Zpět na stavby

Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 3. díl

3. července 2014
Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA

Jedním z hledisek, jež hrála v roce 2010 významnou roli při výběru měst, která budou hostit zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2014, byla snaha nekoncentrovat děj šampionátu pouze do tradičních center brazilského fotbalu, kterými jsou především rivalové Rio de Janeiro a S?o Paulo, a hustě obydlené oblasti jihovýchodu Brazílie.


Brazilská vláda od počátku nijak neskrývala dva strategické záměry, které výběrem hostitelských měst sledovala: využít pozornosti, které se MS 2014 dostane, k povznesení úrovně fotbalu a sportu obecně i v jiných částech Brazílie a dále k tomu, aby se prostřednictvím návštěvníků a diváků fotbalového šampionátu přitáhla pozornost budoucích turistů i k místům, která dosud leží stranou zájmu zahraničních návštěvníků. Z obou těchto důvodů byl pro zápasy MS 2014 nabídnut asociaci FIFA i amazonský Manaus.

Dvanáct stadionů pro MS ve fotbale 2014 v Brazílii

Pro závěrečný turnaj Mistrovství světa ve fotbale 2014 (MS 2014) se v posledních několika letech v Brazílii horečně budovalo, přestavovalo a modernizovalo dvanáct stadionů, a to ve dvanácti různých městech. Na některých stadionech budou prakticky až do samotného zahájení šampionátu probíhat stavební práce tak, aby byly objekty pro MS 2014 maximálně připraveny. Na dokončovacích pracích v okolí stadionů a na navazujících stavbách dopravní infrastruktury se dosud pracuje na všech místech a v řadě případů budou tyto práce probíhat ještě několik dalších let.

V současnosti (polovina dubna 2014) se na dvou stadionech stále ještě intenzivně pracuje: na Areně da Baixada v Curitibě, kde v lednu 2014 dokonce FIFA pohrozila, že na tomto stadionu kvůli velkému zpoždění zruší zápasy MS 2014, a na Areně Corinthians v S?o Paulu, stadionu, na němž bude celé MS 2014 zahájeno. Brazílie se potýká také s obtížemi, které provázejí snahu naplnit v co největší míře původní plány na posílení dopravní infrastruktury ve všech dvanácti hostitelských městech. Magistráty jednotlivých měst již nějaký čas připouštějí to, co bylo v řadě případů zjevné už při vyhlášení těchto plánů: zdaleka ne vše bude v době konání MS 2014 hotovo, mnohé projekty nebyly z různých, především finančních důvodů dokonce ani zahájeny (mj. monorail v Manausu).

Stadion Arena da Amazônia v Manausu

Nový fotbalový stadion postavený v Manausu, hlavním městě brazilského státu Amazonas, dostal příznačné jméno Arena da Amazônia. Je vybudovaný na místě někdejšího stadionu Vivald?o, v těsné blízkosti severojižně orientované spojnice letiště a přístavu, jedné z hlavních dopravních tepen Manausu. Udávaná maximální kapacita stadionu se podobně jako u jiných nově budovaných brazilských stadionů vyvíjí, neustále se mění. Pro zápasy MS 2014 se v současnosti udává 42 374 sedících diváků, pro běžná fotbalová utkání a např. pro koncerty však až 44 500 míst.

Rozhodnutí, že se budou hrát některá utkání MS 2014 ve ?fotbalově? a klimaticky odlehlých brazilských lokalitách, mj. i v Manausu, uprostřed pralesů Amazonie, vyvolávalo od počátku kontroverze. Roy Hodgson, současný hlavní trenér anglické fotbalové reprezentace, není zdaleka sám, kdo kritizuje volbu Manausu jako hostitelského města a poukazuje na vysoké nebezpečí toho, že mužstva budou nucena hrát při příliš vysokých teplotách, což bude činit hráčům potíže. Paradoxně to bude právě jeho tým, Anglie, u níž los rozhodl, že nastoupí ke svému prvnímu zápasu na šampionátu proti Itálii právě v Manausu: 14. června 2014 od 18.00 hod. (23.00 hod. tuzemského času).
 Obr. 2. Vizualizace celkové podoby stadionu

