Zpět na stavby

Nové centrum rozvíjí tradiční hodnoty obce

19. ledna 2011
doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.

Při jižním okraji Prahy, nad Břežanským údolím nedaleko Vltavy, došlo v obci Dolní Břežany díky developerskému projektu na základě vítězné urbanistické studie k razantní přestavbě centra. Realizace návrhu výstavby nového obytného náměstí vhodně navazujícího na okolní zástavbu i přírodní prvky, postoupila v soutěži Stavba roku 2010 do druhého kola a získala cenu Státního fondu rozvoje bydlení.


Ještě v nedávné minulosti působily Dolní Břežany jako nezajímavá, průjezdná obec mezi Prahou a jihovýchodními, převážně rekreačními destinacemi. Vynikal zde pouze zámek (původně ze 17. století, restituce Arcibiskupství pražského), rybníky, benzinová pumpa, kompaktnější bytová zástavba na severu a škola. Centrem byla křižovatka se stánkem vietnamských trhovců, kam občas přijela pojízdná prodejna pečiva. Atmosféru ?balkánu? podporovala skládka uprostřed obce, v místě zasypaného rybníku.

Průhled z náměsti k novému jezeru a do parku
¤ Průhled z náměsti k novému jezeru a do parku

Urbanistické řešení

Hlavní myšlenkou návrhu nového centra byla snaha tradičním způsobem a současnými prostředky navázat na to nejnosnější, co stávající obec poskytuje. Z toho vyplynuly tři hlavní zásady návrhu:

  • podpořit nejvýznamnější architektonickou památku - zámek - a nejvýraznější místní přírodní motiv - vodní plochu;
  • potřeba řešit společenský prostor centra formou nového náměstí;
  • propojit veřejným parkem centrum s okolní přírodou.

Z hlediska urbanistického je základní myšlenkou kompozice vytváření ucelených charakteristických prostorů, jejich vyváženost, průhledy na významná a charakteristická místa a pohledové vazby mezi nimi. Nové centrum komunikačně propojuje významná místa obce a dotváří hlavní pěší tahy v obci. Hlavní body urbanistického konceptu byly:

  • velikost náměstí cca 50x70 m;
  • náměstí je umístěno na kompoziční ose Dělnická ulice - věž zámku;
  • podélná osa náměstí je kolmá na ulici Pražskou;
  • Pražská ulice je vizuálně propojena s novým náměstím;
  • Pražská ulice je v řešeném úseku rozšířena formou bulváru a obytné domy jsou tím částečně odsunuty od dopravního ruchu;
  • ulice Pražská je lemována stromořadím;
  • původní atmosféru prostoru připomíná pro Břežany charakteristická vodní plocha navržená v sousedství náměstí;
  • park s vazbou na volnou přírodu.

Letecké foto na centrum Dolních Břežan před započetím plánování výstavby
¤ Letecké foto na centrum Dolních Břežan před započetím plánování výstavby

Letecké foto na centrum Dolních Břežan po realizaci výstavby, před dokončením parku
¤ Letecké foto na centrum Dolních Břežan po realizaci výstavby, před dokončením parku

