Inflace

Inflaci táhnou nahoru především ceny energií a potravin. Poptávková inflace naopak vzhledem k poklesu reálných mezd a ochlazení spotřebitelské poptávky slábne (v tomto ohledu nepředstavuje jádrová inflace dostatečně vypovídající indikátor poptávkových tlaků, protože se v ní projevuje růst nákladů). Pokud by v listopadu roku 2022 nebyl v inflaci započítán tzv. úsporný tarif, její hodnota by činila cca 20 %. Energie a potraviny budou inflaci táhnout i v následujících měsících. Značnou nejistotu představoval vzhledem k řadě necyklických faktorů (růst cen energií, konec úsporného tarifu, zastropování cen, vliv srovnávací základny spojený s loňským prominutím DPH apod.) leden. Předpokládá se, že od února by pak inflace měla postupně zpomalovat. Meziroční růst cen průmyslových výrobců již postupně zpomaluje – projevuje se v něm jednak vliv srovnávací základny a dále pak pokles cen ropy ovlivněný ochlazením globální ekonomiky. Podobný vývoj by měl platit i v následujících měsících, dalším protiinflačním faktorem se totiž stává korekce cen některých vstupů.

Inflace v Evropě koncem roku 2022 slábla. Meziroční inflace v EU dosáhla v prosinci 10,4 % (v listopadu 11,1 %), meziměsíční –0,2 %. Odpovídající čísla pro eurozónu jsou 9,2 % a –0,4 %. Nejvyšší inflaci vykázalo Maďarsko (25 %), nejnižší Španělsko (5,5 %), které zažilo nejvyšší inflaci (10,7 %) v červenci. Inflace v EU i v eurozóně v posledních třech měsících loňského roku polevovala. Klíčovým společným faktorem byl zřejmě pokles cen ropy, a tedy i pohonných hmot.

Průmyslová produkce, maloobchodní tržby a obchodní bilance

Celkově dochází k pozvolnému útlumu průmyslové produkce, který je ovlivněn především ochlazením poptávky. Od ledna 2023 navíc mohou začít ve stejném směru působit výrazněji vysoké ceny energií (některé firmy si mohly produkci nadvyrobit ještě během loňska). V listopadových datech roku 2022 však došlo k mírnému meziměsíčnímu růstu. Říjnová data téhož roku byla ovlivněna nízkou produkcí aut (problémy s dodávkami komponent) a energií (odstávky a teplé počasí). Také maloobchod prochází postupným útlumem, reálné tržby klesají z důvodu ochlazení domácí poptávky a negativních nálad domácností. Na rozdíl od průmyslu došlo v listopadových datech roku 2022 k mírnému meziměsíčnímu poklesu tržeb (i k meziročnímu poklesu), přestože došlo ke zlepšení spotřebitelské nálady, související se zastropováním cen energií. Zahraniční obchod stále negativně ovlivňují vysoké ceny ropy i zemního plynu a také postupné zhoršení zahraniční poptávky. To by se v nejbližší době změnit nemělo, ačkoliv u dovážených komodit se postupně kladně projeví korekce jejich cen. Tlumit tyto faktory by měl vývoj v automobilovém průmyslu (produkce dříve naakumulovaných zakázek).

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti stále zůstává velmi nízká – převis poptávky (počet volných pracovních míst) nad nabídkou (počtem uchazečů) se snižuje pomaleji, než se ještě před několika měsíci čekalo. V následujících čtvrtletích by se měla nezaměstnanost pozvolna zvyšovat, když tímto směrem bude působit ochlazení poptávky (především zahraniční). Na druhou stranu by však nemělo jít o žádný dramatický nárůst a celkově tak nezaměstnanost zůstane pravděpodobně nízká. Prosincová data podílu nezaměstnaných osob bývají ovlivněna negativním sezonním vlivem.

Hrubý domácí produkt

Ve třetím čtvrtletí roku 2022 došlo k mírnému mezičtvrtletnímu poklesu HDP, ve kterém se odrážel především útlum spotřeby domácností. V dalších měsících čekáme také ochlazení zahraniční poptávky, což by měl implikovat mezičtvrtletní pokles HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 a také v prvním čtvrtletí roku 2023. Vliv bude mít i postupné rozpouštění části naakumulovaných zásob. Jejich část totiž může souviset s obavami některých firem ohledně zimních měsíců, když některé firmy tak mohly v loňském roce zvýšit výrobu na sklad a adekvátně jí snížit na začátku letošního roku. Zlepší-li se situace v globální ekonomice, ve druhé polovině letošního roku by mohlo nastat postupné oživení vývoje té české. V datech se to však výrazněji projeví až v roce 2024. Pokud bude zhoršení globální ekonomiky déletrvající, oživení se pravděpodobně posune až do roku 2024.

Reálné mzdy

Již od konce roku 2021 dochází k poklesu reálných mezd, který ovlivňuje velmi vysoká inflace. V datech za třetí čtvrtletí minulého roku tento pokles činil dokonce cca 10 %. Reálné mzdy budou klesat dál, a to zhruba do poloviny letošního roku. Spolu s oslabením inflace se pak vrátí ve druhé polovině letošního roku k růstu. Nominální růst mezd zůstane letos i příští rok relativně slušný, bude kladně ovlivněn stále velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Na druhou stranu však pravděpodobně nedosáhne (v průměru) hodnot kolem 10 %, které by pro ČNB mohly znamenat podmínku pro zvýšení sazeb. Důvodem bude zhoršující se ekonomický vývoj, který sníží vyjednávací požadavky zaměstnanců.

Česká národní banka

ČNB ponechala v prosinci podle očekávání sazby beze změny, nicméně jejich dodatečné zvýšení do budoucna nevyloučila. Záležet bude především na vývoji mezd a té složky fiskální politiky, která se týká spotřebitelské poptávky. Pokud by se v důsledku vývoje těchto dvou faktorů inflační tlaky znovu zvýšily, ČNB by mohla sazby zvednout. Jako nejpravděpodobnější scénář však i nadále vidíme stabilitu sazeb do srpna a pak jejich postupný pokles. Aktuální data totiž indikují další zhoršení domácí poptávky, ať již jde o značný pokles reál­ných mezd, vývoj tržeb v maloobchodě, spotřebitelské nálady apod. Rizika jsou oboustranná. Na jedné straně se nedá vyloučit možnost růstu sazeb, na straně druhé pak může naopak nastat výraznější ochlazení globální ekonomiky, které by mohlo vést k poklesu sazeb již v květnu.

Tab. 1 Prognóza inflace; CPI – consumer price index (index spotřebitelských cen), PPI – producer price index (index cen výrobců), * předchozí měsíc, ** dosavadní průměr – bez prognózy (zdroj: Český statistický úřad, Česká spořitelna; MAKRO Měsíční predikce České spořitelny, 3. ledna 2023)