Zpět na předpisy

Právní předpisy pro dokumentaci staveb po roce 1948 - II. část

17. ledna 2011
Marie Báčová

Autor:


Je absolventkou střední ekonomické a střední knihovnické školy. Od roku 1977 pracuje v oblasti stavebních informací, v  současné době je poradkyní v Kanceláři ČKAIT. Zabývá se tvorbou informačních systémů ve výstavbě, organizací informačního servisu  pro  členy  ČKAIT a další stavební veřejnost,  vydáváním odborné literatury a publikační činností.


První část článku naleznete zde.

Právní předpisy doplňující a související

Vedle právních předpisů věnovaných v prvé řadě dokumentaci staveb byly po roce 1948 vydávány právní předpisy, které se dokumentací staveb zabývaly v souvislosti se svým obsahem a účelem (experimentální stavby, typizace ve výstavbě, opakované projekty aj.).

Nařízení ministra techniky č. 298/1948 Sb., o přezkoušení projektů vodovodních a kanalisačních staveb pro sídliště.
Prováděcí předpis k zákonu č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu), a zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organisaci veřejné správy
Účinnost od 30. 12. 1948; právní předpis nebyl formálně zrušen; prakticky byl překonán dalším vývojem a novou právní úpravou.
Nařízení ukládalo obcím povinnost zpracovat a předložit ke schválení projekt (dokumentaci) vodovodních a kanalizačních staveb pro sídliště budovaná jako součást úkolů dvouletého hospodářského plánu nebo zařazené do prováděcích plánů pětiletého plánu. Každý projekt vodovodních a kanalizačních staveb pro obytné stavby hromadně budované a územně soustředěné v obvodu obce (sídliště) musel být předložen ministerstvu techniky k ověření úspornosti a technické proveditelnosti. Ministerstvo techniky mohlo přezkoušením projektů pověřit krajské národní výbory. Nařízení dále stanovilo obsah dokumentace vodovodních a kanalizačních staveb včetně výkresové dokumentace.

Nařízení ministra techniky č. 20/1950 Sb., o přezkoušení projektů čistíren odpadních vod výrobních podniků a nemocnic a o zajištění jejich budování
Prováděcí předpis k zákonu č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu), a zákonu č. 47/1950 Sb., o úpravách v organisaci veřejné správy
Účinnost od 17. 3. 1950; právní předpis nebyl formálně zrušen; prakticky byl překonán dalším vývojem a novou právní úpravou. Nařízení stanovilo závazný obsah projektů čistíren odpadních vod výrobních podniků, nemocnic, léčebných ústavů a podobných zařízení. Projekty musely být přezkoušeny z hlediska plánovacího, z hlediska účelnosti, hospodárnosti a technické proveditelnosti. Podmínkou vodoprávního projednání projektu byl doklad o jeho přezkoušení.

Vládní nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí
Účinnost od 11. 10. 1950 do 1. 1. 1959.
Prováděcí předpis k zákonu č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí.
Nařízení stanovilo závazný obsah, součásti a zásady pro vypracování zastavovacího plánu obce, postupy při povolování staveb (?přípustnost staveb?). Stavebník předkládal stavebnímu úřadu dvojmo stavební projekt. Nařízení zmocňovalo Ministerstvo techniky k vydání podrobnějších předpisů (směrnice apod.), které mj. upraví navrhování a provádění staveb, určí způsob provedení stavebního projektu a blíže upraví vytyčení stavební čáry a úrovně. Pro zahájení stavby musel mít stavebník k dispozici stavební projekt, souhlas stavebního úřadu a zejména doklad o zařazení stavby do jednotného hospodářského plánu.

Nařízení ministra techniky č. 127/50 Sb., o přezkoušení projektů na zásobování vodou výrobních podniků a léčebných a ošetřovacích ústavů a projektů úpraven vody, jakož i o zajištění jejich provádění
Účinnost od 30. 8. 1950; právní předpis nebyl formálně zrušen; prakticky byl překonán dalším vývojem a novou právní úpravou.
Nařízení stanovilo závazný obsah projektů na zásobování výrobních podniků, léčebných a ošetřovacích ústavů. Projekty musely být přezkoušeny z hlediska plánovacího, z hlediska účelnosti, hospodárnosti a technické proveditelnosti. Podmínkou vodoprávního projednání projektu byl doklad o jeho přezkoušení. Schvalujícím orgánem byl příslušný krajský národní výbor nebo Ministerstvo techniky.

Vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 46/1960 Sb., o lhůtách pro odevzdání projektové dokumentace staveb
Prováděcí předpis k zákonu č. 42/1959 Sb., o dokumentaci staveb
Účinnost od 1. 5. 1960 do 1. 7. 1966.
Investoři staveb odevzdávají generálním, popřípadě přímým finálním dodavatelům schválené zadávací projekty, popřípadě jednostupňové projekty, etapové zadávací projekty nebo prováděcí projekty, vypracované podle předpisů o dokumentaci staveb, v dohodnutých lhůtách. Jestliže nedojde k dohodě mezi investorem a dodavatelem stavby, platí lhůty uvedené v této vyhlášce pro jednotlivé druhy staveb.

Vyhláška ministerstva výstavby č. 97/1962 Sb., o dokumentaci, sledování a vyhodnocování experimentálních staveb
Účinnost od 15. 10. 1962 do 1. 8. 1973.
Vyhláška obsahuje ustanovení týkající se účelu experimentálních staveb, experimentálního záměru, dokumentace experimentálních staveb, provádění, sledování, financování a vyhodnocování experimentálních staveb.
Dokumentace experimentálních staveb se člení na experimentální studii, investiční úkol a na projektovou dokumentaci. Experimentální studie je souborným technicko-ekonomickým řešením stavby vymezené experimentálním záměrem. Stanoví orientačně celkový náklad experimentální stavby, členěný na investiční náklad a zvýšené náklady vlivem experimentu. U složitých a významných úkolů se experimentální studie zpracovává ve více variantách k získání optimálního řešení. Schválená experimentální studie je závazným podkladem pro zpracování investičního úkolu a projektové dokumentace. Projektová dokumentace se zpracovává zpravidla v jednom stupni (jednostupňový projekt), pokud objasnění materiálové, konstrukční a technologické přípravy nevyžaduje zpracování ve dvou stupních. U staveb zařazených do plánu experimentálních staveb bylo možno se odchýlit od technických norem.

Vyhláška Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra ČSSR a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR č. 162/70 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě, ve znění pozdějších předpisů
Účinnost od 1. 1. 1971 do 1. 1. 1978.
Vyhláška se vztahovala na stavby komplexní bytové výstavby a stavby komplexní bytovou výstavbu podmiňující; ustanovení vyhlášky se přiměřeně použilo i pro stavby prováděné svépomocí.
Přípravná dokumentace stavby obsahovala projektový úkol (zpracovával se na obytný soubor), studii souboru staveb (včetně podmiňujících staveb), obsahující tzv. souhrnné údaje stavby. Dodavatel KBV byl povinen poskytovat pro zpracování projektové dokumentace na žádost jejího zpracovatele projektové podklady. Projekt se zpracovával na základě schváleného projektového úkolu a vydaného územního rozhodnutí, a to zpravidla ve dvou stadiích. Přílohou č. 1 vyhlášky byl Směrný obsah souhrnného projektového řešení pro komplexní bytovou výstavbu.

Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 79/1973 Sb., o experimentálním ověřování ve výstavbě
Účinnost od 1. 8. 1973 do 1. 1. 1986.
Předmětem stavebního experimentu mohly být:
a) stavební konstrukce, jejich prvky a soustavy, technická zařízení, jejich prvky a soustavy a stavební materiály, u nichž se ověřují zejména technické, ekonomické a užitné vlastnosti, výkony a funkce, spolehlivost a trvanlivost, způsoby provádění apod.;
b) stavební části staveb, u nichž se ověřují účelové funkce.

Vyhláška rozlišuje druhy stavebních experimentů: výzkumný, testovací a prototypový. Výsledky stavebních experimentů byly podkladem zejména pro vypracování, zpřesnění nebo úpravy příslušných technických regulativů, zvláště technických norem, nástrojů typizace, technických normativů staveb, popř. dalších regulativů v oblasti výroby, provádění a údržby staveb; rozhodnutí o zavedení hromadné výroby a výstavby; určení rozvoje materiálně výrobní základny pro výstavbu.
Účel stavebního experimentu odůvodňuje experimentální studie, která je podkladem pro zpracování experimentálního úkolu. Experimentální úkol obsahuje mj. zdůvodnění nutnosti stavebního experimentu a popis využití výsledků stavebního experimentu. Projektová dokumentace experimentální stavby se zpracovávala ve formě souhrnného projektového řešení; jeho obsah vyhláška podrobně specifikovala.

Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech, ve znění pozdějších předpisů
Prováděcí předpis zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od 1. 1. 1978 do 1. 1. 1989.
Vyhláška stanovila jednotný způsob opakovaného používání prováděcích nebo jednostupňových projektů stavebních objektů a provozních souborů. Nevztahovala se na projektovou přípravu staveb, u nichž byla stanovena povinnost uplatňovat typové podklady. Vyhláška rozlišovala opakovatelný projekt a opakovaný projekt. Opakovatelný projekt je prováděcí nebo jednostupňový projekt stavebního objektu nebo provozního souboru, upravený podle požadavků vyhlášky (je pro něj zpracován informační list a jsou pro něj vyčleněny základní náklady) a zařazený do centrální evidence opakovatelných projektů. Opakovaný projekt je opakovatelný projekt použitý pro zpracování projektové dokumentace, doplněný o projektové řešení neopakovatelné části stavebního objektu nebo provozního souboru. Vyhláška obsahuje ustanovení o výběru a úpravě projektů vhodných k opakování.

Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě
Prováděcí předpis zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od 1. 1. 1978 do 1. 7. 1992.
Typizace ve výstavbě byla zaměřena na unifikaci požadavků na stavby, jejich prostorové části, stavební soustavy a stavební díly a na tvorbu nebo účelný výběr vzájemně koordinovaných funkčních, technicko-ekonomických a architektonických řešení vhodných pro opakované použití.
Předmětem typizace jsou stavební díly, stavební soustavy, stavební objekty a jejich prostorové části. Stavebními díly se rozumějí ucelené součásti stavebních objektů, vymezené procesem stavění, charakterizované souhrnem výrobků a prací a plnící v nich určité technické a účelové funkce. Stavebními díly jsou stavební konstrukce a sestavy technických zařízení i jejich skladby a kombinace. Stavebními soustavami se rozumějí soubory nosných stavebních konstrukcí a ostatních s nimi konstrukčně souvisejících stavebních dílů, určené pro vymezené použití. Prostorovými částmi stavebních objektů se rozumějí skladebné části stavebních objektů s vymezenými účelovými a zejména provozními funkcemi.
Typizačními pracemi jsou typizační studie, typizační úkol, typový podklad, podrobná dokumentace k typovému podkladu stavebního objektu, typizační směrnice a ostatní úkoly zahrnuté v plánu typizace. Vyhláška upravuje posuzování, schvalování, závaznost, platnost a uveřejňování typizačních prací.

Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní plánovací komise č. 128/1978 Sb., o režimech komplexní bytové výstavby a investic, které komplexní bytovou výstavbu podmiňují
Prováděcí předpis zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost od 1. 1. 1979 do 18. 6. 1990.
Režimy komplexní bytové výstavby a podmiňujících investic se zpracovávaly pro stavby komplexní bytové výstavby stavby tuto výstavbu podmiňující, pokud náklady překračovaly 10 mil. Kčs, jako podklad pro přípravu a realizaci staveb. Režimy představovaly konkretizaci rozpisů úkolů státních a hospodářských plánů. Podkladem pro zpracování režimů KBV byly zejména:
a) směrnice pro vypracování pětiletého a prováděcího státního plánu a státní plány;
b) schválené územní plány a územní projekty obytných zón;
c) investiční programy komplexní bytové výstavby;
d) vydané investiční záměry staveb;
e) schválené projektové úkoly staveb;
f) registrační listy projektových úkolů a zahajovaných staveb;
g) schválené úvodní (jednostupňové) projekty staveb včetně plánů organizace výstavby a v jejich rámci;
ga) doklady o projednání plánů organizace výstavby;
gb) schvalovací protokoly úvodních (jednostupňových) projektů;
h) seznamy podmiňujících investic;
i) hospodářské smlouvy;
j) údaje a doklady o současném stavu zajištění projektové dokumentace;
k) u rozestavěných staveb, stavebních objektů a provozních souborů údaje a doklady o současném stavu prací a dodávek a údaje statistických zjištění předchozích období;
l) režimy KBV schválené v minulém období.

