arrows Realizace staveb arrows Dopravní stavba roku arrowsSoučasnost a plány budoucího rozvoje silničních a dálničních staveb v ČR (část 2.)
foto: archiv autora
text: Jan Švarc
číslo: 06-7/07
Současnost a plány budoucího rozvoje silničních a dálničních staveb v ČR (část 2.)
Česká republika bude vzhledem ke své geograficky atraktivní poloze zaujímat stále významnější postavení v evropském dopravním systému. Je už tři roky členem Evropské unie a jedním z jejích základních cílů je trvalé zvyšování výkonnosti ekonomiky, a tím i životní úrovně obyvatel. Nezbytnou podmínkou pro tyto cíle je v přijatelném časovém horizontu dosáhnout srovnatelnou úroveň dopravní infrastruktury s vyspělými evropskými státy, a tím vytvářet podmínky pro realizaci trvale udržitelné mobility osob a věcí.
odeslat odeslat    tisk tisk
Ing. Jan Švarc (*1945)

Ing. Jan ŠvarcStudium na Stavební fakultě ČVUT, obor Inženýrské konstrukce a dopravní stavby, ukončil v roce 1968. Od roku 1997 je zaměstnán na Ředitelství silnic a dálnic ČR, kde vykonává funkci technického náměstka. Je členem rady a předsednictva České silniční společnosti a od roku 1997 vykonává funkci jejího místopředsedy.
E-mail: jan.svarc@rsd.cz

Předchozí část zde.

Stav dálnic a silnic I. třídy

Dálnice
Při srovnání rozsahu dálniční sítě se státy EU je možné konstatovat, že z hlediska hustoty je situace u nás nepříznivá. Z plánovaného rozsahu dálniční sítě bylo do konce roku 2006 vybudováno 63 %, a na přelomu století se tempo výstavby dálnic zpomalilo. Výstavba dálnic je velmi naléhavá k zajištění kvalitního dopravního napojení jednotlivých krajů a pro řešení kritické dopravní situace na přetížených stávajících dálkových silnicích. Je nezbytnou podmínkou dalšího ekonomického rozvoje krajů. Proto je velmi důležité, že přes všechny problémy došlo v posledních letech k určitému zlepšení.
V roce 2006 bylo uvedeno do provozu 69 km, což je vůbec nejvíce v historii:

  • v říjnu 2006 byl dokončen obchvat dálnice D 5 kolem Plzně, který významně přispěl k řešení dopravní situace v Plzni;
  • v prosinci 2006 byla uvedena do provozu dálnice D 11 Poděbrady – ?Hradec Králové, až na krátký úsek před Hradcem Králové, který bude dokončen později;
  • v prosinci 2006 byl zprůjezdněn stavebně velmi náročný úsek dálnice D 8 Trmice – státní hranice ČR/SRN, kde navázal na německou dálnici A 17 do Drážďan.

Dálnice D 1, D 3 a D 47 jsou ve výstavbě.
Stav dálničních mostů se po provedených rekonstrukcích zlepšil, nedostatek finančních prostředků na opravy se však negativně projevuje v zajišťování kvalitního povrchu vozovek, zejména z důvodu bezpečnosti provozu (rovinatost, protismykové vlastnosti).

Silnice I. třídy
Na dálnicích a silnicích I. třídy se realizuje významný objem jízd z rozsahu celé sítě. Přestože délka silnic I. třídy je pouze 11 %, realizovalo se po ní v roce 2005 celkem 43,2 % dopravního výkonu, společně s dálnicemi 55,7 %.
Tempo přestavby silnic I. třídy, především obchvatů měst a obcí, v důsledku dlouhodobého nedostatku finančních prostředků neodpovídá potřebám zlepšení dopravní situace a ochrany životního prostředí v jejich okolí. V normových parametrech je z celkové délky silnic I. třídy upraveno pouze 47 % jejich délky, zbývajících 53 % je vedeno v historicky vzniklých trasách, v řadě případů s velkými dopravními závadami, především v intravilánu měst a obcí.
V tabulce 3 jsou uvedeny vybrané údaje o dálnicích a silnicích v zemích EU v roce 2003 podle Handbook of Transport Statistic Spojených národů z července 2006. Údaje o délce silniční sítě zahrnují kromě Finska, Německa, Slovenska a Švédska i místní komunikace. Údaje za Nizozemsko nebyly zveřejněny.

