Požární bezpečnost staveb

V roce 1991 byla většinou členských států Evropského společenství přijata Směrnice Rady 89/106/EEC, o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států týkajících se výrobků a staveb.

Základními požadavky na výrobky a stavby jsou:

• mechanická odolnost a stabilita;
• požární bezpečnost;
• zdravotní a ekologická bezpečnost;
• uživatelská bezpečnost;
• ochrana proti hluku;
• úspora energie a ochrana tepla.

Cíle požární bezpečnosti staveb
Na Směrnici Rady navazují interpretační dokumenty, které jsou tříděny podle základních požadavků. Požadavky požární bezpečnosti jsou předmětem interpretačního dokumentu č. 2. V České republice jsou všechny základní požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem zapracovány do stavebního zákona (§ 156 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a jeho navazujících předpisů. Rovněž Ministerstvo vnitra ČR má uvedenou oblast právně upravenu, a to zejména zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a v jeho navazujících předpisech, především vyhlášce č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Zákon č. 186/2006 Sb., tzv. změnový zákon, uložil Ministerstvu vnitra ČR povinnost vydat prováděcí právní předpis upravující technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb. Tímto předpisem se stala vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která nabyla účinnosti 1. července 2008.

Cílem jednotlivých ustanovení vyhlášky je:

• omezit rozvoj a šíření ohně a kouře ve stavbě;
• omezit šíření požáru na sousední stavby;
• zajistit evakuaci osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru;
• umožnit účinný a bezpečný zásah záchranným jednotkám.

Všechny uvedené požadavky je možné splnit pouze za předpokladu, že po stanovenou dobu bude zaručena únosnost a stabilita nosných nebo celistvost a izolace požárně dělicích konstrukcí.

¤ Požárně bezpečnostní řešení stavby s pasivním a aktivním zabezpečením, 1 - elektrická požární signalizace, 2 - samočinné stabilní hasicí zařízení, 3 - zařízení pro odvod kouře a tepla, 4 - únikové východy, 5 - příjezdová komunikace, 6 - nástupní plocha, 7 - sousední objekt

Opatření pro realizaci cílů požární bezpečnosti staveb
Pro splnění požadavků požární bezpečnosti na stavbu je třeba provést souhrn opatření.

• Požadavku na bezpečný únik osob, popřípadě evakuaci zvířat a majetku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení, především vhodným návrhem požárních úseků a únikových komunikacích ve stavbě.
• Pro zamezení šíření požáru uvnitř stavby se provádí dělení staveb na menší požárně oddělené celky - požární úseky, popřípadě se stavby vybavují požárně bezpečnostními zařízeními, nebo se uplatňují další opatření (stálý dohled požárních jednotek).
• Přenesení požáru z hořící stavby na sousední (protilehlou nebo přilehlou) stavbu se předchází vymezením požárně nebezpečných prostorů, ve kterých hrozí nebezpečí přenesení požáru z hořící stavby sálavým teplem, popřípadě padajícími hořícími stavebními částmi. Výstavba v požárně nebezpečném prostoru je možná pouze za určitých podmínek.
• Umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný a bezpečný protipožární zásah vyžaduje navrhnout přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, vybudovat vnitřní a vnější zásahové cesty, zajistit pro hasební účely dostatek požární vody o předepsaném tlaku, popřípadě jinou hasební látku. Ve zdůvodněných případech se musí stavba nebo území zabezpečit jednotkami požární ochrany, aj.

Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situováním a dispozicí stavby a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prvky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení a opatření. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace, samočinné stabilní hasicí zařízení a požární odvětrání. Rovněž lze zohlednit blízkost profesionální záchranné a zásahové jednotky a její stálý dohled.

Pasivní zabezpečení zaručuje:

• stabilitu staveb;
• dělení staveb na požární úseky;
• bezpečné únikové cesty;
• omezení šíření požáru na sousední stavby;
• podmínky pro účinný protipožární zásah.

Aktivní systémy svou funkcí zaručují:

• detekci požáru;
• vyhlášení poplachu;
• ovládání dalších zařízení pomocí EPS;
• rychlé přivolání zasahujících jednotek;
• samočinné hašení bez účasti lidského činitele;
• odvedení tepla a kouře;
• lepší podmínky pro evakuaci;
• snížení rozsahu škod;
• snížení teplotního namáhání stavebních konstrukcí.

Z výčtu úloh, které se musejí v rámci požární bezpečnosti staveb řešit je zřejmé, že požární bezpečnost staveb je interdisciplinární záležitostí, úzce se dotýkající všech profesí zúčastněných na procesu navrhování, schvalování, přípravy a realizace staveb. Stále se upřesňují a podrobněji řeší požadavky na zásobování a rozvod elektrické energie, vzduchotechniku a požární odvětrání, vybavení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně jejich koordinace a programování provázanosti se zabezpečovacími a řídicími systémy. Prosazují se zásady jednotného evropského požárního zkušebnictví a následná klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí.
Požární bezpečnost je nutné zajistit nejen u pozemních staveb nevýrobních a výrobních, ale je povinnou vlastností také staveb podzemních a inženýrských. Především silniční a železniční tunely představují výrazný prvek transevropských silničních a železničních dopravních tras s výraznými rizikovými rysy projevujícími se při mimořádných událostech.

Postupy pro posuzování požární bezpečnosti staveb
Při naplnění výše uvedených zásad zajištění požární bezpečnosti stavby je možné postupovat konzervativním, noremním postupem, anebo nověji tzv. inženýrským přístupem - uplatňovaným obzvláště tam, kde jsou úlohy řešené noremním postupem jen obtížně proveditelné nebo neproveditelné. Inženýrský postup je založen na teoretických znalostech, využití možností matematického modelování, výkonného počítačového hardwaru a domácích i zahraničních softwarových produktů. U složitějších staveb je potřeba zpracovat analýzu rizik, jejíž závěry jsou podkladem pro míru navrhovaných opatření. Oprávnění k použití inženýrského přístupu je dáno zákonem (zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění - změnový zákon) autorizovanému inženýrovi nebo technikovi, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb. Ve všech fázích návrhu, realizace a užívání staveb je významná i úloha státního požárního dozoru. Činnost pracovníků státního požárního dozoru není v praxi jen čistě kontrolní, často přechází v činnost poradenskou.