Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 7. díl

Objekt Vehicular Security Center se střešním parkem Svobody

Vehicular Security Center a jeho dvě části
Stejně jako tomu bylo u původního areálu Světového obchodního střediska, i v případě nově budovaného komplexu WTC zaujímají podstatnou část jeho podzemních prostor několikapatrové garáže a parkoviště. Název Vehicular Security Center (VSC, Centrum zabezpečené automobilové dopravy) zahrnuje vlastně dva objekty. Prvním je WTC Vehicle Security Center, což je bezpečnostní průjezdní stanice, kterou povinně projíždějí všechny autobusy a nákladní i osobní vozidla, která do komplexu WTC zajíždějí za účelem dopravy osob a nákladů, ať už jde o jednorázovou dopravu nebo pravidelné zásobování, typicky prodejen nákupního centra Westfield World Trade Center Mall nebo provozovaných restaurací a jídelen. Prostorově se tato část VSC nachází při jižním okraji komplexu WTC mezi ulicemi Liberty Street a Cedar Street. V bezpečnostní stanici je prováděn screening každého vjíždějícího vozidla. Vozy i autobusy jsou prosvěcovány, přičemž hlavním cílem kontroly je objevit případné výbušniny nebo radioaktivní látky.

Druhým objektem je vlastní rozlehlý podzemní parkovací dům Tour Bus Parking Facility, který zahrnuje síť podzemních koridorů, manipulační rampy, vyskladňovací kóje, garáže a dále parkovací stání a moderní technické zázemí nejen pro zájezdové autobusy, ale i pro nákladní automobily zásobování WTC a osobní automobily osob pracujících v komplexu WTC. Tato část VSC je rozprostřena přes celý půdorys areálu WTC a zaujímá většinou nejnižší dvě podlaží jeho podzemí. Parkoviště a garáže VSC podle možností a potřeb obemykají podzemní části všech komerčních mrakodrapů, podzemní prostory a síť komunikací většinou nad nimi ležícího dopravního uzlu, prostory Národního památníku a muzea 11. září i velké technologické provozy WTC – energetické centrum, chladicí centrum The Central Chiller Plant (CCP) apod. a „prorůstají“ do nich. Pro autobusy je vybudováno cca padesát parkovacích stání.

Podzemní parkovací prostory jsou (nebo teprve budou) napojeny zabezpečenými koridory a chodbami jak na podzemní podlaží všech pěti komerčních mrakodrapů 1WTC až 4WTC a 7WTC, tak i na objekty Národního památníku a muzea 11. září a dopravního uzlu WTC Transportation Hub. Podzemní propojení jsou už připravena i pro zbývající veřejné budovy areálu WTC, které se teprve budují (kostel St. Nicholas Greek Orthodox Church) nebo připravují (centrum múzických umění Performing Arts Center). Výstavba komplexu VSC byla zahájena v roce 2011, hrubá stavba byla ukončena v roce 2014. Komplex je v současnosti otevřen jen v omezeném rozsahu, zatím pouze pro nutné zásobování věží 1WTC a 4WTC a obchodů Westfield WTC Mall. Do plného bezpečnostního provozu může však VSC být dáno až po dokončení vazeb na všechny budovy a části areálu nového WTC, které VSC v podzemí propojuje, z nichž některé se teprve dostavují. Celkové stavební náklady komplexu VSC se udávají ve výši 710 mil. USD (667 mil. USD v srpnu 2010 při schválení projektu).

Už v září 2010 uzavřel PANYNJ smlouvu ve výši 46 mil. USD na dodávku a montáž válcovaných prvků ocelového rámového skeletu WTC Vehicle Security Center firmě W&W Steel Company z Oklahoma City ve státě Oklahoma. Celkem bylo na tuto část komplexu VSC spotřebováno 9710 t konstrukční oceli. V prosinci 2011 uzavřel PANYNJ smlouvu ve výši 15,5 mil. USD na dodávku monitorovacího systému pro screening vozidel ve WTC Vehicle Security Center s firmou Rapiscan Systems Inc. a dále smlouvu na dokončovací a interiérové práce s firmou Padilla Construction Services, Inc., ve výši 32 mil. USD.