Režim KBV obsahoval zejména:
a) jmenovité seznamy staveb komplexní bytové výstavby a podmiňujících investic, jejich stavebních objektů a provozních souborů s uvedením termínů jejich zahájení a dokončení;
b) sumář objemu prací a dodávek podle druhu výstavby a počty všech dokončovaných a zahajovaných bytů a počty lůžek v ubytovacích zařízeních zahrnovaných do komplexní bytové výstavby podle prováděcího státního plánu a prováděcích hospodářských plánů v kraji nebo okrese;
c) jmenovitý seznam obytných souborů;
d) výrobní zajištění staveb komplexní bytové výstavby a podmiňujících investic podle jednotných dodavatelů;
e) jmenovitý seznam podmiňujících investic;
f) zápis ze závěrečného projednání režimu KBV (§ 8);
g) rozhodnutí nadřízených nebo ústředních orgánů o případných rozporech;
h) rozhodnutí o případných výjimkách z ustanovení vyhlášky.

Vyhláška dále stanovila postup při zpracování režimů KBV, při jejich předkládání a schvalování, při řešení rozporů a povolování výjimek a změn. Obsahovala rovněž ustanovení o kontrolních dnech, jejichž konání bylo u KBV povinné.

Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 105/1985 Sb., o experimentálním ověřování ve výstavbě
Prováděcí předpis zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od 1. 1. 1986 do 1. 7. 1992.
Vyhláška stanovila postup a náležitosti experimentálního ověřování ve výstavbě a působnost a postup orgánů a organizací při jeho zabezpečování. Vyhláška upravuje obsah a zpracování experimentálního zadání a závěrečného vyhodnocení. Oproti předchozí vyhlášce č. 79/1973 Sb. je úprava provedená touto vyhláškou stručnější a jednodušší; vyhláška nevznáší speciální požadavky na projektovou přípravu.

Právní předpisy o oprávnění k projektové činnosti

Zákonem č. 61/1951 Sb., ze dne 11. července 1951, bylo zrušeno oprávnění civilních techniků (tj. civilních inženýrů, civilních geometrů a úředně autorizovaných horních inženýrů) a byla zrušena Inženýrská komora s účinností k 31. 12. 1951. Věcně příslušná ministerstva byla oprávněna pověřit orgány, podniky nebo družstva výkonem prací, které prováděli civilní technici. Tato pověření se vyhlašovala podzákonnými normami, publikovanými v Úředním listu. Odpovědnost za dokumentaci staveb tak byla přenesena z fyzických osob na právnické osoby. Tento právní stav se v praxi dlouhodobě neosvědčil a stát postupně přecházel k úpravě oprávnění fyzických osob k projektové činnosti. První právní předpis o oprávnění k projektové činnosti byl vydán v roce 1966.

Vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, ve znění pozdějších předpisů
Prováděcí předpis k zákonu č. 113/1965 Sb., o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci a k zákonu č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu.
Účinnost od 1. 1. 1967 do 1. 10. 1976.
Projektovou činností ve smyslu této vyhlášky se rozumí zpracování územních plánů a studií, projektové dokumentace staveb, včetně projektové dokumentace výstav a projektů interiérů, úkolů typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě a poskytování odborné pomoci při této činnosti.
Projektová činnost může být vykonávána jen na základě a v rozsahu uděleného oprávnění. Oprávnění k projektové činnosti udělovaly projektovým, resp. projektově inženýrským organizacím, ministerstva nebo jiné ústřední orgány státní správy a krajské národní výbory.
Stavebníci mohou zadávat projektantům práce na projektové dokumentaci stavby, nepřesahuje-li investiční náklad stavby 500 000 Kčs, má-li projektant povolení k jejich provedení. U stavebního bytového družstva se tato hranice zvyšuje na 4 mil. Kčs, zpracovává-li projektovou dokumentaci pro bytovou výstavbu tohoto družstva jeho člen nebo několik projektantů, z nichž alespoň jeden je členem tohoto družstva a v projektované stavbě má být uspokojena jeho vlastní potřeba bydlení. Povolení k provedení prací na projektové dokumentaci pro určitou stavbu vydával projektantovi na jeho žádost stavební úřad, příslušný pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Vyhláška stanovila kvalifikační a další požadavky na vydání povolení.

Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 88/1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, ve znění vyhlášky 58/1990 Sb.
Prováděcí předpis k zákonu č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Účinnost od 1. 10. 1976 do 18. 5. 1990.
Podle této vyhlášky se projektovou činností rozumí zpracovávání územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, přípravné a projektové dokumentace staveb, které vyžadují stavební povolení, typizačních směrnic a typových podkladů. Projektovou činnost mohly vykonávat organizace jen na základě a v rozsahu uděleného oprávnění k projektové činnosti, občan jen na základě a v rozsahu povolení vydaného stavebním úřadem. Oprávnění udělovaly podřízeným organizacím ústřední orgány státní správy, krajské národní výbory, Národní výbor hl. m. Prahy a Národní výbor hl. m. SR Bratislavy. Vyhláška stanovila postup při udělení, změně, omezení a odnětí oprávnění.

Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 73/1987 Sb.
Prováděcí předpis k zákonu č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k zákonu č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost od 1. 4. 1983 do 1. 7. 1992.
Vyhláška upravovala zásady pro postupné zavádění systému ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě. Zvláštní způsobilostí k některým činnostem ve výstavbě se rozuměl souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností a dovedností nezbytných k řádnému výkonu vybraných pracovních činností (funkcí) majících rozhodující význam pro ochranu zájmů společnosti a souvisejících s přípravou, projektováním, povolováním, prováděním a kolaudováním staveb. K ověření zvláštní způsobilosti byly určeny vybrané činnosti (funkce) v oblasti investorské činnosti, posuzovací činnosti, projektové činnosti a inženýrské činnosti. Zvláštní způsobilost se ověřovala zkouškou před zkušební komisí. Zkušební komise zřizovaly ústřední orgány státní správy. Pracovníky přihlašovaly ke zkoušce organizace, u nichž byli pracovníci v pracovním poměru. Pracovníkům, jejichž zvláštní způsobilost byla ověřena úspěšným vykonáním zkoušky, vydal ústřední orgán státní správy průkaz zvláštní způsobilosti.

Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti
Prováděcí předpis k zákonu č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost od 18. 5. 1990 do 1. 7. 1992.
Podle této vyhlášky se projektovou činností rozumělo zpracování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, zadání stavby, předkládané jako podklad pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a zpracování projektu stavby. Právnické osoby mohly vykonávat projektovou činnost jen na základě a v rozsahu uděleného oprávnění k projektové činnosti. Fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů (zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů) mohly vykonávat projektovou činnost jen na základě průkazu zvláštní způsobilosti v oboru projektové činnosti. Ostatní fyzické osoby mohly vykonávat projektovou činnost jen pro vlastní jednoduchou stavbu na základě průkazu zvláštní způsobilosti v oboru projektové činnosti. Vyhláška stanovila postup při udělování oprávnění k projektové činnosti a průkazu zvláštní způsobilosti v oboru projektové činnosti.
Vyhláška č. 186/1990 byla zrušena zákonem č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Touto novelou bylo do platného stavebního zákona mj. vloženo nové ustanovení, které znělo: Vybrané činnosti ve výstavbě, které mají rozhodující význam pro ochranu veřejných zájmů při přípravě, projektování nebo provádění staveb, mohou vykonávat pouze osoby, které k nim prokázaly odbornou způsobilost zkouškou a obdržely průkaz odborné způsobilosti (autorizaci). Zrušenou vyhlášku de facto nahradil zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, který nabyl účinnosti dnem 10. 7. 1992.

Závěrem

Vydání vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, požadovala odborná stavební veřejnost, mj. prostřednictvím nevládních organizací ve výstavbě. V praxi činí ovšem problém přiměřenost použití této vyhlášky, která je závazným právním předpisem a platí jak pro stavbu garáže, tak atomové elektrárny. Obě Komory, ČKAIT i ČKA, připravují společný návrh úpravy vyhlášky o dokumentaci staveb tak, aby se omezila pouze na ochranu veřejného zájmu při navrhování staveb. Projektová dokumentace je podkladem pro rozhodnutí o povolení stavby, nikoliv pro provádění stavby. K provádění stavby by měl stavebník zadávat a vyžadovat zpracování realizační (stavební, dodavatelské, výrobní) dokumentace - terminologie tu není ustálena.
Stavebně právní terminologie se dále vyvíjí a mění, v současně době zejména pod vlivem evropského práva a evropské normalizace. V evropských normách se používají termíny návrh, navrhování stavby (z anglického design), nikoliv projektová dokumentace. Do přípravy staveb vstupují požadavky na energetickou náročnost budov, trvalou udržitelnost aj.