Budování, kolaps a nová výstavba komplexu WTC v New Yorku, 4. díl, část C

8. srpna 2016

Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA

Pozemní stavby Vyšlo v čísle 08/2016

Pixabay

Autor:

Technologické vybavení
Při stavbě byla používána dvojice samošplhacích jeřábů Favco M760D australské firmy Favelle (obr. 28). Symbolika použití jeřábů této značky spočívá v tom, že jejich samošplhací jeřáby (kangaroo cranes) montovaly i zničené Twin Towers. Maximální nosnost měly 64 t při vyložení 10 m a při maximálním vyložení 70 m unesly 4,4 t. Tyto jeřáby patřily firmě DCM Erectors Inc., která montovala ocelové nosné konstrukce budovy, a sloužily tedy především k transportu ocelových prvků nosné konstrukce. Pro dopravu jiných výrobků a materiálů se používal od srpna 2010 přednostně třetí jeřáb Favco TD133 maximální nosnosti 8 t při vyložení 25 m, který byl umístěn na mohutné ocelové konzole na vnějším povrchu budovy a s touto konzolou postupně ?šplhal? vzhůru. V řadě případů byly hlavní jeřáby používány přes den, po dobu obvyklých dvou směn, ranní a odpolední, pro svůj hlavní účel, tedy dopravu ocelových prvků, a až přes noc pro dopravu jiných částí budovy, např. těžkých nárožních panelů pláště budovy, betonářské výztuže nebo instalovaných technologických zařízení. Za hodinu pronájmu hlavního jeřábu účtovala DCM Erectors Inc. jiným firmám 1750 USD.

Obr. 29. Obvodové ochranné samošplhací lešení ?safety cocoon?

Během výstavby věže se používalo devět stavebních výtahů. Tři dvoupatrové kabiny byly umístěny podél západního boku budovy, tři dvoupatrové kabiny podél východního boku a tři jednoduché kabiny uvnitř jádra budovy. Stavební výtahy měly rychlost 2,7 m/s. Cesta zdola až na vrchol věže trvala cca 3 minuty. Pro zajištění bezpečnosti montážníků i pro vyšší komfort montáže byla použita - v USA při výstavbě mrakodrapu vůbec poprvé - speciální samošplhací montážní manžeta (safety cocoon), v podstatě hliníkové obvodové lešení zabezpečené sítí, které obemykalo obvod budovy na výšku posledních tří montovaných podlaží a posouvalo se spolu s postupující montáží (obr. 29). Stavebnicové uspořádání tohoto lešení umožnovalo přizpůsobovat jeho tvar měnícímu se obvodu kónické věže.

Obr. 30. Vizualizace plánované obálky vrcholového stožáru, zdroj: Otie O‘Daniel

Celkem 71 výtahů a jedenáct eskalátorů, které jsou instalovány ve věži 1WTC, dodala společnost ThyssenKrupp Elevator Technology. Celkem 64 výtahů je expresních bezpřevodových, šest jich je bez strojovny výtahu a jen jeden výtah je převodový. Z 64 expresních výtahů jich je 44 osobních, deset nákladních, pět služebních a pět přímých až do vyhlídkového patra. Sedm výtahů obsluhuje spodní část věže pod úrovní skylobby, které se nachází na 64.NP. Budova je vybavena nákladním výtahem pro přednostní transport hasičů při mimořádných událostech. Výtah je konstruován a vybaven tak, aby fungoval i v případě definovaného požáru budovy. Celková cena dodávky výtahů a eskalátorů činila 150 mil. USD. Udává se, že v době dokončení věže 1WTC bylo pět expresních výtahů jezdících na celou výšku budovy až do vyhlídkového patra se svými 10,2 m/s těmi nejrychlejšími na západní polokouli. (Expresní výtahy věží Twin Towers měly před zničením rychlost 8,1 m/s.)

