Rekonstrukce komplexu dvou budov v Děčíně v ulici U Plovárny

V prosinci 2011 bylo zadáno zpracování studie firmy di5 architekti inženýři s.r.o. Studie podle rozsahu stavebních úprav obsahovala tři varianty návrhu. Všechny stupně projektové dokumentace následně zpracovala firma Valbek, spol. s r.o., která v procesu realizace stavby zajišťovala i výkon činnosti autorského dozoru projektanta. Projektová dokumentace respektovala architektonické řešení stavby podle zpracované studie. Hlavním cílem projektu byla nejen adaptace využití někdejší budovy polikliniky k novým účelům, tedy administrativě a agendě Úřadu práce ČR (ÚP) a Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), ale také například bezbariérové zpřístupnění osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, a tedy k výraznému usnadnění využití služeb ÚP nebo OSSZ a zvýšení komfortu. Navrhovanou rekonstrukcí byly vytvořeny odpovídající podmínky pro práci zaměstnanců obou úřadů jak z hlediska poskytovaných služeb, tak z hlediska efektivnosti využití provozních prostředků.

Historie

Historická budova č. p. 1190/14 v rozsáhlém chráněném území k. ú. Děčín pochází z roku 1938. Byla navržena v historizujícím slohu jako Zemská zdravotní pokladna. Tvoří ji tři křídla uspořádaná do tvaru písmene H. Stavba má čtyři nadzemní podlaží a není podsklepena. Do v ýše 1.NP je obložena pískovcovým obkladem, poslední podlaží částečně ustupuje. Fasáda je zdobena profilovanými římsami, sochařskou pískovcovou výzdobou a svislými meziokenními pásy. Autory stavby byli architekti Ernst Rücker a Paul Spielmann. Průčelí budovy ozdobil Fritz Tampe plastikou Muž vítězící nad smrtí s alegorií uzdravení.

Nová budova byla navržena jako poliklinika a postavena v roce 1986. Je členěna do tří křídel rozmístěných okolo středového dvora a navazuje na boční křídla historické budovy. Stavba má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Její hmota je rozbita vloženými schodišťovými bloky, fasáda je členěna meziokenními pásy. Budova již byla částečně rekonstruována v devadesátých letech a také později, po povodni v roce 2002.

Dispoziční řešení

Provozní celky jsou do základního uspořádání sestaveny podle vzájemných vazeb a možností vstupů pro jednotlivé skupiny klientů úřadů a nájemců. Hlavním principem je snaha o maximální využití centrální haly v historické budově pro přístup k nejfrekventovanějším oddělením ÚP a OSSZ. Do nové budovy jsou pak umisťovány sekce s nižší návštěvností a vedoucí úseky, je v ní také zaměstnanecké schodiště se samostatným vstupem a výtah. Vertikálně je provoz rozdělen po jednotlivých patrech, kde hlavní část ÚP leží ve 2.NP a nejdůležitější části OSSZ ve 3.NP a 4.NP. Samostatné provozy s přístupem klientů, které jsou umisťovány do 1.NP, tvoří sekce ÚP – rekvalifikace a informační a poradenská střediska (IPS), zákoník práce (ZP), trh práce a bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP).

Hlavním vstupem je stávající reprezentativní vchod do historické budovy z východního průčelí. V ní se nalézá zvýšená otevřená dvorana sloužící jako nástupní prostor. Tento bariérový přístup je vhodně směrován ve vztahu k městskému centru, zastávkám MHD a části veřejného parkoviště. Z dvorany se vstupuje přes zádveří do centrální haly, kde je umístěn pult pro ostrahu, podatelna ÚP a OSSZ, pokladna OSSZ, informace ÚP, čekárna a hygienické zázemí pro klienty. Na vstupní halu jsou navázány nejfrekventovanější sekce ÚP – úsek zprostředkování, referát podpory v nezaměstnanosti (PVN), nepojistné dávky a oddělení hmotné nouze. Jednotlivé sekce jsou rozmístěny jak ve staré, tak i v nové budově. Tato část je plně přístupna pro veřejnost a uvedené sekce jsou oddělitelné od haly.

Ve zbylé části 2.NP, která je veřejně přístupná s omezením, jsou umístěny sekce ředitelství, metodiky, jednací místnost, oddělení trhu práce a vnitřní správy. Jednotlivé části provozu jsou pak doplněny o hygienické zázemí, čajové kuchyňky i místnosti s kancelářskou technikou a umyvadly. V 1.PP nebude vzhledem k umístění stavby v záplavovém území a absenci aktuální potřeby dalších prostor využito.