Tab. 3. Porovnání délky silniční sítě a počtu vozidel v zemích EU v roce 2003

Členové EU

Rozloha
km²

Dálnice
(km, 2003)

Silnice
(km, 2003)

Hustota dálnic
na 1000 km²

Hustota silnic
na 1000 km²

Belgie

30 528

1 729

148 010

56,6

4 848,3

Česká republika

78 866

518

127 229

6,6

1 613,2

Dánsko

43 094

1 027

71 047

23,8

1 648,7

Estonsko

45 226

98

53 640

2,2

1 186,0

Finsko

338 145

653

102 742

1,9

303,8

Francie

547 030

10 379

987 622

19,0

1 805,4

Irsko

70 280

176

95 635

2,5

1 360,8

Itálie

301 230

6 487

808 767

21,5

2 684,9

Kypr

9 250

268

11 492

29,0

1 242,4

Litva

65 200

417

78 478

6,4

1 203,7

Lotyšsko

64 589

 


59 434

0,0

920,2

Lucembursko

2 586

147

2 728

56,8

1 054,9

Maďarsko

93 030

542

160 215

5,8

1 722,2

Malta

316

 


2 227

0,0

7 047,5

Německo

357 021

12 037

219 544

33,7

614,9

Nizozemsko

41 526

údaje nejsou k dispozici

Polsko

312 685

405

377 289

1,3

1 206,6

Portugalsko

92 391

1 835

 


19,9

0,0

Rakousko

83 870

1 670

105 040

19,9

1 252,4

Řecko

131 940

730

 


5,5

 


Slovensko

48 845

313

17 459

6,4

357,4

Slovinsko

20 273

477

37 924

23,5

1 870,7

Spojené království

244 820

3 609

413 555

14,7

1 689,2

Španělsko

504 782

9 739

 


19,3

 


Švédsko

449 964

1 591

138 526

3,5

307,9

Povrchové vlastnosti vozovek
V letech 2000 až 2005 bylo prováděno sledování povrchových vlastností vozovek dálnic a silnic I. třídy prostřednictvím diagnostických vozidel v těchto parametrech:

  • únosnost vozovek;
  • příčné nerovnosti – vyjeté koleje, hloubka vody ve vyjetých kolejích;
  • podélné nerovnosti IRI;
  • poruchy vozovek;
  • makrotextura;
  • protismykové vlastnosti vozovek – podélné tření;
  • protismykové vlastnosti vozovek – boční tření.

Na základě výsledků měření byly stanoveny havarijní úseky pro jednotlivé měřené parametry podle pětistupňové klasifikační stupnice.
V rámci tzv. velkého systému hospodaření s vozovkou (VSHV) bylo prováděno multikriteriální vyhodnocování jednotnou metodikou. Byly stanoveny havarijní úseky s pořadím naléhavosti oprav a vyčísleny náklady na jejich opravu pro uvedení vozovky do původní provozuschopné způsobilosti.
Omezený rozsah finančních prostředků určených pro diagnostická měření neumožnil měřit každoročně celý rozsah dálnic a silnic I. třídy. Pokud by měl být komplexně hodnocen stav dálniční a silniční sítě jako vývoj trendu v jednotlivých letech, musela by být prováděna každoročně měření na srovnatelném rozsahu se zachováním směrů měření, jízdních pruhů a s ohledem na provedenou technologii souvislé údržby. Diagnostická měření povrchových vlastností vozovek jsou využívána také v obdobích před ukončením záruky staveb.
Na základě výsledků měření v roce 2005 (změřeno 4384 km jízdních pruhů) byl zjištěn tento rozsah nevyhovujících parametrů:

  • poruchy 31 %;
  • příčné nerovnosti (vyjeté koleje) 6 %;
  • podélné nerovnosti 40 %.

Mosty na dálnicích a silnicích I. třídy
Z hodnocení stavebního stavu mostů, které podle ČSN 73 6221 „Prohlídky mostů na pozemních komunikacích“ vyjadřují stav konstrukce mostů sedmi stupni, vyplývá, že ve stupni 5–7 (špatný, velmi špatný, chatrný) byly k 1. 1. 2007 z celkového počtu 4178 mostů na dálnicích a silnicích I. třídy zařazeny 293 mosty, tj. 7 %, což je oproti předchozímu roku nepatrné zlepšení. Ve stupni 4 (uspokojivý), který vyjadřuje stav podmínečně vyhovující, jsou zařazeny 882 mosty, tj. 21,1 %, což je oproti předchozímu roku dosti značné zhoršení.

