Některá rizika v programu Zelená úsporám
Program Zelená úsporám byl vyhlášen nepřipravený, jako politický akt před volbami ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem jako směrnice MŽP č. 5/2009, nebyl však dopracován k realizaci. Prvotně nastavené podmínky byly nereálné.
Záhy byly podmínky programu upraveny směrnicí Ministerstva životního prostředí ČR č. 9/2009, o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci Programu Zelená úsporám, kterou vydal až následující ministr. Podpora je směrována do oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných budovách. Předmět podpory a konkrétní podmínky programu stanoví přílohy Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci programu Zelená úsporám, které jsou nedílnou součástí Směrnice po dobu trvání Programu. Směrnice spolu s přílohami stanovuje podmínky programu, na něž se odkazuje v žádosti o poskytnutí podpory z Fondu.
Problémem bylo také to, že vzhledem k tomu, že ze začátku nebyl o program takový zájem, se podmínky přihlášení o dotaci rozvolnily a výrazně se též navýšila slíbená dotace. To přilákalo mnohem větší zájem, než bylo možné pokrýt. Program se navíc rozšířil 1. září 2009 o panelové domy a v červnu 2010 o veřejné budovy, na které byly vyhrazeny čtyři miliardy korun. Rozšíření o veřejné budovy posvětila tehdejší ministryně Rut Bízková. Dne 25. října 2010 byl pozastaven příjem žádostí.
Upozorňujeme na nerovný přístup k žadatelům - některým žadatelům bylo povoleno doplnit žádost, kde se objevily formální chyby, některým nikoli, některé žádosti byly přijímány jako neúplné, jiné v takovém stavu přijímány nebyly.
V průběhu programu probíhaly aktualizace podmínek, které nebyly z neznámých důvodů zveřejňovány, a nebyla uváděna ani jejich časová platnost.
Od počátku tohoto programu byly problémy s administrací, která byla připravena velmi neobvyklým způsobem. Nebyly nastaveny jednoznačné principy kontroly a monitoringu, ve všech fázích nebylo známo, kolik prostředků určených na dotace ještě zbývá. Řada přidělených dotací totiž nebyla v kontrolním systému řádně zaevidována a mnohdy nebylo zaevidováno, jakou výši dotace ten či onen konkrétní projekt dostane. Kontrolní systém GIS měl zpoždění oproti administraci žádostí. Byla zde nedostatečná průbežná kontrola přidělených dotací a finančních zůstatků. Program pomohl v době krize zajistit zakázky mnoha malým firmám a živnostníkům, neboť relativně malé až nicotné zakázky nebyly schopny velké stavební firmy administrovat. Podle obecné prezentace byl tento program lidmi vnímán jako zcela výjimečný a neobvykle smysluplný program pro občany, ze kterého mohou za rozumných podmínek získat něco i ?obyčejní? lidé. V mnoha lidech vzbudil naděje a aktivitu. V druhé polovině roku 2010 se program zasekl z důvodu nejasnosti, zda je dostatek finančních prostředků.
Prezentace programu prováděná pracovníky MŽP a Státního fondu životního prostředí byla velmi zjednodušená, pracovníci neznali zákonné souvislosti nakládání s finančními prostředky, resp. podávali zavádějící informace zejména z hlediska případného neoprávněného užití prostředků dotace podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 04/2011).