Zpět na stavby

Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 4. díl, část A

8. srpna 2016
Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA

Budova One World Trade Center vysoká 541 m vrátila siluetě Lower Manhattanu dramatičnost, kterou po tři desetiletí propůjčovaly této části New Yorku věže Twin Towers zničené v roce 2001. Zprovozněním věže One World Trade Center byla tato část Manhattanu také znovu definitivně potvrzena jako prominentní finanční a obchodní centrum města a celé země a věž samotná se i díky své rekordní výšce stala novou vizuální ikonou New Yorku. Pro New York a Spojené státy americké jde o výjimečnou stavbu i z architektonického a konstrukčně-stavebního hlediska.


Úvod
Podoba věže One World Trade Center (dále také 1WTC) vyrůstá z dlouhé tradice amerického stylu mrakodrapů, zároveň však přináší mimořádně inovativní mix soudobých architektonických a urbanistických názorů, nových konstrukčních a materiálových řešení, účinných environmentálních postupů a opatření, která zásadním způsobem zvyšují bezpečnost výškové budovy tohoto významu. Robustní věž 1WTC, která dosahuje výšky 541 m, rekordní v rámci USA i na celé západní polokouli, tvoří také jistý koncepční pendant Národnímu památníku 11. září dokončenému v roce 2011. Zatímco památník zahloubený do země se obrací do minulosti a je uctěním památky původního WTC a tisíců obětí jeho zkázy, věž 1WTC se jako zhmotnění budoucích očekávání tyčí hrdě do výšky, její zkosené hrany směřují vzhůru, k symbolickému úběžníku naděje, a v jejím nablýskaném skleněném plášti se jako by odráželo světlo a jas nebe. Štíhlá, do výšky se zužující silueta věže 1WTC evokuje tvary starších ikonických newyorských mrakodrapů, zvláště věží Chrysler Building a Empire State Building, a sama představuje téměř čtvrtinu veškeré kancelářské plochy, kterou disponoval původní komplex WTC.

Vývoje koncepce budovy One World Trade Center (1WTC)

Koncepční návrh budovy One World Trade Center, který se poprvé objevil v prosinci 2002 ve vítězném návrhu nového komplexu WTC Studia Libeskind, prošel dramatickým obdobím postupných úprav i razantních změn, které trvalo až do léta 2006. Až pět let po tragických událostech útoků 9/11 bylo technické řešení budovy natolik stabilizované a organizační a finanční podmínky její realizace natolik dořešené, že bylo možné přistoupit k vlastní výstavbě věže. Ani ta potom neprobíhala hladce a bez prodlev a ve výsledku trvala více než osm roků. Během dlouhých let budování věže 1WTC došlo ještě k řadě méně nebo více významných projektových změn, koncepce budovy, stabilizovaná v roce 2006, už však zůstala nezměněna.

Obr. 2. Původní Libeskindův soutěžní návrh nové věže 1WTC z prosince 2002

Boj o charakter budovy mezi Libeskindem a Childsem (prosinec 2002 až prosinec 2004)
Když byl v prosinci 2002 veřejnosti poprvé představen návrh nového komplexu WTC Memory Foundations architekta Daniela Libeskinda, měla jeho nejvyšší budova, tehdy označovaná jako Tower 1, extrémně neobvyklý, vskutku velmi extravagantní tvar (obr. 2). Z celkové výšky budovy 541,3 m (symbolických 1776 stop odpovídajících letopočtu vyhlášení nezávislosti USA na Velké Británii) tvořila nejvyšší úsek budovy ne­obydlená vrcholová věž, která byla konstrukčně téměř nezávislá na zbytku budovy. Věž byla zakončena stožárem s anténou a měla v horní části po výšce členěné atrium vyplněné stromy a další vegetací, podle čehož Libeskind pojmenoval návrh celé budovy - Vertical World Gardens. Zhruba v polovině výšky tohoto atria bylo situováno veřejnosti přístupné vyhlídkové patro. Návrh byl mj. jistou evokací siluety a gesta sochy Svobody ?ve velkém?. Kanceláře v hlavní části budovy sahaly ?jen? do 64.NP. Libeskind budovu z principu nezamýšlel jako utilitární, ryze kancelářskou, ale jakýsi komplexně pojatý pomník - budovu, jejíž užití bude smíšené, víceúčelové. Navíc se tehdy předpokládalo, že po zkušenostech se zkázou Twin Towers nebude o kanceláře ve větší výšce zájem, tudíž nebyla snaha užitnou kancelářskou plochu nijak maximalizovat. Nad kancelářskými patry měla být ještě restaurace. Souhrnně šlo o ohromující zakřivenou a okosenou supervysokou budovu opláštěnou ostrohrannými skleněnými plochami, jejíž podnož v sobě navíc skrývala přístup do pietního prostoru nad základovými spárami zničených Twin Towers.