Obr. 31. Realizovaná podoba vrcholového stožáru věže 1WTC, zdroj: V. Lazarenko

V podzemí budovy 1WTC je instalováno dvanáct kyslíko-vodíkových palivových článků vyrábějících elektřinu o celkovém výkonu 4,8 MW. Principem výroby elektřiny je v jejich případě chemická reakce, nikoliv spalování fosilních paliv. Produkce těchto článků je kromě 1WTC určena i pro 2WTC až 4WTC. Kromě toho, že tyto palivové články snižují významně (cca o 30 %) závislost komplexu na odběru elektřiny z městské sítě, činí zejména 1WTC do značné míry imunní vůči výpadkům externí dodávky elektřiny, např. v situaci tzv. black-outů. Použitá technologie výroby elektřiny, při níž jsou vedlejšími produkty voda a teplo, koresponduje také se snahou co nejméně zatěžovat životní prostředí, mj. kysličníkem uhelnatým. Dodavatelem zařízení byla UTC Power, dceřiná společnost United Technologies Corporation. Cena dodávky činila 10,6 mil. USD.

Obr. 32. Konstrukční řešení paty vrcholového stožáru a telekomunikačního prstence, zdroj: Jimmy Chin

Vzduchotechnika budovy byla dodána firmou McQuay International (od 2006 je součástí firmy Daikin Industries Ltd.), vyrobena byla v závodě ve Faribaultu v Minnesotě. Cena dodávky činila 15 mil. USD. Systém využívá jako chladicí médium chladivo HFC-410A (směs halogenovaných uhlovodíků), které nepoškozuje ozonovou vrstvu, má teoreticky neomezenou trvanlivost a nízkou hlučnost při úsporném režimu provozu. Po výšce budovy je rovnoměrně rozmístěno celkem osm chladicích jednotek a dvanáct vodních nádrží a jejich provoz je schopen se maximálně přizpůsobit individuálním potřebám jednotlivých nájemců. Každé podlaží je vybaveno samostatnou dílčí chladicí jednotkou DHX regulovatelnou nájemníky. Odpadly tím dříve obvyklé rozsáhlé ústřední centrály (takovou měly v podzemí i zničené Twin Towers), dlouhé potrubní rozvody chlazené vody apod.

Obr. 33. Výsledná podoba pláště podnože budovy

Vrcholový ocelový stožár vysoký 124,4 m, který nese všesměrnou anténu, sahá až do konečné výšky 541,3 m. Byl smontován z šestnácti postupně na sebe kladených segmentů. Členitá konstrukce stožáru je z korozivzdorné oceli 1.4404 (v ČR podle ČSN EN 10088-1). Stožár, jehož celková hmotnost činí 399 t, je vetknutý do koruny betonového jádra věže a navíc jej fixují čtyři lana průměru 152,4 mm z para-aramidových vláken (Kevlar), která neovlivňují vyzařování antén (obr. 31). Na stožáru je umístěno množství LED diod umožňujících jeho atraktivní osvětlení. Patu vrcholového stožáru obkružuje třípodlažní prstenec průměru 40 m. Na prstenci, tvořeném ocelovou rámovou konstrukcí, jsou osazeny směrové antény a další technologické telekomunikační zařízení (obr. 32). Na statickém a konstrukčním provedení stožáru a prstence se podílela známá kancelář sbp gmbh (schlaich bergermann und partner). Stožár s anténou byl vyroben v kanadském Montrealu a jeho jednotlivé díly byly do New Yorku dopraveny loděmi. Prakticky až do závěru výstavby věže 1WTC se počítalo s tím, že ocelová konstrukce stožáru antény bude kryta ochrannou obálkou dekorativního provedení, jejímž autorem byl sochař Kenneth Snelson (obr. 30). Povrch této obálky měl být osazen destičkami z odolného sklolaminátu. Realitní společnost Durst Organization si jako nový spoluvlastník budovy ovšem vynutila několik poměrně významných změn podoby věže a jednou z nich bylo, že se z úsporných důvodů od realizace technicky komplikované obálky upustilo. Zrušen byl z téhož důvodu i světlomet na špičce věže, který měl svítit svisle vzhůrudo výšky cca 300 m.
Douglas Durst, šéf Durst Organization, bojoval o řadu těchto úsporných opatření s vedením PANYNJ dlouhodobě, ale podařilo se mu je prosadit, až když byl agilní Christopher O. Ward nahrazen v listopadu 2011 novým výkonným ředitelem Patrickem J. ?Patem? Foyem.

