Zpět na stavby

Chomutovská přehlídka mostních konstrukcí - SO 205

17. března 2009
Ing. Petr Souček

Přeložka silnice I/7 Chomutov-Křimov je jakousi stálou výstavou současných technologií mostních konstrukcí. Členitý terén, komplikované zakládací podmínky a délka stavby vyburcovaly projektanty k unikátním návrhům.


Největší překážkou na celé trase Přeložky silnice I/7 Chomutov- Křimov bylo v km 2,874-3,206 hluboké a strmé údolí potoka Hačky. Výška nivelety trasy nad dnem údolí dosahuje 62,0 m, trasa se v místě stavby nachází v pravém půdorysném oblouku o poloměru 500 m. Původní návrh byl upraven pro technologii letmé betonáže pro konstrukci s rozpětím polí na 60+106+106+60 m. Jediná mostní konstrukce má šířku 22,30 m pro všechny čtyři jízdní pruhy. Toto uspořádání bylo u vahadlové letmo betonované konstrukce použito v České republice po 35 letech (od výstavby Nuselského mostu v Praze). Poprvé byla navíc použita letmá betonáž pro konstrukci ve výrazném půdorysném oblouku.
Most byl založen plošně pod zónou rozvolněných hornin na navětralých pararulách a ortorulách třídy R3, v hloubkách přibližně 4,0-5,0 m pod terénem. Rozvolněné horniny nalezené pod úrovní základové spáry byly vytěženy a nahrazeny plombami z prostého betonu. Pro zpevnění poruchových zón v podloží pak bylo u pilířů využito i cementových injektáží. Sklon terénu v místě pilířů předurčuje tvar základů ve formě výškově odstupňovaných základových bloků o půdorysném rozměru 16,0x20,0 m a minimální tloušťce 3,0 m. Objem jednoho základu představuje cca 1400 m³, při použití cca 240 t výztuže.
Chomutovská opěra O1 byla navržena jako masivní s upraveným tvarem pro průjezd betonážního vozíku nosné konstrukce. Křimovská opěra O5 byla kvůli své výšce navržena jako prosypaná, ve formě dvou úložných a dvou bočních stěn s úložným prahem zavěšeným na stěnách a závěrnou zídkou. Na opěrách byla osazena vždy dvě všesměrná kalotová ložiska nové generace firmy Maurer.
Pilíře mostu tvoří dvojice štíhlých vysokých stěn. Výšky stěn u pilířů P2 a P3 jsou od 42,80 m do 46,60 m. Stěny pilířů jsou obdélníkového průřezu o tl. 1,50 m z betonu C35/45. Šířka stěn se po výšce mění, řídicí křivkou hran je oblouk o R=200 m, nejmenší šířka stěny je 9,0 m. Stěny nejsou navzájem trvale nijak spojeny. Návrhu štíhlých pilířů byla věnována maximální pozornost. Štíhlost stěn pilířů P2 a P3 během jejich výstavby by bez dalších opatření dosahovala až λ = 220! Proto byla tato extrémní štíhlost dočasně omezena instalací dvou mezilehlých příhradových ztužení. Pilíře P2 a P3 byly betonovány po 6,0 m záběrech do šplhacího (přesuvného) bednění ACS firmy PERI, typicky v týdenním cyklu. Kvůli extrémní štíhlosti pilířů byl vyvinut systém přesného měření a nastavování bednění tak, aby byly dodrženy přísné geometrické požadavky. Dřík nižšího pilíře P4 byl tvarován shodně jako pilíře vyšší. Jeho podélná tuhost je omezena vytvořením tenkého vrubového Freyssinetova kloubu na styku s nosnou konstrukcí.
Nosná konstrukce tvoří spolu s pilíři sdružený rám. V příčném řezu se jedná o jednokomorovou konstrukci o vnější šířce komory 10,0 m. Konzoly mají délku 5,90 m a spolu s horní deskou byly příčně předepnuty plochými čtyřlanovými kabely v průměru po 0,60 m.
Výška nosné konstrukce se mění od 6,25 m nad pilíři po 2,65 m v polích a nad opěrami. Konstrukce je z betonu C35/45, délka jednotlivých lamel je 3,90-5,0 m. Zárodky byly konstruovány ve třech etapách na skruži osazené na hlavách pilířů. Jednotlivá vahadla byla betonována postupně dvojicí tzv. ?horních? vozíků Bridgebuilder firmy NRS. Uzavírací lamely mezi vahadly se betonovaly také na vozíku. Před jejich betonáží byla vahadla navzájem fixována pomocí ocelových nosníků, kterých se využilo i pro výškovou rektifikaci vahadel před zmonolitněním. Betonáž koncových příčníků nad opěrami byla dodatečná - po osazení mostu na ložiska. Pro vahadlové předpětí nosné konstrukce i pro kabely spojitosti byly použity osmnáctilanové kabely předpínacího systému Dywidag.
Pro betonáž vahadel se užívalo kombinace betonážních košů, mobilních i stacionárních čerpadel. Tomu byla uzpůsobena receptura betonové směsi, stejně jako požadavkům na rychlý náběh pevnosti a kontrolu modulů pružnosti. Most přes údolí Hačky je jubilejní dvacátou letmo betonovanou mostní konstrukcí dokončenou na českém území.

Autor: Ing. Petr Souček, PONTEX Praha, s.r.o.

SO 205 - podélný řez mostem
¤ SO 205 - podélný řez mostem

SO 205 - příčný řez mostem
¤ SO 205 - příčný řez mostem