Obr. 3. Návrh nové věže 1WTC z podzimu 2003 vypracovaný Libeskindem ve spolupráci s Childsem

Ještě než byl Libeskindův soutěžní návrh na podobu nového komplexu WTC včetně návrhu nové věže Tower 1 v únoru 2003 oficiálně vyhlášen jako návrh vítězný, sám architekt v něm podobu věže pod vlivem úřadu Port Authority of New York and New Jersey (PANYNJ) a tehdejšího guvernéra státu New York George Elmera Patakiho významně modifikoval. Budova získala sedmdesát nadzemních podlaží a původní anténa byla nahrazena vysokým vrcholovým stožárem, který tvořil integrální konstrukční součást věže. V dubnu 2003 bylo guvernérem Patakim pro dominantní věž WTC, stále ještě pracovně nazývanou Tower 1, poprvé použito pojmenování Freedom Tower. Tento chytlavý název se pak velmi rychle ujal i u veřejnosti a široce se používal až do roku 2009, kdy byla teprve budova oficiálně pojmenována One World Trade Center (1WTC). Administrativou státu New York a vedením PANYNJ byly tehdy také vyhlášeny plánované termíny dokončení jednotlivých staveb nového WTC. Hrubá stavba Freedom Tower měla být hotova 11. září 2005 a přivítat první nájemníky měla na počátku roku 2008. Jak se později ukázalo, žádný z tehdy vyhlášených termínů nebyl splněn. Všechna tehdejší Patakiho prohlášení stála na vodě, byla pouhými politickými proklamacemi.

Obr. 4. Konkurenční návrh nové věže 1WTC vypracovaný Childsem/SOM ze srpna 2003

V dalším průběhu roku 2003 se ovšem uvažované koncepční řešení budovy několikrát razantně proměnilo. Koncepce Daniela Libeskinda podporovaná vedením PANYNJ, administrativami města a státu New York a koneckonců i veřejností se dostávala do stále ostřejšího střetu s postojem Larryho A. Silversteina, který měl o žádoucí podobě budovy principiálně odlišné představy. Jak už bylo zmíněno v předchozích dílech, Silverstein z titulu svých práv k WTC najal už na jaře 2003 chicagskou architektonickou a inženýrskou kancelář SOM (Skidmore, Owings & Merrill LLP), jmenovitě architekta Davida M. Childse, hlavního autora nové budovy 7WTC, aby do koncepční přípravy nové věže 1WTC aktivně vstoupili. Silversteinovým záměrem bylo přepracovat Libeskindovu vizi ?symbolické, avantgardní, nekomerční? věže-ikony do takové podoby, která by co nejvíce konvenovala přirozenému zájmu Silverstein Properties, tj. do podoby efektivně pronajímatelné výškové kancelářské budovy. Na sklonku léta tak byla veřejnosti představena nová podoba zamýšlené věže 1WTC, viz obr. 3. Jejím hlavním autorem byl sice stále ještě Daniel Libeskind, tento návrh už však vznikl ve vynucené spolupráci s ­Davidem Childsem, o jejíž snadnosti nelze mít žádné iluze. Vrcholová část budovy s atriem a vyhlídkovým patrem již nebyla oddělena od kancelářské části budovy, naopak z ní přímo vyrůstala. Budova měla vysoký vrcholový stožár a do její podnože bylo integrováno plánované centrum múzických umění Performance Arts Center.