Obr. 34. Slavnostní osvětlení budovy během Vánoc roku 2010, zdroj: in.formed

Bezpečnostní vybavení
Jak už bylo uvedeno v části Definitivní podoba budovy a důvody, které o ní rozhodly (leden 2005 až duben 2006) výše, snaha minimalizovat dopad případného bombového útoku z úrovně ulice, typicky výbuchu auta naloženého trhavinou, vedla k tomu, že je 56,9 m vysoká podnož budovy speciálně opevněna železobetonovými stěnami a masivní ocelovou mřížovinou. Tato část budovy obsahuje ve svém veřejnosti nepřístupném nitru pouze několik málo podlaží, o nichž není známo nic bližšího než to, že obsahují ?technologická? zařízení a vybavení. Kancelářská patra jsou situována až nad touto zcela bezprecedentní podnoží.

Obr. 35. Slavnostní osvětlení věže 1WTC a světelná evokace Tribute in Light při 10. výročí útoků 9/11, zdroj: c.zhang

Vozidla, která se potřebují k věži 1WTC dostat, mohou vjíždět pouze podzemím, a to výhradně přes Kontrolní a bezpečnostní centrum s vjezdem a výjezdem na Liberty Street. Jeho výstavba byla zahájena s velkým zpožděním, protože staveniště dlouho blokovala budova Deutsche Bank, jejíž demolice byla ukončena až v roce 2011. Toto centrum je vybaveno souborem velmi moderních bezpečnostních zařízení, mj. měřiči radioaktivity, kamerami zabírajícími okolí WTC v plném rozsahu 360° napojenými na dispečink newyorské policie, detektory vybavenými speciálním softwarem pro rozeznávání potenciálně nebezpečných předmětů a substancí atd.

Opatření zvyšujících odolnost a bezpečnost budovy 1WTC přijatých v roce 2005 pod tlakem newyorské policie je velké množství. Některá významná realizovaná opatření nad rámec těch, které už byly uvedeny v již zmiňované části Definitivní podoba budovy a důvody, které o ní rozhodly (leden 2005 až duben 2006).

Obr. 36. Rozestavěné budovy 1WTC a 4WTC v únoru 2013, zdroj: Cathy Baird

Posílení robustnosti nosné konstrukce budovy zvýšením možností redistribuce namáhání, alternativních tras toku sil a vytvořením ?prázdných? deformačních zón pro možnost disipace energie od nárazů, výbuchů apod.
Zesílení sloupů a stropů v podzemních podlažích a v podnoži budovy.
Realizace natolik tuhého betonového jádra budovy, aby zůstalo stát i při zhroucení podlah a obvodových částí budovy.
Zesílení všech železobetonových stěn schodišť, výtahových a instalačních šachet na tloušťku 0,91 m.
Realizace schodišť větší šířky, jejich vybavení zařízením, které umožňuje vytvoření přetlaku vzduchu zabraňujícího vnikání kouře. Schodiště a další komunikační prostory budovy jsou vybaveny ventilací s biologickými a chemickými filtry.
Propojení schodišť do systému usnadňujícího únik z budovy více cestami.
Částečně zdvojení rozvodu vody, zvláštní nádrže pro vodu do sprinklerů.
Použití speciálního netříštivého skla ve skleněných fasádních systémech.
Zdvojená laminovaná skla s pokročilými fóliemi na bázi ethylvinilacetátu.
Zdvojení, popř. ztrojení zdrojů a rozvodů elektřiny po budově. Příkladem byla opět budova 7WTC, kde jsou zdroje a rozvody sice ?jen? zdvojeny, po selhání toho druhého, záložního systému ovšem naskakuje, opět automaticky, jako třetí ještě nouzový bateriový zdroj.

Hlavní technická data budovy
Výškové údaje
Ocelobetonová podnož budovy má výšku 56,9 m. V její spodní části je 15,24 m (50 stop) vysoké vstupní, veřejnosti přístupné lobby, devět technických podlaží podnože nad ním má různé konstrukční výšky, nejčastěji 8,59 m. Dřík budovy je vysoký 360,1 m, včetně podnože pak až po hranu střešní římsy věž měří 417 m (1368 stop), tedy stejně jako bývalá severní věž 1WTC zničených Twin Towers. Celkem 69 kancelářských pater určených k pronájmu sahá od výšky 56,9 až do výšky 341,4 m. Konstrukční výška standardního kancelářského podlaží činí 4,06 m (13 stop a 4 palce), což umožňuje moderní umístění všech rozvodů včetně optických kabelů do prostoru pod stropní desku nad snížený strop. Světlá výška kanceláří činí 3,05 m. Standardní konstrukční tloušťka stropu činí 0,91 m. Naprostou zvláštností budovy 1WTC je způsob oficiálního číslování jejích nadzemních podlaží. Podlaží, která by měla mít čísla 7 až 19 a 94 až 99, fyzicky vůbec neexistují. Pouze symbolické je rovněž 110.NP (tolik podlaží měly totiž zničené Twin Towers), kterým je jedna z technických plošin vrcholového stožáru.