Historie výstavby stadionu

Starý stadion Estádio Vivald?o z roku 1970 byl zdemolován mezi lednem a srpnem 2010, výstavba nového stadionu začala na konci roku 2010. Dokončení stadionu se několikrát posunulo, ještě v únoru 2014 byl v intenzivní výstavbě a začaly se dokonce ozývat pochybnosti, zda bude pro MS 2014 vůbec připravený. Finiš závěrečných prácí byl ovšem úspěšný a Arena da Amazônia mohla být slavnostně otevřena relativně včas, 9. března 2014, utkáním mezi místními týmy Nacional a Remo. Aréna v Manausu se tak stala v časovém sledu už devátým stadionem připraveným pro zápasy fotbalového šampionátu. Přes obrovský zájem byl na premiérový zápas vydán jen limitován počet vstupenek: 13 000 pro veřejnost a 7000 volných lístků pro ty, kteří se na vybudování stadionu podíleli. Už při tomto prvním utkání byly simulovány a úspěšně ověřeny některé aspekty budoucích zápasů MS 2014: v pohotovosti bylo 2500 policistů, plných dvě stě z nich kontrolovalo před stadionem překupníky, dalších sedmdesát jich bylo umístěno okolo hrací plochy a na tribunách. Požadavky federace FIFA budou do zahájení MS ověřeny ještě při několika dalších fotbalových utkáních.
 Obr. 15. Interiér dokončeného stadionu
Na stadionu Arena da Amazônia v Manausu proběhnou celkem čtyři utkání čtyř různých kvalifikačních skupin MS. Stadion začalo vzápětí po otevření využívat jako svoje domácí prostředí hned pět místních fotbalových týmů ? podobně jako v Brasílii a několika dalších městech hostících MS 2014 hrají ovšem jen lokální fotbalovou soutěž. Ani Manaus nemá a nikdy neměl žádný celostátně významný fotbalový tým. Stadion bude během
MS 2014 spojovat s letištěm a přístavem několik zvláštních obslužných autobusových linek, jednou v budoucnosti snad i plánovaný monorail. Po skončení MS 2014 se počítá se stadionem mj. pro pořádání koncertů pod širým nebem a různých sportovních a kulturních akcí.

Koncepční a architektonické řešení

Ačkoliv Manaus rozhodně nepatří mezi významná centra brazilského fotbalu, určitě bude pro účastníky MS 2014 velmi atraktivní, a to nejen pro unikátní charakter stadionu Arena da Amazônia. Manaus se nachází takřka v srdci amazonského deštného pralesa, největší tropické džungle planety a právě deštný prales Amazonie se stal inspirací pro podobu nového stadionu. Jeho vnější vzhled byl koncipován tak, aby evokoval tradiční pletené nádoby místních indiánů a zároveň vyhovoval náročnému a proměnlivému klimatu Manausu, který je v principu tropický, deštný, zároveň však monzunový, kdy od června do listopadu spadne jen polovina úhrnu srážek druhé poloviny roku a kdy v ?suchém? srpnu naprší jen 20 % toho, co v březnu nebo dubnu. Zápasy MS 2014 se budou konat v červnu, což je statisticky sice čtvrtý ?nejsušší? měsíc roku, i v něm však může na stadion snadno uhodit tropická průtrž provázená silným větrem.
Obr. 3. Speciální sedadla pro obézní diváky
Nový stadion, představující pro Manaus a jeho region významné obohacení občanské vybavenosti, byl postaven podle zásad udržitelné výstavby, což je velmi cenné vzhledem ke snaze brazilského státu zachovat v maximální míře diverzitu amazonského deštného pralesa. Podobně jako nový národní stadion v Brasílii se i Arena da Amazônia uchází o certifikát LEED renomované organizace U.S. Green Building Council (Americké rady pro šetrné budovy).