Obr. 5. Kompromisní návrh věže 1WTC z prosince 2003 vypracovaný Childsem a Libeskindem

Nervóznímu Larrymu Silversteinovi to však nestačilo, a proto už na jaře 2003 požádal Davida Childse, aby vypracoval zcela jiné, konkurenční řešení věže 1WTC. To bylo zveřejněno (obr. 4) v srpnu 2003. Věž 1WTC měřila podle tohoto návrhu 610 m (2000 stop) a její dřík byl lehce zkroucený. Apriorně se předpokládalo, že po útocích 9/11 nebude zájem o kanceláře ve vyšších patrech, proto měl i tento Childsův návrh budovy ?jen? 64 kancelářských podlaží, hned nad nimi se nacházela restaurace a nad ní vyhlídkové patro. Téměř celou horní polovinu věže, výškově cca 300 m, zabírala neopláštěná ocelová rámová superkonstrukce vyplněná sadami telekomunikačních antén a sestavou větrných turbín, které tehdy kancelář SOM ve svých environmentálně progresivních návrzích mrakodrapů až nadužívala. Z tohoto prvního Childsova návrhu je zřejmé, že i on zprvu podléhal široce sdílené premise, že by věž 1WTC měla být něčím více než moderní, velmi kvalitní výškovou budovou. Do jeho přístupu se zřetelně promítl aspekt úspory energie a udržitelnosti - a to jako již neopominutelné atributy moderního navrhování budov. Tento Childsův návrh nové věže 1WTC však jako první pracoval s čtvercovým tvarem patního průřezu budovy, jehož délky stran 61 m (200 stop) zhruba odpovídaly rozměru půdorysu zničených Twin Towers.

Obr. 6. Vizualizace návrhu věže 1WTC z prosince 2003, zdroj: SOM

Larrymu Silversteinovi se však i Childsův konkurenční návrh příliš nezamlouval, protože i ten byl v jeho očích příliš avantgardní, v podmínkách Lower Manhattanu technologicky krajně neschůdný a provozně nepřijatelně komplikovaný. Childsův návrh navíc rezignoval na symbolickou výšku budovy 1776 stop, což bylo zjevně politicky neprůchodné. Nespokojený Silverstein proto k dopracování tohoto Childsova návrhu přizval naopak Daniela Libeskinda s jasným zadáním, aby se architektonické koncepce obou kanceláří pokud možno prolnuly a vznikl sice navýsost jedinečný, ale zároveň i realizovatelný a obchodně i provozně životaschopný návrh budovy. Charakterem svých potřeb a koneckonců i svým naturelem stál ovšem Silverstein na straně pragmatičtější a v oboru mrakodrapů výrazně zkušenější kanceláře SOM, a tak začal Childsův přístup Libeskinda z projektu nové věže 1WTC krok za krokem vytlačovat.

Výsledkem několikaměsíční rozporuplné spolupráce Childse s Libeskindem byl nicméně v pořadí už čtvrtý veřejně publikovaný koncepční návrh věže 1WTC. Byl zveřejněn v prosinci 2003 (obr. 5 a 6). Výška budovy se vrátila na 541 m (1776 stop), věž měla sedmdesát nadzemních podlaží. Spodní polovina budovy byla víceméně převzata z předchozího Childsova návrhu, a to včetně patního průřezu 61 × 61 m (200 × 200 stop).
Horní neopláštěná část se zelení a větrnými turbínami (jejími odpůrci pejorativně přezdívaná ?klec?) byla razantně snížena. Z Libeskindových návrhů byl převzat asymetricky situovaný vysoký vrcholový stožár s anténami. Hlavním autorem tohoto kompromisního návrhu už byl jednoznačně David Childs, Libeskindova role se stala okrajovou.