Obr. 37. Dokončená věž One World Trade Center

Půdorysné rozměry, podlahové plochy
Běžně udávaný rozměr půdorysu věže 1WTC je 61 × 61 m (přesně 200 × 200 stop, tj. 60,96 × 60,96 m). Jde však ve skutečnosti o vzdálenosti os rohových sloupů v úrovni přechodu podnože budovy do dříku, tedy v úrovni maximálního příčného rozměru budovy v její nadzemní části. U Twin Towers činil tento rozměr 63,3 m
(207 stop a 8 palců). Vzdálenost os obvodových sloupů od vnějšího povrchu oken (fyzického obvodu budovy) činí 0,76 m (2,5 stopy). Maximální vnější rozměr tedy činí cca 62,5 × 62,5 m (205 × 205 stop). U Twin Towers činil vnější rozměr 64,6 m (212 stop). Vzhledem k tvaru budovy 1WTC se směrem dolů k patě věže i směrem nahoru k jejímu temeni příčné rozměry snižují. Ve vrcholu dříku činí vnější rozměry pootočeného čtverce jejího temena 43,9 × 43,9 m (144 × 144 stop). Dřík budovy nabývá v průběhu své výšky průřezu pravidelného osmiúhelníku. Dochází k tomu na úrovni 72.NP, strany osmiúhelníku tu mají délku 27,13 m (89 stop).

Nadzemní část věže 1WTC má celkovou půdorysnou plochu 241 548 m2 (2,6 mil. čtverečních stop), jde ?jen? o cca čtvrtinu součtu půdorysných ploch zničených Twin Towers. Zatímco každá z obou věží Twin Towers měla plochu podlaží 4019 m2 a plochu jádra 1124 m2, takže na kanceláře zbývalo 2895 m2 hrubé plochy, 1WTC má průměrnou plochu podlaží 2834 m2 a průměrnou plochu jádra 818 m2, takže na kanceláře zbývá v průměru 2017 m2 hrubé plochy na jednom podlaží. Budova 1WTC má v průměru o 30 % menší plochu kanceláří na jednom podlaží, než měla každá z obou věží Twin Towers. Celkově by měl ovšem nový komplex WTC obsahovat přes 1,5 mil. m2 (14 mil. čtverečních stop) kanceláří, tj. více než původní komplex WTC - ten měl celkově 1,23 mil. m2 kanceláří. V rozsahu podzemních podlaží věže je 5100 m2 maloobchodních prodejen.

Financování výstavby, významní nájemníci
Jak se v průběhu let oddaloval termín dokončení a zprovoznění budovy 1WTC, tak v čase narůstal i propočet nákladů na její realizaci. Úvodní odhady učiněné nad návrhem Davida Childse z června 2005 se pohybovaly ve výši 2,2 mld. USD, po dopracování návrhu v srpnu 2006 už však přišla kancelář SOM s odhadem ve výši 2,4 mld. USD. Jen náklady na podzemní prostory věže už v té době vycházely na více než 0,5 mld. USD. To už probíhaly práce na založení budovy. Poté, co v únoru 2007 analyzovali vznikající projektovou dokumentaci rozpočtáři PANYNJ, zveřejnil úřad další odhad, a to ve výši 3,0 mld. USD. Z této částky měly náklady na vlastní budovu činit cca 2,5 mld. USD (z toho jen mzdy a materiál 2,2 mld. USD), dalších 0,5 mld. USD se počítalo na ?nekonstrukční? náklady (bezpečnost, monitoring a technický dozor, finanční náklady, náklady na pronájem kancelářských ploch a vybavení kanceláří podle přání nájemníků aj.).