Tab. 4. Přehled mostů na dálnicích a silnicích I. třídy podle stavu nosné konstrukce

Kraj

Stav nosné konstrukce

Stav 1–3

Stav 4

Stav 5–7

Počet

Délka (m)

Plocha (m²)

Počet

Délka (m)

Plocha (m²)

Počet

Délka (m)

Plocha (m²)

PHA

149

8 370

117 556

38

302

1 400

3

141

1 641

STČ

427

21 402

245 402

132

3 855

41 152

35

1 263

10 915

JHČ

179

5 405

66 164

92

2 453

32 835

19

858

11 756

PLK

242

11 363

145 497

42

364

5 552

10

380

4 332

KVK

88

5 639

63 296

36

1 572

15 898

7

338

4 591

ULK

181

10 836

132 177

118

6 744

71 113

71

1 924

21 940

LBK

147

4 772

58 754

33

542

6 745

21

512

6 457

HKK

198

5 005

62 600

43

606

7 249

3

165

2 095

PAK

141

2 740

36 700

50

456

5 161

14

106

969

VYS

182

5 314

36 025

44

580

5 160

18

290

2 909

JHM

327

13 472

146 164

67

2 113

26 131

31

517

6 578

OLK

248

11 678

137 836

67

869

10 128

28

343

4 326

ZLK

140

4 368

57 699

47

1 026

14 742

9

204

2 613

MSK

354

10 400

139 920

73

2 139

32 208

24

428

5 170

Celkem

3 003

120 764

1 445 790

882

23 622

275 474

293

7 469

86 291

Vývoj dopravy na silnicích a dálnicích v období 2000–2005

V České republice bylo k 31. 12. 2005 evidováno 4 751 081 vozidlo (bez přívěsů a malých motocyklů), z toho 467 323 těžká, 3 951 751 osobní a 330 002 motocykly. Na 1000 obyvatel připadlo 465 vozidel, z toho 387 osobních.
Výsledky celostátního sčítání dopravy na silnicích a dálnicích ČR ukázaly, že v období od roku 2000 zcela mimořádně vzrostla intenzita zejména těžké nákladní dopravy, což u kamionové dopravy bylo umocněno vstupem České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004, a tím zrušením celních kontrol na hranicích a zrychlením cesty přes naše území, především po dálnicích. Kamionová doprava se soustředila především na dálnici D 5, D 1, D 2 v ose Rozvadov – Plzeň – Praha – Brno – Břeclav, přičemž největší nárůst je na úseku Plzeň – Rozvadov. Zajímavá je i skutečnost, že zatímco kamionová doprava na hraničním přechodu Rozvadov výrazně vzrostla, na ostatních hlavních silničních přechodech na západní hranici buď stagnovala, nebo dokonce poklesla.
Od roku 2000 vzrostla na srovnatelných úsecích sítě intenzita nákladní dopravy o 42 %, z toho na dálnicích o 87 %. Kamionová doprava však vzrostla celkově o 105 %, na dálnicích o 158 % a na silnicích okolo 80 % . Na celé dálniční síti je mimořádně vysoký podíl těžkých vozidel 41 %, na silnicích 22 %. Podíl kamionové dopravy na dálnicích je téměř 13 %, v úseku Plzeň – Rozvadov 20 %. Na silnicích I. třídy je podíl kamionů necelých 5 %, na všech silnicích 2 %.
Intenzity osobních automobilů vzrostly na silnicích o 15–20 %, což je na úrovni období 1995–2000, na dálnicích však o 31 %, což je oproti období 1995–2000 podstatně více (13 %). Podíl osobních automobilů na dálnicích i silnicích celkově poklesl.
Podíl motocyklové dopravy je bezvýznamný – na silnicích 0,5–1 %, na dálnicích 0,2 %.
Průměrné intenzity provozu vzrostly na celé síti o 23 % (v období 1995–2000 o 28 %), na dálnicích však o 50 %, na všech silnicích o 20 %, na silnicích I. třídy o 22 %.
Z vysokých hodnot růstových ukazatelů a výrazného zvětšení podílu těžkých vozidel vyplývá, že poroste i podíl kapacitně nevyhovujících úseků silnic s velmi nízkou kvalitou pohybu dopravního proudu.
V roce 2005 překročila průměrná intenzita dopravy na dálnicích 31 000 vozidel za den a u silnic I. třídy se přiblížila hodnotě 10 000 vozidel za den. Na silnicích II. třídy je průměrná intenzita 2500 vozidel za den a na silnicích III. třídy necelých 700 vozidel za den. Na nejzatíženějším dálničním úseku na dálnici D 1 v km 0,0–2,0 (Praha Chodov) je průměrná intenzita 94 000 vozidel za den, v pracovních dnech přes 100 000 vozidel za den. Obdobně rostou i dopravní výkony. Vývoj průměrných intenzit dopravy a dopravních výkonů je uveden v grafech 4 a 5.