Architektonické řešení

Náměstí je vytyčeno čtyřmi obytnými bodovými budovami v rozích, které jsou nejvyššími navrženými objekty. Jejich výška je podle územního plánu omezena na 17 m nad okolním terénem (tj. pěti nadzemními podlažími). Základem bodových domů je tvar hranolu blížící se krychli, zvýrazněný obkladem cihelným páskem, s rizality nebo arkýři ve světle šedé barvě. Parter je zdůrazněn bosáží, s ustupujícím posledním podlažím, obloženým dřevem a nízkou stanovou střechou s hliníkovou světle zelenou krytinou. Zábradlí balkonů tvoří žlaby se zelení obložené dřevem, dřevěná madla a jednoduchá drátěná výplň. Vertikální charakter budov je podpořen materiálově i barevně odlišenými rizality a arkýři, probíhajícími přes všechna podlaží, dále vertikální proporcí oken a opakovaným řazením lodžií a vysazených květinových žlabů nad sebou. Působení bodových domů, jako objektů vymezujících prostor, umocňuje použití solidních a těžkých materiálů a tlumená barevnost fasád. Boční křídla náměstí tvoří čtyřpodlažní budovy dosahující v hřebenech výšky 14 m, s bytovými prostory ve vyšších podlažích a provozovnami služeb v přízemí. Deskové domy se opticky člení na menší stavby tvarem a výškovým posunem střech, členěním oken a případně barvou. Valbové střechy s římsou, kryté barevným plechem, jsou protnuté vyššími bloky s plochými střechami s atikami. Charakteristické pro architektonické pojetí návrhu jsou terasy, lodžie, balkony a zimní zahrady, které lemuje zeleň. Vysoké procento prosklení budov je dané použitím nízkých parapetů nebo francouzských oken, rohových oken nebo oken do více směrů z jednoho vnitřního prostoru. Rovněž omítané zdivo běžných podlaží, ustupující poslední podlaží obložené dřevem, bosáží zvýrazněný parter a z větší části kryté chodníky podél domů jsou pro architektonické řešení staveb charakteristické. Barevnost domů náměstí je na rozdíl od bodových objektů, velmi jemná, je použita převážně bílá a omezený sortiment světlých pastelových barev. Členění bočních křídel náměstí je více horizontální. Přesto, že se jedná o poměrně rozsáhlé objekty, působí vzhledem k členění, použitým materiálům a barevnosti, jemnějším, lehčím a hravějším dojmem. Významným prvkem průčelí všech budov je pnoucí pokryvná zeleň a truhlíková stále zelená převislá zeleň.
V čele na západní straně náměstí je umístěn čtyřpodlažní bytový dům se společenským sálem. Má odlišný charakter, je méně členitý a má působit reprezentativnějším dojmem. Pravidelně členěná hladká bílá průčelí s opakujícími se lodžiemi a loubím získávají jemným posunem v jednotlivých podlažích určité napětí, dodávající budově zajímavost a přitom klidné a seriózní působení s určitou dávkou dominance. Významným prvkem jsou dále skleněné markýzy nad přízemím a barevné posuvné stínicí zástěny v lodžiích v patrech. Dům je navržen tak, aby umožňoval průchod z náměstí do parku, jenž je nedílnou součástí centra.
Směrem k Pražské ulici je umístěna pergola s lavičkami, která umožňuje průhledy od hlavní průjezdné komunikace do náměstí a je tzv. místem setkání. Prostor náměstí je po obvodu dlážděný a doplněný množstvím laviček a fontánou. Ve střední partii je osázen šestnácti platany na zpevněném, mlatovém povrchu. Platany budou v průběhu jejich růstu upraveny do kompaktního útvaru, jehož horní rovina bude dosahovat výšky přibližně 3 m nad zemí. To vytvoří krytý stinný prostor, jakýsi ?deštník?, ve středu náměstí, sloužící k odpočinku a hrám (kuličky, pétanque). Jižní deskový objekt má volný parter tak, aby byl z náměstí umožněn průhled a volný průchod na přilehlou, nově navrženou vodní plochu se stupňovitým břehem a dřevěným molem pro pořádání společenských akcí. Ostatní budovy na náměstí mají v parteru podloubí s množstvím nejrůznějších provozoven, jako je např. květinářství, cukrárna, kavárna, vinárna, trafika, oční optika, prodej elektroniky a svítidel, ale i solária, fitness, bazén pro dětské plavání atd. Pravidelně se zde pořádají trhy a společenské akce. Náměstí je vyhrazeno pouze pro pěší, zásobování a parkování řeší komunikace na vnější straně budov tvořících náměstí.
V severovýchodním rohu náměstí je průchod na tzv. malé náměstí, kterému dominuje pátý bodový vyšší dům, oproti ostatním čtyřem pootočený, s bočními nízkými křídly částečně uzavírajícími daný prostor. V přízemí této budovy je otevřena velkoprodejna potravin, která toto náměstíčko se dvěma stromy uprostřed, množstvím parkovacích míst a průjezdnou ulicí vedoucí až k parku oživuje dlouho do večera.
Příčnou průhledovou osu Dělnické ulice směrem k zámku lemují deskové obytné čtyřpodlažní domy v přízemí s provozovnami, prodlužujícími Dělnickou ulici až k náměstí. Ulice nabízí další řadu provozoven - poštu, dětské centrum, papírnictví, prodejnu oděvů. Poskytuje rovněž dostatek prostoru pro parkování. V přízemí domu orientovaného k parku jsou navrženy byty pro obyvatele se sníženou pohyblivostí, pohybujících se na invalidních vozících. Ve snaze docílit odlišnou atmosféru jednotlivých prostorů jsou deskové domy řešeny individuálně podle umístění nejen po stránce dispoziční a provozní, ale rovněž z hlediska různorodosti materiálů, použitých převážně na zábradlích balkonů a truhlíkách se zelení, jejichž působení je dominantní.
Součástí centra je kromě jmenovaných bytových domů, kterých je celkem deset, ještě dvacetjeden rodinných domů.
Celkem jsou zde postaveny čtyři řady těchto rodinných domů, jež ze severu lemují nový park a tvoří přechodový prvek mezi centrem a stávající zástavbou.
Pod veškerou zastavěnou plochou, kromě rodinných domů, je suterén, sloužící především jako garáže. Kromě toho zde ke každému bytu přísluší i skladová kóje, kotelny pro jednotlivé domy a prostory pro domovní odpad a úklid domů, případně skladovací prostory. Vjezdy do podzemí jsou tři, jeden z ulice Na Račanech na severu, druhý z ulice souběžné s Pražskou pro část pod náměstím a další pod objekt v čele náměstí.

