Nová úprava dokumentace staveb

Kategorizace dokumentace samotné stavby je založena na tradičně uplatňovaném principu gradace určitosti technického popisu (zobrazení) budoucí stavby v závislosti na informačních potřebách v jednotlivých stadiích výstavby. Dalším zřetelem je povaha staveb z hlediska jejich složitosti, velikosti, popřípadě účelu.
Zásadně se jedná o tyto kategorie:

• projektová dokumentace;
• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace (pasport stavby);
• dokumentace bouracích prací.

Významnou legislativně technickou změnou je, že obsahové náležitosti jednotlivých kategorií dokumentace staveb jsou s účinností od 1. ledna 2007 podrobně upraveny vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, tzn. samostatným prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu. Navazuje se tak na dlouhodobou tradici dříve platných vyhlášek o dokumentaci staveb, které však upravovaly také problematiku rozpočtování staveb. Tato vyhláška se nevztahuje na projektovou dokumentaci staveb leteckých, drážních a staveb pozemních komunikací. Platností vyhlášky nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů, která upravují dokumentování staveb odchylně.

Projektová dokumentace

Projektová dokumentace je základní a nejdůležitější kategorií, která slouží jako podklad:

• k ohlašování jednoduchých staveb, uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, jimiž jsou:
  - stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;
  - podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem;
  - stavby do 300 m² zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let;
  - stavby do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.
• k povolování staveb v rámci stavebního řízení podle § 109 až 114 stavebního zákona;
• k oznamování staveb ve zkráceném stavebním řízení podle § 117 odst. 2 stavebního zákona;
• k povolování změn staveb před jejich dokončením podle § 118 stavebního zákona;
• k provádění průběžných a závěrečných kontrolních prohlídek staveb podle § 122 odst. 3 a § 133 odst. 3 stavebního zákona;
• k ověřování funkčnosti a vlastností provedených staveb v rámci zkušebního provozu podle § 124 odst. 1 stavebního zákona;
• k provedení nezbytných úprav staveb nařízených stavebním úřadem podle § 137 stavebního zákona.

Podrobně jsou obsahové náležitosti projektové dokumentace stanoveny v příloze č. 1 ke zmíněné vyhlášce č. 499/2006 Sb. Projektová dokumentace ověřená autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení musí splňovat také náležitosti stanovené v § 117 odst. 3 stavebního zákona. Projektová dokumentace musí vždy obsahovat tyto části:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokladová část;
• zásady organizace výstavby;
• dokumentace objektů.

Zásadou je, že každá z uvedených částí je členěna na jednotlivé položky, jejichž rozsah musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Projektová dokumentace je ve stavebním řízení přezkoumávána stavebním úřadem, který především ověřuje, zda:

• je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu;
• je obsahově úplná a přehledně zpracována;
• byla vypracována oprávněnou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů;
• řešení je v souladu s právními předpisy stanovícími obecné a zvláštní požadavky na výstavbu, a s požadavky uplatněnými dotčenými orgány.

Stavebník předkládá projektovou dokumentaci vždy dvojmo, popřípadě trojmo, pokud obecní úřad v místě stavby není stavebním úřadem (vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů). Není-li stavebník vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. To platí i pro dokumentaci ověřenou autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení.
Jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace je stavební úřad povinen zaslat stavebníkovi po dni nabytí právní moci stavebního povolení. Příslušný stavební úřad, popř. místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, ověřenou projektovou dokumentaci eviduje a ukládá.
V této souvislosti je nutno upozornit na to, že jako projektová dokumentace je označena také jednoduchá dokumentace, jejíž obsah je vymezen v § 105 odst. 2 stavebního zákona; jde pouze o situační náčrt podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich a jednoduché stavební nebo montážní výkresy, specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy. Bylo by vhodné označení této kategorie názvoslovně odlišit.
Tato jednoduchá dokumentace slouží k ohlašování jednoduchých staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) stavebního zákona; jedná se o tyto stavby:

• větrné elektrárny do výšky 10 m;
• terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1 stavebního zákona;
• stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona;
• přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8 stavebního zákona;
• stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bodě 8 stavebního zákona;
• stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