Obr. 7. Základní kámen nové věže 1WTC

Názorový nesoulad mezi Libeskindem a Silversteinem (a kanceláří SOM) ohledně toho, jak by měla věž 1WTC vypadat a čemu by měla sloužit, se během podzimu 2003 fatálně prohloubil. Tento spor navazoval na spory ohledně charakteru nové zástavby celého Ground Zero, viz vývoj územního plánu nového komplexu WTC popsaný v 2. dílu této studie (viz Stavebnictví 04/2016). Silverstein usiloval o klidnější, konzervativnější a snáze prodejný vzhled budov a o jejich principiálně komerční, kancelářský charakter. Daniel ­Libeskind chtěl naopak vybudovat ?něco extra? - avantgardní urbánní a architektonický symbol raněné, ale znovu vítězné Ameriky, a to do jisté míry bez ohledu na výši nákladů a efektivitu pozdější využitelnosti jednotlivých objektů. Za svou vizi - s vědomím proklamované podpory politiků a veřejnosti - úporně bojoval i v případě věže 1WTC jako stěžejní budovy celého nového komplexu WTC. Libeskind především nechtěl za žádnou cenu ustoupit od otevřeného zazeleněného atria v horní části budovy a trval také na excentrickém umístění vrcholového stožáru s anténami. Larry Silverstein toho začal mít dost a nabyl přesvědčení, že nezbývá, než neústupného Libeskinda za dosavadní přínos velmi dobře zaplatit a z prací na nové věži 1WTC ho úplně odstranit.

Obr. 8. Zásadně přepracovaný, bezpečnostní návrh budovy z června 2005

V každém případě se ovšem koncepční návrh z prosince 2003 stal tím, který byl pak s malými úpravami až do konce roku 2004 formálně určen k realizaci. Navzdory tomu, že se samotnému Larrymu Silversteinovi navržená podoba věže 1WTC stále nezamlouvala, vypracované řešení podporovaly město a stát New York a osobně především guvernér Pataki. A tak kancelář SOM zahájila práce na projektové dokumentaci mrakodrapu. Pro specializované statické a dynamické výpočty byla najata kancelář WSP Cantor Seinuk Structural Engineers, na analýze vrcholu věže a později i na návrhu lanových systémů podpírajících některé části skleněného pláště budovy se podílela stuttgartská kancelář sbp gmbh (schlaich bergermann und partner). Funkci kontrolního statika vykonávala kancelář Leslie E. Robertson Associates.

Obr. 9. Autoři návrhů nové věže 1WTC: Daniel Libeskind (vlevo) a David M. Childs

Dne 4. července 2004 byl na Ground Zero odhalen základní kámen nové budovy 1WTC za účasti tehdejšího starosty New Yorku Michaela Bloomberga, guvernéra státu New York Patakiho a tehdejšího guvernéra státu New Jersey Jamese E. McGreeveye (obr. 7). Základní kámen má podobu žulového bloku z Adirondackého pohoří a hmotnost 18 t. Krátce po obřadu byl nicméně odvezen do skladu a uložen byl na jiné místo v posunutých základech věže znovu až v roce 2006.

Pro celý rok 2004 byly příznačné i mediálně prezentované dohady o podobě nového komplexu WTC a žádoucí podobě věže 1WTC mezi guvernérem Patakim, který vytrvale podporoval Libeskindovu koncepci ?mementa a symbolů?, a developerem Silversteinem, který spolu s vedením PANYNJ prosazoval mnohem praktičtější a ?komerčnější? řešení komplexu. Tyto dohady a spory, které měly i kompetenční, obchodně-finanční a prestižní rovinu, se vlekly od konce roku 2003 až do přelomu let 2004 a 2005. V tu dobu si totiž už ani Pataki nemohl dovolit dál ignorovat od léta 2004 narůstající tlak policie a bezpečnostních expertů na to, aby se z bezpečnostních důvodů zásadním způsobem změnila koncepce a podoba věže 1WTC dosud projektově připravované v souladu s návrhem z prosince 2003. Přesto tak došlo k více než ročnímu zpoždění v projektové přípravě stavby a tím i vlastní výstavby budovy.

