Nová stavba polyfunkční budovy AFI Vokovice v Praze 6

Úvod

Stavba je jasně viditelná při jízdě po Evropské třídě oběma směry, zvláště ve směru od letiště. Nová stanice metra zase přivedla množství lidí přímo do parteru budovy. Zadání investora znělo na efektivní, moderní kancelářskou budovu s přidanou hodnotou kvalitní architektury. V počátcích návrhu byl požadavek na etapizaci vzhledem k tehdejšímu vlastnictví pozemků – proto jsou budovy dvě. V době výstavby již pozemky kompletně vlastnil investor, ale původní koncept dvou budov zůstal (byť se společným suterénem).

Architektonické řešení stavby

Původní nutnost rozdělit návrh do dvou budov byl využit i ve hmotovém konceptu – nižší budova A tvoří „záda“ celému areálu, vertikálně koncipovaná budova B tvoří dominantní „hlavu“. Mezi oběma budovami vzniká klidový prostor „nádvoří“ s dostatečnou rozptylovou plochou a se širokými možnostmi parkových úprav (zeleň, vzrostlé stromy, voda). Budova B byla  „nadzdvižena“ a podložena proskleným parterem s obchodními plochami s přímou vazbou na stanici metra.

Výrazně plasticky tvarovaná fasáda svým zakřiveným průběhem nabízí pozoruhodný a proměnlivý vzhled při pohledu zvenčí. Tento výraz je nezaměnitelný, jasně se odlišující od unifikovaných obvyklých plochých prosklených fasád. Vyniká výraznou odlišností od běžných kancelářských budov. Obě budovy ve svém vzájemném vztahu (i každá samostatně) se stávají jasným vizuálním logem projektu. Na vizualizacích upoutá velká podobnost s realizací – v tomto projektu nám bylo jako generálnímu projektantovi umožněno dodržet původní koncept bez zásadních kompromisů.

Organické  tvary  půdorysů  umožňují překvapivě velmi variabilní kancelářské využití. Z jednotlivých komunikačních jader (která zároveň obsahují potřebný servis – hygienická zařízení, kuchyňky, úklidové prostory, archivy) se vstupuje vždy do středu nejširší části budovy. V nejužší části se půdorys zúží na klasický trojtrakt se středovou komunikací.

Tato dispozice umožňuje jak pronájem celých pater – s recepcí umístěnou u libovolného jádra – tak dělení patra na jednotky již od velikosti 200 – 300 m². Plynulá křivka fasády umožňuje umístění plnohodnotných pracovních míst po celém svém obvodu. Fasáda je modulována podle rozvržení pracovních míst (okno 1,35 m + pilíř 1,35 m). V modulu pilířů (2,70 m) lze stavět příčky, a tak je umožněno jakékoliv využití – od buňkových přes kombi až po halové kanceláře – přesně podle potřeb nájemce.

Konstrukční a technické řešení

Veškeré fáze návrhu – od urbanistického tvarování hmoty stavby až po finální řešení konstrukčních detailů – byly řešeny s vizí vzniku svébytné moderní ekologicky šetrné administrativní budovy, která je zároveň maximálně vstřícná ke svým uživatelům – tzn. maximum „jednoduchých řešení“ bez závislosti na složitých technologiích (možnost přirozeného větrání, pasivní stínění meziokenními pilíři, vnější stínění oken, jednoduše čitelný, libovolně dělitelný půdorys). Zakřivený půdorysný tvar budovy příznivě snižuje i celkovou plochu fasády – organický tvar je nejvhodnější z hlediska tepelných ztrát a zisků a zároveň umožňuje použitím jednoduché modulace libovolné členění i maximální ekonomizaci výstavby použitím jednoho jediného modulu po celém obvodě stavby. Opakování stále stejného detailu umožňuje jeho dokonalé vyřešení a využití prefabrikace,  aniž  by toto mělo vliv na kvalitu a sílu celkového architektonického výrazu. Kancelářské budovy mají velmi přesně dané požadavky na provoz, modulaci fasády, osvětlení a efektivitu. Organické tvarování kancelářské budovy jsme si vyzkoušeli již v projektu Main Point Karlin a velmi se osvědčilo. Dobře fungující vyzkoušené principy pak v dalších budovách rozvíjíme a stále zdokonalujeme.

Nosnou konstrukci obou budov tvoří železobetonový monolit. Skládá se vždy z vertikálních jader a pilířů nebo sloupů integrovaných do fasády. Podél celé zaoblené fasády tak vzniká pruh půdorysně široký cca 7 m zcela bez sloupů, který umožňuje naprosto flexibilní uspořádání interiéru kanceláří. Statiku větší budovy A poněkud komplikuje střídání oken a plných pilířů v jednotlivých patrech (je dobře viditelné na fotografiích ze stavby). Výsledná síla architektonického výrazu však nakonec přesvědčila investora zachovat toto řešení a nepodlehnout návrhům na zjednodušení a zlevnění konstrukce.