1,, 3, 4, 6, 7 - vyšší bodové domy; 2, 5 8 9 - deskové domy; 10 - dům se společenským sálem; 11 - pergola; 12 - rodinné domy
¤ 1,, 3, 4, 6, 7 - vyšší bodové domy; 2, 5 8 9 - deskové domy; 10 - dům se společenským sálem; 11 - pergola; 12 - rodinné domy

Dopravní řešení

Celá nová lokalita je obsluhována z ulic Pražská a Na Račanech. Veřejná doprava (autobus) má zastávku na Pražské ulici přímo před náměstím při směru od Prahy, zastávka opačným směrem je integrovaná s tržnicí naproti, blíže ke kruhovému objezdu.
Podél Pražské ulice je souběžná obslužná ulice s krátkodobým parkováním a s vjezdem a výjezdem do podzemí. Z této komunikace se odbočuje do obslužné komunikace vedoucí vně náměstí na severní straně a pokračující na západ již jako chodník k rodinným domkům a dále parkem, až k hrázi. V prostoru před velkoprodejnou je rozšířena do malého náměstí, dále je z ní výjezd směrem k ulici Dělnická a ze strany k objektu v čele náměstí. Podél ní jsou v maximální míře navržena parkovací stání.
Ulice Na Račanech funguje jako obsluha severní části lokality. V několika místech je propojena s výše popsanou obslužnou komunikací, je z ní příjezd k rodinným domkům a odtud je řešeno i zásobování velkoprodejny potravin a vjezd a výjezd do podzemí. Pro případ obsluhy jižní části náměstí je navržená slepá krátká komunikace vně jižní strany náměstí končící před novým jezerem. Obsluha jednotlivých domů je uvažována převážně z podzemí, které je propojeno výtahy a schodištěm se všemi domy. Veškeré ostatní plochy lokality jsou určeny pouze pro pěší, s výjimkou pojízdnosti pro zásah hasičů apod.