Výstavba komplexu VSC byla rozčleněna na tři etapy. V rámci první, tzv. západní etapy bylo v jižní pažené stavební jámě (South Bathtube) vybudováno jedno z podzemních parkovišť pro autobusy a technické zázemí bezpečnostní stanice WTC Vehicle Security Center. Druhá stavební etapa (východní) zahrnovala spirálovou rampu, po níž autobusy a vozy sjíždějí do úrovně 3.PP a poté pokračují do podzemí areálu WTC (obr. 3), a dále jihovýchodní část podzemních parkovišť, zhruba kolem věží 3WTC a 4WTC. Ty byly budovány v rámci výstavby podzemních podlaží těchto dvou věží (viz také 6. díl seriálu článků o WTC v časopise Stavebnictví 12/16). Pro výstavbu částí VSC, které se nacházejí jižně od Liberty Street (tedy hlavně pro spirálovou rampu), bylo nutné postupně rozšířit a prohloubit jámu South Bathtube i východně od Washington Street v místech, která byla až do ledna 2011 blokována vleklou demolicí budovy Deutsche Bank. Třetí stavební fázi komplexu VSC tvořily konstrukce a vybavení parkovacích prostor, garáží, nakládacích ramp a vyskladňovacích kójí situované na úrovni 3.PP a 4.PP přibližně mezi podzemími věží 1WTC, 2WTC, WTC Transportation Hub a Národního památníku a muzea 11. září a také kolem nich.

Tyto prostory zaujímají většinu půdorysné plochy nejnižších dvou podzemních podlaží severovýchodní části komplexu nového WTC a jejich nosné konstrukce byly budovány po etapách v rámci výstavby těchto stavebních objektů. Hlavní podzemní komunikace komplexu WTC Vehicle Security Center probíhá na úrovni 3.PP zhruba souběžně s tubusem linky 1 metra, ale poněkud východně od něj. Vychází od spirálové rampy pod parkem Svobody (Liberty Park), protáhlým půdorysným obloukem obchází vstupní halu železnice PATH a vede až k podzemním podlažím nejvyšší věže One World Trade Center. Do třetí stavební fáze byly zařazeny i veškeré dokončovací práce, mezi nimi i výstavba dále popsaného parku Svobody.

Pro umístění podzemního objektu WTC Vehicle Security Center byla nejdříve vybudována třetí, „jižní“ otevřená stavební jáma, opět jako bílá vana pažená vodonepropustnými, předem budovanými (milánskými) železobetonovými stěnami. Na postupnou výstavbu 29 lamel této pažicí stěny bylo spotřebováno 635 t betonářské výztuže, osazované prefabrikované armokoše měly hmotnost až 23 t. Jednotlivé lamely betonové pažicí stěny měly standardně šířku 6,7 m, výšku 19,8 m a jejich tloušťka byla 0,91 m. Odtěžování 57 340 m³ zeminy ze stavební jámy probíhalo od podzimu 2011 a bylo dokončeno v březnu 2012. Milánské stěny byly ve dvou úrovních kotveny horninovými kotvami do skalního podloží. Kotev bylo celkem 190 a měly až 27 předpínacích lan. Stavební jámu South Bathtube pro objekt VSC vybudovalo konsorcium newyorských stavebních společností E.E. Cruz Company Inc. a Nicholson Construction Company.

Nosné konstrukce podzemní budovy bezpečnostní průjezdní stanice WTC Vehicle Security Center v rozsahu jižní stavební jámy jsou tvořeny masivním ocelovým rámovým skeletem. Stropy jsou vesměs spřažené, ocelobetonové. Čerstvý beton spřahujících desek je běžně ukládán na standardní vlnité plechy. U stropních konstrukcí bezprostředně nad a pod prostory, v nichž budou vozidla monitorována, jsou však z bezpečnostních důvodů a jako ochrana před průnikem rentgenového záření vlnité plechy nahrazeny tlustými ocelovými pláty se spřahujícími trny. Rovněž betonová deska na nich má větší tloušťku. Hrubá montáž ocelových nosných konstrukcí komplexu VSC proběhla relativně rychle, byla slavnostně dokončena v polovině října 2012, betonáže spřažených stropů a střešní desky byly dokončeny v březnu 2013. Dokončovací práce, rozvody sítí a zdravotních instalací (TZB), instalace technického vybavení a interiérové práce pokračovaly ovšem dál až do roku 2016, mimo jiné vzhledem k mimořádnému vzájemnému propojení s ostatními částmi komplexu WTC, z nichž některé byly nebo dokonce stále ještě jsou, jako např. věž 3WTC, v té době teprve ve výstavbě.