Krize přišla v červenci 2008, kdy spory se Silverstein Properties ohledně dalšího financování výstavby nového komplexu WTC a celé jeho koncepce dostoupily vrcholu. Tehdy vedení PANYNJ vyhlásilo, že není možné stanovit ani konečné náklady na znovuvýstavbu WTC, včetně jednotlivých jeho objektů, ani jejich termíny dokončení, a to kvůli patnácti vyjmenovaným přetrvávajícím nevyřešeným problémům.

Až v říjnu 2008 pak byl v situační zprávě PANYNJ uveden nový odhad nákladů na věž 1WTC, tentokrát už 3,1 mld. USD. Zdražení bylo zdůvodněno růstem stavebních cen, změnami projektu a záměrem rozšířit vyhlídkové patro na dvě podlaží (101. a 102.NP) za současné redukce restaurace jen na jedno podlaží (100.NP). Odhad nákladů však dále stoupal - v srpnu 2010 na 3,3 mld. USD a v září 2012 už na 3,9 mld. USD. Tehdy už bylo jasné, že se One World Trade Center stane vůbec nejdražším mrakodrapem všech dob. Poslední zveřejněný odhad nákladů, který je autorovi tohoto článku znám, je z léta 2014 a činí 4,05 mld. USD. Z různých dalších zdrojů je však zjevné, že se skutečné náklady pohybují na úrovni 4,2 mld. USD.

Realizace budovy 1WTC byla financována z různých zdrojů, těmi hlavními byly:

1,0 mld. USD - podíl na výplatě pojistného od pojišťoven za zničený původní komplex WTC;
0,25 mld. USD - nízkoúročená půjčka z rozvojového fondu Liberty Bond státu New York;
0,7 mld. USD - výnos z prodeje speciálních nedaněných dluhopisů Liberty Bonds;
0,1 mld. USD - smluvní investice Durst Organization za cca 5% majetkový podíl na budově;
(zbytek) - vlastní prostředky PANYNJ, tj. především akumulované výnosy z mýt, poplatků, koncesí apod. S odůvodněním, že je třeba získat prostředky pro výstavbu věže 1WTC, zvýšil PANYNJ mýto na mostech a v tunelech mezi roky 2011 a 2015 o 56 %.

Když byla 3. listopadu 2014 budova One World Trade Center slavnostně otevřena, už v ní několik dní pracovalo prvních 175 zaměstnanců vydavatelství Condé Nast, které se na základě smlouvy podepsané už v květnu 2011 stalo hlavním nájemcem kancelářských prostor budovy. Budova One World Trade Center dosud není plně pronajata, dojednané pronájmy pokrývají cca 70 % užitné plochy věže. Kromě Condé Nast (111 500 m2 na 25 podlažích) jsou dalšími většími nájemci čínská realitní společnost Vantone China Center (17 650 m2) a federální úřad General Services Administration (GSA) s 25 080 m2 kancelářských ploch. Na základě nabídky vypsané už v dubnu 2008 se PANYNJ podařilo uzavřít v roce 2013 smlouvu o pronájmu a provozování vyhlídkového 102.NP po dobu patnácti let s firmou Legends Hospitality Management.

V lednu 2010 vypsal PANYNJ nabídkové řízení na podíl na vlastnictví věže 1WTC, mj. kvůli tomu, aby získal zkušeného partnera pro dojednávání nájemců kanceláří z řad privátních firem. Doba pronájmům kanceláří velmi nepřála. Ve srovnání s rokem 2007, kdy ceny nájmů vrcholily, byla jejich aktuální úroveň v průměru o 45 % nižší. Míra obsazenosti kanceláří na Lower Manhattanu klesla pod 90 %. Na druhou stranu si hlavně velké realitní společnosti vytvářely zásobu volných prostředků v řádech desítek miliard USD pro možnost výhodných nákupů strategických nemovitostí, jejichž tržní cena často významně poklesla. PANYNJ oslovil vybranou skupinu šesti realitních a developerských společností s nabídkovým řízením na koupi podílu na vlastnictví věže 1WTC. PANYNJ tím sledovalo dva hlavní cíle: za prvé, prodejem podílu získat další prostředky pro výstavbu věže ve výši alespoň 100 mil. USD, a za druhé, získat partnera, který by převzal komerční marketing budovy a dojednával pronájem kancelářských prostor s potenciálními firemními nájemci v době, která pronájmům kanceláří nepřála. V květnu 2010 zbyli z šesti původních uchazečů o podíl na 1WTC už jen tři zájemci: Mort Zuckerman (Boston Properties), Stephen Ross (Related Companies) a Douglas Durst (Durst Organization). Nakonec PANYNJ počátkem července 2010 oznámil, že se spoluvlastníkem a spoluprovozovatelem budovy stala Durst Organization. Ta se zavázala investovat do výstavby budovy 100 mil. USD a od PANYNJ posléze převzala správu budovy včetně jednání se všemi jejími současnými i potenciálními budoucími nájemci. ?

