Zpět na materiály, výrobky, technologie

Na luhačovické kolonádě opět zvoní podpatky o mozaiku

9. prosince 2020
Marie Hodačová Šimonovská PR článek

Luhačovická kolonáda s halou Vincentka se dočkala návratu do své podoby z přelomu 40. a 50. let. Repliky původní dlažby vyrobila pro Luhačovice po sedmdesáti letech znovu značka RAKO. Mimořádně zdařilé mozaiky zcela odpovídají barevnosti originálních dlaždic. Jejich perfektní pokládku zvládla firma VK Montera. Jedinečná, pozdně funkcionalistická tvář Luhačovic znovu zazářila, aby se prosadila vedle známých Jurkovičových staveb.


Areál kolonády je vynikajícím příkladem doznívání funkcionalismu u nás. Pozdně funkcionalistický komplex citlivě zapojený do okolní krajiny je dílem brněnského architekta Oskara Pořísky (1897–1982). Tři vzájemně propojené objekty haly Vincentka a Velké a Malé kolonády vyrostly na jižní straně Lázeňského náměstí mezi léty 1947–1951. V současnosti tato kulturní památka znovu září jako v době svého vzniku. Vzdušnost a propojení s přírodou symbolizují prosklené plochy, otevřená atria a střešní světlíky.

Projektovou dokumentaci Rekonstrukce a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících objektů zpracoval S-projekt plus, a.s., v roce 2016. Projekční tým byl veden hlavní projektantkou Ing. arch. Mirkou Chmelařovou. Stavební část zpracovala Ing. Lenka Lazareva, statiku objektů řešil Ing. Ladislav Doležal. Většinu nákladů z celkové investice 115 mil. korun kryje dotace z evropských zdrojů. Společnost Lázně Luhačovice, a. s., která je majitelem kolonády i haly Vincentka, poskytla více než 17 mil. korun.

Památka v havarijním stavu
Na začátku revitalizace, která trvala od podzimu 2018 téměř rok, byly památky v havarijním stavu. Projekt stavebních úprav se musel vypořádat s neutěšeným stavem železobetonových konstrukcí podlahy kolonády při maximálním zachování původních prvků a atmosféry doby vzniku památky. Repliky se připouštěly pouze tam, kde nebylo jiné cesty. Jako v případě původní podlahy na kolonádě. Dlaždice byly na řadě míst uvolněné, zvedaly se, prázdná místa byla doplněna betonovou mazaninou. A to proto, že dlaždice na kolonádě byly vystaveny dlouhodobě venkovnímu prostře dí. I když na ně přímo nepršelo a nesněžilo, jejich podklad tvořily železobetonové desky na železobetonových žebrech a betonových pasech. Pod podlahou je vzduchová mezera a byla tedy vystavena promrzání i kondenzaci vlhkosti. Podlahová plocha kolonády je téměř 1300 m2 a na této ploše byly pouze dvě objektové dilatační spáry. I proto se postupem let začala podlaha zvedat a jednotlivé dlaždice uvolňovat.

„V době zpracovávání projektové dokumentace Rekonstrukce a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících objektů probíhala četná jednání se zástupci státní památkové péče a NPÚ,“ upřesňuje k tomu Ing. arch. Mirka Chmelařová a doplňuje: „S jejich pracovníky byly objekty postupně kontrolovány, poruchy zaznamenávány do výkresů a hledána shoda na způsobu jejich obnovy.“

Jak sladit funkčnost a celkový dojem
„Na místě bylo třeba najít řešení, které by vyhovovalo funkčně, ale přitom odpovídalo tomu, že jde o kulturní památku České republiky, ležící na území, které je navržené na zápis na seznam UNESCO,“ uvádí Ing. Jiří Dědek, MBA, výkonný ředitel Lázní Luhačovice. Při obnově železobetonových konstrukcí podlah kolonády bylo tedy nutné unikátní mozaikovou dlažbu kolonády z doby jejího vzniku odstranit, stejně jako původní železobetonové desky.