Obr. 10. Základní geometrie budovy 1WTC a její umístění v novém komplexu WTC (červen 2005), zdroj: SOM

Definitivní podoba budovy a důvody, které o ní rozhodly (leden 2005 až duben 2006)
Na základě principiální kritiky policie (NYPD - New York Police Department), která v červnu 2004 označila dosud uvažovanou polohu a podobu budovy za nedostatečnou z hlediska bezpečnosti (stála mj. ?nebezpečně blízko?, jen 7 m od frekventované West Street), byla věž 1WTC odsazena o dalších téměř 20 m více na východ a samotná budova byla koncepčně znovu zásadně přepracována tak, aby splňovala požadované bezpečnostní parametry. Bylo mj. požadováno a také rozhodnuto, že spodní část věže bude mít nově speciální ochranné obvodové stěny ze železobetonu, aby byla budova schopna vzdorovat explozi výbušnin v automobilu, kterým by na ni teroristé případně najeli. Na jaře 2005 proto architekt David Childs a kancelář SOM ve velkém časovém presu (údajně během pouhých osmi týdnů!) návrh budovy významně přepracovali - kromě nové polohy byla mj. navržena ona diskutovaná patní ?obrněná? část budovy. Snaha minimalizovat dopad případného bombového útoku z úrovně ulice vedla k tomu, že v konečném provedení je nejnižších 56,9 m budovy zvlášť opevněno a využitelná kancelářská patra jsou situována až nad touto bezpečnostní podnoží budovy.

Obr. 11. Vizualizace navržené podoby opevněné podnože budovy, zdroj: SPI a SOM

Zásadně přepracovaná podoba návrhu věže 1WTC jako důsledek vynuceného uplatnění do té doby bezprecedentních nároků policie a administrativy New Yorku na zabezpečení jakékoliv veřejné budovy proti možným teroristickým útokům v budoucnosti byla zveřejněna v červnu 2005 (obr. 8). Tohoto návrhu věže se už Daniel Libeskind neúčastnil, nové řešení bylo výhradně dílem Davida Childse (obr. 9) a SOM. Věž 1WTC byla jako celek posunuta o 30,5 m více na západ, její čtvercový patní průřez nominálního rozměru 61 × 61 m
i symbolická výška 541,3 m zůstaly zachovány. Zcela ovšem zmizela dosavadní ocelová ?klec? se zelení a větrnými turbínami v horní části budovy. Budova získala technicistní skleněný plášť, který halil
77 nadzemních podlaží umístěných nad bezpečnostní podnoží věže o výšce 61 m. Vyhlídkové patro a restaurace se přesunuly do temene dříku budovy a vrcholový stožár s anténami byl posunut do osy nyní zcela symetrické budovy. Na blozích se ihned začal šířit názor, že je té elegantní ?učesanosti? až příliš. Za všechny jeden z názorů: Perspektivní řešení leží někde mezi Childsovou transparentní čistotou a Libeskindovou jiskrou exkluzivity. V každém případě mohl být realitní magnát Larry Silverstein konečně spokojen. V červenci 2005 se nechal slyšet, že konstrukce věže bude na úrovni uliční sítě v roce 2007 a že hrubá stavba bude dokončena v roce 2010, tedy jen o dva roky později, než se původně plánovalo.

Obr. 12. Půdorysné schéma přízemí věže 1WTC s bezpečnostními betonovými stěnami, zdroj: SPI a SOM

Základní tvar budovy 1WTC působí z odstupu jednoduše a velmi výrazně (obr. 10). Zároveň je zajímavý i v detailech, které mnohdy nejsou snadné geometricky ani konstrukčně. Dřík budovy 1WTC vyrůstá ze čtvercové základny, hrany jejich okosených nároží se však s výškou rozbíhají a na úrovni temene věže se po dvojicích opět spojují tak, že rozčleňují plášť budovy do osmi rovnoramenných trojúhelníků. Čtyři větší trojúhelníky mají základnu v patě dříku a vrcholy v jeho temeni, základny druhých čtyř trojúhelníků jsou tvořeny stranami čtverce temene budovy a vrcholy mají v rozích patního čtverce dříku věže. Čtvercový průřez temene věže je tak oproti čtverci paty dříku pootočen o 45°. Půdorysy jednotlivých podlaží se tedy po výšce budovy mění a s výškou se snižuje jejich plocha. Patní čtvercový půdorys nabývá více a více tvaru osmiúhelníku, dosáhne tohoto tvaru na úrovni 72. podlaží, a pak se opět mění více a více na čtvercový. Na čtvercové temeno budovy je nasazena kruhová koruna nesoucí telekomunikační zařízení a z jejího středu vyrůstá postupně se zužující vrcholový stožár.

