praze nebo prezidentský komplex v kazašské Astaně. Mezi stavbami v zahraničí, kde chce firma PSJ letos získat až 30 % obratu, zaujímají největší podíl stavby na území Ruské federace.

Autor:


Pracoval téměř třicet let jako redaktor a posléze vedoucí tiskového odboru firem Vodní stavby Praha a Zakládání staveb. Od vzniku časopisu Stavebnictví je členem jeho redakce, kde mimo jiné vede rubriku Osobnosti stavitelství. Svůj dlouhodobý zájem o historii stavebního odvětví promítl do stejnojmenné knihy vydané v roce 2016.

Přibližují se podmínky pro stavební investice v Rusku situaci v Evropské unii?
Rozhodně, zejména pokud jde o realizaci stavby. Když porovnám počátek 90. let minulého století, kdy jsem se zúčastnil výstavby dětské nemocnice v městě Streževoj v Tomské oblasti, se současností, kdy stavíme například komplex M5 Mall v Rjazani, jedná se o skok směrem do Evropy a ne pouze z hlediska geografie. Práce na Sibiři, kde jsme měli na stavbě až devadesát našich lidí, byla tehdy opravdovým dobrodružstvím. Přijeli jsme do míst vzdálených dva tisíce kilometrů za pohořím Ural a na vlastní oči poznali, v jakém stavu se ruské stavebnictví nacházelo. Byla to pionýrská doba, kdy jsme sice nepotřebovali víza ani pracovní povolení, ale všechno potřebné se shánělo takzvaně ?nadivoko?, včetně písku a dalšího stavebního materiálu, který jsme si museli zajišťovat sami. Někdy byl problém, aby kamiony dojely z České republiky v neporušeném stavu, a také některé elementární pracovní pomůcky a nástroje, se kterými jsme zvyklí běžně pracovat, jsme si museli dovážet. Vzpomínám si například, jak bylo obtížné sehnat vodováhu, nebo kdy teprve dodávka celého kamionu stavebních koleček vyřešila jejich absenci. Dnes je samozřejmě situace jiná, řada soukromých investorů ráda kooperuje se zahraničními subjekty a mnoho místních firem dokáže zajistit subdodávky podle našich požadavků. Obecně se to týká i obchodní sítě, kdy obchody, zejména v centru měst, se od těch, na něž jsme zvyklí, prakticky neliší. Kromě firem, které se blíží evropské úrovni, bohužel existují jiné, jež ještě odpovídají době, kdy žádný termín neplatil. Někdy se setkáváme se situací, kdy obchodní partner slibuje neskutečné věci, a přitom předem ví, že je nemůže splnit. Vždy je proto třeba prověřovat reálnost předpokládané dohody, zbytečně neriskovat a rozlišovat mezi obchodními partnery. Obtížné bývá i jednání s některými úřady, kde přežívá řada byrokratických nařízení a značná volnost v jejich výkladu.

Obchodně zábavní komplex M5 Mall u Rjazaně - vizualizace
¤ Obchodně zábavní komplex M5 Mall u Rjazaně - vizualizace

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 03/2011).