replique montre | Replique Montre Rolex | Replica Watches


Stadion je osazen třemi typy sedadel: Vedle většinou standardních plastových sedaček mají sedadla v některých sektorech područky, případně i čalounění vyplněné pěnovou hmotou. Celkem 118 se-
dadel při okrajích řad je vyhrazeno pro diváky se sníženou pohyblivostí, 69 širších sedadel pro obézní návštěvníky a dalších 446 sedadel pro diváky doprovázené pečovatelskou službou. Podlaha ochozu a některých dalších koridorů na stadionu je opatřena reliéfními vodicími prvky usnadňujícími orientaci nevidomým, pro nevidomé je připraveno i šest speciálních parkovacích stání v podzemí stadionu. Kromě vlastních tribun se sedadly bude stadion disponovat několika restauracemi a podzemními garážemi. Na stadionu jsou celkem čtyři šatny, které mohou užívat současně čtyři fotbalové týmy.
Obr. 5. Montáž prefabrikovaných tribun věžovými jeřáby
Jinak se však s běžným parkováním veřejnosti pod stadionem nepočítá. Tato parkovací místa jsou určena pracovníkům správy a provozu arény, VIP návštěvníkům a samozřejmě hráčům a jiným účinkujícím a jejich doprovodu. Hlavní parkovací dům je vybudován v těsné blízkosti stadionu a má cca 2500 míst. Bude sloužit celému sportovně-společenskému centru sousedícímu s dokončeným stadionem, tedy i kongresovému centru, návštěvníkům tzv. sambodromu (speciální stadion pro konání karnevalových průvodů) i tréninkové haly.
Bezpečnost na stadionu bude střežit i 85 kamer vybavených speciálním software pro rozeznávání tváří propojených do lokálního televizního okruhu řízeného z jednoho velicího centra.

Betonové nosné konstrukce


Stadion je založen převážně na vrtaných velkoprůměrových ŽB pilotách. Do podkladních vrstev pod tribunami byl uložen recyklovaný beton z demolovaného stadionu Estádio Vivald?o. Vybouraná ocel byla odseparována a odvezena zpět do hutí.
Obr. 4. Příčný řez tribunou a konstrukcí pláště a střechy
Tribuny Areny da Amazônia jsou v naprosté většině prefabrikované. K jejich montáži byly použity dva věžové jeřáby výšky 60 a 52 m, s délkami výložníků 54 a 59 m. Každý z obou těchto jeřábů měl maximální nosnost 32 t a pojížděl po kolejové dráze délky přes 100 m. Tento způsob montáže se ukázal jako velmi efektivní: díky dosahu a výkonnosti obou jeřábů byla montáž tribun velmi rychlá a vyšla výrazně levněji, než kdyby se použilo většího počtu mobilních jeřábů. V období nejintenzivnější výstavby nosných konstrukcí tribun pracovalo na stadionu až 2100 osob.
 Obr. 6. Přejímka segmentů ocelového diagridu v Potugalsku
Diváci se na stadion dostávají čtyřmi betonovými přístupovými rampami. Vstup na ně je z oválné promenádní terasy o ploše 33 000 m2, která ve výšce 11 m nad okolním terénem obepíná fasády stadionu. Rampy přivedou návštěvníky na ochoz stadionu, který tvoří jakousi hlavní mezilehlou komunikaci, po níž je možné se pohybovat po obvodě arény na úrovni skyboxů pro VIP. Z ochozu se pak sestupuje k sedadlům v dolním pásu tribun nebo naopak stoupá k sedadlům horních částí tribun. Dolní pás tribun stadionu má 28 řad sedadel, horní pás 25 řad. Na úrovni tohoto ochozu jsou umístěna hygienická zařízení, šestnáct z nich s přístupem pro vozíčkáře, na ochozu je také rozmístěno sedmnáct kiosků s rychlým občerstvením.