Obr. 13. Vizualizace chráněného vstupního lobby budovy 1WTC, zdroj: SPI a SOM

Nový tvar budovy a nová koncepce jejího řešení se setkaly s četnou kritikou u veřejnosti i odborných stavebních a architektonických kruhů, kterým zejména vadily:

  • triviálnost a nabubřelost tvaru budovy;
  • nenápaditost a postmodernistická nemodernost architektury budovy;
  • celková pevnostní uzavřenost, nevlídnost a nekomunikativnost budovy;
  • bezprecedentní opevněná podnož, jejíž 60 m vysoká betonová krychle bez oken a bez dveří připomíná dvacet pater vysoký vojenský bunkr;
  • očekávaná rekordně vysoká cena budovy (ve výsledku téměř třikrát dražší než nejvyšší budova světa, výrazně vyšší Burdž Chalífa).

Běžným Newyorčanům se navíc vůbec nelíbilo, že po otevřených veřejných diskuzích, která vedl ­PANYNJ ohledně územního plánu nového WTC v letech 2002 a 2003, si o podobě věže 1WTC rozhodla úzká skupina politiků a byznysmenů a obyvatel se nikdo na nic nezeptal. V letech 2005 a 2006 vrcholily také úporné kompetenční, finanční a právní spory mezi PANYNJ a dalšími zúčastněnými stranami na jedné straně a Larrym Silversteinem a jeho Silverstein Properties na straně druhé. Jak už bylo uvedeno v předchozích dílech této studie, Silverstein Properties vlastnily od léta 2001 nájemní práva k celému původnímu komplexu WTC - včetně práva (a zároveň závazku) komplex WTC popřípadě i obnovit, pokud by byl nějak poničen. Všechna práva k nové výstavbě na území zničeného komplexu WTC, tedy i k výstavbě připravované budovy One World Trade Center, vlastnil ještě na počátku roku 2006 Silverstein. Ten byl zároveň podle stejné smlouvy z léta 2001 nucen platit PANYNJ za pronájem areálu 10 mil. USD měsíčně bez ohledu na fakt, že neměl co pronajímat, neboť areál byl zcela zničen. Tento právní stav věcí dlouhodobě paralyzoval výstavbu ?nového? WTC, mezi jiným i plánované nejvyšší věže 1WTC. Ten, kdo měl de jure právo stavět, totiž současně neměl ani finance a technickou kapacitu, ale v širším slova smyslu ani morální a společenské oprávnění sám tak obsahově i významově komplexní dílo, jaké představuje znovuvybudování areálu WTC, realizovat.

Obr. 14. Slavnostní osazení prvního ocelového sloupu věže 1WTC v prosinci 2006

Rozpor mezi formálním rozložením práv a realitou skutečného stavu věcí se postupem let stal už neudržitelným. Bylo stále více zřejmé, a to jistě velmi dobře i pragmatickému Larrymu Silversteinovi, že jeho Silverstein Properties nemají samotné žádnou šanci tak mimořádně náročný projekt, jakým nová výstavba WTC je, rozumně zvládnout. Čím dál tím více se hrálo především o to, za jakých podmínek Silverstein ze svého nezvladatelného postavení ustoupí i právně. V dubnu 2006, po mnohaměsíčním vyjednávání podmínek, Silverstein postoupil většinu svých nájemních práv zpět PANYNJ - mezi nimi i práva k výstavbě a následné správě nejvyšší plánované budovy nového komplexu WTC, koncepčně komplikované a vypjatě exponované věže 1WTC. Smluvní strany se zároveň dohodly, že příprava a výstavba této budovy bude pokračovat podle koncepce z června 2005 a navazující projektové dokumentace, kterou už průběžně vypracovával SOM v čele s architektem Davidem
Childsem. Silverstein neměl o ?horký brambor? věže 1WTC zájem a chtěl se závazků k této budově zbavit mj. i z následujících důvodů:

  • bylo zřejmé, že v budově budou sídlit z velké části i veřejné instituce a ty budou požadovat a priori levnější, netržní nájemné, což bude komplikovat ?čistý? realitní byznys;
  • budova 1WTC může být do značné míry vždy vnímána jako jistý politický a sociokulturní symbol New Yorku a USA, vždy tedy bude příliš exponovaná a ?nepohodlná?, a tudíž nikdy nelze vyloučit nějaký další útok na tuto budovu i v budoucnosti, ať už bude mít útok jakoukoliv podobu.

Velmi důležitá smlouva MDA (Master Development Agreement) podepsaná v dubnu 2006 vrátila úřadu PANYNJ pozici developera 1WTC, tj. budoucího stavebníka a provozovatele budovy. Vybudování nové věže 1WTC, která se stala geopolitickým a sociokulturním symbolem revitalizace Ground Zero, tak znovu, podobně jako kdysi Twin Towers, realizoval samotný PANYNJ. Ten se v dubnu 2006 stal jako vlastník celého WTC zároveň principiálním koordinátorem všech stavebních prací v rámci procesu revitalizace území Ground Zero. Larry Silverstein se stáhl z většiny dosavadních pozic s tím, že si ponechal práva k výstavbě a následnému provozování tří komerčních věží 2WTC, 3WTC a 4WTC.

Dne 27. dubna 2006 byla výstavba nové nejvyšší budovy USA a celé západní polokoule One World Trade Center (1WTC) oficiálně zahájena. Jako generální dodavatel výstavby byla vybrána firma Tishman Construction Corporation, do roku 2010 stavební divize holdingu Tishman Realty & Construction Company, který stavěl rovněž původní věže Twin Towers. Od roku 2010 pak stavěla Tishman Construction Corporation věž 1WTC už jako firma patřící do kalifornského holdingu AECOM. Při výstavbě se využíval systém BIM (Building Information Modeling).

V červnu 2006 zveřejnil David Childs definitivní podobu návrhu budovy z května 2005, která zahrnovala mj. následující úpravy a doplňky.
  • Opevněná podnož věže bude obložena úzkými, svisle orientovanými deskami z průsvitného mléčného skla (obr. 11), a nikoliv plechy z nekorodující oceli, jak se dříve uvažovalo.
  • Bude zesíleno tuhé napojení nosných stropních konstrukcí na železobetonové jádro.
  • Vstupní lobby získá ochranu masivními betonovými stěnami (obr. 12 a 13) zdobenými velkorozměrovými uměleckými díly.
  • V 64. NP bude umístěno tzv. skylobby, kde budou do lokálních výtahů přesedat ti, kteří pojedou do vyšších pater.
  • Na každém podlaží budou vybudovány chráněné zóny určené ke shromáždění osob v případě mimořádných situací.
  • Budova bude vybavena vnitřním požárním schodištěm určeným výhradně pro přístup hasičů.
  • Rozvody energií, komunikací a dat budou zdvojeny pro případ, že by teroristický útok vyřadil z provozu primární rozvody.


Dne 4. července 2006 byl znovu položen základní kámen budovy a v témže měsíci byla zahájena v lucemburských ocelárnách koncernu ArcelorMittal i výroba prvních 800 t ocelových sloupů pro podnož věže 1WTC. Dne 20. prosince 2006 se pak na Ground Zero konal ceremoniál, při němž byly osazeny první ocelové sloupy nosné konstrukce nového mrakodrapu, jeden z nich s podpisy a nápisy příbuzných obětí útoků 9/11 (obr. 14). Guvernér New Yorku George E. Pataki, dvojnásobný neúspěšný kandidát na úřad prezidenta USA, při tomto poněkud předvolebně aranžovaném shromáždění těsně před koncem svého funkčního období pronesl projev, v němž vyjádřil přesvědčení, že teď už rychlé výstavbě věže 1WTC nestojí nic v cestě.

Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 1. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 2. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 3. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 4. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 5. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 6. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 7. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 8. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 9. díl
Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 10. díl