Park Svobody
Hlavní vjezd do podzemního labyrintu Vehicular Security Center je situován při jižním okraji území WTC na ulici Liberty Street, vedlejší vjezd je ještě z West Street. Nadzemní část objektu WTC ehicle Security Center v současnosti už kryje nově vzniklý park Liberty Park o ploše 4200 m² vyvýšený terasami o 7,6 m nad úroveň okolních ulic. Koncepční řešení tohoto parku Svobody, který je v principu vybudován na střeše vjezdu do objektu WTC Vehicle Security Center a jeho výjezdu, vypracoval krajinný architekt Joseph E. Brown, známý též jako Joe „FASLA“ Brown, který v letech 2010 a 2011 působil ještě v globální inženýrské kanceláři AECOM jako jeden z jejích ředitelů. Joe Brown je mimo jiné také hlavním autorem uspořádání obnovené uliční sítě v areálu nového WTC. Výstavba parku na dokončeném stropě WTC Vehicle Security Center začala v září 2013. Investorem parku byl úřad PANYNJ, generálním dodavatelem byla osvědčená firma Tishman Construction Corporation. Stavební náklady se uvádějí ve výši 50 mil. USD. Konečná podoba parku byla veřejnosti dlouho neznámá, poprvé se v ucelené podobě objevila až na vizualizacích soutěžního návrhu nového ortodoxního kostela pro WTC architekta Santiaga Calatravy v říjnu 2014. Nový park je v současnosti pohodlně přístupný krytou rampou přes ulici West Street a širokými bočními schodišti rovnoběžnými s Liberty Street. Trávníky nového parku byly osázeny čtyřiceti stromy a keři, trávník v jihozápadním cípu parku lze využít i jako přírodní amfiteátr pro cca 750 osob. Bok opěrné zdi parku podél Liberty Street kryje „zelená“ stěna, velkorysá vertikální zahrada Living Wall. Je dlouhá 102,4 m a vysoká 7,6 m. Stěna je sestavena z 826 ocelových panelů s miniaturními truhlíky, v nichž je vysazeno na 22 000 rostlin šesti základních druhů. Výrobu panelů a speciálních prvků, jejich přichycení na betonovou zeď včetně instalace systémů zavlažování, hnojení a provzdušňování rostlin realizovala firma T.B. Penick & Sons, Inc., ze San Diega v Kalifornii. Nový park Svobody byl s výjimkou své východní části, kde dosud probíhá výstavba nového ortodoxního kostela, otevřen veřejnosti 29. června 2016.

Park Svobody by se měl již brzy stát také místem definitivního umístění plastiky The Sphere sochaře Fritze Koeniga z roku 1971 (viz 1. díl článků o WTC v časopise Stavebnictví 03/16). Administrativa úřadu PANYNJ o tom rozhodla hlasováním v červenci 2016. Legendární Zeměkoule, která kdysi zdobila střed centrálního prostranství Austin J. Tobin Plaza a přečkala všechny rány a žár útoků 9/11, spočívá od jara 2002, tedy už skoro patnáct let, ve svém dočasném útočišti v Battery Parku na jižní špičce Manhattanu. Hlavní ozdobou a budoucí turistickou atrakcí parku Svobody se však jistě stane už zmíněná novostavba kostela řecké ortodoxní církve St. Nicholas Greek Orthodox Church dokončovaná v těchto měsících podle návrhu architekta Santiaga Calatravy, autora řešení nedávno otevřeného dopravního uzlu WTC Transportation Hub (viz 5. díl seriálu v časopise Stavebnictví 10/16). Hlavní koncepční i kon-strukční zajímavostí je, že stejně jako celý park Svobody i masivní budova kostela spočívá na stropě podzemního komplexu VSC.