Účastníci výstavby

Správa státu New York - guvernéři:

- George Elmer Pataki, republikán (1995 až
31. prosinec 2006);

- Eliot Spitzer, demokrat (1. ledna 2007 až 17. března 2008);

- David Paterson, demokrat (17. března 2008 až 31. prosince 2010);

- Andrew Cuomo, demokrat (od 1. ledna 2011).

Správa města New York - starostové:

- Michael Bloomberg, nezávislý (2002 až 2013);

- Bill de Blasio, demokrat (od 2014).

Vlastník pozemku a celého areálu WTC, hlavní investor a koordinátor výstavby věže One World Trade Center od dubna 2006:

The Port Authority of New York and New Jersey (PANYNJ), výkonní ředitelé:

- Kenneth J. Ringler, Jr. (listopad 2004 až prosinec 2006);

- Anthony Shorris (leden 2007 až duben 2008);

- Christopher O. Ward (květen 2008 až listopad 2011);

- Patrick Joseph ?Pat? Foye (listopad 2011 až dosud).

Smluvní generální nájemce komplexu WTC v letech 2001 až 2006 a hlavní investor věže One World Trade Center do dubna 2006:

- Larry A. Silverstein/Silverstein Properties.

Spoluvlastník věže One World Trade Center od roku 2011:

- Douglas Durst/Durst Organization (vlastní 5% podíl).

Architekti:

- Daniel Libeskind/Studio Daniel Libeskind, autor vítězného návrhu koncepčního řešení podoby nového WTC, autor prvních návrhů mrakodrapu One World Trade Center;

- David Magie Childs/
Skidmore, Owings & Merill LLP (SOM), hlavní autor mrakodrapu One World Trade Center.

Projektant:

Skidmore, Owings & Merrill (SOM).

Statika:

WSP Cantor Seinuk Structural Engineers, sbp gmbh (schlaich bergermann und partner).

Kontrolní statik:

Leslie E. Robertson Associates.

Projektant technologické části (MEP Engineering):

Jaros, Baum & Bolles.

Konzultant pláště budovy:

Benson Industries, Inc.

Zkoušky ve větrném tunelu:

Rowan Williams Davies & Irwin Inc. (RWDI).

Generální dodavatel:

Tishman Construction Corporation (od 2010 součást holdingu
AECOM).

Významní subdodavatelé:

Ocelové sloupy a nosníky podzemní části a podnože budovy:

ArcelorMittal (výroba v Differdange, Lucembursko).

Ocelové prvky nosné konstrukce:

Banker Steel Company LLC; Greiner Industries Inc.; Davis Group a řada jiných firem.

Montáž OK:

DCM Erectors Inc. a ADF Group Inc. Readymix (hotový čerpaný beton):

Quadrozzi Concrete Corporation.

Složení betonu:

iCrete LLC.

Betonářské práce:

Collavino Construction Company.

Lešení, skruže, bednění:

EFCO Corp.

Prefabrikované díly schodišť:

C. J. Pink.

Plášť dříku budovy:

Benson Industries Inc.

Plášť podnože budovy:

DCM Erectors Inc. a Solera Construction Inc.

Skleněné tabule a prvky pláště budovy:

AFAIK Viracon Inc.;

PPG Industries

Nerezové prvky podnože:

Outokumpu Nirosta GmbH.

Výtahy a eskalátory:

ThyssenKrupp Elevator Corporation.

Kyslíko-vodíkové palivové články:

UTC Power.

Vzduchotechnika:

McQuay International (od roku 2006 součást Daikin Industries Ltd.).

Protipožární ochrana OK:

Grace Construction Products.

Autor:

Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA

ACONSE CZ s.r.o.