Ocelová konstrukce pláště a zastřešení

K zastřešení tribun a sektorů pro VIP nového stadionu v Manausu byla navržena progresivní ocelová konstrukce typu diagrid, tedy diagonálně orientované nosné rámové mřížoviny, dosud užívané především u výškových budov. U stadionu v Manausu jde o konzolové ocelové komůrkové nosníky vedené ve dvou diagonálně orientovaných osnovách propojených sekundárními ocelovými vaznicemi, které bezprostředně podpírají jednotlivá pole krycí membránové fólie. Tlačený prstenec vnitřního okraje střechy nad hřištěm a vnější tažený prstenec při obvodu stadionu na přechodu fasádní části a střechy, jenž zachycuje radiálně orientované klenbové síly kupole střechy, jsou hlavními statickými prvky unikátní prostorové nosné ocelové konstrukce, která jako celek spočívá na 36 patních kulových/kalotových ložiskách. Každé ložisko podpírá vždy repliche orologi italia dvojici rozbíhajících se komůrkových nosníků, přičemž montáž patní úrovně nosníků probíhala tak, že byly repliche orologi italia před osazením vždy dva sbíhající se nosníky smontovány do rozkročených segmentů tvaru X a uloženy na dvě sousední ložiska. Až po osazení sousedního segmentu X byly pak nad společným ložiskem oba rozbíhající se nosníky spojeny. Rekce v patních ložiskách se přenášejí do základů robustní ŽB konstrukcí přes výšku dvou podzemních podlaží. Při montáži se diagrid opíral o betonové konstrukce tribun vzpěrami a táhly. Po dokončení byla tato spojení demontována, ocelová konstrukce je samonosná, oddělená od tribun.
Obr. 7. Překládání dílů diagridu z lodí na kamiony
Konstrukce ocelového diagridu přechází přes tažený prstenec víceméně plynule do zaobleného tvaru zastřešení. Duté průřezy prvků diagridu vytvářejí zároveň jako celek důmyslný odvodňovací systém, kapacitní síť okapních žlabů a kanalizačních svodů a odpadů, jež je schopna zachytit a pojmout i přívalový tropický liják. Dešťová voda dopadající na střechu stadionu je tak v plném rozsahu stadionu jímána a následně používána jako užitková např. na hygienických zařízeních nebo k zavlažování hrací plochy. Intenzivní sluneční záření, kterému bude stadion po převážnou část roku vystaven, bude generovat čistou a obnovitelnou elektrickou energii. Střešní membrána zároveň odráží sluneční záření, a tedy ochlazuje vnitřní prostor stadionu. Prostupy v jednotlivých polích fasád a střechy na jednu stranu usnadňují přirozený pohyb vzduchu, na druhou stranu plášť a střecha stadionu poskytují opulentní stínění, takže diváci nejsou vystaveni přímému slunci.

Oválným vnějším tvarem přecházejícím plynule do střechy i sedadly v barevné škále od žluté přes oranžovou po rudou odkazuje Arena da Amazônia jasně na tradiční znaky brazilských fotbalových stadionů i na charakter přírody Amazonie. Zástupci organizace UGP COPA, řídící výstavbu fotbalové arény v Manausu pro vládu státu Amazonas, hovoří o stadionu jako o zhmotnění již zmiňovaného obřího košíku amazonských indiánů ?paneiro? pleteného ze slámy, plného tropického brazilského ovoce sedmi barev ? melounů, banánů, ananasů, pomerančů, mang, papájí a guav. Právě tyto barvy jsou v řadě hravých kombinací zastoupeny v interiéru stadionu a např. i v navigačním systému v okolí arény.
Obr. 10. Postup montáže segmentů diagridu
Sestavení ocelové nosné konstrukce pláště a střechy stadionu se ukázalo být nejnáročnější fází výstavby arény. Ocelová konstrukce celkové hmotnosti 6670 t byla vyrobena v Portugalsku, v železárnách firmy Martifer SGPS S.A. ve městě Oliveira de Frades, postupně se převážela v rozebraném stavu loděmi přes Atlantik a potom dalších cca 1300 km proti proudu Amazonky až do manauského přístavu Porto Chibat?o. Výroba ocelové konstrukce zabrala devět měsíců, pracovalo na ní cca 250 osob. Celkem 6000 jednotlivých dílů, 19 500 m3 nákladu se postupně přepravovalo kamiony do přístavu v Aveiru, odtud trvala plavba až do Manausu v průměru sedmnáct dní. K dopravě, která probíhala od března do října 2013, se používalo čtyř lodí, do cíle připlouvaly standardně v intervalu čtyř až pěti dnů. V Porto Chibat?o byly segmenty opět překládány na plošinové kamiony, k přepravě nákladu jedné lodě na staveniště bylo třeba od sedmdesáti do sto jízd. Nejtěžší díly měly hmotnost 35 t a délku až 30 m.