Pohled podél Pražské ulice
¤ Pohled podél Pražské ulice

Malé náměstí
¤ Malé náměstí

Konstrukční řešení

Z hlediska konstrukcí a výstavby byla situace komplikovaná hlavně polohou staveniště v místě bývalého rybníka. Navážka pod navrženými stavbami byla do úrovně garáží odtěžena a odvezena. Tím se objevilo rozbahněné dno bývalého rybníka. Budovy bylo nutné založit na pilotách do únosného podloží a celou plochu odvodnit. Podzemí je řešeno jako ?hnědá vana?. Nosnou konstrukcí přízemí je železobetonový skelet, v patrech stěnový systém, stropy a výtahové šachty jsou z monolitického železobetonu, schodiště je železobetonové, prefabrikované. Od druhého nadzemního podlaží je využito systému Porotherm, včetně řešení detailů systémovými prvky. Obvodové zdivo je z bloků Porotherm 44 Si, stěny mezi byty a schodišťové stěny mají tl. 300 mm (Porotherm AKU 30), ostatní nosné zdivo má tl. 300 mm. Pro vytvoření panoramatických pohledů jsou jako nosné prvky použity subtilní ocelové sloupky zakomponované do prosklených stěn.
Rodinné domy jsou rovněž v systému Porotherm v kombinaci se železobetonem.
Střešní konstrukce je dřevěná se sádrokartonovými podhledy, s tepelnou izolací a hliníkovou krytinou na záklopu a provětrávané dutině. Budova se společenským sálem a rodinné domy mají střechy ploché s klasickou skladbou vrstev s folií. Příčky jsou zděné z příčkovek Porotherm. Okna jsou dřevěná, typu Euro, smrková, v hnědé barvě. Stejným způsobem jsou pojaty dveře na terasy, vstupní dveře do domů a výlohy komerčních prostor. Vnitřní dveře jsou dřevěné s dřevěnými zárubněmi, s nadsvětlíky až pod strop místností. Vnitřní povrchy stěn zdí jsou převážně omítané štukovou omítkou s bílou výmalbou, koupelny a WC obkládané keramikou.
Povrchy podlah bytů jsou převážně dřevěné, v koupelnách a WC dlážděné keramickou dlažbou. Na schodištích a chodbách je teraco. Dlažby teras a lodžií jsou betonové na podložkách, případně na dřevěné rošty.
Vnější povrchy stěn jsou omítané nebo obkládané cihelným páskem nebo dřevem.
Klempířské konstrukce, včetně parapetů oken, jsou z hliníkového plechu světlezelené barvy.
Vytápění i ohřev teplé vody zajišťují plynové kotelny v suterénech jednotlivých budov, centrum má vlastní podzemní trafostanici, kanalizace je svedena do nové čističky. Je připraveno automatické centrální zalévání květinových truhlíků.

Balkony s květinovými truhlíky
¤ Balkony s květinovými truhlíky

Základní údaje o stavbě
Název:
Centrum Dolní Břežany
Investor: Centrum Dolní Břežany, s.r.o.
Developer: The ACRED Group, s.r.o. Anthony C. Caine, Executive Tomáš Klápa, zástupce developera
Projektant: AACservis, s.r.o.,
Architekti: Ladislav Tichý, Václav Dvořák
Spolupráce: Radim Durchan, Martin Dvořák, Jan Pustějovský, Lubomír Hutka, Pavel Filsak, Stanislav Běhal, Pavlína Sovišová, Naďa Luknárová, Jan Zbíral, Jan Dřevíkovský, Dana Matoušová, Josef Dastych, Vítězslav Táborský, Petr Šikola, Martina Freibergová
Statická část: Stasapo, s.r.o., Luboš Podolka ABP a.s. Praha, Miroslav Kopřiva, Ivan Píša
Požární řešení: Spektra, s.r.o., Svatava Čermáková
TZB: ROSS Holding, s.r.o., Miroslav Roztočil Univers, s.r.o., Vladimír Aubrecht
Dopravní řešení: Jitka Malá
Zeleň: Ateliér zahradní a krajinářské architektury, Zdeněk Sendler, Pavlína Malíková
Zhotovitel: VCES, a.s., ředitel výroby Zdeněk Pokorný, projektový manažer Jiří Cetkovský
Stavbyvedoucí: Jaroslav Skalička
Doba výstavby: 2007-2009
Náklady: 1,1 mld. Kč