Projektová dokumentace pro provádění stavby

Projektová dokumentace pro provádění stavby je kategorií nově začleněnou do stavebního zákona. Jedná se o určitou obdobu tzv. prováděcího projektu, který byl uplatňován ve dříve platných vyhláškách o dokumentaci staveb; tento stupeň projektové přípravy měl být zpracován v podrobnosti, která měla zaručit, že navrhované řešení bude postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a pro provedení stavby. Prováděcí projekty byly zpracovávány na jednotlivé stavební objekty nebo jejich ucelené části a provozní soubory.
Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává z podnětu stavebního úřadu, který může v územním rozhodnutí uložit zpracování prováděcí dokumentace, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu (§ 92 odst. 1 stavebního zákona), popř. z iniciativy stavebníka k využití pro kontrolní prohlídky staveb (§ 133 odst. 3 stavebního zákona).
Obsahové náležitosti dokumentace pro provádění stavby jsou podrobně stanoveny v příloze č. 2 k prováděcí vyhlášce č. 499/2006 Sb.
Projektová dokumentace pro provádění stavby musí obsahovat tyto části:

• pozemní stavební objekty;
• inženýrské objekty;
• provozní soubory.

Zásada pro členění uvedených částí na jednotlivé položky je obdobná jako u projektové dokumentace. Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební objekty (pozemní a inženýrské), popřípadě provozní (technologické) soubory, které se ve stavbě vyskytují; vychází se přitom z projektové dokumentace. Zpracovávají se pouze ty části projektové dokumentace pro provádění stavby, které nejsou shodné s projektovou dokumentací. Součástí této dokumentace není dokumentace pro pomocné práce, výrobně technická dokumentace a dokumentace výrobků dodaných na stavbu; je-li nezbytné zpracovat některou z těchto dokumentací, musí být takový požadavek v projektové dokumentaci pro provádění stavby výslovně uveden.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby slouží jako doklad k oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1 stavebního zákona, popřípadě k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, jestliže při provádění stavby došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. U staveb technické nebo dopravní infrastruktury musí být dokumentace skutečného provedení stavby předložena vždy. Je-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, stavebník je povinen doložit také vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu. Pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti, za dokumentaci skutečného provedení stavby může být považována také kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek.
Dokumentaci skutečného provedení stavby je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby. Tuto dokumentaci si je vlastník stavby povinen pořídit, jestliže dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu; při neplnění uvedené povinnosti by měl stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit, aby si pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Není-li však úplná dokumentace skutečného provedení stavby nutná, stavební úřad by měl uložit pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud si ji stavebník nepořídil sám. Při změně vlastnictví stavby musí dosavadní vlastník předat dokumentaci novému vlastníkovi.
Podrobnosti k obsahu dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušené dokumentace (pasport stavby) stanoví příloha č. 3 k prováděcí vyhlášce č. 499/2006 Sb.

Dokumentace bouracích prací

Obdobně jako projektová dokumentace pro provádění stavby je i dokumentace bouracích prací kategorií nově začleněnou do stavebního zákona.
Tato kategorie dokumentace slouží jako doklad k řízení o odstranění stavby podle § 128 stavebního zákona. Dokumentace bouracích prací se zpracovává pro ohlášení záměru odstranit stavbu v případech, že se jedná o stavby vyžadující stavební povolení, popř. o vybrané stavby vyžadující ohlášení podle § 104 odst. 2 stavebního zákona, jimiž jsou:

• stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;
• podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem;
• stavby do 300 m² zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let;
• stavby do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;
• větrné elektrárny do výšky 10 m.

Obsahové náležitosti dokumentace bouracích prací stanoví příloha č. 4 k prováděcí vyhlášce č. 499/2006 Sb. Závaznými částmi dokumentace bouracích prací jsou:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokladová část;
• zásady organizace bouracích prací;
• dokumentace odstraňovaných staveb.

Zásada pro členění uvedených částí na jednotlivé položky je obdobná jako u projektové dokumentace a u projektové dokumentace pro provádění stavby.

Technické normy pro výkresy ve stavebnictví

Zmíněná vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb podstatně přispívá k žádoucí jednoznačnosti a úplnosti požadavků na zpracování uvedených kategorií dokumentace. V této souvislosti je však nutno připomenout zásadní a nezastupitelný význam pravidel pro tvorbu výkresové dokumentace, která jsou předmětem českých technických norem. Vyplývá to ze skutečnosti, že stavební výkresy jsou koneckonců rozhodujícím prostředkem nezbytné komunikace mezi jednotlivými účastníky výstavby.