arrows Rozhovory, diskuze arrowsChybí efektivní kontrola státu
foto: Tomáš Malý
text: Jan Táborský
číslo: 06/08
Chybí efektivní kontrola státu
Generální ředitel firmy Stomix Ing. Bořivoj Minář obdržel na konci dubna ocenění Manažer roku 2007 pro odvětví stavebních a chemických materiálů. „Vůbec jsem to nečekal,“ říkal Minář. „Ale asi to svědčí o tom, že se nám daří, což také znamená, že je to úspěch celé firmy. Já jsem jen převzal tu cenu.“
odeslat odeslat    tisk tisk

Nicméně další odpovědi už (přes naprosto nevinnou otázku) samovolně směřují k úloze státu ve výstavbě, resp. především k úloze státní správy při kontrole kvality stavebních prací a kvality používání stavebních materiálů.

Generální manažer firmy Stomix, spol. s r.o., Ing. Bořivoj Minář¤ Generální manažer firmy Stomix, spol. s r.o., Ing. Bořivoj Minář
Již dlouho existují ocenění nejlepších staveb, ocenění osobností, ale až letos se Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Ministerstvo průmyslu ČR a ÚRS rozhodl vyhlásit soutěž Nejlepší výrobce stavebnin, po které výrobci stavebních materiálů už dlouho volali. Jak tento krok vnímáte?
My se této soutěže samozřejmě chceme zúčastnit a jsme rádi, že vznikla, protože výrobci stavebních materiálů nejenže dodávají stavebním firmám materiál, ale díky inovačnímu potenciálu svých produktů umožňují architektům a stavbařům posunout svoji práci dál. Na druhou stranu je zde otázka, kterou si bude muset pořadatel takové soutěže velice dobře ošetřit, a to jsou kritéria hodnocení. Posuzování staveb se mně zdá v tomto ohledu jednodušší, protože se nehodnotí podle tolika kritérií a stavby, přestože jsou každá jiná, nejsou tak různorodé, jako je trh stavebních výrobků. Jako odstrašující příklad můžeme brát státní politiku stavebních zakázek, u nichž rozhoduje jediné kritérium.

A tím je cena.
Přesně tak. A státní zakázky tvoří padesát procent stavebního trhu. Nehodlám samozřejmě tvrdit, že by se měly vybírat nejnákladnější nabídky, koneckonců jsem daňový poplatník. Ale právě proto mě zajímá, co ve stavebnictví znamená nejlevnější. Je to stavba, která má nejnižší pořizovací cenu na úkor kvality a na následných opravách se nakonec několikanásobně prodraží? Nebo je to řemeslně perfektně zvládnutá stavba z kvalitních materiálů, jejíž bezproblémová životnost mnohanásobně překročí záruční lhůty? Ale nejde o to, říkat, co je levné, je nekvalitní, a naopak. Jde o to, aby stát v případě státních zakázek dokázal zodpovědně určit, že stavba bude skutečně nejlevnější z pohledu své celkové životnosti. Ale obávám se, že na straně státní správy není ani vůle, ani odbornost.

Takže podle vás státní správa selhává v kontrolní činnosti výstavby. Ale máte řešení? Stavební policii?
V některých státech stavební policie skutečně existuje! A je to v pořádku. Nicméně já se obávám, že kontrolní činnost státu se v tomto případě zlepší jen na základě precedentu. Zkrátka až se stane nehoda s katastrofálními následky. Ale také si dokážu představit, že by to mohla být role technických a zkušebních ústavů, které stát hodlá privatizovat a podle mého názoru zbytečně se tak připravit o instituce, které by mohly dohlížet na kvalitu práce i použitých technologií a systémů u státních zakázek. Koneckonců na Slovensku to takhle funguje a tam bychom si mohli vzít příklad.