Na nosnou konstrukci přímo navazuje řešení fasády. V tomto případě jsme i s ohledem na energetickou bilanci hledali řešení, které obsahuje cca 50 % skla a 50 % plné stěny, jež nedovolí přehřívání budovy a v interiéru plní tepelně-akumulační funkci. Hlavní fasáda (velká budova A) je složena z jednotlivých oken na šířku modulu 1,35 m (což je pro kanceláře optimální) střídajících se s plnými pilíři. Ty jsou řešeny jako odvětrávaná fasáda – tepelná izolace je  v tomto případě kapotována výrazně plasticky tvarovanými dílci ze sklocementu. Tento materiál máme na fasádách budov ve velké oblibě – technologie výroby stříkáním do forem umožňuje vyrobit téměř jakékoliv 3D dílce bez jakýchkoliv spár na hranách. V projektu AFI Vokovice byly použity zatím největší rozměry těchto dílců – dosáhli jsme téměř technologicky možného maxima vzhledem k váze a manipulovatelnosti. Díky tomu však budova vypadá jako stavba poskládaná jednoduchým způsobem z velkých betonových „kostek“. Jejich rozměry jsou přes celou výšku patra a dvou stropních desek a na šířku je opět využit kancelářský modul 1,35 m.

Menší budova B je obalena o poznání jednodušší rastrovou fasádou, která je však doplněna vertikálními prvky ze zlatě lakovaného plechu, které působí jako jakýsi „otisk“ sousední budovy A, zároveň také velmi podporují vertikalitu této budovy, která je přitom jen o dvě podlaží vyšší než budova A. Veškerá okna jsou doplněna v modulu 2,70 m otevíravými šterbinami, čímž bylo jednoduše dosaženo možnosti přirozeného větrání v libovolné části jakkoliv členěného půdorysu.

Již od úvodní studie byla zvolena z hlediska tepelných zisků i ztrát příznivější poloprosklená fasáda, kde se francouzská okna střídají  s masivními meziokenními pilíři. Její výrazná plasticita poskytuje sama o sobě přirozené stínění prosklených ploch, snižující tak požadavky na kapacitu chlazení. Samozřejmostí je doplnění oken o vnější stínění s automatickým řízením (prioritou je manuální ovládání pro maximální uživatelský komfort). Zavírání venkovních rolet se děje v sekcích, v návaznosti na oslunění jednotlivých částí obvodového pláště.

Vnitřní komfort je dále posílen osazením tichých stropních indukčních jednotek minimalizujících rychlost proudění upravovaného vzduchu a rozdíly teplot vzduchu v jednotlivých částech místnosti. Oproti stále obvyklým fan-coilům však odpadá elektrorozvod k ventilátorům, nutnost odvodu kondenzátu a celý systém je komfortnější – díky tišší a nižší rychlosti proudění vzduchu. Podstropní umístění jednotek je ideální z hlediska přirozeného proudění vzduchu – ochlazený vzduch svou vlastní vahou klesá dolů a na pracovníky odnikud „nefouká“.

Vzduchotechnická zařízení jsou koncepčně rozdělena do tří základních celků – pro kancelářské plochy, pronajímatelné  plochy a zázemí budovy. Zařízení pro pronajímatelné plochy se dále člení podle funkčního využití. Systémy pro větrání administrativních ploch jsou řešeny se vzduchotechnickými jednotkami umístěnými na střeše budovy, které jsou vybaveny zařízením zpětného získávání tepla s přenosem vlhkosti. V zimním provozu je vzduch přiváděný do kancelářských ploch upravován i v parametru vlhkosti. Větrací vzduch je distribuován vertikálními šachtami do jednotlivých podlaží, kde jsou koncovými prvky indukční jednotky. Tyto jednotky ve čtyřtrubkovém provedení zajišťují kromě dodávky větracího vzduchu s komfortní distribucí také hrazení tepelných ztrát a odvod tepelné zátěže v kancelářských plochách. Zdrojem tepla pro hrazení tepelných ztrát budovy a ohřev větracího vzduchu je výměníková stanice napojená na rozvody centrálního zásobování teplem. Jako zdroj chladu slouží vzduchem chlazené výrobníky chladicí vody osazené na střeše budovy.

Veškerá technologie umístěná na střechách je však  kryta akustickou stěnou, která poroste popínavou zelení a stane se tak součástí střešní zahrady po celém obvodu střech. Tyto střešní zahrady kromě estetické stránky přispívají i k lepší energetické bilanci budovy. Navrhujeme je ze dvou hlavních důvodů. Jednak chtějí nájemci čím dále častěji využívat střechy jako terasy – firmy stále více hýčkají své zaměstnance, a tak se zahradní úpravy na střechách stávají logickým způsobem rozšířením pracovního prostoru v letních měsících. Velmi zásadní jsou však i environmentální a energetické dopady. Zelená střecha zadrží velké množství přívalové dešťové vody a zároveň zabraňuje přehřívání vzduchu ve městě (tzv. heat islands). Samozřejmě jsou za to body i v certifikaci LEED.

Závěr

Projekt AFI Vokovice opět prokázal, že dostatečně silný koncept od prvotní studie lze bez větších změn dovést až k realizaci. Zároveň znovu potvrdil i jedno základní pravidlo – prvním a určujícím faktorem pro kvalitu výsledné stavby je její klient, jeho přání a požadavky. Tam, kde chybí kvalitní zadání a touha posunout výslednou kvalitu alespoň o krok dále, nezmůže nic ani sebelepší architekt. Naopak      v situaci, kdy se svým klientem vytvoří tým, kde jednotlivé strany spolu nebojují, ale vzájemnými podněty se podporují, mohou vznikat kvalitní díla.