Konstrukční řešení

Rekapitulace stávajících stavebních konstrukcí
Stavba se skládá ze dvou vzájemně propojených částí – historické a nové, orientovaných podélnou osou ve směru východ – západ. Jedná se o stavbu samostatně stojící, o čtyřech nadzemních podlažích a jednom podzemním podlaží, které je pod novou budovou zcela pod úrovní terénu. V historické části se nacházejí pouze nadzemní podlaží. Půdorys stavby je členitý, jeho maximální vnější rozměry činí 51,430 × 75,485 m. Výrazně členité jsou také ploché střechy. Hlavní vstup se nachází ve 2.NP, na něj navazuje centrální hala, ve které je tříramenné schodiště, propojující všechna čtyři podlaží historické budovy. Na centrální halu byly připojeny prostory hygienického zázemí a ostrahy a dále na ni navazují obslužné chodby bočních křídel. V 1.NP se nalézal nefunkční provoz rehabilitace, provoz bazénu pro matky s dětmi, lékárna a technické zázemí. Provoz nové budovy byl dispozičně navázán na historickou budovu. Schéma provozu tvořily komunikační koridory otevřené do dvora, na které byly navázány prostory ordinací a dalších zdravotnických provozů. U západního křídla byl pak vložen třetí trakt zázemí. Podlaží byla vertikálně propojena jedním hlavním schodištěm s výtahem a dvěma únikovými schodišti v místě napojení na historickou budovu. Od povodní v roce 2002 bylo 1.PP bez využití. Nosná konstrukce je kombinací stěnového a sloupového systému s železobetonovými stropními deskami doplněnými o železobetonové průvlaky mezi sloupy. Obvodové stěny a vnitřní sloupy jsou zděné a železobetonové. Stavba je založena plošně na základových betonových pasech.

Základní stavební úpravy
Samotnou rekonstrukcí nebylo zasaženo do nosného systému stavby. Celé 1.PP není z důvodu umístění stavby v záplavovém území využíváno. Kromě dílčích údržbových úprav zůstalo toto podlaží v původním stavu. Byla demontována veškerá hygienická zařízení, výměníková stanice ÚT a rozvodna elektroinstalací byla přesunuta do 1.NP. V 1.NP–4.NP došlo k dispozičním změnám formou vybourání části stávajících příček a vybudováním nových. Vybourány byly kompletně nášlapné vrstvy podlah a nahrazeny novými. Ve 2.NP stavby byla kompletně nahrazena skladba venkovní vstupní terasy, kterou do budovy zatékalo. V rámci výměny skladby terasy byly zrušeny světlíky prosvětlující 1.PP. Celá budova je zateplena 140 mm EPS v novější části a 160 mm EPS v přední části stavby. V 1.NP v místě kamenného obkladu bylo provedeno zateplení z vnitřní strany stavby minerálními deskami tl. 180 mm. Nově byl kompletně zateplen střešní plášť budovy min. 200 mm izolace z minerální vlny. V souvislosti s tímto zateplením došlo k výměně části povlakové střešní krytiny. Kompletně byly vyměněny všechny klempířské prvky. Strop 1.PP byl ze spodního líce zateplen 100 mm izolace z minerálních desek. Fasáda včetně členění oken zůstala zachována, některé její části upravované při pozdějších rekonstrukcích byly vráceny do původní podoby. Na části fasády byl proveden fasádní plášť z mřížového dekorativního plechu.

Výplně okenních otvorů směrem k východu a jihu byly opatřeny fasádními žaluziemi. Původní zastaralé výtahy jsou nahrazeny novými, výtah v návaznosti na bezbariérový vchod byl řešen jako bezbariérový. Celkově se renovovaly veškeré vnitřní i vnější povrchy stavby.

Zkušenosti s realizací projektu

Jedním z největších problémů bylo vypořádání se s bouracími pracemi uvnitř historické budovy. Velká většina stávajících příček a podlahových konstrukcí byla odstraněna. Za pomoci statika byla pro urychlení prací navržena optimální mechanizace na demoliční práce uvnitř stavby a následný odvoz vybouraných hmot. Z důvodu malé únosnosti stropních konstrukcí se využila minirypadla a malý kolový nakladač. Díky malé hmotnosti použité mechanizace jsme byli schopni přesunovat stroje i přes jednotlivá podlaží stávajícím nákladním výtahem.