Jednotlivé segmenty X se montovaly z dopravených dílů až na staveništi na speciálních podpěrách umístěných při obvodu stadionu co nejblíže místu jejich konečné pozice v diagridu. Nejtěžší ze segmentů měly hmotnost 92 t a zdvihal a osazoval je kolový jeřáb CC 24001. Diagrid se montoval postupně od patního pásu segmentů X směrem vzhůru a ke středu hrací plochy. V montážních stavech byl podpírán konstrukcí tribun a dočasnými ocelovými věžemi. Současně se směrem ?vzhůru a dovnitř? se postupovalo podél obvodu stadionu tak, aby se již smontovaná část konstrukce dostala co nejdříve ?přes roh? stadionu, protože pak dosáhla v důsledku svého prostorového tvaru částečné samonosnosti a některé dočasné podpěry bylo možné odebrat a použít pro další postup montáže. Na sestavování diagridu bylo ve špičce nasazeno až deset jeřábů nosnosti až 700 t, sto svářečů, 35 hydraulických plošin a zvedáků atd. Celkem pracovalo na kompletaci ocelové konstrukce až pět set dělníků současně.
Obr. 12. Osazení prvních polí krycí membrány z PTFE
Přes jednotlivá pole smontovaného ocelového diagridu bylo následně v celém jeho rozsahu ? kromě střechy i na bočních fasádách ? napnuto 252 fólií z transparentního teflonu (polytetrafluoretylenu ? PTFE) vyztuženého síťovinou ze skleněných vláken a opatřených navíc nahoře vrstvou ?samočisticího? oxidu titaničitého (TiO2), tedy stejného materiálu jako u stadionů v S?o Paulu, Brasílii (a několika dalších nových stadionů pro MS 2014). I v Manausu je materiál střešní membrány nehořlavý a odráží ultrafialové záření.

Po slavnostním otevření stadionu informovala místní média o lecčems, co bylo na stadionu ještě nedokončeno nebo nefungovalo podle očekávání, ale především o tom, že když se ten večer snesl na Manaus déšť, voda protékala množstvím netěsností při okrajích jednotlivých polí střešní membrány a tekla v menších i větších proudech na diváky. Organizátoři se zavázali všechny prezentované problémy urychleně odstranit a střechu utěsnit. Od otevření proběhly na stadionu další dva zápasy, k podstatnějším problémům už nedošlo. Arena da Amazônia se jeví být na červnové MS 2014 připravena dobře.

Hrací plocha

Hrací plocha stadionu má standardní rozměry dané federací FIFA 105 x 68 m, od paty tribun je vzdálena 15,6 m. Její povrch je travnatý, použita je osvědčená travní odrůda tmavozelené barvy, která je vhodná pro klima Manausu a velmi odolná proti udupání. Trávník byl osázen během čtyř dnů počátkem října 2013. Cibulky rašící trávy byly dopraveny letecky z města S?o José dos Campos ve státě S?o Paulo v chladicích kontejnerech. Všechny cibulky trávy do konce prosince 2013 úspěšně zakořenily.

 Obr. 8. Sestavování segmentů diagridu na staveništi.

Hrací plochu zavlažuje automaticky systém 35 rozstřikovačů, které jsou zásobovány vodou ze sedmi nádrží o celkovém objemu 120 000 m3, do nichž je jímána srážková voda svedená z 20 000 m2 střechy stadionu doplňovaná jen v případě potřeby další vodou z vodovodního řádu. Vzhledem k častým intenzivním dešťovým srážkám v Manausu je pod hrací plochou instalován kapacitní podtlakový odvodňovací systém.

K osvětlení hříště je na okraji střechy instalování 420 reflektorů. Ty zajišťují rovnoměrné a stálé světelné poměry potřebné pro TV přenosy v HD rozlišení.

Krutá daň intenzivnímu tempu výstavby exponovaných staveb

Počátkem února 2014 se při demontáži jednoho z jeřábů, který montoval střechu, uvolnily a spadly jeho díly a smrtelně zranily na hlavě a hrudi jeřábníka firmy Martifer SGPS S.A., 55letého Portugalce. Šlo už o třetí smrtelné zranění na stavbě: nejdříve v březnu 2013 zahynul 49letý dělník, který spadl ze střechy z výšky 30 m poté, co přecházel bez řádného zajištění po jedné z vaznic. K dalšímu úmrtí pak došlo v polovině prosince 2013: jeden z dělníků se necítil po menším pádu zcela v pořádku, vyhledal nemocniční ošetření a krátce nato v nemocnici zemřel na vnitřní krvácení. Navzdory školením, opakovaným instruktážím, bezpečnostním soutěžím na stavbě, kvalitním pomůckám atd. jsou takto exponované, výjimečné stavby vždy potenciálně velmi nebezpečným pracovištěm a bohužel na nich stále dochází k občasným, pro účastníky bohužel často fatálním nehodám. Na stavbě stadionu v S?o Paulu zahynuli dva dělníci, při stavbě národního stadionu v Brasílii jeden.

