Národní konference ČK LOP
V pražském hotelu Andel‘s se v polovině května konala v pořadí již třetí konference České komory lehkých obvodových plášťů (ČK LOP). Záměrem komory je podpora kvality oboru a vysoké odborné úrovně dodavatelů lehkých obvodových plášťů, s cílem garantovat při realizacích u členů asociace zdárné, včasné a technicky bezvadné dokončení díla.
Přednášející i účastníky konference uvítal Ing. Leopold Bareš, předseda představenstva, a Ing. Milan Zápotocký, výkonný ředitel ČK LOP. Aktuální stav českého stavebnictví zhodnotil ve svém vystoupení rovněž Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
V jednotlivých referátech a připomínkách k nim byly prezentovány konkrétní poznatky z realizací, kdy se různě projevil vliv lehkých obvodových plášťů na vnitřní prostředí budov. Problematika oken se promítla i do příspěvků architektů, kteří představili svoje vize, konkrétní projekty a realizace.
¤ Zaplněný konferenční sál hotelu Andel's
¤ Ing. Roman Zahradnický
¤ Architekt Josef Pleskot při prezentaci stavby ústředí ČSOB Group
Komentovaná témata
?Spotřeba energie při zajišťování tepelné pohody v budovách je závislá podstatně na velikosti zasklených ploch v obvodovém plášti. Jejich velikost je rozporuplná. Zvětšuje-li se, zvětšují se v zimním období tepelné ztráty, ale také tepelné zisky ze slunečního záření. Naproti tomu z hlediska přechodného a letního období by měla být jejich plocha co nejmenší (samozřejmě při zajištění požadavků na denní osvětlení). Z uvedeného je zřejmé, že jde o problém, který vybízí k hledání optimálního řešení podílu zasklených ploch v obvodových pláštích budov,? konstatoval Ing. Petr Kučera, CSc. z CSI a.s. Praha ve svém referátu, nazvaném Vliv lehkých a těžkých obvodových plášťů na pohodu vnitřního prostředí v letním a přechodném období.
Zkušenosti s přípravou slovenské technické normy, praktické aspekty a soulad s evropskými normami zhodnotil prof. Ing. Anton Puškár, Ph.D., ze Stavebné fakulty STU v Bratislavě.
Ing. Vladimír Horák z IQ Service, s.r.o., se zabýval problematikou rosení skel na oknech. Na příkladech z praxe doložil: ?Rosení oken uvnitř do určité míry může ovlivnit dodavatel volbou zasklení a typu rámečku. Zásadním způsobem však může vznik kondenzátu ovlivnit uživatel větráním. Přitom se zdá, že větráním pouze okny v zavřeném stavu se problém přílišné vlhkosti v řadě domácností nevyřeší. Pokud nemá dojít k znehodnocení jiných užitných vlastností oken, nezbude než se orientovat na samostatná pomocná zařízení, a to již v projektu. Zajištěním hygienické výměny vzduchu nebo přívodu vzduchu pro plynové spotřebiče nemůže být úkolem pro okenní těsnění. Rosení oken zvenku je jev daný okolní atmosférou a prostředím a odpovědnost za vznik této situace nelze klást na dodavatele oken. Jde o krátkodobý jev, který lze těžko předvídat. Lze předpokládat, že rosení oken zvenku, nebo dokonce námraza na oknech zvenku je jev, který s kvalitními skly můžeme očekávat stále častěji.?
V dalších vystoupeních se zabývali Ing. Robert Žúdel, Aluplast GmbH, praktickými aspekty aplikace plastových oken ve stavbách, Ing. Roman Zahradnický, TPF s.r.o., otázkou projektování a realizace lehkých obvodových plášťů, oken a dveří v bludném kruhu zákonů, vyhlášek a norem a plk. Ing. Zdeněk Hošek, z MV GŘ HZS ČR, odboru prevence, bezpečnostními požadavky na lehké obvodové konstrukce.
Zcela osobitý pohled z hlediska tvůrčího přístupu architekta na problematiku lehkých obvodových plášťů nastínil při představení devíti zajímavých realizací a projektů doc. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek. (Největší z těchto realizací, stavba Rekonstrukce a dostavba Arcidiecézního muzea v Olomouci, byla podrobně popsána v časopise Stavebnictví, číslo 02/2008).
V příspěvku, nazvaném Rozumné stavění, představil Ing. arch. Josef Pleskot stavbu nového ústředí ČSOB Group v Radlicích, která je největší administrativní budovou v Praze. Jak její autor uvedl, v rozlehlém interiéru budovy, s ?ulicemi?, ?dopravními křižovatkami? i klidovými plochami zeleně, lze již pozorovat vnitřní atmosférické jevy, jako jsou větrné víry nebo srážky vody, jejichž potlačení nebo eliminaci architekti navrhli. Budova splňuje nejpřísnější ekologická pravidla podle amerického certifikačního systému LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), když získala stříbrnou certifikaci na základě čtyřstupňového souboru kritérií.
?Smyslem projektu bylo realizovat budovu ve všech směrech vyváženou. Nenadřazovat jedno hledisko nad druhé, nezávodit v energetické úspornosti, například za cenu ztráty denního světla či výhledů do zeleného okolí,? zdůraznil Josef Pleskot. Informace, týkající se nového ústředí ČSOB Group, včetně popisu konstrukce, zajímavých technologií použitých při stavbě a virtuálních prohlídek, interiéry i exteriéry budovy, naleznete v dvojčísle 06-07/2008 časopisu Stavebnictví, který byl rovněž jedním z mediálních partnerů oborové konference.
¤ Nové ústředí ČSOB Group v Radlicích, ilustrační foto
¤ Úpravy Arcidiecézního muzea v Olomouci, ilustrační foto