Nový kostel St. Nicholas Greek Orthodox Church

Složitá cesta k obnově kostela zničeného útoky 9/11
Jako farní kostel řecké ortodoxní církve na Lower Manhattanu sloužila až do 11. září 2001 budova bývalé krčmy z třicátých let 19. století, kterou v roce 1892 odkoupili řečtí přistěhovalci. V roce 1916 ji přestavěli na kostel sv. Mikuláše. Kostelík byl mimořádně malý, a právě proto poměrně unikátní. Zdobily jej navíc ikony, které mu daroval poslední ruský car Mikuláš II. Alexandrovič. Církevní budovu stojící mezi ulicemi Washington Street a West Street na pozemku, který od vlastního areálu WTC oddělovala jen ulice Liberty Street, při útocích 9/11 zcela zničily padající trosky jižní věže Twin Towers (obr. 5). O výstavbě náhradního chrámu za zničený kostel jednala místní kongregace ortodoxní církve s úřadem PANYNJ už od roku 2003, jednání však nikam nevedla a byla v roce 2008 ze strany PANYNJ přerušena poté, co církev údajně vystupňovala svoje požadavky a místo původně malé svatyně o 111 m² chtěla v Liberty Street postavit komunitní centrum o pětinásobné ploše. Na základě obnovených intenzivních jednání a v důsledku výrazné podpory nového guvernéra státu New York Andrewa Cuoma dosáhla v roce 2011 arcidiecéze řecké ortodoxní církve v USA svolení PANYNJ s tím, že nový kostel svatého Mikuláše může být postaven při východním okraji nového parku Svobody nad vstupním objektem Centra zabezpečené automobilové dopravy Vehicular Security Center. Dohoda mezi kongregací a státem zní, že nový chrám nebude sloužit jen jako farní kostel ortodoxní církve. Očekává se, že se tato jediná církevní budova na území nového komplexu WTC stane prostorem, v němž se zastaví a bude rozjímat i mnoho dalších osob, které místa spjatá s útoky 9/11 navšíví třeba jen jako turisté. Chrám bude mít tedy i širší duchovní funkci symbolické národní svatyně (National Shrine on Hallowed Ground) vybudované na místech, kde došlo k mimořádně tragickým událostem pro americký národ.

Guvernér Cuomo přislíbil církvi přispět na vybudování kostela z rozpočtu státu New York, úřad PANYNJ se zavázal vybudovat na svoje náklady dostatečně únosnou a tuhou stropní desku nad střediskem VSC, navíc odolnou proti výbuchu, na níž by bylo možné nový kostel předpokládané velikosti a hmotnosti založit. Církev naopak souhlasila s tím, že se chrám posune oproti své původní poloze na 155 Cedar Street o 80 m východněji, na nároží Liberty Street a Greenwich Street, tj. na novou adresu 130 Liberty Street – a že si zbytek peněz na výstavbu kostela opatří sama účelovou sbírkou mezi farníky a širším fundraisingem. Nová dohoda zněla na menší chrám, který se vejde na speciální vyvýšenou základovou desku, předběžně o rozměrech 18,5 × 18,5 m. Výška temene chrámu nad povrchem parku Svobody by neměla přesahovat 17,1 m, tj. 23,8 m nad povrchem okolní uliční sítě.

Nutnou podmínkou pro to, aby mohl být kostel skutečně postaven, bylo ovšem formální dokončení významného, dlouho dojednávaného křížového převodu pozemků mezi PANYNJ a městskou rozvojovou agenturou Lower Manhattan Development Corporation (LMDC). Jeho principem byla směna některých pozemků jižně od Liberty Street vlastněných LMDC (hlavně části pozemku pod zbouranou Deutsche Bank) za pozemek pod budoucím centrem múzických umění Performing Arts Center, které leží uvnitř historického jádrového území WTC vlastněného PANYNJ mezi věžemi 1WTC a zatím nedostavěnou 2WTC. Výsledkem této směny pozemků bylo, že se celé území parku Svobody a objektu WTC Vehicle Security Center pod ním stalo nově majetkem PANYNJ. Do majetku PANYNJ tak byl převeden i pozemek pod novým kostelem svatého Mikuláše. PANYNJ následně pronajal potřebný pozemek řecké ortodoxní církvi na 99 let.