Cena stadionu a model financování jeho výstavby

Stadion Arena da Amazônia byl slavnostně otevřen s cenou přesahující původní rozpočet zatím o 258 mil. brazilských realů. Projekt, který měl původně stát 499,5 mil., je v současnosti avizován za cenu nejméně 757 mil. brazilských realů. Dodatečné stavební vícepráce, valorizace, doplňkové technické vybavení a služby atd. tak mají za následek navýšení ceny o 51,7 %. V polovině roku 2010 státní investor SEINFRA podepsal kontrakt se stavební firmou Construtora Andrade Gutierrez S.A. ve výši 499,5 mil. brazilských realů, který zahrnoval kompletní hrubou stavbu stadionu včetně ocelového pláště a střechy, elektroinstalace, vzduchotechniku, bezpečnostní vybavení a navigační systém. Cena prací obsažených v této smlouvě byla později zvýšena o 94,6 mil. a valorizace k ní přidala dalších 111 mil. ? na celkovou částku 705,1 mil. brazilských realů. SEINFRA později uzavřela s firmou Construtora Andrade Gutierrez S.A. ještě další kontrakt ve výši 51,9 mil. brazilských realů na dodatečné práce na aréně nezahrnuté v hlavní smlouvě. Uvádí se, že je vyvolaly požadavky FIFA, které nebyly při uzavření první smlouvy v roce 2010 ještě známy.
Obr. 14. Účastníci 3. běhu odborné exkurze Brazílie 2013 na stadionu
Výstavba stadionu je plně financována z veřejných rozpočtů. Částka 400 mil. brazilských realů je určena z federálních prostředků spravovaných federální Brazilskou rozvojovou bankou BNDES, vše nad tuto částku se hradí z rozpočtu státu Amazonas.

Poděkování

Autor článku děkuje pracovníkům společnosti Construtora Andrade Gutierrez S.A. a agentuře UGP COPA, jmenovitě Giltonu Barbosu Macujému, za možnost navštívit staveniště stadionu Arena da Amazônia v prosinci 2013 a za poskytnutí technických a obrazových podkladů. Návštěva staveniště proběhla v rámci programu 3. běhu odborné exkurze Brazílie 2013 uspořádané společností ČBS Servis, s.r.o. (nově ACONSE CZ s.r.o.), ve spolupráci s Českou betonářskou společností ČSSI.

Základní údaje o stavbě

Investor:
SEINFRA, státní investor dopravních staveb a občanské vybavenosti státu Amazonas (stadion je budován plně z veřejných prostředků)

Technický dozor:
gesční organizace UGP COPA zřízená vládou tohoto státu v prosinci 2010

Architektonické a koncepční řešení:
německá kancelář gmp Architekten von Gerkan, Marg und Partner, která získala i v oboru sportovních stadionů mimořádné renomé, mj. velkými arénami pro fotbalová MS 2006
(Commerzbank-Arena ve Frankfurtu nad Mohanem aj.), MS 2010 (Cape Town Stadium v Kapském městě aj.) a ME 2012 (Stadion Narodowy ve Varšavě)

Koncepční práce:
Volkwin Marg, Hubert Nienhoff a Martin Glass

Projektant:
kancelář gmp Architekten von Gerkan, Marg und Partner v Riu de Janeiro vedená Ralfem Amannem

Projekt ocelového diagridu pláště a zastřešení arény:
stuttgartská kancelář Schlaich Bergermann und Partner (podobně jako např. u Národního stadionu Maného Garrinchy v Brasílii)

Generální dodavatel:
druhá největší brazilská stavební firma Construtora Andrade Gutierrez S.A. (buduje i stadiony v Brasílii, Riu de Janeiro a Portu Alegre)

Výroba ocelové konstrukce pláště a střechy:
portugalská firma Martifer SGPS S.A.

Doba výstavby:
12/2010?03/2014

Náklady:
757 mil. brazilských realů (cca 338 mil. USD)

Autor:
Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA,

Česká betonářská společnost ČSSI, ACONSE CZ s.r.o.

 Obr. 9. Boční podepření diagridu při montáži

Obr. 11. Dočasné montážní podpěry střechy

 Obr. 13. Celkový pohled na montáž střešních membrán

Obr. 16. Letecký pohled na osvětlený stadion

Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 1. díl
Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 2. díl
Brazilské stadiony pro MS ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016, 4. díl