Dynastie Lannů - čeští šlechtici s lopatou v erbu

Od dopravy soli k velkým projektům
Rod Lannů patř il původně k ?salzbindrům?, kteří dopravovali již před dvěma sty lety sůl ze Solné komory v Horních Rakousích do Českých Budějovic a po Vltavě dále do Čech. Vojtěchův otec Tadeáš se v Českých Budějovicích usadil koncem 18. století a oženil se zde s českou selkou Kateřinou, rozenou Masákovou. Podnikal ve stavbě lodí v postupně budované vlastní loděnici ve Čtyrech Dvorech, kde se narodil i Vojtěch. Stejně jako jeho otec Tadeáš, získal i syn titul c. k. loďmistr. Jeho předpokladem byla přísná zkouška u státní komise, podložená dokonalou znalostí toku, stovek peřejí a skal neregulované řeky. Vojtěch Lanna proto podnikl již v mládí několik cest na lodi i na voru do Hamburku a do Berlína, aby navázal obchodní kontakty a poznal osobně strasti plavby, což jej málem stálo při nehodě voru život. Pro Vojtěcha Lannu byly důležité roky 1829 a 1831, kdy po smrti otce teprve jako čtyřiadvacetiletý majitel firmy získává nájem všech vodních staveb mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Jako provozovateli dopravy soli mu šlo o řádný chod a údržbu těchto zařízení a včasné odklízení všech náplav v řečišti, což předpokládalo jak dobrou organizaci práce, tak i stále dokonalejší techniku. Na základě vlastního návrhu Lanna privatizoval všechnu dopravu soli do Prahy, až dosud garantovanou státem. Ta byla prodělečná a musela být dotována. Výrobou nového, rychlejšího typu lodi, úpravami nebezpečných míst toku, opravami a unifikací provozu vytvořil Lanna fungující systém, který, na rozdíl od předešlého období, vydělával. Šlo zejména o budování cest pro tažné koně podél břehů přes nebezpečné úseky, výstavbu a údržbu stájí, kde docházelo k přepřahání, opravy hrází, úpravy jezů a jejich propustí nebo výcvik plavců i stabilizaci personálu jednotlivých zařízení. V roce 1833 pak Lanna získal zadání všech stavebních prací na Vltavě a Labi až k saským hranicím, tj. od Českých Budějovic až k Dolnímu Gruntu, neboť nabídl množstevní slevy, jež vyřadily případnou konkurenci. Na území Čech tak vznikla stavební firma s ambicemi evropských rozměrů. Součástí Lannových aktivit byla rovněž činnost, kterou bychom dnes mohli nazvat ?personální politikou?, kdy se Lanna stal zpravidla kmotrem dětí mlynářů a hrázných po celé trase, které tak osobně poznal. Firma tak získala na kompaktnosti. Zaměstnanci, jejichž počet stále vzrůstal, byli zvyklí se denně před pátou hodinou ranní setkávat s ?pantátou?, jenž rozděloval práci a vydával příkazy přímo v loděnici. O Lannově podnikavosti svědčila řada prvků v obchodní činnosti, na svou dobu velmi moderních, jako bylo každoroční organizování projížděk na lodích, spojených s návštěvou dokončených vodních staveb, kterých se zúčastňovali inženýři v čele se stavebním ředitelem hlubockého panství a vysocí úředníci z Vídně. Zároveň Lanna investoval i do stavby a provozu koňské dráhy z Lince do Českých Budějovic, kde byla provozována od roku 1832 nejprve nákladní, od roku 1834 pak i osobní doprava. Dopravní spojení mezi oběma městy se tak značně zrychlilo. Vyjel-li v 6 hodin ráno cestující železnicí z Českých Budějovic, dorazil ještě týž den v 19 hodin pohodlně do Lince, počítaje v to hodinovou přestávku na oběd v Lannově staniční hospodě v Kerschlbaumu. Dostavník urazil stejnou trasu za jeden a půl dne, přičemž cena byla o čtvrtinu dražší a bylo nutno přenocovat. Je pochopitelné, že zlepšení spojení vedlo i k rozsáhlejší obchodní činnosti, zejména prodeji dříví, jeho vývozu a zpracování.

¤ Pohled na dokončený řetězový most císaře Františka I., který byl zbořen v roce 1898 (podle soudobé litografie)

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2011).