Výstavba nového chrámu podle návrhu Santiaga Calatravy
Arcibiskupství řecké církve vypsalo na jaře 2013 na podobu nového kostela architektonickou soutěž a k účasti v ní vyzvalo třináct vytipovaných architektonických kanceláří – mezi nimi i Santiaga Calatravu Vallse z kanceláře Calatrava Valls S.A., autora tehdy rozestavěného areálu WTC Transportation Hub. Calatrava byl pro některé církevní hodnostáře zjevně už od začátku jedním z favoritů. Už počátkem léta 2013 unikaly do novin zvěsti o působivosti Calatravova návrhu nového kostela a objevovaly se první neoficiální vizualizace. Hned v polovině srpna 2013 byl z deseti zaslaných soutěžních návrhů vybrán a vyhlášen ten Calatravův jako vítězný, smlouva na projekt byla podepsána už začátkem září 2013. Kromě vítězného návrhu Calatravy zaujal porotu i veřejnost hlavně svěží a „veselý“ návrh architektonické kanceláře KRJDA – Kevin Roche John Dinkeloo and Associates LLC (obr. 7).

Calatravův soutěžní návrh vychází typově z podoby byzantských kostelů centrálního typu s kupolí nad obligátním čtvercovým půdorysem, z nichž mnohé byly v Turecku i jinde později přestavěny na mešity. Inspirací se mu stal, kromě slavného chrámu Hagia Sofia a klášterních kostelů na hoře Athos, především byzantský Chrám Krista Spasitele v Chóře, v istanbulské čtvrti Edirnekapi. Calatrava sám prezentuje nalezení výsledného tvaru kostela jako proces vizuální transpozice známé mozaiky trůnicí Madony s dítětem z chrámu Hagia Sofia do kompozice základních stavebních hmot nové církevní budovy (obr. 8 až 10h). Po zveřejnění prvních vizualizací v říjnu 2013 kancelář Santiaga Calatravy vítězný návrh kostela ještě celý další rok dopracovávala. Jako celek byla podoba nového chrámu představena veřejnosti novými vizualizacemi a podmanivým videem v říjnu 2014, rozpočtové náklady byly vypočteny na 20 mil. USD. Církevní slavnost požehnání základního kamene chrámu arcibiskupem Demetriosem se konala 18. října 2014.

Vlastní výstavba kostela byla však zahájena až v létě 2015 vybudováním mohutné základové desky, v níž jsou uloženy mj. hlavní technologické rozvody a energetické a datové sítě budovy (obr. 11). Tato základová deska spočívá bezprostředně na stropní desce objektu WTC Vehicle Security Center a po statické a konstrukční stránce tvoří její spřaženou nadbetonávku. Takto vytvořená spřažená deska nese celou tíhu kostela a přenáší ji na ocelobetonové kruhové jádro a masivní obvodové stěny spirálové rampy objektu VSC. Hlavní nosné části v současnosti (leden 2017) již dokončované budovy kostela jsou z monolitického betonu, centrální kupole je ocelová. Plošinu v jejím středu vynáší – podobně jako u justiniánského chrámu Hagia Sofia – čtyřicet pravidelně uspořádaných radiálních žeber (obr. 12). Ocelové prvky zastřešení kostela dodala firma E&H Steel Corporation z Midland City v Alabamě, vyrobeny byly v mostárně v Dothanu. Stěny kostela budou obloženy bělavým vermontským mramorem. Jak interiér chrámu, který by měl být otevřen i během nočních hodin, tak i jeho exteriér budou v noci nasvíceny systémem zabudovaných LED svítidel. Otevření nového kostela St. Nicholas Greek Orthodox Church a s ním i celého parku Svobody jako další části nového komplexu WTC je plánováno během velikonočních svátků v dubnu 2017.

Budova 3 World Trade Center

Základní tvar a uspořádání budovy
Jak již bylo uvedeno v předchozím díle článků o WTC, koncepčním architektem třetí nejvyšší budovy nového WTC, věže 3WTC, je proslulá londýnská architektonická kancelář Rogers Stirk Harbour + Partners.

Celý článek naleznete v archivu čísel 01-02/2017.