Zpět na osobnosti, rozhovory

Dynastie Lannů - čeští šlechtici s lopatou v erbu

23. října 2011
Petr Zázvorka

Vojtěch (Adalbert) Lanna (1805-1866) patří k velkým postavám doby, kdy se Čechy postupně stávaly nejrozvinutější průmyslovou základnou rakousko-uherského císařství. Správně pochopil nezastupitelný význam dopravních staveb pro rozvoj území a dokázal řadu z nich úspěšně dokončit a provozovat. Jeho syn, Vojtěch rytíř Lanna (1836-1909), rozvíjel v hospodářské, kulturní i politické sféře dále otcovy aktivity. Stavební firma Lanna, která přes sto let dominovala ve svém oboru, se stala přímým předchůdcem řady současných akciových společností, působících na území ČR.


Od dopravy soli k velkým projektům
Rod Lannů patř il původně k ?salzbindrům?, kteří dopravovali již před dvěma sty lety sůl ze Solné komory v Horních Rakousích do Českých Budějovic a po Vltavě dále do Čech. Vojtěchův otec Tadeáš se v Českých Budějovicích usadil koncem 18. století a oženil se zde s českou selkou Kateřinou, rozenou Masákovou. Podnikal ve stavbě lodí v postupně budované vlastní loděnici ve Čtyrech Dvorech, kde se narodil i Vojtěch. Stejně jako jeho otec Tadeáš, získal i syn titul c. k. loďmistr. Jeho předpokladem byla přísná zkouška u státní komise, podložená dokonalou znalostí toku, stovek peřejí a skal neregulované řeky. Vojtěch Lanna proto podnikl již v mládí několik cest na lodi i na voru do Hamburku a do Berlína, aby navázal obchodní kontakty a poznal osobně strasti plavby, což jej málem stálo při nehodě voru život. Pro Vojtěcha Lannu byly důležité roky 1829 a 1831, kdy po smrti otce teprve jako čtyřiadvacetiletý majitel firmy získává nájem všech vodních staveb mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Jako provozovateli dopravy soli mu šlo o řádný chod a údržbu těchto zařízení a včasné odklízení všech náplav v řečišti, což předpokládalo jak dobrou organizaci práce, tak i stále dokonalejší techniku. Na základě vlastního návrhu Lanna privatizoval všechnu dopravu soli do Prahy, až dosud garantovanou státem. Ta byla prodělečná a musela být dotována. Výrobou nového, rychlejšího typu lodi, úpravami nebezpečných míst toku, opravami a unifikací provozu vytvořil Lanna fungující systém, který, na rozdíl od předešlého období, vydělával. Šlo zejména o budování cest pro tažné koně podél břehů přes nebezpečné úseky, výstavbu a údržbu stájí, kde docházelo k přepřahání, opravy hrází, úpravy jezů a jejich propustí nebo výcvik plavců i stabilizaci personálu jednotlivých zařízení. V roce 1833 pak Lanna získal zadání všech stavebních prací na Vltavě a Labi až k saským hranicím, tj. od Českých Budějovic až k Dolnímu Gruntu, neboť nabídl množstevní slevy, jež vyřadily případnou konkurenci. Na území Čech tak vznikla stavební firma s ambicemi evropských rozměrů. Součástí Lannových aktivit byla rovněž činnost, kterou bychom dnes mohli nazvat ?personální politikou?, kdy se Lanna stal zpravidla kmotrem dětí mlynářů a hrázných po celé trase, které tak osobně poznal. Firma tak získala na kompaktnosti. Zaměstnanci, jejichž počet stále vzrůstal, byli zvyklí se denně před pátou hodinou ranní setkávat s ?pantátou?, jenž rozděloval práci a vydával příkazy přímo v loděnici. O Lannově podnikavosti svědčila řada prvků v obchodní činnosti, na svou dobu velmi moderních, jako bylo každoroční organizování projížděk na lodích, spojených s návštěvou dokončených vodních staveb, kterých se zúčastňovali inženýři v čele se stavebním ředitelem hlubockého panství a vysocí úředníci z Vídně. Zároveň Lanna investoval i do stavby a provozu koňské dráhy z Lince do Českých Budějovic, kde byla provozována od roku 1832 nejprve nákladní, od roku 1834 pak i osobní doprava. Dopravní spojení mezi oběma městy se tak značně zrychlilo. Vyjel-li v 6 hodin ráno cestující železnicí z Českých Budějovic, dorazil ještě týž den v 19 hodin pohodlně do Lince, počítaje v to hodinovou přestávku na oběd v Lannově staniční hospodě v Kerschlbaumu. Dostavník urazil stejnou trasu za jeden a půl dne, přičemž cena byla o čtvrtinu dražší a bylo nutno přenocovat. Je pochopitelné, že zlepšení spojení vedlo i k rozsáhlejší obchodní činnosti, zejména prodeji dříví, jeho vývozu a zpracování.

Pohled na dokončený řetězový most císaře Františka I., který byl zbořen v roce 1898 (podle soudobé litografie)
¤ Pohled na dokončený řetězový most císaře Františka I., který byl zbořen v roce 1898 (podle soudobé litografie)

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 10/2011).