Graf 4. Vývoj průměrných intenzit dopravy (vozidel/24 hodin) v období 1985–2005
Graf 4. Vývoj průměrných intenzit dopravy (vozidel/24 hodin) v období 1985–2005

Graf 5. Vývoj dopravního výkonu (tis. vozkm/24 hodin) v období 1985–2005
Graf 5. Vývoj dopravního výkonu (tis. vozkm/24 hodin) v období 1985–2005

Zejména změny ve vývoji intenzit dopravy a dopravních výkonů vedly k rozhodnutí novelizovat prognózu vývoje dopravních výkonů, která byla naposledy revidována v roce 1998. Byly aktualizovány základní vstupní údaje pro prognózu – počty vozidel a jejich roční kilometrické proběhy, a na jejich základě a na základě dosavadního vývoje dopravních výkonů byly vypočteny výhledové koeficienty. Horizont této prognózy byl posunut na rok 2040 zejména z důvodu jejího využívání pro hodnocení efektivnosti investic (systém HDM 4).

Rozvoj dálnic a silnic I. třídy v období 2005–2013

Další rozvoj dálnic a silnic I. třídy musí, v souladu s cíli Dopravní politiky České republiky pro léta 2005–2013, schválené usnesením vlády č. 882 z 13. 7. 2005, a navazujícího Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury, vycházet z uspokojování nároků mezinárodní i vnitrostátní silniční dopravy, z vytváření podmínek pro rozvoj jednotlivých krajů a z potřeb zvyšování bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí v jejich okolí.
Hlavní důraz musí směřovat na:

  • postupnou dostavbu a přestavbu sítě TEN-T v ČR;
  • napojení všech krajů na kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic;
  • zkvalitnění silničního spojení se sousedními státy;
  • zlepšení dopravní situace a životního prostředí v obcích zejména výstavbou obchvatů dopravně zatížených silnic;
  • zvyšování bezpečnosti silničního provozu především na průtazích silnic I. třídy obcemi;
  • vytváření podmínek pro napojování strategických průmyslových zón;
  • řešení závadných mostů a lokalit závadných z hlediska bezpečnosti dopravy;
  • celkové zkvalitňování silnic I. třídy (povrchy vozovek).

Základním předpokladem pro naplňování těchto cílů je zajištění finančních prostředků a zlepšení stávající legislativy. Rozvoj dálnic a silnic I. třídy limituje zejména nedostatek finančních prostředků, takže některé stavby není možné v předpokládaných termínech zahájit, nebo je jejich realizace zpomalována. Rovněž legislativní podmínky pro přípravu a realizaci veřejně prospěšných staveb jsou pro investora méně příznivé než v jiných vyspělých zemích EU, a podle jejich vzoru bude nutné legislativní pravidla pro tyto akce upravit.

Dálnice a silnice I. třídy, uváděné do provozu v roce 2007
V letošním roce by mělo být uvedeno do provozu 24 km dálnic, 25,8 km rychlostních silnic a 29,7 km ostatních silnic I. třídy, tj. celkem 79,5 km komunikací, v celkové hodnotě přes 38 mld. Kč.
Přehled úseků, které by měly být letos otevřeny, je uveden v tabulce 5. Rozestavěno je 330 km komunikací (z toho třetina dálnic).

