Hradecký měšťanský pivovar (založený roku 1844) se stavebně formoval v několika etapách. Z původního jádra (měšťanské domy a věž horní městské hradby, bývalá vodárenská věž a městská sladovna) se pivovar během druhé poloviny 19. a ve 20. století dále rozšiřoval východním a především západním směrem (ležácké sklepy, nová sladovna, varna, sila a další).
Po ukončení výroby v pivovaru na konci 20. století byla po předběžné geologické sondáži roku 2004 realizována první etapa záchranného archeologického výzkumu v prostoru nádvoří pivovaru. Na základě výsledků přistoupilo Muzeum východních Čech v Hradci Králové ve spolupráci se stavebníkem i dalšími organizacemi k vypracování strategie postupu archeologického výzkumu a možné záchrany alespoň vybraných částí původního terénu.
V prostoru pivovaru byla, mimo jiné, nalezena parkánová bašta podkovovitého půdorysu, jejíž poloha i podoba odpovídá historickým vyobrazením. Podle zlomků keramiky nalezených v základovém vkopu pro zeď i podle vzhledu a charakteru zdiva lze předpokládat její vybudování ve druhé polovině 15. či na počátku 16. století.
Na ploše bývalého pivovarského nádvoří však byla většina nálezů výrazně starších a pocházela z pravěku. Již v té době bylo návrší osídleno a podél svého obvodu opatřeno opevněním ze dřeva a hlíny. Z něho se dodnes dochovalo pod mladšími navážkami a sídlištními situacemi relojes de imitacion mohutné valové těleso. Podle keramických nálezů lze toto opevnění datovat do mladší doby bronzové (zhruba kolem roku 1000 př. n. l.). Na bázi celé situace se dokonce objevily nálezy keramiky z období staršího eneolitu (pozdní doba kamenná, cca 3500 př. n. l.) včetně žlábku (snad palisády), což potvrzuje, že hradecké návrší bylo opevněné již v tomto období. Celková šířka odkryté pravěké hradby činila cca 4-6 m, lze však předpokládat, že vlivem recentních narušení (stavba lahvovny atd.) se zdaleka nedochovala celá. Dochovaná výška tělesa pravěkého opevnění byla 2-3 m a ani v tomto případě se zcela jistě nejedná o původní rozměr, neboť z prostoru pivovarského nádvoří téměř zcela chybí doklady o využití pravěkého opevnění v raném středověku, jak je známe z jiných částí okraje návrší. I to bylo zaviněno odtěžením příslušných částí terénu již v období středověku či raného novověku.
Již v průběhu výzkumných prací se ukázalo, že odkryté nálezy jsou natolik významné a neopakovatelné, že je nutné alespoň jejich části zachovat v původní poloze pro další generace. Jednání všech zainteresovaných stran byla komplikovaná a výsledné řešení bylo technicky i finančně náročné. Prvním zachovaným nálezem je blok cca 6x6 m obsahující části pravěkého valového opevnění z mladší doby bronzové. V tomto případě přímá prezentace nebyla možná, a proto byl vybraný vzorek uzavřen do železobetonového sarkofágu, kde zůstane uchován. Druhý zachovaný nález, část středověké bašty, mohou návštěvníci Regiocentra zhlédnout mezi recepcí a garážemi.

Mgr. Radek Bláha
Muzeum východních Čech v Hradci Králové

¤ Rozlehle naměsti Regiocentra je novym městotvornym prvkem Hradce Kralove

¤ Jednaci siň Rady Kralovehradeckeho kraje

¤ Grafické polepy na novostavbě vstupního pavilonu vycházejí z dobových fotografií a spolu s původními litinovými sloupy evokují poetiku pivovaru

¤ Schodiště ze skla a kovu před sálem zastupitelů Královéhradeckého kraje je svébytným uměleckým prvkem

¤ Pohled na zachovanou čast pivovaru a novou viceučelovou budovu

¤ Řezopohled arealem Regiocentra - podelny řez

¤ Řezopohled arealem Regiocentra - přičny řez

¤ Pohled na Regiocentrum po přestavbě: 1 - restaurace, multifunkčni budova s komerčnimi prostorami; 2 - sprava KHK; 3 - univerzitni budova; 4 - pavilon vstupu do spravy KHK; 5 - kancelařske a komerčni prostory; 6 - vodarenska věž; 7 - schodiště s instalaci Zpivajici stromy; 8 - nove Pivovarske naměsti

¤ Půdorys arealu pivovaru s přistavbami ve 20. stoleti, ktere byly při přestavbě ubourany (demolice značeny žlutě)