Stavební boom s sebou přinesl i některé negativní jevy. Jak se díváte na případy stavebních firem, které v loňském roce navýšily rozpočet stavby na základě prudkého zvýšení cen některých materiálů?
Dobrá stavební firma si něco takového nemůže dovolit. Ve chvíli, kdy je odsouhlasena cenová nabídka a podepsána smlouva, tak se výše rozpočtu může měnit jen kvůli nadstandardním požadavkům investora. Zvyšování cen základních vstupů, jako je energie či stavební materiály, musí stavební firma kalkulovat v rozpočtu a nést za tento odhad určité riziko. Vždyť my také nemůžeme zákazníkovi zvýšit cenu jeho objednávky jen proto, že nám dramaticky narostly výrobní náklady. K tomu bych měl ještě jeden nepříjemný příklad, kdy má stavebník v projektové dokumentaci navrženo použití některých, řekněme kvalitních a dražších materiálů. Na vlastní stavbě pak je viditelně uskladněno několik balíků s požadovaným materiálem, ale v konstrukci samotné lze najít úplně něco jiného. Pokud máme zvyšovat kvalitu stavebních prací, o které všichni mluvíme, tak zodpovědná kontrola použitých materiálů je jedním z prvních kroků.

Nemůže problém kvality práce i použitých materiálů souviset i s tím, že na rozdíl od okolních států si Česká republika svůj trh tolik „nehlídá“?
Hodně exportérů, ať už práce nebo produktů, si stěžuje na restrikce, které jim brání v prosazení hlavně u německy mluvících sousedů. Neříkám, že je to vždy ideální, ale každý stát může použít nějaké prostředky k tomu, aby přístup na svůj trh zájemcům trochu zkomplikoval v tom smyslu, že za pomoci jistých administrativních mechanizmů na svůj trh nepustí orologi replica nikoho, kdo by zde mohl provádět práci neodpovídající běžným standardům. Samozřejmě, že politik by vám odpověděl, že všechny mechanizmy na kontrolu kvality zde existují, ale kdo mně pak vysvětlí, že se vloni v České republice objevila nemalá zásilka kamenné vlny z Číny, jejíž kvalita byla podle našeho, snad poměrně profesionálního názoru, mizerná až nebezpečná. Na zkoušku jsme si tenkrát pár balíků objednali a musím říci, že lituji ty, kteří tento materiál na svých stavbách mají. Takže, pokud existují mechanizmy na ochranu českého trhu, tak zřejmě někdo rezignoval na jejich uplatňování.

Stomix je také významným exportérem. Pokud jsme mluvili o ochraně trhu směrem na západ především v Rakousku a Německu, jaké máte zkušenosti v zemích, jako je Polsko, Slovensko nebo třeba Rusko?
I tyto země si chrání svůj trh a požadavek na jistou podporu vlastních firem je podle mě legitimní. Na druhou stranu myslet si, že směrem na východ je vše jednodušší, není na místě. Dostat se na trh v současnosti tolik populárního Ruska není vůbec jednoduché. Jejich kontrolní instituce fungují dobře a v potaz samozřejmě berou jen ruskou certifikaci kvality, která není nijak benevolentní. Některé technické normy měli v Rusku zavedené ještě dříve, než je přijala Evropská unie. Proto je určitě těžší dostat se na ruský trh než na český. My tam máme v současnosti poměrně slušnou pozici, ale trvalo nám to osm let. Přičemž aby člověk na cizím trhu dlouhodobě obstál, potřebuje systém poradenské a servisní podpory.

Tak to mně připadá samozřejmé. Kdo by si koupil produkt, který bude s potížemi aplikovat a s ještě většími potížemi udržovat?
Divil byste se! Vrátím-li se do Česka, tak my jsme národ kutilů. A kolik jsem za svou kariéru viděl zfušovaných aplikací tragických zateplovacích systémů, které musely být kompletně vyměněny. Připadá mně, jako bychom se v České republice stále museli učit používat kvalitní produkty, nemyslet rolex replica prvoplánově, a zdaleka to neplatí jen pro soukromníky, naopak se tímto vracím k tomu, co jsem říkal na začátku – i stát je v tomhle pozadu a myšlení v rámci optimalizace nákladů na státní zakázku se v drtivé většině zastaví u rozpočtu na samotné realizace stavby. S případnými problémy nechť si poradí naši nástupci.





Licence Creative Commons

www.casopisstavebnictvi.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora | Neužívejte dílo komerčně | Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.

RSS
Líbí se nám: Vše o stavbách a architektůře najdete na 4stav.cz. Použité stroje jako brusky, lisy a jiné naleznete na AKKstroje.cz. Studijní materiály nejen o stavebnictví, ale i strojírenství a zeměpis najdete na Škola, studium, wiki. Pomozte klikem, udělejte dobrou věc a přečtěte si v magazínu nejen o životním stylu.
© 2007