Tab. 5. Přehled úseků, které by měly být letos otevřeny

Úsek

Místo

Kraj

Počet km

Cena mld. Kč

D 47 (D 1) Ostrava Rudná – Bohumín Moravskoslezský

17,2

16,400

R 48 Český Těšín – Žukov II Moravskoslezský

1,2

0,438

R 48 Tošanovice – Žukov Moravskoslezský

7,8

1,900

R 35 Křelov – Slavonín Olomoucký

3,9

1,300

R 48 MÚK Bělotín – obchvat Olomoucký

3,3

1,300

I/49 Zlín – Malenovice II, rozšíření Zlínský

1,7

0,589

I/42 Brno, MÚK Hlinky Jihomoravský

3,5

2,463

I/34 Nová Ves – Božejov Vysočina

3,4

0,426

I/34 Stráž nad Nežárkou Jihočeský

3,3

0,367

I/4 Nová Houžná – Hliniště Jihočeský

5,9

0,271

R 4 Nová Hospoda – křižovatka I/20 Jihočeský

2,1

1,400

D 3 Mezno – Chotoviny Jihočeský

6,8

2,600

I/7 Chomutov – Křimov Ústecký

6,8

3,100

I/13 Chomutov – průtah Ústecký

1,6

0,108

R 35 Liberec – Jeřmanice, přestavba Liberecký

2,1

0,188

I/38 Nymburk, obchvat, I. stavba Středočeský

2,4

1,017

R 6 Karlovy Vary západ, II. stavba Karlovarský

5,5

4,800

Rozvoj dálnic a silnic I. třídy do roku 2009

Dálnice
V tomto období by kromě zprovozněných staveb měla pokračovat výstavba dálnic:

  • D 47 Lipník n. Bečvou – Bohumín;
  • D 1 Kojetín – Kroměříž.

Nově by měly být zahájeny stavby dálnic:

  • D 1 Mořice (Vrkoslavice) – Kojetín, Kroměříž – Říkovice;
  • D 3 Nová Hospoda – Mezno;
  • D 8 Lovosice – Řehlovice;
  • D 11 před Hradcem Králové;
  • D 47 v příhraničním úseku.

Za předpokladu zajištění finančních prostředků by měla být zahájena stavba dálnic:

  • D 1 Říkovice – Přerov;
  • Přerov – Lipník n. Bečvou;
  • D 11 Hradec Králové – Jaroměř.

Rychlostní silnice
Nejvýznamnějšími rozestavěnými stavbami rychlostních silnic jsou stavby na silničním okruhu kolem Prahy:

  • R 1 Lahovice – Slivenec, Vestec – Lahovice;
  • R 6 Praha – Pavlov, Tisová – Kamenný Dvůr;
  • R 35 Křelov – Slavonín I. etapa;
  • R 48 Tošanovice – Žukov – Český Těšín.

Nově by měly být zahájeny stavby:

  • R 7 Sulec obchvat, MÚK Bítozeves – Vysočany a MÚK Vysočany;
  • R 35 Sedlice – Opatovice;
  • R 48 Rychaltice – Frýdek-Místek;
  • R 55 Otrokovice obchvat SV.

Za předpokladu zajištění finančních prostředků budou dále zahájeny stavby:

  • R 1 D 1 – Vestec, Běchovice – D1;
  • Ruzyně – Suchdol – Březiněves;
  • R 4 Skalka – II/118;
  • Lety – Čimelice;
  • Mirotice – Třebkov;
  • R 6 Tisová – Sokolov – Nové Sedlo – Jenišov;
  • R 7 Louny, obchvat;
  • Vysočany – Droužkovice – N. Spořice;
  • R 48 Frýdek-Místek, obchvat;
  • Bělotín – Rybí.

Ostatní silnice I. třídy
Nejvýznamnějšími rozestavěnými stavbami jsou:

  • I/11 Český Těšín obchvat, Jablunkov, obchvat;
  • I/14 Liberec – Kunratická;
  • I/21 Planá, přeložka;
  • I/35 Holice, obchvat;
  • I/38 Jihlava, obchvat, Znojmo, obchvat;
  • I/44 Rájec – Zábřeh;
  • I/49 Zlín – Malenovice II;
  • I/57 Semetín – Bystřička.

Zahájení nových staveb obchvatů měst je závislé na schválení prostředků v rozpočtu SFDI na jednotlivá léta a na získání prostředků ze strukturálních fondů EU.
Velmi důležitými stavbami, zejména pro zajištění bezpečné sjízdnosti silnic I. třídy, jsou modernizace, rekonstrukce a opravy jejich vozovek a rekonstrukce mostů ve špatném technickém stavu. Tyto akce jsou finančně pokryty zcela nedostatečně, a proto dochází ke zhoršování stavu těchto silnic.
V menším rozsahu oproti potřebám se také realizují akce ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu (okružní křižovatky, opatření na průtazích, odstraňování nehodových lokalit atd.) a ke zlepšení životního prostředí v okolí silnic I. třídy, včetně řešení problematiky staré hlukové zátěže.

Závěr

Pro podporu realizace zmiňovaných projektů budou kromě finančních prostředků České republiky využívány i půjčky od Evropské investiční banky a prostředk





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007