„Následovala reprofilace neboli sanace železobetonových žeber a pasů, na něž se položily nové PZ desky,“ upřesňuje Ing. Dědek. Nová skladba musela respektovat současné normy, přitom však dodržet původní dojem, atmosféru místa. Nová mozaika vyrobená opět v závodě RAKO je však natolik dokonalá, že laik rozdíl nepostřehne. Výroba samotných mozaik na zakázku byla v tomto případě v podstatě ruční práce. Kostičky jsou nařezány pilami, jednotlivé dílky se ručně skládají na podložku s rastry mozaiky. V rastrech byly již zapracované spáry, přesto stáli pracovníci výroby před zodpovědným úkolem: skladba mozaiky, schválená Národním památkovým ústavem, musela být přesně dodržena. Důkladně byly s památkáři řešeny i již zmíněné dilatace. Cílem bylo dodržet původní jednolitý vzhled podlahy, přitom však umožnit pohyby jako jsou pohyby podkladu a roztažnost dlažby, a zajistit tak dlouhodobou životnost a funkčnost povrchu.

RAKO po sedmdesáti letech
Při rekonstrukci kolonády, která má délku 126 m a šířku 10 m, bylo položeno 1270 m2 mozaikové dlažby, v hale Vincentka se uplatnilo asi 390 m2 nové mozaikové dlažby, celkem tedy přes 1600 m2 replik keramických mozaik. Pokládka nových dlažeb na kolonádě byla zahájena od ústředního motivu kachen nad nádržemi, následovaly plošné keramické mozaiky se vzorem pletenců v hlavním koridoru. Motiv uprostřed kolonády o celkové velikosti asi 2,8 × 2,8 m je tvořen z mozaiky 2 × 2 cm v osmi různých odstínech. Jde o přesnou repliku původního díla. Ve středu haly Vincentky zůstává jednoduchá mozaika 5 × 5 cm v barvě bílé a zelené, po stranách, vně sloupů, pak tzv. pletence v odstínech šedé, béžové a hnědé, což je vzor hojně užívaný právě ve čtyřicátých a padesátých letech. Originální mozaiková podlaha RAKO se v původní podobě zachovala v ochozu haly Vincentka.

Vincentku zdobí nestárnoucí břízolit

Kromě kolonády z mozaiky se tato funkcionalistická stavba dočkala opravy fasády, včetně výměny oken. Elegantní okenní profily v tmavé barevnosti vytváří dokonalý kontrast se světlou fasádní omítkou z břízolitu. Podoba fasády se na základě restaurátorského průzkumu vrátila k barevnosti z doby vzniku objektů. Omítkový systém dodávala na zakázku společnost LB Cemix. „Firma nám vyšla vstříc s přípravou vzorků, které jsme následně konzultovali s památkáři. Její techničtí poradci nám byli navíc nápomocni při zaškolování řemeslníků a společně jsme dolaďovali pracovní postup pro tyto konkrétní objekty,“ vysvětluje Pavel Mikulec, zástupce zhotovitele stavby, společnosti 3V & H, s.r.o. Břízolit zažívá v posledních letech návrat na výsluní. Opravená Vincentka je dalším důkazem, že tato technologie má své kvality a v kontextu moderních materiálů není zastaralá. Hlavní výhodou jsou jeho užitné vlastnosti – je mechanicky odolný, vyznačuje se vysokou pevností a odolností vůči vnějším klimatickým vlivům. Při kvalitním provedení vyniká dlouhodobou životností. Cemix 508 Břízolit přírodní se dodává v přírodně bílém odstínu nebo je možné omítku probarvit do vybraných odstínů podle barevného vzorníku Cemix. Pro rekonstrukci Vincentky byl břízolit probarven do dvou zakázkových odstínů podle výběru investora. V souladu s původní podobou byla použita technologie škrábaného břízolitu, kdy se z nanesené vrstvy vyškrabuje kamenivo a vzniká tak povrch s prohlubněmi po vypadlých kamíncích.

Podpatky prvních lázeňských hostů zazvonily o novou dlažbu kolonády 27. listopadu 2019, hala Vincentka byla otevřena asi o tři měsíce dříve. Lázeňským areálem v předcházejících letech prošlo ročně okolo tři čtvrtě milionu návštěvníků. Brzy opět budou tímto místem proudit davy, aby na kolonádě navštívili zajímavé obchody i kavárny s venkovními zahrádkami, informační centrum a napili se Vincentky z druhého, nově zřízeného pítka, v prostoru původního pramene Amandka. Vzdušnost celého prostoru podpořil i obnovený světlík nad ústředním motivem mozaiky, otevření nepoužívaných atrií nebo celková rekonstrukce osvětlení. Nedávno byly dokončeny sloupy sloupy z umělého mramoru v hale Vincentka.