Zpět na materiály, výrobky, technologie

Atmosférické srážky v České republice za období 1961 až 2005

7. března 2007
RNDr. Luboš Němec

V současné době se velmi často hovoří o nastávajících globálních změnách klimatu. Podle měření staniční sítě Českého hydrometeorologického ústavu už lze tvrdit, že v České republice se v poslední době celkově otepluje.


Vedle teploty vzduchu jsou atmosférické srážky další důležitý meteorologický prvek určující klima. Je možné tvrdit i o srážkách, že během posledních let nastaly snadno zjistitelné změny? V následujícím článku jsou zkoumány měsíční, sezonní a roční plošné úhrny srážek od roku 1961. Podkladem pro zpracování byly měsíční úhrny srážek ze sedmi set osmdesáti stanic. Chybějící údaje byly doplněny v prostředí GIS [1]. Byly zpracovány plošné průměry pro základní povodí, pro vybrané horské oblasti i pro nížiny středních Čech a jižní Moravy.
Posledních patnáct let bylo v celé republice na srážky nejbohatších. Nejméně srážek bylo v Čechách v prvním, na Moravě ve druhém patnáctiletí. Vzhledem k tomu, že se při změně klimatu velmi často hovoří o větší proměnlivosti, tedy o častém střídání suchých období s povodněmi, jsou v tabulce uvedeny i variační koeficienty pro jednotlivá období. V žádném případě nelze tvrdit, že by se jejich hodnoty všeobecně během zpracovaného období zvyšovaly.
Vývoj srážek v jednotlivých měsících je velmi odlišný, a to jak co do výše, tak i co do proměnlivosti srážek. U dubna a května nastal pokles, u července a září vzestup. Naprosto vyrovnané jsou průměry pro listopad, ale v tomto měsíci se naopak velmi lišila proměnlivost úhrnů v jednotlivých obdobích. Za zmínku stojí i velká proměnlivost prosincových úhrnů v prvním období i postupné zvětšování proměnlivosti v březnu. V tabulce 1 jsou uvedeny nejvyšší a nejnižší republikové měsíční a roční úhrny srážek včetně roku výskytu.Rozborem měsíčních úhrnů srážek za posledních 45 let byl zjištěn nárůst ročních úhrnů srážek v České republice, který se projevuje hlavně na horách. Je způsoben převážně zvýšením srážek v zimním pololetí, což je v souladu se závěry [2]. Nebyla zaznamenána zvýšená variabilita srážek, kterou předpokládá většina předpovědí změny klimatu. Zde je však třeba zdůraznit, že byly zpracovány měsíční plošné úhrny. Zpracování denních úhrnů jednotlivých stanic by poskytlo obdobné výsledky co do množství, nelze však vyloučit jiné hodnocení změn variability.
Vzhledem k výsledkům, které jsou v souladu se scénáři změny klimatu, lze za předpokladu i nadále se zvyšující koncentrace skleníkových plynů v atmosféře usuzovat, že současný trend pravděpodobně potrvá. Celkové úhrny srážek by se měly zvyšovat, a to převážně v zimním pololetí. Zvýšená pravděpodobnost budoucích extrémních situací se touto prací nepotvrdila. Z měsíčních plošných úhrnů však lze jen omezeně odhadovat vývoj krátkodobých, plošně omezených extrémních situací.

Nejvyšší a nejnižší republikové měsíční a roční úhrny srážek
Tab. 1: nejvyšší a nejnižší republikové měsíční a roční úhrny srážek

Zde najdete grafy a tabulky: Vybraných oblastí České republiky za celé období i s patnáctiletými úseky; Ročních chodů srážkových úhrnů vybraných oblastí pro tři patnáctiletá období v porovnání s ročním chodem za celé zpracované období; Ročních chodů čtyř typických oblastí za celé zpracované období.

Použitá literatura
[1] TOLASZ, R. a kol. Národní klimatický program, projekt VaV2001. Dílčí projekt 04 Zpracování klimatických řad teploty a srážek s využitím moderních metod (GIS) a vytvoření plošných klimatických měsíčních a ročních normálů teploty a srážek na území ČR.
[2] KALVOVÁ, J. a kol. Národní klimatický program. Scénáře změny klimatu pro Českou republiku. Praha: 1995.