Říšské ministerstvo veřejných prací vzniklo tzv. nejvyšším rozhodnutím ze dne 8. května 1848. Jeho působnost v rakouském mocnářství se vztahovala na hornictví a hutnictví, stavby a provoz státních železnic, telegrafy, stavby silnic a vodní stavby. Dne 21. listopadu 1848 ministerstvo zaniklo spojením s ministerstvem orby, obchodu a živností. V období krátké působnosti ministerstva veřejných prací vznikl, z podnětu jeho ministra, Centrální úřad pro sociální záležitosti. Úřad zanikl společně s ministerstvem. Dne 21. března 1908 bylo ministerstvo veřejných prací opětovně zřízeno. Převzalo od ministerstva vnitra agendu stavebních záležitostí a od ministerstva orby výkon nejvyšší instance báňské správy. C. k. ministerstvo veřejných prací převzalo také správu průmyslového školství.
Tehdejší sociální demokracie požadovala vytvoření ministerstva práce, tj. ústředního úřadu pro sociální politiku. Kolem této otázky se rozvinula velmi rozsáhlá diskuze a do zřízení ministerstva se vkládaly značné naděje. Očekávání se nesplnila a ministerstvo veřejných prací se nestalo orgánem sociální politiky, nýbrž ústředním úřadem pro ryze technické agendy. Byly mu vyhrazeny stavební záležitosti, věci vodních, silničních a mostních staveb a bylo mu rovněž podřízeno veškeré hornictví a všechny střední a vysoké ústavy tohoto oboru. Příslušel mu dozor nad živnostenským průmyslovým školstvím, dozor nad patentním a cejchovním úřadem a podpora zvelebování živností a cestovního ruchu.
Sociální záležitosti byly rozděleny mezi několik ministerstev, zejména ministerstvo vnitra, ministerstvo obchodu, ministerstvo orby a ministerstvo veřejných prací. Ústřední orgán pro sociální správu vznikl až těsně před rozpadem habsburské monarchie.
Zákonem č. 2/1918 Sb. z. a n. ze dne 2. listopadu 1918 zřídil Národní výbor tzv. Nejvyšší správní úřad veřejných prací jako součást původně 12 a později (v horizontu měsíců) 17 nejvyšších správních úřadů. V krátké době byly tyto úřady opětovně přejmenovány na příslušná ministerstva. Ministerstvo veřejných prací sídlilo na Smíchově, v Prestově ulici č. 6.

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2011).